Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy vzniklo Česk...

Ikona prakticky

Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy vzniklo Československo

Ikona inspirace
Autor: Josef Märc
Anotace: Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni se vznikem Československa v roce 1918. Aktivita zařazuje tuto událost do kontextu česko-německých vztahů a zároveň vede k přemýšlení nad možnostmi alternativního vývoje. Veškeré hodnotové soudy by měly zaznít od žáků, vyučující by měl doplňovat jen věcné připomínky. Pokud bude zájem ze strany žáků, může svá stanoviska přiblížit na počátku další hodiny, třeba při práci s přiloženou mapou. Téměř rovnoměrná část se zabývá průřezovým tématem mediální výchova a to především možnostmi „zabarveného“ sdělování v jednotlivých pořadech. Za velmi funkční považujeme odhalení intence filmových sdělení, která jsou ve dvou případech zaštítěna stejnou značkou. V těchto činnostech jsou veškeré interpretace záležitostí žáků. Pokud se žáci shodnou na určité interpretaci, učitel ji respektuje a „jen“ vhodně zvolenými otázkami žákům pomáhá zpřesnit jejich argumentaci a objasnit jejich názor. Uvozovky u slova „jen“ mají naznačit, že považujeme tuto činnost za velmi náročnou.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence občanské » respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit
  2. Základní vzdělávání » Kompetence občanské » "respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a společnost » 2. stupeň » Dějepis » Moderní doba » zhodnotí postavení Československa v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: pracovní list, kniha Slavné dny 50 + 2 příběhy, které psaly historii (str. 268)
Klíčová slova: historie, 28. říjen, slavné dny, československo, vznik československa

Cíl výuky:

Žáci:

  • jsou schopni popsat události 20. století,
  • popíší české a jiné ambice ve vymezené době,
  • jsou schopni popsat a objasnit příčiny vzniku Československa,
  • jsou schopni reflektovat zabarvení jednotlivých mediálních sdělení a uvědomují si důležitost střihu pro konstrukci jakéhokoliv filmového sdělení.

Délka:

45 minut

Postup:

1) Práce s pracovním listem. Učitel zadá úkol. Uvidíte krátký (3 min.) film o vzniku Československa 1918. Napište několik slov (termínů), které očekáváte, že se ve filmu objeví…

2) Filmová sekvence I. – Udatné dějiny
Učitel zastaví přehrávání v čase 2.35 min. a nechá žáky dokreslit (nejlépe v rámci společné diskuse) rozmístění jednotlivých národností do mapky Československa. Doplňte do mapky Československa jména národů podle oblastí, ve kterých tyto národy převážně žily – Češi, Němci, Slováci, Maďaři, Rusíni, Poláci. Učitel může využít připravenou mapku a tabulku o početním stavu národností v roce 1921: Čechoslováci – 65 % – z toho Češi – 50 %, Slováci – 15 %, Němci – 23 %, Maďaři – 6 %, Rusíni – 3 %, Židé – 1 % (kritérium národnostní i náboženské, rozptýlené osídlení), Poláci – 1 %, ostatní – 1 %. Dokončení filmu.

3) Společná kontrola mapky národností – viz mapa v příloze.

4) Práce s pracovním listem. Žáci si potvrzují informace, které si zapsali, doplňují nové – ať už z filmu, tak i vzájemně ze svých prekoncepcí, očekávání.

5) Žáci vypracovávají body pracovní listu – vždy jen velmi rychlý čas na vypracování: do dvou, tří minut, po kterých následuje zhruba stejně dlouhá rekapitulace formou hlasitého komentáře. Pokud se objeví zajímavá, problematická otázka, učitel ji napíše na tabuli, flipchart. Lze předpokládat, že některé otázky budou vyřešeny v průběhu aktivity. Při zkušební realizaci se například objevila žákovská poznámka, zda by nebyl vhodnější název nového státu – Českoněmeckoslovensko. Hodnocení informací, které se objevily ve filmu, ve vztahu k válce a vzniku Československa.

VZNIK ČESKOSLOVENSKA je (komentujte na základě zhlédnutého filmu) hodnocen pozitivně – neutrálně – negativně (vyberte si jednu možnost), protože...

Následuje diskuse. Debatu lze zakončit otázkou: Musí být názor českého lva na vznik Československa pozitivní?

6) Učitel pustí filmovou ukázku II., lze rozdat nakopírovaný list z knihy „Slavné dny 50 + 2 příběhy, které psaly historii“. Společné sledování filmu ze série Slavné dny I. Učitel před sledováním zadá tyto pokyny: kromě termínů, se kterými jsme se seznámili dosud, se soustřeďte na tyto: první světová (Velká) válka, Beneš, 28. říjen v Ženevě, 28. říjen v Praze, národy, ...) a sledujte, jak jsou informace zabarveny – zda pozitivně, neutrálně, negativně.

Žáci zvednutím ruky sdělují svá mínění k tučně vyznačeným slovům. Předpokládáme, že dokument lze označit ve vztahu k uvedenému kritériu jako pozitivní a že jej tak většina označí. Možná i z důvodu obdobného osobního vztahu? Učitel žáky vybízí, aby sledovali ostatní spolužáky. Žáci jsou vyzváni, aby si všimli zvláštností při hlasování a komentovali je. Tři žáci (nejlépe ti, u kterých se liší hodnocení dokumentu a osobní vztah, případně ti, na které upozorní jejich spolužáci) jsou vyzváni, aby zdůvodnili svou volbu. Pokud je třeba diskusi odlehčit, lze do ní vnést například tyto otázky: Od kdy platilo, že vznik Československa již nebylo možné zastavit? Bylo pro jeho vznik důležité, že Beneš byl slávista? A proč se tato informace objeví ve filmu?

