Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Důvody a dopady migrace
Odborný článek

Důvody a dopady migrace

9. 1. 2018 Základní vzdělávání
Autor
Zuzana Švajgrová

Anotace

Žáci zkoumají migraci jako součást procesu globalizace – její příčiny, negativní dopady (ohrožení) i pozitivní dopady (příležitosti). Navrhují možnosti, jak negativní dopady zmírnit a pozitivní dopady podpořit, rozvíjí tak své kompetence k řešení problémů a kompetence kritického myšlení. Výukové lekce vznikly v rámci projektu Na cestě..., realizovaného vzdělávací organizací ARPOK, o. p. s., v letech 2016–2018 za finanční podpory České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce.

Čas: 35 minut

Pomůcky: papír o velikosti alespoň A3 pro každou skupinu (už na něm může být načrtnut tvar stromu), fixy pro každou skupinu, kartičky z přílohy 1 pro každou skupinu

Cíle:

  • Žák uvede alespoň šest příčin migrace a s jejich pomocí vysvětlí rozdíl mezi migrací nucenou a migrací dobrovolnou.
  • Žák uvede alespoň šest dopadů migrace, z toho tři pozitivní dopady (příležitosti) a tři negativní (ohrožení).
  • Žák analyzuje dopady migrace: na migrující osoby; na společnosti, kam migranti přichází i na společnosti, odkud migranti odchází.
  • Žák zhodnotí, z jakých zdrojů čerpá informace o migraci a jak tyto informace ovlivňují jeho vnímání tématu.

Postup:

Pro lepší názornost si před hodinou na velký papír nebo na tabuli předkreslíme strom v této podobě:

  • Kmen: do kmene vepište téma stromu – „migrace“ (= téma, které budou žáci zkoumat).
  • Kořeny: sem žáci vepíší důvody migrace, tedy odpověď na otázku: Proč lidé migrují?
  • Větve: sem žáci dopíší dopady migrace, tedy odpověď na otázku: Co migrace způsobuje? (Dopady pozitivní i negativní.)

1) Rozdělíme žáky do skupin po 4 až 6 členech.

Sdělíme žákům, že budou ve skupinách vypracovávat na velký papír strom migrace, který jim umožní prozkoumat téma migrace podrobněji a v souvislostech.

Představíme strom na tabuli (viz výše).

2) Každá skupina dostane velký papír a fixy a dostane za úkol vytvořit svůj vlastní strom migrace.

Zadáme, že úkolem každé skupiny je v průběhu 10 minut ve svém stromě uvést alespoň:

  • šest důvodů migrace

TIP: Společně si uveďte alespoň dva příklady. Např. málo pracovních příležitostí v místě, odkud člověk pochází, a tedy cesta za prací. Cesta za vzděláním. Cesta za partnerem.

  • šest možných dopadů/důsledků migrace – alespoň tři pozitivní a alespoň tři negativní

Starší žáky můžeme motivovat, aby přemýšleli, jaké má migrace dopady:

  • na lidi, kteří migrují
  • na obyvatele zemí, kam lidé migrují
  • na stát (společnost, hospodářství...) zemí, kam lidé migrují i odkud lidé migrují

TIP: Společně si uveďte příklady dopadů migrace. Např. v oblasti pracovní příležitosti:

  • důsledky pro migranty: Zisk alespoň nějaké práce, pomocí které je možné uživit rodinu. / Zisk lepší práce (lépe placená, zajímavá…).
  • důsledky pro obyvatele zemí, kam lidé migrují: Z hlediska uchazečů o pracovní místa: větší konkurence. Z hlediska zaměstnavatelů: více kandidátů = větší výběr, koho zaměstnám.
  • důsledky pro země, kam lidé migrují: Obsazení pracovních míst, na kterých chybí zaměstnanci. / Více pracovních sil na trhu práce. (Může mít za následek i snížení ceny práce.)
  • důsledky pro země, odkud lidé migrují: Nedostatek zaměstnanců, často hlavně vzdělaných a schopných lidí.

TIP: Po této evokaci je možné absolvovat s žáky aktivitu Migrace – kdo a za jakých podmínek může vstoupit a pobývat na území ČR?, která umožňuje zkoumat migraci s pomocí příběhů konkrétních osob, tedy případových studií. Nebo je možné zařadit jakoukoli jinou výuku o tématu migrace přičemž to, co žáci uváděli ve svých stromech, použít jako výchozí bod  pomocí této další výuky je možné doplnit chybějící informace, kontext, pojmy, ... Po těchto vstupech se ke stromům migrace vrátíme a společně do nich doplníme nové informace, které se žáci díky příběhům či jiné výuce dověděli. Strom tak bude sloužit jako pomůcka pro reflexi. 

3) Po cca 10 minutách rozdejte každé skupině nastříhané kartičky s důvody a dopady migrace (příloha 1).

Zadejte, ať si žáci kartičky společně projdou a doplní do svých stromů důvody i dopady migrace, které je samotné předtím nenapadly (a ve svých „stromech“ je tedy nemají) – mohou je dolepit, nebo dopsat.

Zadejte, ať u důvodů k migraci označí ty důvody, které podle nich způsobují nedobrovolnou migraci.

Dále zadejte, ať dopady migrace označí podle svého uvážení jako negativní, pozitivní a neutrální (resp. takové, které mohou být v určité situaci negativní a v určité pozitivní).

Kořeny = příklady důvodů migrace

 

Důvody k migraci

Snaha něco poznat, zažít, vidět jiné části světa. Kariéra. Práce. Vzdělání. Láska. Rodina…

Důvody, které způsobují nedobrovolnou migraci

Konflikty a války. Přírodní pohromy. Nedostatek zdrojů, například vody a potravy. Pronásledování (z důvodu náboženského, politického, příslušnosti k nějaké skupině – národnost, sexuální orientace atd.) …

Důvody, u kterých není možné jednoznačně říci, do jaké míry vedou k nedobrovolné migraci.

Špatná ekonomická situace – tedy chudoba, málo pracovních míst apod.

Možnost pro rozšíření – Výklad o faktorech push a pull 

Existuje spousta důvodů, proč se lidé přesouvají z jednoho místa na druhé.

Pull faktory jsou důvody, proč lidé chtějí opustit místo původu – důvody přitahující na určité jiné místo, tedy pozitivní skutečnosti lákající lidi k migraci na toto místo.

Například cenově dostupné domy a byty. Dobré ekonomické vyhlídky. Vyhovující zeměpisná poloha, přírodní podmínky (hory, moře, podnebí, …). Občanská vybavenost (kvalitní školství, zdravotní péče, infrastruktura, ...). Přítomnost rodiny a přátel.

Push faktory jsou důvody, které lidi nutí opustit místo původu – důvody odpuzující z určitého místa pryč, tedy negativní skutečnosti, vyhánějící lidi jinam.

Například pronásledování (z důvodů politických, náboženských, příslušnosti k určitému etniku, sexuální orientaci, …). Nezaměstnanost, nedostatek pracovních příležitostí. Válka nebo sociální nepokoje. Korupce. Špatný vzdělávací systém. Vysoká kriminalita.

Možnost pro rozšíření – Společné zamyšlení nad otázkou „Na základě čeho se lidé rozhodují, kam se odstěhovat?“ 

Dobrovolní migranti často hodnotí, zda má cílová země a země původu nějaké vazby. To platí hlavně o koloniální minulosti (například Francie a Alžírsko či Pobřeží slonoviny; Velká Británie a Indie či Ghana, ...), ale může jít i o náborové pracovní programy z nedávnější minulosti. S jejich pomocí přišla například do západní Evropy v šedesátých a sedmdesátých letech řada Turků a Maročanů. V případě Československa šlo zase o programy pro Vietnamce.

Významným faktorem je společný jazyk a často i krajané, kteří v cílové zemi žijí a působí – tzv. migrační sítě. Takovou sítí může být rodina z vedlejší vesnice nebo veřejné kulturní sdružení krajanů. Krajané v cílové zemi již znají tamní podmínky a usnadňují dalším migrantům příchod i první měsíce pobytu.

Důležitým faktorem je také dostupnost mnohdy vzdálených států.

Větve = příklady dopadů migrace:

Pozitivní

Kontakt s lidmi z různých částí světa – různorodost, možnost podívat se z jiného úhlu pohledu na věci, které jsou nějak zaběhnuté.   

Šíření nových nápadů, výrobků, pokrmů, sportů, hudby, filmů, …

Přenos technologií, nejnovějších trendů.

Propojení domácích firem se zahraničními firmami a investory.

Nová přátelství.

Vznik nových firem → nová pracovní místa.

Obsazení pracovních míst, na kterých chybí zaměstnanci.

Peníze do státního rozpočtu (migranti platí daně, pojištění, …).

Šíření nových poznatků, zkušeností (třeba i mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu).

Neutrální

Nárůst počtu obyvatel. (Negativní – vyšší tlak na životní prostředí, na přírodní zdroje apod. Pozitivní – více pracovních sil, schopní lidé se mohou lépe uplatnit).

