Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Využití videozáznamů svědectví pamětníků

Ikona teoreticky

Využití videozáznamů svědectví pamětníků

Ikona odbornost
Autor: Naši nebo cizí?
Anotace: Co se můžeme dozvědět o člověku a historii z vyprávění jednotlivých lidí? Co v takovém vyprávění může chybět a co naopak nenajdeme nikde jinde?
Co a jak si pamatujeme z toho, co jsme zažili? Čím je to ovlivněno? A co z toho, co si pamatujeme, vyprávíme?
Jak je naše vyprávění o minulosti ovlivněno současností a událostmi, které se staly od doby vyprávěného okamžiku? Jak je ovlivněno tím, kdo vyprávění naslouchá a kdo klade otázky?
Jaké informace jsou důležité pro pochopení historie? Kde je můžeme získat?
Obor příspěvku:Dějepis
Klíčová slova: vyprávění, holocaust, pamětník, naši nebo cizí?

„...jenom čísla, jenom čísla... A já si říkala: Až já tu jednou nebudu, kdo si vzpomene...?“

Margita Kárná1

Klíčové otázky

  • Co se můžeme dozvědět o člověku a historii z vyprávění jednotlivých lidí? Co v takovém vyprávění může chybět a co naopak nenajdeme nikde jinde?
  • Co a jak si pamatujeme z toho, co jsme zažili? Čím je to ovlivněno? A co z toho, co si pamatujeme, vyprávíme?
  • Jak je naše vyprávění o minulosti ovlivněno současností a událostmi, které se staly od doby vyprávěného okamžiku? Jak je ovlivněno tím, kdo vyprávění naslouchá a kdo klade otázky?
  • Jaké informace jsou důležité pro pochopení historie? Kde je můžeme získat?

Úvodní text

Posloucháme-li svědectví pamětníků, v případě této metodiky zachycená na videozáznamech, otvírají se nám často neznámé, osobité stránky a detaily minulosti, která je skrze vyprávění zpřítomněna. Zároveň je ale ovlivněna přítomností a jedinečností osobnosti vypravěče. Dozvídáme se informace, které obvykle v učebnicích dějepisu nenacházíme, informace, z nichž mnohé jsou zakódovány ve způsobu vyprávění, ve volbě slov, v neverbálních projevech vypravěče.

Ve videozáznamech zpřístupněných v rámci projektu Naši nebo cizí? je možné sledovat vzpomínky na období od konce první světové války až téměř po současnost, vzpomínky dotýkající se mnoha míst a témat jako holocaust, emigrace a vyhnání lidí z jejich domovů, různé podoby židovské identity, (ne)uvědomování si aktuálního nebezpečí, protižidovská opatření a jejich dopad na běžný život lidí, pomoc a solidarita, uchování památky na zahynuvší, výchova dětí a mládeže v extrémních podmínkách, odboj, (ne) naslouchání svědectvím pamětníků v různých dobách ad. Kromě těchto témat nám svědectví umožňují se zamýšlet nad tím, co si každý z nás pamatuje a proč, o čem mluví a o čem mlčí, jak historické i životní události interpretuje a co všechno nás k tomu vede a jak a proč se to vše může měnit v čase. Na základě těchto úvah pak můžeme přemýšlet o tom, jak s takovými zdroji informací mohou historici a lidé, kteří se snaží poznat minulost, zacházet.

Pracovní materiál č. 1

Výpovědi pamětníků z Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation, zpracované a připravené k využití ve výuce. Jednotlivá videa v rozsahu cca 5 minut jsou rozdělena tématicky do pěti kapitol: Židovské identity mezi vírou a národem; Antisemitismus v moderních českých dějinách; Doma na cestě? Migrace a uprchlíci; Holocaust a lidské chování; Paměť. Podle uvážení učitele je možné video využít samostatně či videa seskupit podle navržených kapitol nebo jinak vybraných kritérií.

Všechna videa nahraná na kanále Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století na youtube.com, na projektovém webu http://www.nasinebocizi.cz/dokumenty/vypovedi_usc_sf/ nebo v modulu AudioVideo[4]

Pracovní materiál č. 2

  1. Minulost nemůže být zachycena ve své čisté formě, nýbrž je vždy viděna z perspektivy současnosti.
  2. Ačkoliv si pouze jednotlivci pamatují v doslovném, fyzickém smyslu, jsou to sociální skupiny, které určují, co je ‚pamětihodné‘ a také, jak to bude zapamatováno.
  3. Paměť je výběrová a vypravěč příběh vypráví tak, aby zachoval integritu své osobnosti.
  4. Každé vyprávění je subjektivní. Úhel pohledu, z něhož svědek událost pozoroval, mohl být podstatně odlišný od postavení jiného svědka.
  5. Jedno svědectví je zajímavé, ale nepřesvědčivé, dvě souběžná svědectví jsou podnětem k zamyšlení, deset souběžných svědectví je důkaz. (Jehuda Bauer)
  6. Vyprávění pamětníka v první řadě umožňuje personalizaci „velké historie“ a ztotožnění s konkrétním člověkem – historická témata ztrácejí abstraktní charakter „kapitol z učebnice“ a stávají se čímsi skutečným, lépe představitelným, srozumitelným. Často díky tomu mizí stereotypy, které s sebou ustálené interpretace historie přinášejí – černobílé chápání politických témat a kontroverzí, zjednodušující vysvětlení významných historických událostí a motivů jejich aktérů.
  7. Lidská paměť není fotoaparát nebo počítač. Vzpomínání není „cestováním ve stroji času“ zpět do minulosti. 2

