Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > CLIL v českém vzdělávacím systému

Ikona teoreticky

CLIL v českém vzdělávacím systému

Ikona odbornost
Autor: Jarmila Novotná
Anotace: Kapitola publikace Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ zprostředkovává historický pohled na cizojazyčnou výuku v České republice, která se dramaticky proměnila po listopadu 1989. Odráží počátky bilingvní výuky a využívání cizích jazyků pro CLIL v souvislosti s kurikulární reformou českého školství v letech 2005–2007. Věnuje se pregraduální přípravě učitelů na vybraných fakultách českých univerzit a dotýká se možnosti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) zaměřených na CLIL.
Téma příspěvku:CLIL
Klíčová slova: pregraduální příprava, CLIL, výchovně-vzdělávací proces, bilingvní školy, kurzy DVPP

 

3.1. Výuka cizích jazyků v 90. letech 20. století

Rozvoj výuky CLIL ve školách v 90. letech minulého století je spojen s celkovým rozvojem výuky cizích jazyků na základních a středních školách v České republice. Jazyková výuka se stala jedním ze základních kamenů vzdělávacího systému. Spolu s těmito změnami došlo také díky politicko-společenským změnám k výraznému zvýšení zájmu o cizí jazyky, a to na všech úrovních vzdělávacího procesu – u učitelů, žáků i rodičů. Znalost cizích jazyků zasahuje do většiny oblastí společenského života, od profesního uplatnění až např. po zahraniční dovolenou, sledování zahraničních filmů v originále nebo přístup k zajímavé literatuře.

Současně se změnami v důrazu na rozvoj znalosti cizích jazyků se změnily i výukové metody. Od gramaticko-překladových metod výuky se přechází k těm metodám, které vycházejí z komunikace, z pohledu na jazyk jako na nástroj zpracování a uchování informací. Do jazykového vzdělávání stále více zasahují informační technologie včetně sociálních sítí.

Tento trend není charakteristický jen pro Českou republiku. Uplynulá desetiletí jsou po celém světě spojována se dvěma významnými změnami: zavedením globální komunikační sítě a globalizací veškerých společenských, politických, ekonomických a ekologických procesů. Tyto i další změny mají obrovský vliv na rozmanité stránky našeho každodenního života, jazykovou výuku nevyjímaje.

V evropském výchovně-vzdělávacím kontextu se v 90. letech objevila nová vlna zvýšeného zájmu o metody výuky cizích jazyků. Jde o jev, který se společensko-ekonomickou integrací a globalizací přímo souvisí. Nové trendy, které čerpají jak z evropské, tak zámořské tradice, vedou k využívání cizího jazyka jako nástroje, prostředku výuky, nikoliv cíle. Stále častěji se setkáváme s výrazy bilingvismus a plurilingvismus.

Jednou z reakcí na potřeby zvýšení aktivní znalosti cizích jazyků v České republice je mimo jiné rozvoj bilingvní výuky na českých základních, středních i vysokých školách a rozvoj CLILu, tedy výuky nejazykových předmětů v cizím jazyce.

Ve výchovně-vzdělávacím procesu představuje CLIL inovaci. Má holistické rysy, snaží se překlenout omezení, která přinášejí tradiční osnovy a učební plány. V dnešní době probíhá CLIL výuka paralelně s běžným cizojazyčným vyučováním. Neklade si za cíl je nahradit, ale obohatit.

 

 

3.2 Bilingvní výuka na území České republiky 

Zavádění bilingvní výuky v České republice se objevilo již na začátku 90. let minulého století. Od roku 1990 byl tento program realizován jednak v rámci projektu MŠMT ČR, jednak plně nebo částečně také na dalších školách, kde byla bilingvní výuka MŠMT ČR tolerována. V letech 1990 až 1995 probíhalo bilingvní vzdělávání ve formě pětiletého studia na čtyřech školách (dvě v Čechách, dvě na Moravě) pouze ve francouzštině. Od roku 1996 bylo toto vzdělávání organizováno formou šestiletého studia na celkem dvanácti školách (sedm v Čechách, pět na Moravě, jazyky: anglický, francouzský, italský a španělský). Jednalo se o všeobecně nebo přírodovědně zaměřený typ vzdělávání, ve kterém bylo několik všeobecně vzdělávacích předmětů vyučováno v jiném než mateřském jazyce. Výuku zajišťovali zahraniční a čeští učitelé plně kvalifikovaní pro výuku daného předmětu. Čeští učitelé procházeli zdokonalovacími jazykovými a metodickými kurzy ve zvláštních studijních pobytech v zahraničí, které většinou připravovala zahraniční partnerská instituce, kterou každá škola měla.

