Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona informativni

Pětilístek

Autor: Jitka Altmanová
Spoluautor: Mgr. Alena Hesová, Mgr. Veronika Sováková, Ing. Petr Pecha
Anotace: Článek představuje široké možnosti uplatnění aktivity Pětilístek ve výuce.
Klíčová slova: pětilístek, kritické myšlení, reflexe, hodnocení, aktivita, metoda, otázka

Text článku:

Pětilístek po pisateli vyžaduje, aby shrnul informace a názory do výrazů, které vystihují (popisují) daný námět nebo o něm uvažují.

Obecný popis aktivity

Aktivita je to jednoduchá, časově nenáročná, pomáhá žáky aktivizovat, ale rozvíjí také kritické myšlení. Pětilístek je využíván jak pro otevření tématu, tak pro jeho shrnutí a uzavření. Ve fázi evokace může pětilístek pomoci při zjišťování toho, co si žáci pamatují, nebo s jakými představami do tématu vstupují. Tvorba pětilístku může být rovněž dobrým výchozím bodem pro následnou diskuzi.

Pětilístek patří mezi metody, které obvykle snadno zvládnou i žáci 1. stupně. Může se proto mylně zdát, že je vhodný hlavně pro ně. Není tomu tak. Pro mladší žáky je vhodné při nácviku metody volit nejdříve snadnější formu trojlístku a celý pětilístek s nimi začít vytvářet až poté, co zvládnou první tři kroky. Podstatou metody je dovednost shrnout stručně nějaké téma, názor, svůj postoj. Pětilístek je tedy pětiřádková aktivita, která vyžaduje slučování informací a názorů do stručných výrazů, které popisují námět. Autor má svůj názor nebo své pojetí tématu či vědomosti vyjádřit co nejvýstižněji. Každý žák píše sám podle sebe, a nehodnotí se, co je a co není tzv. špatně – cílem je umožnit žákovi vyjádřit vlastní pochopení problematiky.

Schéma pětilístku

  1. První řádek tvoří jednoslovné téma, námět, název (obvykle podstatné jméno).
  2. Druhý řádek obsahuje dvouslovný popis námětu, jeho podstatných vlastností, jak je vidí pisatel (odpověď na otázku, jaký je námět). V tomto případě se jedná zpravidla o dvě přídavná jména.
  3. Třetí řádek je sestaven ze tří slov vyjadřujících dějovou složku námětu – co téma dělá nebo co se s ním děje. Použijeme tři slovesa.
  4. Čtvrtý řádek představuje věta o čtyřech slovech vztahující se k námětu. Sloveso může chybět.
  5. Poslední řádek uvádí jednoslovné synonymum, které rekapituluje, opětně formuluje podstatu námětu. Nemusí jít o podstatné jméno.

Schéma

__________

__________   __________

__________     __________     __________

__________   __________     __________   __________

__________

Někteří učitelé svým žákům rozdávají toto schéma. Mějme na paměti, že se tím může vytratit určitá procesuálnost v myšlení. Některým typům žáků naopak vyhovuje, když vědí předem, co všechno se po nich bude chtít. Nejlépe tedy bude obě formy zadávání pětilístku v hodinách střídat.

Postup, jak zavádět pětilístek do výuky

Jak postupovat? Nejprve je potřeba žákům aktivitu představit. Tato metoda se zpočátku může zdát náročnou, a tak je lépe začít ve dvojicích. 

  • Vysvětlete žákům metodu.
  • Jednotlivé pokyny pište postupně na tabuli.
  • Dejte žákům prostor, aby mohli své pětilístky vytvořit.
  • Nechte žáky, aby si své výtvory přečetli ve dvojici a sami doporučovali něčí práci k přečtení.
  • Vyzvěte žáky, aby se ptali mezi sebou, proč napsali právě to či ono.
  • Nechte žáky přečíst několik prací, odvolávejte se na to, co v nich zaznělo. Ptejte se, proč žáci zvolili tu či onu formulaci.
  • Až žáci metodu zvládnou, mohu vytvářet ve dvojici či skupině společný pětilístek, tj. nejprve vytvoří každý svůj, a posléze se snaží dohodnout, které z formulací zvolí pro společný.

Praktické poznámky

Není vhodné žákům zadávat pětilístek pomocí slovních druhů, tj. první řádek podstatné jméno, druhý řádek přídavná jména, třetí řádek slovesa aj. Přestože v závěru opravdu výsledný pětilístek podobně vypadá, pokud učitel zadá metodu tímto zjednodušeným způsobem, připraví žáky o možnost nad tématem hlouběji přemýšlet. Nebudou-li žáci zadání rozumět, je lépe uvést příklad, než se uchýlit k vysvětlení pomocí slovních druhů.