Metodická část

  • Časová dotace: 45 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě metodický postup podle schopností žáků, podle konkrétního výběru videozáznamu a podle vlastních pedagogických zkušeností. Doporučujeme také použití videozáznamu doplnit dalšími materiály, které žákům poskytnou patřičný kontext k vyprávěnému příběhu.
  • Způsob práce: video, skupinová práce, individuální práce
  • Zařazení lekce: lekce je vhodná pro práci na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně
  1. Uveďte lekci informací o tom, že se studenti budou dívat na část videozáznamu svědectví pamětníka a že jejich úkolem během lekce bude zamyšlení nejen nad konkrétními prožitky a zkušenostmi pamětníka a jejich historickými okolnostmi, nýbrž také nad obsahem uvedeným v klíčových otázkách: Co se můžeme dozvědět o člověku a historii z vyprávění jednotlivých lidí? Co v takovém vyprávění může chybět a co naopak nenajdeme nikde jinde? Co a jak si pamatujeme z toho, co jsme zažili? Čím je to ovlivněno? A co z toho, co si pamatujeme, vyprávíme? Jak je naše vyprávění o minulosti ovlivněno současností a událostmi, které se staly od doby vyprávěného okamžiku? Jak je ovlivněno tím, kdo vyprávění naslouchá a kdo klade otázky? Jaké informace jsou důležité pro pochopení historie? Kde je můžeme získat? Pokud uznáte za vhodné, před shlédnutím videa poskytněte studentům kontext událostí, o kterých pamětník hovoří.
  2. Pusťte studentům vybrané video (viz Pracovní materiál č. 1). Sdělte jim, že video uvidí dvakrát. Poprvé je úkolem každého studenta si poznamenat následující věci:
  • jedna věc, která mne ve vyprávění nejvíce překvapila
  • jedna věc, které jsem nerozuměl(a)
  • zmíněné pojmy, které neznám
  • období, o kterých pamětník hovoří
  1. Po prvním shlédnutí dejte studentům čas se nad úkolem zamyslet a potom je vyzvěte, ať se se třídou podělí o své postřehy. Zmíněné pojmy a nejasnosti vysvětlete. Zeptejte se také žáků, kdy pamětník mluví o pocitech a kdy o faktech a jak toto lze rozlišit.
  2. Pusťte studentům film podruhé. Nyní má každý student za úkol si představit, že rozhovor sám vede a zpracovává. Má si poznamenat na papír následující:
  • Vymyslet nejméně 3 otázky, které by pamětníkovi rád položil (v kontextu toho, o čem mluví), kdyby měl tu možnost.
  • Vybrat z výpovědi pamětníka jednu větu či skupinu slov, která podle něj charakterizuje vyprávění a která by mohla fungovat jako název rozhovoru s pamětníkem (např. pokud by ho někdo otiskl v novinách), příp. vybrat klíčová/zajímavá slova z vyprávění.
  1. Studenti nyní utvoří skupiny (po cca 3 – 4) a sdílejí mezi sebou to, co si poznamenali v předchozím úkolu. Posléze mohou zástupci skupin shrnout nejzajímavější body diskuse ve skupině.
  2. Dejte studentům do skupin Pracovní materiál č. 2. Studenti se ve skupinách seznámí s výroky zde uvedenými a vyberou si dva, které jim připadají nejzajímavější, a společně přemýšlejí, jak se vztahují ke shlédnutému svědectví. Poté studenti mohou své myšlenky vztahující se k jednomu z výroků sdílet se studenty z ostatních skupin.
  3. Na závěr promítněte nebo jinak zprostředkujte studentům klíčové otázky a vyzvěte je, ať se nad nimi každý sám zamyslí (své myšlenky si studenti mohou zapisovat), a to zejména s ohledem na shlédnuté svědectví. Dejte studentům prostor se k otázkám vyjádřit, pokud to budou vyžadovat.

Doplňková aktivita: Před bodem 6. Metodické části se studenti ve skupinách mohou zamyslet nad tím, co si oni sami pamatují z prvního dne ve škole, na které nyní studují. Jaké detaily si pamatují? Jak se jejich vzpomínky liší od vzpomínek jejich spolužáků? Jakými vnějšími i vnitřními příčinami jsou jejich vzpomínky ovlivněny? Poté následuje bod 6.


[1] Margita KÁRNÁ ve své výpovědi pro USC Shoah Foundation, http://www.nasinebocizi.cz/dokumenty/vypovedi_usc_sf/pamet/[cit. 3.3.2014]

[2] Všechny citáty jsou převzaty a upraveny z následujících textů: Jakub MLYNÁŘ: Vzdělávací využití videozáznamů rozhovorů s pamětníky z Archivu vizuální historie Institutu USC Shoah Foundation, <http://ufal.mff.cuni.cz/cvhm/teachers.html> [cit. 3.3.2014]
 
[3] Milan HES: „Orální historie ve vzdělávání“, Vyprávěné dějiny, Praha 2013, s. 19 – 26.„Příprava besedy s pamětníkem“, http://www.nasinebocizi.cz/metodicke-materialy/priprava-besedy-s-pametnikem/ [cit. 3.3.2014].
 
[4] V modulu AudioVideo naleznete všechna videa s klíčovým slovem Naši nebo cizí. Všechny materiály projektu Naši nebo cizí? jsou k nalezení také ve společné kolekci Židé v českém 20. století.

Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?

 Podrobnosti o projektu najdete také v modulu Digifolio.

 
INFO
Publikován: 10. 06. 2014
Zobrazeno: 2554krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
CIZÍ?, nebo. Využití videozáznamů svědectví pamětníků. Metodický portál: Články [online]. 10. 06. 2014, [cit. 2019-08-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/18769/VYUZITI-VIDEOZAZNAMU-SVEDECTVI-PAMETNIKU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.