Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Přísloví

Praktický příspěvek
inspirace
Autor Jana Hejkrlíková
Další z článků o poznávání romského jazyka a kultury ze seriálu Rozummění přináší metodické náměty na práci s romským příslovím.

Cíl výuky

  • porozumění textu
  • rozšiřování slovní zásoby
  • pochopení životních závazků a povinností
  • rozvoj osobnosti
1] Žáci nastudují v učebnici, encyklopedii nebo na internetu, co znamená přísloví. Vysvětlí před třídou:
  • přísloví je věta, často přirovnání, narážkou vyjadřuje nějaké poučení, vztahuje se k určité životní situaci člověka,
  • většina přísloví se týká způsobů lidského života, mezilidských vztahů, vztahů lidí k událostem vnějšího světa, k přírodním jevům,
  • část jich vyjadřuje lidovou moudrost.
2] Žáci zodpovědí následující otázky:
  1. Jak vznikají přísloví? Znáte některá současná? Z filmu, z televize, ze životní situace?
  2. Proč není u přísloví uveden autor?
  3. Jak rozumíte těmto příslovím?
    • Každý by si měl zamést před svým prahem.
    • Ranní ptáče dál doskáče.
    • Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
    • Lež má krátké nohy.
 
3] Jedno přísloví si vyberou a zakreslí do obrázkové osnovy.


4] Na uvedená přísloví žáci vymyslí ve skupině příběh nebo je zahrají jako pantomimu.
 
5] Žáci vysvětlí význam níže uvedených romských přísloví:
  • Kdo přijde včas, nabere vodu, kdo přijde pozdě, nabere bláto.
  • Jedna matka vychová deset dětí, ale deset dětí se nedovede postarat o jednu matku.
6] Uvedou příklady ze svého života.

7] Žáci se seznámí s tím, jak platnost prvního přísloví potvrzuje v životě Olga Fečová:

Kdo přijde včas, nabere vodu, kdo přijde pozdě, nabere bláto

Olga Fečová

To je pravda, to můžu odpřisáhnout. Když jsme ještě bydleli doma na Slovensku, měli jsme v osadě malinkou studánku. Z kopců do ní stékala voda čisťounká jako Boží slza. Vědrem se nabírat nedala, protože studánka byla mělká, nabírali jsme vodu hrníčkem. Kdo nelenil vstát ve dvě ve tři zrána, přinesl si domů krásně čistou vodu. A ti líní, co vyspávali až do bílého dne, našli už ve studánce jenom bláto. Museli pak jít k Laborci, dva kilometry, a než se vrátili domů, měli vodu vyšplíchanou.

  • Žáci si přečtou část textu. Při čtení si podtrhnou větu, která je zaujala, napíší, co je napadlo. Větu a komentář přečtou ve třídě a diskutují se spolužáky nad svými postřehy a názory.

Jedna matka vychová deset dětí, ale deset dětí se nedovede postarat o jednu matku

Ilona Ferková

Byla jedna Romka a jeden Rom. Narodilo se jim deset dětí, samí kluci. Každý říkal: „Člověče, ty se budeš na stará kolena mít!“ Rom se jen usmíval a byl hrdý. Synové rostli v sytosti, vždy měli co na sebe. Ale přišla doba, kdy otci a matce došly síly, a tak si zavolali mládence k sobě: „Synáčkové, dali jsme vám všechno, co jsme mohli, a teď už musíte pracovat vy na nás.“

8] Žáci do tabulky zapíší, mohou také jenom sdělit ústně:
  • Co se z příběhu po přečtení první části textu Ilony Ferkové dozvěděli?
  • Jak se bude dle jejich názoru odvíjet příběh dál, jak dopadne?
  • Po přečtení druhé části textu převyprávějí celý příběh, srovnají svoji původní představu s opravdovým příběhem.
„Neboj se tati, povídá nejstarší syn, „dáme ti do koruny všechno, co vyděláme. A šli do práce. Matka na ně prala, vyvářela, aby se pořádně najedli. A přišel den první výplaty. Jdou chlapci jdou a po cestě se přou. „Usmrkánci,“ povídá nejstarší, „peníze odevzdáte vy, protože já si chci koupit rádio.“ „Tak to teda ne,“ rozčílil se druhý. „Já si koupím kytaru a peníze dáš hezky ty!“ Šel kolem jejich strýc a slyší, jak se hádají. Slzy mu vstoupily do očí. „Nestydíte se? Váš táta si zničil zdraví, jak na vás dřel, vaše matka si v životě nekoupila žádnou parádu, jen aby vy jste měli všechno, co potřebujete. A vy sotva dostanete peníze, už nevíte, že máte rodiče?“ Nejmladší bratr se rozběhl domů. Strašně se styděl. Ostatní šli za ním, se sklopenýma hlavama. A to se skutečně stalo.
  • Dočtěte celý příběh.
  • Převyprávějte (jako nejstarší bratr, jako nejmladší bratr, jako strýc).
  • Proč se nejmladší syn styděl?
  • Jak byste řešili situaci vy? Nechali byste si výplatu pro sebe?
  • Co byste si za vydělané peníze koupili?
  • Prohlédněte si obrázek, jak mu rozumíte?
 
  • Měli bychom se ve stáří starat o své rodiče? Proč?
  • Znáte ve svém okolí příběh, který je podobný?
9] Jaká přísloví známe?

Žáci se seznámí s romským příslovím: Pheras, goďi, jilo – so mek kampel kijo bachtalo dživipen? (Žerty, rozum, srdce – – co víc potřebuje člověk k životu?) a jmenují další romská, česká apod. přísloví s podobným významem.


Metodický portál RVP.CZ k tématu doporučuje:

VAŠATOVÁ, Helena. Přísloví. Metodický portál: Články [online]. 14. 12. 2009, [cit. 2014-03-11]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/6147/PRISLOVI.html>. ISSN 1802-4785.

NEUŽILOVÁ, Vladimíra. Přísloví. Metodický portál: Články [online]. 07. 12. 2011, [cit. 2014-03-11]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/14707/PRISLOVI.html>. ISSN 1802-4785.

M., Schneiderová;. Hry s příslovími, hádankami a pranostikami. Metodický portál: Články [online]. 28. 08. 2013, [cit. 2014-03-11]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/17685/HRY-S-PRISLOVIMI-HADANKAMI-A-PRANOSTIKAMI.html>. ISSN 1802-4785.

KUKAL, Petr. Povídání a hry s českými příslovími. Metodický portál: Články [online]. 02. 10. 2012, [cit. 2014-03-11]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/16497/POVIDANI-A-HRY-S-CESKYMI-PRISLOVIMI.html>. ISSN 1802-4785.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek