Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Jak na internet: Správa a řízení Interne...

Ikona prakticky

Jak na internet: Správa a řízení Internetu

Ikona inspirace
Autor: Akademie CZ.NIC
Anotace: Pokusíme-li se o stručnou definici Internetu, nejspíš skončíme u variace na “globální decentralizovanou síť vzájemně propojených počítačových sítí”. Asi bychom časem přišli i na něco lepšího, ale nám to s ohledem na téma bude stačit. Zaměříme se totiž hlavně na slovo decentralizovaná. Pokud má Internet decentralizovanou strukturu, lze vůbec hovořit o tom, že jej někdo vlastní, řídí a spravuje? Pojďme to zjistit.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Informační a komunikační technologie » 1. stupeň » Informační a komunikační technologie » Základy práce s počítačem » 1. a 2. období » respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Klíčová slova: internet, využití internetu

Pohled do historie

Nevyhneme se ale krátkému exkurzu do historie Internetu. Vše odstartovalo na konci 60. let, kdy se v USA v rámci projektu ARPANET vzdáleně propojily čtyři univerzitní počítače umístěné ve
4 různých státech. Vznikl tak zárodek dnešního Internetu.

Provoz ARPANETu byl nejdříve financován ministerstvem obrany USA, později institucí NSF, která v USA podporuje vědu a výzkum. Ta ARPANET propojila s vlastní sítí NSFNET, čímž rozpoutala masové připojování akademických institucí a exponenciální růst Internetu. NSFNET postupně plně převzal roli ARPANETu, který byl v roce 1990 odstaven, a stal se tak především páteřní sítí.

NSF se poměrně brzy na to rozhodla tuto roli přesunout na komerční provozovatele, čímž nastartovala trend decentralizace Internetu v podobě vzniku komerčních páteřních sítí, a podepsala se tak na současné podobě infrastruktury Internetu.

Komu patří Internet a kdo ho řídí?

Logicky vyvstává otázka, kdo Internet vlastní. V době ARPANETu by odpověď byla jednoduchá - vlastnické vztahy Internetu určoval především zdroj financování. Dnes je to (bohudík) mnohem složitější. Tím, že jde o shluk - byť vzájemně propojených - samostatných síťových celků, Internet jako takový nemá vlastníka. Existují pouze majitelé jednotlivých dílčích sítí zapojených do Internetu. To mimo jiné znamená, že de facto nelze Internet jako takový vyřadit z provozu.

Když ale Internet nemá vlastníka, jak to, že se posledních více než 20 let daří jeho vývoj celkem úspěšně řídit? V tomto ohledu lze Internet přirovnat k poměrně volnému komunitnímu sdružení jednotlivců i organizací. To nemá žádnou formální hlavu, “vládce”, jen jakousi “radu starších”, která má vliv na další směřování Internetu a na jeho správu.

Nejvyšší autoritou, která kormidlo vývoje Internetu drží nejpevněji, je organizace ISOC (Internet Society), dobrovolné profesní sdružení fungující od roku 1992. Její náplní je především koordinovat koncepční otázky spojené s Internetem, nic ale neschvaluje, ani nevyvíjí.

Pod ní funguje “dceřiná” složka IAB (Internet Architechture Board - Rada pro internetovou architekturu). Má statut poradního technického orgánu, jehož úkolem je koordinovat aktivity na úrovni základní internetové architektury a protokolů TCP/IP. Vlastním řešením se ale nezabývá, to přenechává dvěma podřízeným orgánům:

  • IETF (Interent Engineering Task Force) tvořený administrátory, projektanty, vědci a dalšími experty. Ti se sdružují v tzv. Working Groups, které se podle zaměření na určité téma sdružují do větších celků, tzv. Areas. IETF se zabývá praktickými technickými otázkami
    s okamžitým dopadem (např. vývoj nových protokolů). Výsledkem jejich práce jsou tzv. dokumenty RFC, které definují standardy v používání internetových technologií.

  • IRTF (Internet Research Task Force) zaměřený na výzkum síťových technologií.

Kdo “provozuje” Internet?

Základním kamenem provozu Internetu jsou IP adresy. Díky nim se jednotlivá zařízení v Internetu dokáží poznat a odkazovat na sebe. Jinými slovy - po zadání určité adresy do prohlížeče se dostanete na správné stránky, e-mail, který odešlete, přijmou adresáti, jejichž e-mailovou adresu jste uvedli.

Ale kde se IP adresy berou? Kdo rozhoduje o jejich distribuci, když jsou nepostradatelné pro chod Internetu?

Jejich správu a rozdělování má na starosti privátní nezisková organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers - Internetová společnost pro přidělená jména
a čísla). Tedy do určité míry. Stará se o základní rozdělení adresního prostoru, samotné rozdělování bloků IP adres a jejich správu deleguje na tři regionální správní organizace, tzv. RIR:

  • APNIC (Asie a Tichomoří)

  • ARIN (Severní a Jižní Amerika)

  • RIPE (Evropa)

Tyto organizace pak odpovídají za přidělení jednotlivých bloků lokáním registrům, tzv. LIR. Tyto registry obvykle vedou velcí poskytovatelé internetových služeb působící v rámci menšího územního celku. Z LIR se distribuují jednotlivé adresy koncovým zákazníkům, kteří si od daného poskytovatele koupí internetové připojení.

Úloha ICANN se ale neomezuje pouze na dozor nad rozdělováním IP adres. Hlavním posláním ICANN je udržovat stabilitu a integritu Internetu, a dohlížet tak nad jeho použitelností. Průběžně vydává různá doporučení, která ovlivňují fungování celého DNS - systému doménových jmen (překlad IP adresy do srozumitelnějšího řetězce znaků připomínajícího skutečné jméno). Jedním z posledních klíčových rozhodnutí ICANN bylo například umožnění registrace nových generických domén nejvyššího řádu, jako .golf, .shop apod.

ICANN také prostřednictvím Vládního poradního výboru nabízí jedinou oficiální platformu, která dává možnost podílet se na vývoji základní internetové infrastruktury i národním vládám. Cílem výboru je, aby přijatá opatření byla vždy v souladu s mezinárodní legislativou a mezinárodními smlouvami.

Tento multimediální soubor je umístěn v modulu AudioVideo na Metodickém portálu RVP.CZ pod licencí CC-BY-NC-ND

Text je dostupný také na www.jaknainternet.cz.
V případě nápadů či komentářů pište prosím na e-mail akademie@nic.cz.
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Jak na internet.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 07. 10. 2014
Zobrazeno: 4336krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

3 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
CZ.NIC, Akademie. Jak na internet: Správa a řízení Internetu. Metodický portál: Články [online]. 07. 10. 2014, [cit. 2019-11-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/19219/JAK-NA-INTERNET-SPRAVA-A-RIZENI-INTERNETU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.