Změny norem, zvyků ve společnosti. (Některé změny mohou působit pozitivně, jiné negativně.)

Více uchazečů o pracovní místa. (Pozitivní – zaměstnavatelé si můžou vybrat z většího množství pracovníků. Negativní – větší konkurence může snižovat cenu práce i šanci získat práci.)

Negativní

Pracovní síla odchází ze země (často vzdělaní/úspěšní/nadaní lidé) → nedostatek zaměstnanců v zemi, odkud migranti odchází.

Nelegální práce (práce na černo – neodvádí se z ní daně a pojištění, často dochází k porušování práv zaměstnanců).

Nelegální migrace a s ní spojená trestná činnost (převaděči a pašeráci, gangy a mafie, zneužívání migrantů…).

Bezpečnostní riziko – lidé bez dokladů či zločinci.

Ztráta kořenů, domova, rodiny.

Negativní chování – xenofobie, diskriminace, urážky, násilí.

Finance potřebné na integraci, tedy na začlenění migrantů do společnosti (poradenství, výuka jazyků, …).

Nedorozumění (až konflikty) kvůli rozdílným názorům, postojům, zvyklostem, chování.

Nepovedená integrace – nepřijetí zákonů a norem dané společnosti; různé skupiny lidí žijí a fungují odděleně – můžou vznikat ghetta.

4) Následuje společná reflexe. Ptáme se žáků:

  • Co za příčiny a dopady migrace vás napadaly jako první?

(Často se jedná o negativa – například kriminalita; přenos nemocí; konflikty; obava, že migranti ohrozí ekonomiku státu – vyčerpají dávky ze sociálního systému atd.)

  • Proč myslíte, že vás jako první napadaly zrovna tyto příčiny a dopady?

(Často proto, že tato témata se nejvíce objevují v médiích. Neznamená to, že by všechny negativní zprávy byly nepravdivé nebo že bychom se negativy neměli zabývat. Diskuze o migraci ale bývá v médiích i na sociálních sítích značně nevyrovnaná. Pozitivní příčiny a dopady migrace (či to, že některé dopady mohou být v určitých situacích negativní a v jiných pozitivní), se objevují podstatně méně.)

TIP: Je vhodné doptávat se žáků na původ informací, které uvádí. U obecných výroků, zvláště těm „absolutních“, například „Cizinci ničí naši kulturu.“ „Cizinci zastanou práci, kterou líní Češi nechtějí dělat.“ „Cizinci zruinují českou ekonomiku.“, bývá užitečné žádat po mluvčích konkrétní příklady (doptávat se třeba: „Jak cizinci ničí naši kulturu? Můžeš uvést příklad?“ „Můžeš uvést příklad, kdy Češi nechtějí dělat nějakou práci, a tak ji vykonávají cizinci?“). Trénujeme tak kritické myšlení, analytické schopnosti a dovednost práce s informacemi.

Následně je možné pracovat s ověřováním informací, například nechat vyhledat příslušná data, nebo konkrétní příklady a situace rozebírat a případně je uvádět do širšího kontextu.

TIP: Pokud se objevují nepravdivé či zavádějící informace, je vhodné je uvádět na pravou míru.

Například: „Důvod, proč se sem chtějí migranti dostat, je ten, že jim jde o vysoké sociální dávky, které pak tady u nás berou.“

Otázka ke zkoumání v tomto případě zní: Na jaké sociální dávky mají cizinci v ČR nárok?[1]

TIP: Pokud narazíme na otázku či situaci, u kterých si nejsme jistí, jak je to doopravdy, či je potřebujeme ověřit, můžeme ji zapsat, pověsit papír na nástěnku a domluvit s žáky, kdo za domácí úkol najde potřebná fakta či kdo, kdy a jak zkusí oslovit odborníky. 

  • Které důvody a dopady jste doplnili ve druhém kroku (z rozdaných kartiček)? Co myslíte, proč vás některé důvody či dopady migrace nenapadly?

(V médiích se některá témata objevují ve velké míře, některá se ale neobjevují téměř vůbec. Nijak zvlášť se nesetkáme například s informacemi, jakým způsobem migranti přispívají do státní pokladny – že také platí daně, pojištění, poplatky; že migranti zakládají firmy a zaměstnávají v nich místní obyvatele a podobné.)

  • Odkud máte informace o migraci, z jakých zdrojů?

