Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Čtenářské strategie od prvních školních ...

Ikona teoreticky

Čtenářské strategie od prvních školních dní

Ikona odbornost
Autor: PhDr. Hana Havlínová, Ph.D.
Anotace: Rozvíjení čtenářské gramotnosti je oblastí, kde se vzájemně prolínají a překrývají otázky co, jak a proč žáky učíme. Učitelé v 1. ročníku vědí, že cílem není pouze zvládnutí techniky čtení a psaní na určité úrovni a zvládnutí základní úrovně porozumění čtenému textu. Zároveň je třeba vést žáky k posuzování textu na úrovni vyšších myšlenkových operací. A neodmyslitelnou součástí výuky počátečního čtení je utváření pozitivního vztahu ke knihám a k literatuře.

Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.
Téma příspěvku:Čtenářská gramotnost
Klíčová slova: čtenářská gramotnost, čtenářské strategie, čtení, porozumění textu, primární vzdělávání
Vazby článku:
Tento článek navazuje na téma článku: Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti

Text článku:

Již před vstupem do školy jsou pokládány základy budoucí čtenářské gramotnosti v rodině a v mateřské škole. Smysl čtení začíná dítě chápat zcela přirozeně, když mu dospělí v útlém věku předčítají, když spolu prožívají příjemné chvíle nad čtením textu a prohlížením obrázků. Dítě vnímá čtení jako způsob komunikace, způsob sdělování myšlenek, jako příjemný způsob trávení volného času. Čtení ho podněcuje k otázkám, které pokládá zcela spontánně.

Každé dítě přichází do školy s jinou předčtenářskou zkušeností. Nejen s jinou znalostí písmen či případnou dovedností čtení, ale především z jiného rodinného zázemí. Čtení příběhů před spaním je v mnoha rodinách samozřejmostí, jsou však rodiny, kde děti tuto zkušenost nezažijí. Podchytit zájem dítěte o čtení a neztratit ho, je stejně obtížný a stejně důležitý úkol, jako naučit ho všechna písmena a správnou techniku čtení. Čtení musí mít smysl. Aktivity zařazované s cílem rozvíjet čtení s porozuměním nejsou ztrátou času, ale stávají se základním kamenem pro čtenářství v pozdějším věku.

Pro začínajícího čtenáře je čtení složitým procesem. Čtené slovo je nejprve analyzováno zrakem, za pomoci spojů v mozkové kůře je převedeno ve fonetickou zvukovou podobu, aby se závěrem vytvořila nejpodstatnější významová stránka přečteného. Při porozumění textu jsou jeho jednotlivé prvky propojeny a tvoří integrovaný celek. Porozumění čtenému textu tak má více úrovní – od doslovného porozumění přes vysuzování až po jeho metakognitivní zpracování.

Čtenářské strategie podporují aktivní práci s textem a usnadňují porozumění textu. Jsou to postupy, které žák používá uvědoměle a záměrně před čtením, v jeho průběhu i po něm. Nejmladší školáky seznamujeme se čtenářskými strategiemi pomocí modelování. Nahlas formulujeme myšlenky a ukazujeme postup při práci s konkrétním textem. Abychom mohli modelovat, musíme jednotlivé strategie znát a vědět, kdy je vhodné je použít.

Na tomto místě si můžeme položit otázku: „Které ze čtenářských strategií je možné rozvíjet již od prvních školních dní?“

V odborné literatuře se setkáme s různým pojetím čtenářských strategií. Pro potřeby primárního vzdělávání vyhovuje klasifikace podle Najvarové (2010), která mezi čtenářské strategie zařazuje:

  • Předvídání – žák předvídá další děj příběhu, utváří svůj vlastní závěr na základě informací z dříve čtených textů nebo na základě vlastní zkušenosti;
  • propojování informací – žák ze získaných informací zobecňuje, vyvozuje závěry, čte „mezi řádky“, na základě kontextu odhadne význam neznámé informace, neznámého slova, při čtení textu využívá předchozích znalostí, vytváří souvislosti mezi textem a svými zkušenostmi, s jiným textem nebo propojuje čtený text s informacemi o světě;
  • vytváření mentálních obrazů (vizualizace) – žák využívá představivosti a fantazie a vytváří si ve své mysli představy (obrazy) toho, co čte, to napomáhá lepšímu zapamatování nových informací a jejich lepšímu vybavování, pozitivní efekt této strategie je zaznamenáván i u průměrných a slabých čtenářů;
  • kladení otázek k textu – žáci jsou postupně vedeni k tomu, aby sami tvořili vhodné otázky k textu (nahlas či v duchu) před čtením, v průběhu i na konci čtení; tato strategie podporuje schopnost kritického myšlení;
  • identifikace hlavních myšlenek – žák odděluje podstatné informace od informací dílčích, podstatné informace dokáže jednoduchým způsobem zaznamenat;
  • vytváření souhrnů (shrnutí) – žák dokáže formulovat informaci vlastními slovy, obsah textu dokáže zhustit bez ztráty významu;
  • kontrolování – žák strategii používá, pokud neporozuměl zadání; při vyhledávání si v textu může zvýrazňovat a podtrhávat podstatné informace; po přečtení si sám kontroluje správnost splnění úkolu;
  • hodnocení – žák po přečtení zhodnotí formu textu, zhodnotí informace z textu, o textu si povídá se spolužáky, argumentuje.

Výuka čtenářských strategií přináší žákům výhody i nevýhody. Mezi výhody patří, že pokud žáci ovládnou strategii, poradí si s textem i slabí čtenáři. Naopak rizikem je obtížné udržení zájmu žáků při delším nácviku určité strategie. Vzhledem k tomu, že jednotlivé roviny čtenářské gramotnosti se vzájemně prolínají, je i využití čtenářských strategií ve vzájemném propojení.

Počáteční nevelké dovednosti čtení a psaní žáka nejsou překážkou pro seznámení s uvedenými čtenářskými strategiemi. Zpočátku texty učitel předčítá, modeluje práci s textem, žáci aktivně naslouchají, sdělují si vzájemně informace ve skupinách, své odpovědi kreslí nebo zaznamenávají libovolným způsobem. Nepodceňujme své žáky, dokáží si poradit i s náročnějšími úkoly.

Zdroje:

KUCHARSKÁ, Anna. 2012. Předčtenářské aktivity a jejich význam pro rozvoj čtenářské gramotnosti. Didaktické studie. 4 (2), 9–19. ISSN 1804-1221.

NAJVAROVÁ, Veronika. 2010. Čtenářské strategie žáků prvního stupně základní školy. Pedagogická orientace. 20 (4), 49–65.

ŠAFRÁNKOVÁ, Kateřina. 2009. Jak modelovat čtenářské strategie. Kritické listy. (36): 28–31.

ŠAFRÁNKOVÁ, Kateřina. 2012. Jak vizualizace napomáhá čtení. Kritické listy. (48), 4–8.

WILDOVÁ, Radka (ed.). 2002. Aktuální problémy didaktiky prvopočátečního čtení a psaní. Praha: Univerzita Karlova, 106 s. ISBN 80-729-0103-6.

WILDOVÁ, Radka. 2012. Čtenářská gramotnost a podpora jejího rozvoje ve škole. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 212 s. ISBN 978-80-7290-579-9.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 11. 10. 2018
Zobrazeno: 431krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HAVLÍNOVÁ,, Hana. Čtenářské strategie od prvních školních dní. Metodický portál: Články [online]. 11. 10. 2018, [cit. 2018-10-17]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/21877/CTENARSKE-STRATEGIE-OD-PRVNICH-SKOLNICH-DNI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.