Pětilístek je nejvhodnější zařadit na závěr lekce (v reflexi), neboť si v něm žáci mohou krátce a výstižně shrnout látku. Ani sdílení pětilístků ve skupině nezabere příliš času, kterého se nám většinou v závěru hodiny nedostává. Účinné někdy je nechat postupně říci celou třídu jen slova na posledním řádku – synonyma. Vedoucí skupiny (učitel) získá tímto způsobem dobrý přehled, co bylo pro jednotlivce i pro celou skupinu v tématu důležité. Ve výjimečných případech můžeme pětilístek zadat také ve fázi evokace. Jsou to ty případy, kdy o tématu již něco víme a shrnutí na začátek nám může pomoci odhalit nějaký stereotyp, se kterým se pak v hodině pracuje.

Náměty na využití pětilístku ve vybraných vzdělávacích oborech

Český jazyk a literatura

Příklad žákovské práce – Komunikační a slohová výchova:

vypravování

zajímavé          srozumitelné

seznamuje       sděluje            zaujme

zajímavě          sděluje           moje   zážitky

sdílení

Příklad žákovské práce – Literární výchova:

Vinnetou

statečný          spravedlivý

bojuje              chrání              přátelí se

ochránce spravedlnosti, svobody, bratrství

přítel

Výchova k občanství

Pětilístek našel ve Výchově k občanství široké uplatnění. Ve Výchově k občanství se často objevují abstraktní pojmy, které je vhodné postupně rozklíčovávat. A právě pětilístek může být využit pro jejich konkretizaci.

Na začátku hodiny může vyučující zadat žákům například tyto otázky:

  • Co se vám vybaví, když se řekne SVOBODA?
  • Co se vám vybaví, když se řekne NÁROD?
  • Co se vám vybaví, když se řekne NÁBOŽENSTVÍ?

Následně učitel žáky vyzve, aby své asociace zpracovali formou pětilístku. Ti, kdo budou chtít, mohou své pětilístky přečíst ostatním. Vyučující může postupně jednotlivé pojmy komentovat a naladit tak žáky na téma, které se právě začne vyučovat. K pětilístkům se lze po výuce opět vrátit a sledovat, zda by nyní žáci vytvořili pětilístek jinak.

Na závěr výuky je zpracování pětilístku určitým souhrnem a zopakováním. Žákovi může pomoci při upevňování osvojené učiva nebo pro zhodnocení tématu a učiteli může dobře posloužit pro zpětnou vazbu. Zjistí tak, co bylo pro žáky důležité, ale může také odhalit nedostatky. Vyučující může zadat práci například následujícím způsobem:

  • Vytvořte ve dvojici pětilístek pro téma DEMOKRACIE.
  • Vytvořte pětilístek k tématu BANKA.
  • Zpracujte pětilístek, jehož tématem je OSN.

Příkladem zpracovaného pětilístku pak může být ukázka z článku Daniely Figránové s názvem Úcta k člověku a lidskosti, v jehož centru je příběh Sira Nicolase Wintona. Žáci jej prostřednictvím pětilístku charakterizovali například takto:

Nicholas

poctivý, dobrý

pomáhá, chrání, pracuje

Zachránil děti a přežil válku.

zachránce

Francouzský jazyk

Metoda pětilístku najde své rozsáhlé využití také v hodinách francouzského jazyka, kde lze velmi dobře uplatnit její evokační i evaluační charakter. Může žákovi pomoci shrnout vlastními slovy probrané téma, aktivizovat jeho doposud pasivní slovní zásobu či strukturovat jeho myšlenky pro ústní a písemný projev. Velkou výhodou pětilístku je jeho časová nenáročnost, jednoduchost a vhodnost pro všechny jazykové úrovně dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Během hodiny konverzace (2. stupeň ZŠ nebo SŠ), ve které by učitel rád aktivizoval již probranou slovní zásobu, je pětilístek vhodným uvedením do tématu. Pomůže žákovi uvědomit si, co všechno už ví, a položí základ, do něhož žák poté zapracovává další informace.

Příklad žákovy práce na konverzační téma: La famille

la famille

grande             nombreuse

habite              voyage            fait du sport

très                  important        pour                moi

les parents

Omezit využití pětilístku pouze na práci se slovní zásobou by bylo chybou. Velmi dobře je využitelný také pro shrnutí právě probraných gramatických jevů, kdy žákovi může pomoci reflektovat to, co se právě naučil.

Příklad žákovy práce na téma: Passé composé

Passé composé

difficile           fréquent

décrit               facilite             raconte

raconte                        l´histoire          au        passé

le temps

Nezapomínejme, že hlavním cílem ve výuce jazyka není naučit odbornou terminologii, proto shrnutí pro větší náročnost tématu může probíhat i v češtině.

Pětilístek může být také zajímavý evaluátor žákova porozumění textu. Oproti klasickým zadáním (vrai x faux) tolik žáka nesvazuje, je tvořivější a umožňuje vnímat text ze širšího hlediska, což vede k mnohem lepšímu porozumění celému kontextu. Zároveň učí žáky vlastními slovy shrnout to, co se dočetli.

