Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Židům vstup zakázán

Ikona teoreticky

Židům vstup zakázán

Ikona odbornost
Autor: Naši nebo cizí?
Anotace: Co je to bezpráví? Kdy je zákon či nařízení bezprávím? Proč jsou lidé ochotni takové zákony a nařízení vymáhat? Jak se proti bezpráví mohou lidé bránit?
Obor příspěvku:Dějepis
Klíčová slova: protektorát, žid, holocaust, lidské chování, bezpráví, protižidovský zákon, deportace

„Nikdo však tehdy netušil, že od zákazů pěstovat holuby, rybařit, chovat papouška a kanárky, povede cesta ke komínům pecí osvětimských krematorií. Nakonec směli židé jen zemřít.“

Karel Lagus, Josef Polák: Město za mřížemi[1]

Klíčové otázky

  • Co je to bezpráví?
  • Kdy je zákon či nařízení bezprávím?
  • Proč jsou lidé ochotni takové zákony a nařízení vymáhat?
  • Jak se proti bezpráví mohou lidé bránit?

Úvod

Je známým faktem, že během druhé světové války nacistický režim vedený Adolfem Hitlerem systematicky pronásledoval židovské obyvatele Německa i zemí, které „Třetí říše“ okupovala.

Oběťmi bezpráví se však Židé stali ještě dříve, než byli odvezeni do ghett a koncentračních táborů. Měsíce a roky před tím již byli vězni v ghettu obehnaném zdí zákonů, vyhlášek a cedulek „Židům vstup zakázán!“. Také „Protektorát Čechy a Morava“ se od června 1939, kdy zde vešla v platnost první protižidovská nařízení, stal takovým ghettem.

K jakým konkrétním situacím docházelo? Jak se při nich chovali „muži zákona“? Jak nežidovští obyvatelé a jak Židé? Odpovědi na tyto otázky se můžeme pokusit hledat v archivních pramenech, zejména v trestních oznámeních, protokolech o zadržení či v zápisech z výslechů z pražského policejního archivu ze 40. let 20. století.

Metodická část

Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností 

Způsob práce: skupinová práce, práce s prameny 

Zařazení lekce: lekce je vhodná pro práci na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně

  1. Vyzvěte žáky, aby utvořili dvojice a vyzvěte je, aby napsali pracovní definici slova bezpráví. Po 3-4 minutách vyzvěte žáky, aby utvořili nové dvojice, sdělili si výsledek práce v předchozí dvojici a pokusili se spojit to nejlepší z obou pracovních definic do nové. Také jim nabídněte k prodiskutování následující otázku: Cítil(a) ses někdy být obětí bezpráví? Poskytněte dvojicím nejméně 5 minut pro práci a vyzvěte je k další výměně partnerů (třetí pracovní dvojice). Ať se opět pokusí definici bezpráví cizelovat a prodiskutují otázku: Dopustil(a) ses někdy bezpráví na druhých? Výsledkem poslední, čtvrté výměny, by měla být konečná verze definice napsaná fixem na listu papíru A3. Nechte poslední dvojici také položit si otázku: Byl(a) jsi někdy svědkem bezpráví?

Nyní ať jednotlivé dvojice prezentují své definice.

Uveďte další práci ve smyslu úvodního textu.  

  1. Vytvořte pracovní skupiny početné podle Vaší zkušenosti (2-3 členné). Každá pracovní skupina ať prostuduje jeden ze čtyř pracovních materiálů. Jedná se o archivní dokumenty z pražského policejního archivu ze 40. let dvacátého století dostupné online na vzdělávacím portálu holocaust.cz. Vyzvěte skupiny, aby využily historického pramene k rekonstrukci události. Nabídněte jim vhodnou tvůrčí formu pro rekonstrukci, např.:
  • Komiks
  • Reportáž zahraničního zpravodaje
  • Scénář divadelní jednoaktovky, nebo krátkého filmu

Na konci práce umožněte skupinám, aby představily svoji práci: Prezentace, výstava apod.

  1. Na závěr veďte společnou diskusi / reflexi. Zeptejte se žáků zda, případně jak, ilustrují rekonstruované příběhy jejich pracovní definice pojmu bezpráví z úvodu lekce. Položte i další otázky:
  • Jaký smysl a účel měla protižidovská nařízení?
  • V úvodním textu se píše o ghettu obehnaném zdí zákonů, vyhlášek a cedulek „Židům vstup zakázán!“. Někdy se také pro situaci, do které se tehdy Židé dostali, používá pojem „ghetto beze zdí“. Jak tomuto výrazu rozumíte?
  • Přestupky proti nařízením zachycené v dokumentech můžeme interpretovat i jako záměrné. Samozřejmě existovali lidé, kteří z rozmanitých důvodů protižidovské zákony a nařízení nerespektovali a to i přes riziko věznění či pokutování. Mělo smysl nedodržovat protižidovská nařízení? Proč, pokud ano/ne?
  • Proč byli lidé ochotni dodržování těchto zákonů vymáhat?

[1] Karel LAGUS, Josef POLÁK: Město za mřížemi, Praha 2006, str. 46. 


Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?



 
Podrobnosti o projektu najdete také v modulu Digifolio.
 
INFO
Publikován: 13. 12. 2012
Zobrazeno: 3537krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
CIZÍ?, nebo. Židům vstup zakázán. Metodický portál: Články [online]. 13. 12. 2012, [cit. 2019-08-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/16733/ZIDUM-VSTUP-ZAKAZAN.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.