Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Jak na internet: Autorský zákon na inter...

Ikona teoreticky

Jak na internet: Autorský zákon na internetu

Ikona odbornost
Autor: Akademie CZ.NIC
Anotace: Dostat se k potřebným informacím a obsahu je díky Internetu otázkou několika kliknutí myší. Snadná dostupnost ale svádí k tomu, abychom internetový obsah vnímali jako něco, co je k dispozici jaksi automaticky a zdarma. Zejména služby jako Napster, které již na přelomu 20. a 21. století umožnily sdílet objemné audio soubory, odstartovaly vyhrocenou debatu k otázkám autorských práv v prostředí Internetu. Ta trvá prakticky dodnes.
Téma příspěvku:Informační a komunikační technologie
Klíčová slova: internet, autorský zákon, zákon, licence, Creative Commons, autorské právo, autorské dílo, jak na internet, volná licence

Autorský zákon platí i na Internetu

Všechny informace, které jsou na Internetu k dispozici, někomu patří a stejně jako na cokoli jiného, co někdo vytvořil, i na ně se vztahuje zákon číslo 121/2000 Sb., o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, který chrání veškerá literární, vědecká a umělecká díla (jako je hudba, filmy, obrazy, ale i nákresy, výkresy apod).

Za autora přitom zákon považuje fyzickou osobu, která dílo vytvořila. Že do tohoto popisu nezapadají počítačové programy? Omyl, i jakékoli programy či databáze jsou ve smyslu autorského zákona považovány za autorská díla, jelikož se jedná o vlastní duševní výtvor, a vztahuje se na ně (i na jejich jednotlivé vývojové fáze a části) proto ochrana zákona.

Ani se zakoupeným softwarem však nemůže uživatel nakládat dle vlastního uvážení. Získaná licence mu sice umožňuje software používat, ale pouze za podmínek, které určuje jeho autor. Není proto zpravidla možné jej žádným způsobem šířit, či přepisovat jeho kód. Vždy platí, že autor má vyhrazená práva a software proto není možné používat jinak, než jak je uvedeno v licenčních podmínkách. Povinnost dodržovat licenční podmínky navíc stanovuje autorský zákon.

Jde to i zdarma

Výjimku tvoří pouze tzv. otevřený software (freeware), který je možné za určitých podmínek získat bezplatně, případně za symbolickou částku. Podmínky bezplatného používání a šíření vždy definuje licenční smlouva, která zpravidla umožňuje takový program používat výhradně k nekomerčním účelům. Jakousi variantu otevřeného softwaru představuje tzv. svobodný software (free software). Ten lze nejen zdarma distribuovat, ale také volně upravovat, doplňovat o nové funkce apod.

Důležité licence

Jak jsme se již zmínili výše, majetková práva autora na jeho dílo zajišťují licence. Právě díky licencím autor umožňuje jiným subjektům s jeho autorským dílem určitým způsobem a za určitých okolností nakládat. Licence vždy vzniká dvěma způsoby – buď povinně na základě autorského zákona, nebo dobrovolně na základě smlouvy.

Softwarové licence bývají velmi komplikované a autoři k nim proto obvykle doplňují vlastní dodatky, případně používají i více licencí, mezi nimiž může uživatel vybírat. Pokud je autorem softwaru více osob, je velmi časté, že se jednotliví autoři svého autorství vzdávají ve prospěch třetí strany (například firmy), která pak licenci stanoví.

Creative Commons

Nové možnosti v oblasti publikování autorských děl přináší i soubor veřejných licencí Creative Commons, jejichž první sada byla zveřejněna již v roce 2002. Ty fungují na velmi jednoduchém principu. Autor jejich prostřednictvím plošně uzavírá smlouvu se všemi potenciálními uživateli díla, na základě které jim poskytuje některá svá práva k dílu a jiná si naopak vyhrazuje.

Velkou výhodou Creative Commons je především jejich mezinárodní srozumitelnost. Licenční podmínky jsou vyjádřeny graficky pomocí jednoduchých piktogramů a díky této jednoduchosti je může používat prakticky kdokoli, kdo chce ochránit své autorství. Creative Commons navíc poskytují speciální metadata, která popisují licenci a dílo, aby bylo vždy snadné jej automaticky zpracovat a dohledat.

Stáhnout či nestáhnout? Hlavně nešířit!

Pokud si uživatel bezplatně stáhne komerční obsah, nedopouští se podle české legislativy ničeho nezákonného (nicméně z morálního hlediska jde o diskutabilní čin). Ovšem pozor, toto tvrzení neplatí pro počítačové programy! Autorský zákon hovoří jasně: „Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, …”.

