Odborný článek

Sčítání lidu

13. 5. 2014 Základní vzdělávání
Autor
Naši nebo cizí?

Anotace

Co je to vlastně národnost? Jak se člověk k národnosti hlásí? Jaké byly národnostní podmínky a poměry ve 20. století?

Klíčové otázky

  • Jak byste definovali pojem národnost?
  • Je národnost věcí osobní volby, nebo o ní někdo rozhoduje? Pokud ano, na základě čeho?
  • Je příslušnost k nějakému národu důležitá? Proč?
  • K jakým národnostem se mohli přihlašovat Židé obývající území dnešní České republiky na přelomu 19. a 20. století?

 

Úvodní text

Jednoznačně změřit komplexní národní, kulturní či náboženskou identitu lidí je většinou velmi obtížné. Od druhé poloviny 19. století se statistici v habsburské monarchii snažili zjistit také běžný dorozumívací jazyk obyvatel a v meziválečném Československu též národnost. Kampaně nacionalistů kolem sčítání lidu jsou názorným příkladem toho, jakému tlaku může být v době moderního nacionalismu podrobena individuální identita, jež často neodpovídá zjednodušeným kategoriím národa. Navíc nás následující metodika vede též k podpoření kritického přístupu k pramenům a statistickým údajům. Pro úvod do problematiky sčítání lidu podle vlastní úvahy použijte:

Velké a malé dějiny > Židovské identity > Sčítání lidu, s. 109

 

Pracovní materiál č. 1

Velké a malé dějiny > Židovské identity > Sčítání lidu, s. 110–111

  • „Kdo s námi a kdo proti nám“
  • „Sčítáním lidu prokážeme oprávněnost národního státu československého a odvěkou křivdu na nás páchanou“
  • „Židé!“

„Kdo s námi a kdo proti nám“

„S druhé strany však musí zajisté každý Žid býti sobě vědom, že když v českém městě přese všechnu způsobilost k obcování jazykem českým a přes známé faktum, že děti židovské do 6. roku německy mluviti ani neumějí, přece k německé řeči se přihlásí, nemůže obyvatelstvo české spatřovati v tom ničeho jiného, než-li úmyslné projevování nepřátelství k národu českému, svévolné poškozování národních zájmů našich, jedním slovem hrubou urážku celého národa, vrženou ve tvář jeho na důkaz nevážnosti, nýbrž opovržení k věci naší národní.

Až pak jména svévolných škůdců národní věci naši uvedena budou v známost obecnou, nastane národní společnosti naší povinnost sebeobrany, kterou zajisté vykonávati dovede nejenom na poli národním a politickém, ale i v obchodech, řemeslech, živnostech a životě společenském.“

Podřipan, 8. ledna 1881, s. 1–2

Podřipan byl český nacionalistický list vycházející v Roudnici nad Labem.

 

„Sčítáním lidu prokážeme oprávněnost národního státu československého a odvěkou křivdu na nás páchanou“

„Nechť jsou nestrannými a hlásí se k židovské národnosti, nesneseme však, aby v našem státě pracovali proti nám nepřátelsky. V této věci nebudeme už znát žádného pardonu! Známý profesor Rauchberg1 a různí židovští redaktoři v Bohemii2 a v jiných štvavých německých listech přemlouvají Židy, aby se hlásili jako ‚příslušníci řeči německé menšiny‘. Jsou již doklady o tom, že Němci počítají již s většinou Židů pro sebe! Všichni naši lidé na stráž! Úředním sčítáním musí se přesně prokázat, kolik Židů v kterémkoli městě a kraji hlásilo se k německé a maďarské národnosti.“

Večer, 24. ledna 1921, s. 1

Deník Večer vycházel v Praze a náležel agrární straně.

 

„Židé!“

„Nastávající sčítání lidu klade Vám otázku po Vaší národní příslušnosti. Vyplňte rubriku ‚národnost‘ slovem ‚židovská‘. Pravda, za kterou Vaši otcové kladli životy, káže Vám, abyste se přiznali ke svému přirozenému, dějinnému a duševnímu celku, k němuž náleží Židé celého světa. Je to výzva k Vašemu svědomí a spravedlnosti, jež vyžadují, abyste se nepřidružovali ku většině v zemi v jejím boji proti menšině a naopak – abyste se nedali zneužívati za nástroj odporu menšiny vůči většině. Vážnost židovstva a jeho celý svět obepínající solidarita nesnesou, abyste přešli zde do různých táborů a vzájemně se pak potírali. Je to konečně v nejvyšším zájmu jednotlivce i celku, aby každý Žid přiznal židovskou národnost.“

Židovské zprávy, 10. února 1921, s. 8

Židovské zprávy vydával Ústřední svaz sionistický pro Československou republiku mezi léty 1926 a 1938. Tento čtrnáctideník se věnoval široké škále témat od politiky po kulturu.