Je možné hlasovat a udělat si na tabuli přehled, odkud kdo získává o tématu nejvíce informací – sociální sítě, rodina, kamarádi, televize, internetové zpravodajství, noviny, …

  • Jak je téma migrace a cizinci zobrazováno v médiích? Zkuste si vzpomenout na příklad nějaké zprávy či článku, se kterým jste se v poslední době setkali.
  • Proč je zpravodajství často spíš negativní? (Nejen o cizincích, třeba i o mladých lidech – v tomto případě bývá zpravodajství často zaměřeno na přestupky a kriminální činnost mládeže, spotřeba alkoholu a drog, problémy s hledáním zaměstnání a uplatněním na pracovním trhu apod.) Jaký to může mít dopad?

(Například když v médiích vidím spoustu zpráv o trestných činech, ze kterých byli obviněni či za které byli odsouzeni cizinci, můžu pak mít pocit, že skoro všichni migranti páchají trestné činy, ačkoli dle statistik se na trestné činnosti podílí nízké procento migrantů.[2])

Shrnutí: Migrace má pozitiva i negativa, stejně jako například světový obchod [3]

Zde můžeme aktivitu ukončit a přejít k závěrečné reflexi (bod 7), nebo pokračovat dále:

5) Žáci se vrátí do skupin a dostanou za úkol, aby ve svých stromech během deseti minut vybrali alespoň dva dopady (jeden negativní a jedn pozitivní) a vymysleli k nim „plody“ – to znamená, aby zkusili navrhnout, jak by bylo možné negativní dopady zmírnit a jak pozitivní dopady podpořit.

U negativních dopadů migrace je úkolem napsat do plodu návrh, jak negativní dopad zmírnit. (Jako dopad si vybereme: „Nedorozumění, hádky až násilí kvůli odlišným názorům, postojům či chování.“ Plod: Zmírnit tuhle hrozbu by mohlo vzdělávání nově příchozích, jaké chování je obvyklé a proč a jakými pravidly je třeba se řídit / setkávat se mezi sebou navzájem a snažit se toho o sobě zjistit víc / domluvit se na pravidlech, které budou všichni dodržovat… apod.)

U pozitivních dopadů migrace je úkolem zapsat, jak tento pozitivní dopad ještě víc podpořit (například: Jako dopad si vybereme: Nové pracovní příležitosti – např. nové firmy, restaurace atd. Plod: Bylo by možné přijmout zákony, které budou podporovat vznik nových podnikání – například zjednodušit některé formuláře, ochotní úředníci, kteří poradí, co je třeba úřadům vyplnit a dodat. / Půjčky na založení podnikání, které budou dostupné i pro cizince.).

TIP: Uvedeme příklad. Třeba znovu oblast pracovní příležitosti

  • Aspoň nějaká práce a možnost uživit rodinu. / Lepší práce (lépe placená, zajímavá. –> Podpořit tuhle příležitost by mohlo, kdyby lidé mohli být zaměstnáni spíš na základě svých schopností než podle země svého původu.
  • Nelegální práce – nedostačující platy a špatné pracovní podmínky, zneužívání cizích pracovníků. –> Zmírnit tenhle dopad by mohly zákony a nařízení, nebo úřady, které by lépe dohlížely na dodržování práv pracovníků.
  • Z hlediska uchazečů o pracovní místa větší konkurence, tedy nižší pravděpodobnost, že dostanu práci. –> Zmírnit tenhle negativní dopad by mohlo: omezit počet lidí, kteří mohou přijít do země pracovat.
  • Z hlediska zaměstnavatelů znamená více zájemců o práci větší možnost výběru, koho zaměstnám, tedy šance najít kvalitnější zaměstnance. -> Podpořit tuhle příležitost by mohlo, když by firma mohla jednodušeji zaměstnat lidi, kteří jsou schopní a které potřebuje.
  • Obsazení pracovních míst, na kterých chybí zaměstnanci. -> Podpořit tuhle příležitost by mohlo, když by firma mohla jednodušeji zaměstnat lidi, které potřebuje (třeba aby bylo možné jednodušeji vyřizovat potřebné formuláře a povolení).
  • Nedostatek zaměstnanců (hlavně schopných a zkušených) v zemi, odkud lidé migrují. –> Zmírnit negativní dopad by mohlo zlepšení ekonomické situace a zajistit lepší životní, pracovní podmínky, aby lidi neodcházeli jinam.

6) Plody (tedy návrhy) následně sdílíme. Každá skupina může představit podle časových možností 1 až 2 návrhy, jak zmírnit negativní dopady, a 1 až 2 návrhy, jak podpořit pozitivní dopady.

TIP: Vedeme žáky ke kritickému přemýšlení, jaké by měly jejich návrhy důsledky. (Například návrh uzavřít hranice – jaké dopady by to mohlo mít na lidi v ČR, kteří mají v zahraničí rodinu či podnikání? Na lidi ze zahraničí, kteří mají v ČR rodinu či podnikání? Návrh otevřít volně hranice – jaké dopady by to mohlo mít na bezpečnostní situaci?)

Reflektujeme, pokud jsou návrhy v rozporu s právem, ať už mezinárodním, Ústavou či zákony ČR. (Například návrh vyhostit všechny cizince, kteří jsou jiného než křesťanského vyznání nebo nejsou ateisté.)

7) Na závěr vytvoříme prostor pro závěrečnou reflexi.

Každý žák si napíše na papír/do sešitu:

  • jednu až tři pro něj nejdůležitější věci, které se o migraci dověděl / které si uvědomil,
  • jednu otázku, která jej napadá a na kterou by rád našel odpověď,
  • jednu věc, nad kterou by ještě potřeboval přemýšlet.

Nakonec můžeme poté poskytnout možnost, aby žáci některou ze svých odpovědí sdíleli s ostatními.

Lekce zpracována s využitím aktivity Strom migrace. Publikace La Ngonpo, strana 64, Dostupné z: http://mkc.cz/doc/MANUALngonpoCJ.pdf


[1] Migranti mají jen velmi omezený přístup k sociálním dávkám – pokud nejsou občany EU, tak k nim mají přístup až po roce pobytu v ČR, během kterého pracují a platí daně, zdravotní a sociální pojištění.

Pokud se cizinci narodí dítě, malé dítě již má, nebo pokud je v tíživé sociální situaci, má v některých případech nárok na dávky státní sociální podpory nebo dávky hmotné nouze. (Cizinci, kteří nemají v ČR trvalý pobyt, musí splňovat podmínku mít pobyt na území ČR minimálně 365 dní.) Občané EU mohou o většinu sociálních dávek žádat hned po přihlášení k přechodnému pobytu, v některých případech po 3 měsících pobytu v ČR. http://www.migrace.com/cs/poradna/informace-pro-cizince/cizinci-ze-zemi-mimo-eu/socialni-podpora

Za jakých podmínek mohou cizinci získat podporu v nezaměstnanosti?

Cizinci s dlouhodobým pobytem nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti (to je více než polovina cizinců žijících v Česku). Na podporu v nezaměstnanosti mají nárok cizinci s trvalým pobytem a cizinci s uděleným azylem (či doplňkovou ochranou) na území ČR, a to za stejných podmínek jako občané ČR. Tj. pokud v posledních dvou letech získali zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců a nebyl s nimi rozvázán pracovní poměr z důvodu hrubého porušení povinností zaměstnance.

Oproti tomu cizinci, kteří jsou v ČR výdělečně činní (bez čehož je většina pobytů nemyslitelná), odvádějí českému státu pojistné na sociální zabezpečení zahrnující platby na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. http://www.cicpraha.org/cs/pro-verejnost/zakladni-informace-o-imigraci-v-cr/otazky-a-odpovedi-o-cizincich-v-cr.html

[2] Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2016 uvádí, že z celkového počtu 93 379 trestně stíhaných osob se jednalo o 7 559 cizinců, což představuje 8,1 % z počtu stíhaných osob.

Ze statistik vyplývá, že největší podíl na kriminalitě cizinců mají občané Slovenské republiky (1753 osob), Ukrajiny (1001 osob) a Vietnamu (355 osob). http://www.mvcr.cz/clanek/zprava-o-situaci-v-oblasti-vnitrni-bezpecnosti-a-verejneho-poradku-na-uzemi-ceske-republiky-v-roce-2016.aspx

Je nutno také zohledňovat, že do kriminality páchané cizími státními příslušníky je započítána také kriminalita turistů, zahraničních studentů, osob s krátkodobým povolením k pobytu apod. 

[3]

Pozitiva: Můžeme mít spoustu zboží ze všech zemí světa. Zboží je často levné, takže si jej můžeme dovolit pořídit.

Negativa: Výroba v ČR už se často nevyplatí, a tak se přesouvá jinam a mizí určitá pracovní místa. Špatné pracovní podmínky některých zaměstnanců. Ničení životního prostředí v souvislosti s výrobou a přepravou zboží.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
250.98 kB
Dokument
Příloha Příklady důvodů a dopadů_Strom migrace
pdf
289.06 kB
PDF
Příloha Příklady důvodů a dopadů_Strom migrace

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Zuzana Švajgrová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Objevujeme Evropu a svět

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

- papír A3 pro každou do skupinu žáků (možno už s předkresleným stromem) - fixy pro každou skupinu žáků - kartičky z přílohy 1 pro každou skupinu žáků