Po přečtení textu „O studentech, kteří se vydali po stopách P. Fogga[1], si žáci do pětilístku zapíší na první řádek jednoslovným výrazem jeho hlavní téma. Pod to napíší dvě slova, která první pojem nejlépe charakterizují, na třetí řádek pak tři výrazy, které vypovídají o tom, co se v textu odehrálo. Dále pokračují větou o čtyřech slovech, vztahující se k námětu, kde mohou vynechat sloveso. Na poslední řádek zaznamenají slovo, které podle nich prostudovaný text nejlépe vystihuje. Studenti s nižší jazykovou vybaveností mohou použít výrazů přímo z textu.

des étudiants

courageux       en vacances

voyagent         racontent         se rencontrent

répète              le parcours      long                 de P. Fogg

tour du monde

Fyzika

Ve fyzice a v přírodovědných oborech není ve školské praxi použití pětilístku obvyklé. Jsou-li na něj ale žáci zvyklí z předmětů jazykových a humanitních, může učitel s úspěchem využít shrnutí poznatků v podobě pětilístku. Vedle výhod samotného pětilístku jako jedné z metod kritického myšlení, má takový transfer přínos v tom, že se žáci nemusejí učit novou metodu. To jim umožní se přímo koncentrovat na samotný obsah jejich práce.

Obecně je tak vhodné pro učitele přírodovědných předmětů na 2. stupni, aby se seznámili s metodami, se kterými se s žáky pracovalo na 1. stupni a které znají z ostatních vzdělávacích oblastí. Některé z nich skutečně mohou být takto jednoduše přenositelné bez jakékoliv modifikace.

Příklad žákovské práce – fyzika:

Slunce

hmotné              horké

vyzařuje             přitahuje            přeměňuje

nutné pro pozemský život

hvězda

Závěr

Pětilístek je metoda využitelná i u témat, s jejichž pochopením mají žáci potíže. Oni sami své znalosti shrnou, učitel ví, na co může navázat, a současně se mu odhalí míra pochopení probraného tématu. Schopnost shrnout stručně téma, názor, postoj je velmi důležitá. Vyžaduje důkladnou úvahu založenou na bohatých vědomostech. Pětilístek žákům umožňuje nejen shrnutí, ale dává také prostor pro vyjádření jejich individuality a kreativity.

Odkazy, citace a použitá literatura

http://www.kracmera.cz/clanek/415-zemsky-raj-to-napohled/

www.ctenarska-gramotnost.cz

http://www.ptac.cz/projekt.php

http://www.odyssea.cz/dokumenty/csgzs/TZ_Odyssea_prurezova_temata_a_ctenarstvi.pdf

FIGRÁNOVÁ, D. Úcta k člověku a lidskosti. Metodický portál: Články [online]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/865/ucta-k-cloveku-a-lidskosti.html/>.

KRÜGER, K., KARGEROVÁ, J., SRBOVÁ, K. Rozvoj učebních dovedností. [online]. Projekt Odyssea, 2007. Dostupný z WWW: <http://www.odyssea.cz/soubory/e_kurzy/rozvoj_ucebnich_dovednosti.pdf>.

PETŘÍK, J. Podmínky svobody. Výchova k občanství [online]. Dostupný z WWW: <http://www.vychovakobcanstvi.cz/pvo/podminky-svobody>.

RUTOVÁ, N. Pětilístek. Respekt nebolí [online]. Dostupný z WWW: <http://www.respektneboli.eu/pedagogove/archiv-metod/petilistek>.

RUTOVÁ, N. Uč se číst o Kubě. Respekt nebolí [online]. Dostupný z WWW: <http://www.respektneboli.eu/pedagogove/zdroje/uc-se-cist-o-kube>.

R. Mérieux - Y. Loiseau: Connexions II., Paris, 2004, str. 43.

STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Rozvíjíme kritické myšlení. Příručka II. Praha: Kritické myšlení, 1997. Str. 24-25


[1] Příklad je vytvořen na základě textu z učebnice Connexions II., str. 43.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Výukové aktivity napříč obory.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 04. 02. 2014
Zobrazeno: 17038krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

3 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ALTMANOVÁ, Jitka. Pětilístek. Metodický portál: Články [online]. 04. 02. 2014, [cit. 2018-10-15]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/18339/PETILISTEK.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Pavlína HublováVloženo: 04. 02. 2014 08:47

Pětilístek s ukázkou na téma Gravitační síla najdete také v Pedagogickém lexikonu modulu Wiki.

2.Autor: Pavlína HublováVloženo: 04. 02. 2014 08:49

Pětilístek lze také využít při návštěvě galerie - ukázka v článku Nebojme se součaného umění.