Situace se významně změnila po zvýšení autonomie škol. Nejenže bilingvní vzdělávání už není výsadou několika bilingvních škol, na nichž probíhal experiment MŠMT ČR, ale zejména zavádění CLILu na školách je podporováno jak na státních, tak i na soukromých školách. Zatímco plně bilingvní vyučování některého nejazykového předmětu vyžaduje akreditaci MŠMT ČR, implementace CLILu je plně v kompetenci ředitelství školy a závisí na kvalifikovanosti učitelského sboru školy a dalších faktorech (např. na zájmu žáků a jejich rodičů o tento typ výuky).

 

 

3.3 CLIL v přípravě učitelů v České republice

Jednou z nejdůležitějších otázek zavádění CLILu je otázka přípravy učitelů pro CLIL. Jakou tedy mají mít učitelé CLIL kvalifikaci? Autorky Novotná a Hofmannová (2002) zmiňují tři základní modely kvalifikace učitelů CLIL:

  • rodilí mluvčí, kteří získali vzdělání v daném nejazykovém oboru,
  • učitelé – odborníci v daném nejazykovém oboru schopní cizí jazyk aktivně používat, ale bez speciálního jazykového vzdělání,
  • jazykoví specialisté, bez odpovídajícího vzdělání v odborném předmětu.

Všechny tyto modely se již řadu let realizují s různými výsledky v různých zemích včetně modelu, kdy je ve třídě současně přítomen jak učitel cizího jazyka, tak učitel odborného předmětu.

Zkušenosti z různých modelů realizovaných v zahraničí, hlavně v zemích EU, potvrzují předpoklad, že jazykový specialista, který nemá odpovídající vzdělání ve vyučovaném odborném předmětu, musí při CLILu čelit mnoha problémům souvisejícím hlavně s jeho nedostatečným vzděláním v oblasti didaktiky odborného předmětu. Také jazykově nedostatečně vybavený odborník pro daný předmět nedosahuje ve většině případů u žáků nejlepších výsledků. Model, v němž jsou současně přítomni dva učitelé, a model s rodilým mluvčím, který má vzdělání i v odborném předmětu, přinášejí obvykle lepší výsledky. Oba způsoby jsou však finančně dost náročné a jejich zavedení v širším měřítku se v českých školách neočekává.

pregraduální přípravě učitelů-elementaristů jsou na fakultách realizovány programy pro získání rozšířené jazykové kvalifikace těchto učitelů, na úrovni přípravy učitelů pro 2. stupeň ZŠ a SŠ je studium obvykle alespoň dvouoborové a jedním oborem může být cizí jazyk a druhým příslušný nejazykový předmět. Proto je v systému přípravy učitelů v České republice možno realizovat model, kde vyučující má požadované vzdělání jak v příslušném jazyce, tak i v odborném předmětu.

 

Na pedagogických fakultách v Praze,  Plzni, Olomouci, Českých Budějovicích a v Brně jsou studenti připravováni ve speciálních kurzech CLIL v rámci různých studijních programů. Přinášíme informace o některých z nich. 