7) Společné sledování filmu – Slavné dny II. Učitel pouští sekvence z dokumentu ještě jednou, tentokrát se zastavením a komentářem – pokud se objeví v žákovských argumentech odkazy na určité scény, doporučujeme se věnovat především jim. Postačí věnovat se vybraným třem částem, lze pustit dokument celý a vybrané pasáže zastavit a komentovat. Zde nabízíme bodový scénář se zdůrazněnými sekvencemi, které nám připadají pro žákovské interpretace klíčové, vhodné:

  • 0.15 min. – první válka
  • 0.26 min. – nespokojenost Čechů
  • 0.50 min. – pětice mužů (odlišná od mužů 28. října) → až do
  • 1.24 min. – TGM I. (Proti všem)
  • 1.30 min. – Karel I.
  • 1.40 min. – legie
  • 2.08 min. – lidé si šeptají o TGM
  • 2.22 min. → 28. říjen v Ženevě
  • 2.45 min. → 28. říjen v Praze
  • 2.58 min. – živnostník vykřikl: Jsme svobodni.
  • 3.09 min. – Obilní ústav
  • 3.21 min. – Tohle už nejde zastavit.
  • 3.30 min. → až do 3.56 min. – TGM II. (Zasloužil se o stát.)

K obsahu filmu dvě faktografické poznámky:

1. komentář (stopáž 1.45 min.) přejímá tradiční český, respektive československý náhled na vytváření legií. K chování českého vojáka za války a také k možnosti vstoupit do legií viz poslední práce Ivana Šedivého, především Češi, české země a Velká válka 1914–1918 (Praha 2001, druhé, doplněné vydání 2014) a Jiřího Raka, Zachovej nám, Hospodine (Praha 2013). K zacházení s tématem ve školním prostředí viz také Josef Märc, Mystifikace ve výuce dějepisu, mystifikace výukou?, in.: Josef Märc a kol., Mystifikace ve výuce dějepisu, mystifikace výukou, Ústí nad Labem 2010, s. 19–31.

2. komentář (stopáž 3.21 min.) mluví o československé vlajce na Václavském náměstí 28. října 1918. Československá (česká) vlajka, tak jak ji známe my, to být nemohla. Viz Aleš Brožek, „Mystifikace“ autora české vlajky, tamtéž, s. 103–109.

8) Žáci vypracovávají zadání IV. z pracovního listu, učitel moderuje krátkou diskusi. Je vhodné, aby si žáci zvolili jeden z úkolů, v případě časového presu lze zadat za domácí úkol. Práce jsou psány na zvláštní listy papíru proto, aby mohly být vystaveny a podrobeny komentářům. Ostatně považujeme za vhodné, aby se k tématu vyučující ještě jednou vrátil, pokud uzná za vhodné, sdělil svůj postoj ke vzniku Československé republiky. Za vhodný materiál k další práci považujeme sadu mapek – Československa. Tato pomůcka vznikla primárně jako podpora při probírání česko-německých vztahů v souvislosti s koncem Velké války a se vznikem Československa. Lze ji využít vícekrát, případně se k rekapitulaci česko-německých vztahů vrátit právě v kontextu mnichovské dohody.

9) Na začátku další hodiny reflexe: K čemu bylo dobré, že vzniklo Československo? Libovolné práce se studentskými úkoly ze zadání IV.

Reflexe:

Probíhá během aktivity několikrát formou diskuse, závěrečná úkolem 8. (IV. z pracovního listu), ve které je klíčové, aby žáci dokázali argumenty potvrdit své názory.

Poznámka a zdroje:

Pro učitele:

Kromě materiálů zmíněných výše je vhodným zdrojem web České televize – Udatné dějiny, a to i přesto, že některé úkoly jsou určeny spíše menším dětem, žákům prvního stupně. Jejich zadání je vtipné, ale spíše nahodilé. Počty jednotlivých národností v rozličných materiálech kolísají, proto používáme průměrné hodnoty.

Národnostní mapa Československa...

K národnostním poměrům text Politika československých vlád vůči národnostním menšinám...

Pokud učitelé považují za vhodné ještě více problematizovat danou problematiku, lze jim a jejím žákům doporučit následující video ze série Národ sobě.

Mapku jazykových oblastí Československa...

Úryvek textu Ferdinand Peroutka, Budování státu I., Praha 1991, s. 5.

Doporučení:

Osudy zakladatelů republiky naleznete v knize Slavné dny 50 + 2 příběhy, které psaly historii.


Kapitolu Den, kdy vzniklo Československo z cyklu Slavné dny pro střední vzdělávání najdete na http://www.stream.cz/slavnedny/526294-den-kdy-vzniklo-ceskoslovensko-28-rijen včetně příloh.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Slavné dny.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf667 kBMetodika pro učitele k tisku
Odstranitpdf332 kBPracovní list pro ZŠ
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 03. 11. 2015
Zobrazeno: 4629krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
MÄRC, Josef. Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy vzniklo Československo. Metodický portál: Články [online]. 03. 11. 2015, [cit. 2019-05-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/20419/SLAVNE-DNY-PRO-ZS-DEN-KDY-VZNIKLO-CESKOSLOVENSKO.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.