Jako trestný čin je ale hodnoceno rozmnožování, šíření a sdělování díla veřejnosti ve větším rozsahu, ze kterého plyne pachateli prospěch. Za takové jednání umožňuje zákon uložit trest vězení až na 8 let a pokutu až do výše 5 milionů korun.

Otázka odpovědnosti za šíření obsahu je ale stále nevyjasněná. Osoby přímo odpovědné za nelegální zpřístupňování se samozřejmě snaží zůstat v anonymitě a většinou se velmi důsledně snaží chránit před prozrazením své identity. Odpovědnost by pak logicky měla přejít na provozovatele služby, která obsah zprostředkovává, ale i zde je řada legislativních otazníků.

Nejčastější berličkou těchto služeb je argument pouhého zveřejnění odkazu, který uživatele přesměruje k serverům umístěným třeba na druhém konci světa, z nichž si obsah může stáhnout. Přenos odpovědnosti je pak velmi problematický. K jistému průlomu ale došlo v červenci 2013, kdy soud potvrdil půlmilionové odškodnění pro režiséra Jana Svěráka, které mu musel uhradit server Share-rapid.cz za zpřístupnění možnosti stahovat film Kuky se vrací (jen zde si jej stáhlo 13 tisíc lidí).

Jako problematické se v souvislosti s otázkou odpovědnosti za šíření nelegálního obsahu jeví i stahování přes protokol BitTorrent. Jde o jeden z populárních nástrojů pro distribuci souborů mezi uživateli. Specifický je tím, že datové přenosy rozkládá mezi všechny klienty. To kromě jiného znamená, že každý, kdo stahuje, se také podílí na šíření daného obsahu dál. Tím se uživatel de facto dopouští výše uvedeného trestného činu.

Pirátem z donucení?

Stále početnější je skupina uživatelů Internetu, která se k porušování autorského zákona a stahování nelegálně šířeného obsahu otevřeně hlásí. Argumentují tím, že současné modely distribuce obsahu jim nedávají na výběr. Připadá jim zbytečné a nepatřičné si v 21. století pořizovat CD, DVD či papírové knihy. V případě, že by měli možnost si obsah jednoduše, bez čekání a bezpečně koupit online, k porušení autorského zákona by se neuchylovali.

Je tedy otázka, kolika nelegálních stažení by se Kuky dočkal, kdyby Jan Svěrák netrval výhradně na distribuci ve formě fyzických nosičů DVD a Blu-Ray a poskytl by film i například v některé z online služeb, které legálně a za poplatek nabízí komerční streamovaná videa.

Tento multimediální soubor je umístěn v modulu AudioVideo na Metodickém portálu RVP.CZ pod licencí CC-BY-NC-ND

Text je dostupný také na www.jaknainternet.cz.
V případě nápadů či komentářů pište prosím na e-mail akademie@nic.cz.
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Jak na internet.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 11. 2014
Zobrazeno: 5896krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
CZ.NIC, Akademie. Jak na internet: Autorský zákon na internetu. Metodický portál: Články [online]. 21. 11. 2014, [cit. 2019-05-26]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/19321/JAK-NA-INTERNET-AUTORSKY-ZAKON-NA-INTERNETU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: E KocourekVloženo: 21. 11. 2014 22:45

Připomínám pár okolností, které umožní odlišný pohled na slavný český "autorský zákon".

- Špatná zpráva: Český autorský zákon je stejně kvalitní jako ostatní zákony vzešlé ze stejného zdroje.

- Potenciálně dobrá zpráva: Každý český zákon je výsledkem toho, co měli příležitost prosadit, se zachtělo prosadit, a co se podařilo prosadit jisté politické sestavě, a platí jen do chvíle, kdy se sejde jiná politická sestava, případně kdy se té původní politické sestavě zachce prosadit zase něco jiného.

  - Hodně špatná zpráva: Problematikou autorského práva ohledně programů se dlouhé desítky let zabývají (m.j.) v U.S.A., se zajímavými výsledky, například ve věci co lze a co nelze u programů považovat za autorská díla a dále kdy a jak lze a kdy a jak nelze prokázat autorství. Většinu těchto zahraničních poznatků a zkušeností český zákon pečlivě ignoruje.

Pokud na tvrzení z článku "jakékoli programy či databáze jsou ve smyslu autorského zákona považovány za autorská díla, jelikož se jedná o vlastní duševní výtvor, a vztahuje se na ně (i na jejich jednotlivé vývojové fáze a části) proto ochrana zákona" nahlížíme touto optikou(všeho do času!), nemusí se už jevit tak katastroficky.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.