Na Katedře anglického jazyka FPE ZČU v Plzni se v rámci jednosemestrálního nepovinného předmětu v magisterském navazujícím programu Integrace všeobecně vzdělávacích předmětů do výuky AJ studenti seznamují s principy efektivního obsahově a jazykově integrovaného učení a osvojují si postupy tvorby obsahově a jazykově integrované učební jednotky. Obsahem předmětu jsou principy CLIL výuky, seznámení s rámcem pro plánování a organizaci učební jednotky integrující obsah a jazyk, plánování obsahových a jazykových cílů, metody práce a hodnocení. Studenti jsou schopni vysvětlit význam základních termínů z oblasti obsahově a jazykově integrovaného učení, popsat rozdíly mezi výukou cizího jazyka, jiného předmětu ve výuce cizího jazyka a výukou, která integruje obsah a jazyk, popsat efektivní postupy plánování a vedení integrované výuky obsahu a jazyka, zhodnotit výukové postupy na základě kritérií efektivní práce s obsahem v cizím jazyce a vytvořit učební jednotku, která má cíle jak obsahové, tak jazykové a splňuje didaktické postupy vedoucí k jejich naplnění včetně nástrojů hodnocení. Podobný předmět, ale méně obsahově náročný, je nabízen v programu celoživotního vzdělávání – rozšiřující studium – obor Učitelství anglického jazyka pro SŠ.

Na Katedře anglického jazyka a literatury PdF MU v Brně se v rámci navazujícího magisterského programu nabízí povinně volitelný kurz studentům dvouoborového studia s názvem CLIL. Vyučuje se v jarním semestru s časovou dotací dvou vyučovacích hodin týdně. Cílem kurzu je poskytnout informace a rozšířit povědomí o filozofii CLIL, tak aby budoucí učitelé tuto metodologii mohli využívat ve výuce svých nejazykových předmětů. Studenti se naučí plánovat výuku CLIL, využívat nejrůznější výukové postupy a techniky, vyhledávat a upravovat vhodné autentické materiály, poskytovat podporu žákům ve výuce a hodnotit výstupy žáků. Studenti spolupracují ve svých předmětových skupinách (dějepis, občanská nauka, matematika aj.). Výstupem kurzu jsou přípravy na hodiny, kde zpracovávají jedno téma nejazykového předmětu. Studenti také využívají e-learningovou podporu k prohloubení poznatků o CLILu.

Na Katedře matematiky PF JU v Českých Budějovicích se v rámci jednosemestrálního nepovinného semináře Matematika v anglickém jazyce pro studijní obor Matematika se zaměřením na vzdělávání studenti a studentky seznamují s metodologií CLILu. Cílem kurzu je seznámení s problematikou výuky matematiky v cizím jazyce, s odbornou matematickou terminologií základní školy v anglickém jazyce, možnostmi zavádění cizojazyčné výuky do hodin matematiky a zároveň s možnostmi využití moderních informačních technologií při cizojazyčném vyučování. Zatímco v předešlých letech byl kurz zaměřen spíše teoreticky, inovovaný kurz je od akademického roku 2009/2010 z jedné části zaměřen teoreticky a z druhé části, díky spolupráci s klinickým pracovištěm na základní škole, také prakticky. Studenti se v semináři seznamují s problematikou bilingvní výuky, s metodikou CLILu, její historií, zaváděním integrované výuky na základních a středních školách a úskalími použití autentických učebních materiálů při této výuce. Seminář ve své praktické části zahrnuje náslechy v hodinách matematiky na klinickém pracovišti a vlastní tvorbu výukových materiálů, jejich prezentace, rozbor a následné reflexe.

Na PedF UK v Praze se výuka CLIL realizuje na několika úrovních. Na katedrách matematiky a didaktiky matematiky a anglického jazyka a literatury se vyučuje didaktika CLILu. Na katedrách cizích jazyků pak výuka odborných předmětů probíhá v cizím jazyce s cílem rozvíjet jak teoretické znalosti studentů, tak jejich jazykové dovednosti.

Katedra anglického jazyka a literatury již tradičně otevírá povinně volitelný dvousemestrální předmět Content and Language Integrated Learning. Předmět usiluje o rozšíření dovedností budoucích učitelů a připravuje je na integrovanou výuku po metodické stránce. Další náměty jsou jazyková propedeutika a odborná slovní zásoba apod. Studenti realizují náslechy na školách, které metodu CLIL v různých předmětech využívají, ve vrstevnickém vyučování ověřují vlastní aktivity a plány učebních jednotek CLIL. Při plánování i realizaci často spolupracují ve skupinách v nácviku týmového vyučování.