 

Pracovní materiál č. 2

Text

Jak se mají Židé podle textu rozhodnout?

Proč se mají takto rozhodnout?

Která pasáž vás v textu zaujala a proč?

„Kdo s námi a kdo proti nám“

 

 

 

„Sčítáním lidu prokážeme oprávněnost národního státu československého a odvěkou křivdu na nás páchanou“

 

 

 

„Židé“

 

 

 

 

Pracovní materiál č. 3

Velké a malé dějiny > Počítat a mapovat: statistika židovského obyvatelstva v českých zemích > Vývoj obcovací řeči (1910) a národnosti (1921, 1930) obyvatel izraelského vyznání podle sčítání lidu, s. 408

 

Metodická část

  • Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností

  • Způsob práce: čtení s porozuměním, skupinová práce, práce s prameny

  1. Lekci začněte položením klíčových otázek: Jak byste definovali pojem národnost? Je národnost věcí osobní volby, nebo o ní někdo rozhoduje? Pokud ano, na základě čeho? Je příslušnost k nějakému národu důležitá? Proč? K jakým národnostem se mohli přihlašovat Židé obývající území dnešní České republiky na přelomu 19. a 20. století? Otázky mohou být napsané na tabuli, na flipchartu nebo promítnuty projektorem. Vyzvěte žáky, aby se nad nimi krátce zamysleli. Umožněte krátkou diskusi a neodmítejte žádný názor a pohled na věc. Odpovědi žáků i jejich případné otázky můžete zaznamenat a později se k nim vrátit.

  2. Využijte úvodního textu, abyste žákům vysvětlili kontext situace, kterou se budou v rámci výuky zabývat.

  3. Rozdělte žáky do pracovních skupin, ideálně po čtyřech a rozdejte jim úryvky novinových článků z Pracovního materiálu č. 1. Názvy článků žákům nabídněte samostatně a vyzvěte je, ať se je pokusí správně přiřadit. Poté jim prozraďte správné řešení.

  4. Rozdejte žákům tabulku s úkoly (Pracovní materiál č. 2). Řekněte všem skupinám, že by si měly znovu přečíst pracovní texty a na jejich základě pak vyplnit předloženou tabulku.

  5. Nyní rozdejte do skupin listy papíru a vyzvěte žáky, ať na základě zpracovaných textů vytvoří seznam alespoň tří klíčových okolností, které podle nich ovlivňovaly rozhodování Židů, k jaké řeči/národnosti se přihlásit. Dále vyzvěte žáky, ať diskutují v rámci jednotlivých skupin nad situací, ve které se Židé v období sčítání lidu nacházeli a ať se ji pokusí vlastními slovy co nejvýstižněji popsat. Tuto charakteristiku ať si zapíší na list papíru a představí ostatním.

  6. Při závěrečné reflexi se pokuste znovu odpovědět na klíčové otázky z úvodu metodiky a srovnejte je s odpověďmi, které padaly na začátku hodiny.

  7. Pokud máte zájem a zbyl-li vám čas, můžete lekci doplnit o další aktivitu: Předložte žákům tabulku s výsledky ze sčítání lidu ze sledovaných období (Pracovní materiál č. 3) a diskutujte s nimi nad tím, co tyto údaje vyjadřují a do jaké míry je lze chápat jako věrohodné (viz předchozí práce – mnozí byli ovlivněni mnoha faktory při vyplňování sčítacích formulářů a je dost možné, že jejich identita se ne zcela shodovala s tou, kterou uvedli ve sčítacích formulářích. Jiní měli zase vícero identit a byli nuceni vybrat si jen jednu etc.)

  8. Diskutujte s žáky nad tím, jak je národnost sledována v současných sčítáních lidu. Mnohé lze vyčíst z definice, která je uvedená ve sčítacím archu z roku 2011: „Údaj o národnosti uvede každý podle svého rozhodnutí. Uvedení údaje není povinné. Je přípustné uvést i více národností. Národností se rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Pro určení národnosti není rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou respondent převážně používá nebo lépe ovládá.“ Navíc je velmi zajímavým faktem, že podle posledního sčítání lidu se lidé přestávají hlásit k nějaké národnosti (v roce 2001 nechtělo o své národnosti hovořit jen 173 tisíc lidí, v roce 2011 využilo možnost neodpovědět 2,74 milionu obyvatel.)


1Heinrich Rauchberg (1860–1938), česko- -německý statistik a demograf, který interpretoval údaje ze sčítání lidu z německého nacionalistického hlediska.

2Bohemia, německojazyčný deník vycházející v Praze.


Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?

 Podrobnosti o projektu najdete také v modulu Digifolio.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
180.66 kB
Dokument
Kopie článku pro tisk

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Naši nebo cizí?

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Dějepis