Katedra matematiky a didaktiky matematiky zaštiťuje volitelný předmět Integrovaná výuka matematiky a angličtiny, který je kromě budoucích učitelů matematiky otevřen studentům učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Zaměřuje se na rozšíření didaktických znalostí a dovedností budoucích učitelů matematiky. Kurz v prvním semestru seznamuje studenty se zásadami a metodologií CLIL formou blended learning[1]. Ve druhém (čistě prezenčním) semestru studenti navíc připravují konkrétní aktivity a realizují je buď ve vrstevnickém vyučování, nebo ve školách. Jazykové znalosti studentů jsou cíleně rozvíjeny v rovině odborné matematické terminologie i v rovině jazyka pro řízení v cizím jazyce.

S rozvojem implementace CLILu ve školách se nabídka kurzů pro přípravu CLIL učitelů významně zvětšila. Nabízejí je jak fakulty připravující učitele, vzdělávací ústavy a pedagogická centra (často ve spolupráci právě s fakultami připravujícími učitele), tak i soukromé subjekty. S rozšířením nabídky kurzů se také diverzifikuje nejen jejich hlavní zaměření, ale i jejich úroveň. I účastníci CLIL školení v rámci DVPP se seznamují se základy metodologie CLIL, s vhodnými způsoby práce se zdroji a přípravou výukových materiálů, možnostmi a limity CLILu při plánování, realizaci výuky i s se způsoby jeho hodnocení a testování.

 

Shrnutí

V 90. letech 20. století došlo v rámci výuky cizích jazyků v České republice k řadě významných změn, které byly reakcí na rozvoj a užívání ICT technologií jako prostředků komunikace a souvisely s požadavkem aktivní znalosti cizích jazyků občanů v Evropě. Bilingvní výuka v současnosti probíhá na 17 šestiletých bilingvních gymnáziích. Základní školy, které vyučují některé předměty v cizím jazyce, mají ohlašovací povinnost MŠMT. Oproti tomu CLIL výuka není legislativně upravena. Je možné ji realizovat na jakémkoliv typu školy v základním a středním vzdělávání. Vysokoškolská pracoviště ve spolupráci většinou s katedrami cizích jazyků realizují CLIL programy v pregraduální přípravě učitelů, další školicí centra nabízejí kurzy CLIL učitelům z praxe (v rámci DVPP).


[1] kombinace prezenčních setkání a e-learningu  

 

http://clil.nuv.cz

 

Seznam literatury:

HOFMANNOVÁ, M., Novotná, J. CLIL – Nový směr ve výuce. Cizí jazyky, 2002/2003, 46 (1), s. 5–6. LANGÉ, G. (Ed.) TIE-CLIL Professional Development Course. Milan : M.I.U.R., 2002.

NOVOTNÁ, J., HOFMANNOVÁ, M. Nový vzdělávací přístup – CLIL. Integrace jazykové a odborné aprobace v pregraduální přípravě učitelů. In KUBÍNOVÁ, M. (Ed.) Sborník z Celostátního setkání kateder připravujících učitele matematiky. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2002, s. 59–63.

OBEREIGNEROVÁ, L. Vliv jazyka ve výuce matematiky v cizím jazyce. Diplomová práce. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2010.

PAVESI, M., BERTOCCHI, D., HOFMANNOVÁ, M., KAZIANKA, M. CLIL Guidelines for Teachers. TIE CLIL. Milan : M.I.U.R., 2001. ŠVEC, V. Pedagogické vědomosti a dovednosti – jádro pedagogických kompetencí. Pedagogická orientace, 1998, 4, s. 19–31.

TWITCHIN, J. Teaching with Foreign Languages. Video. Devised by D. Marsh and co-developed with B. Marshland, A. Maljers and D. Wolff. Jyväskylä : Continuing Education Centre, University of Jyväskylä, Central Bureau, 1998.

 

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Implementace CLILu do české školy.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - BALL, Phil; TEJKALOVÁ, Lenka; ŠMÍDOVÁ, Tereza. et al. Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. 2012. [cit. 2013-5-7]. Dostupný z WWW: [http://clil.nuv.cz/index.html#].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 14. 05. 2013
Zobrazeno: 4228krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
NOVOTNÁ, Jarmila. CLIL v českém vzdělávacím systému. Metodický portál: Články [online]. 14. 05. 2013, [cit. 2019-07-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/17441/CLIL-V-CESKEM-VZDELAVACIM-SYSTEMU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.