Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > „Ničí lidé“ Vyhnanci z Burgenlandu
Odborný článek

„Ničí lidé“ Vyhnanci z Burgenlandu

5. 12. 2012 Základní vzdělávání
Autor
Naši nebo cizí?

Anotace

Kdo rozhoduje o tom, do jaké země patříme? Je možné, aby někdy lidé nepatřili vůbec nikam? Jsou takoví lidé ještě vůbec lidé? Kdo je odpovědný za uprchlíky a vyhnance?

Trpkost, že svět to vše trpí, mi svírá srdce i ústa.

Pavel Deutsch[1]

Klíčové otázky:

  • Kdo rozhoduje o tom, do jaké země patříme?
  • Je možné, aby někdy lidé nepatřili vůbec nikam?
  • Jsou takoví lidé ještě vůbec lidé?
  • Kdo je odpovědný za uprchlíky a vyhnance?

Úvodní text:

Koncem 30. let dvacátého století rychle ubývalo možností vycestování židovských uprchlíků z Německem okupovaných zemí. Všechny evropské státy pro Židy postupně zavíraly své hranice a pomocí byrokracie komplikovaly jejich přicestování. Patrně nejvýraznějším mezníkem byl v této věci tzv. anšlus Rakouska, jeho vynucené obsazení nacistickým Německem a připojení k Třetí říši, v březnu 1938. Tisíce rakouských Židů se pokoušely utéct (nebo byly přímo vyháněny) do okolních států. Všechny evropské státy reagovaly uzavřením hranic, případně zavedením vízové povinnosti vůči těmto uprchlíkům. Československo nebylo v tomto ohledu výjimkou. Již 11. března, okamžitě po prvních zprávách o obsazování Rakouska, nařídilo československé ministerstvo vnitra neprodyšně uzavřít hranice. Českoslovenští pohraničníci na (za normálních časů řídce) hlídané hranici s Rakouskem stopovali skupinky rakouských uprchlíků, většinou Židů, a vraceli je zpět. Absurditu uprchlické krize ztělesňoval snad nejvíce případ asi padesátičlenné skupiny Židů z rakouského Burgenlandu, z obcí Kittsee a Pam, kteří byli v dubnu 1938, v noci, bez varování nacisty vyhnáni ze svých domovů a převezeni na československou stranu Dunaje.

Metodická část:

Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností

Způsob práce: čtení s porozuměním, skupinová práce, práce s prameny (viz příloha)

Zařazení lekce: lekce je vhodná pro práci na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně

  1. Poskytněte žákům klíčové otázky. Můžete je vyzvat ke krátké diskusi, případně se mohou krátce písemně vyjádřit do svých deníků.
  2. Sdělte žákům, že budou mít možnost postupně rozkrývat a studovat jeden skutečný příběh vyhnanců z Říše a společně hledat odpovědi na otázky z úvodu.
  3. Poskytněte žákům úvodní text s mapkou (Pracovní materiál č. 1), vyzvěte je, aby ho přečetli a formulovali co nejvíce otázek, které je po přečtení napadají. Nechť otázky zazní nahlas, případně ať je žáci napíší na flipchart či tabuli.
  4. Rozdělte žáky do skupin po třech či čtyřech. Poskytněte každé skupině článek z večerního Českého slova ze dne 30. 8. 1938 se schematickou mapkou (Pracovní materiál č. 1). Vyzvěte je, aby ho společně přečetli, prostudovali mapku, vzájemně se ujistili, že situaci dobře porozuměli, případně si připravili otázky. Dále nechť skupiny vymyslí titulek a podtitul tohoto článku, který bude dobře vystihovat situaci vyhnanců z Burgenlandu.
  5. Nechte zaznít všechny titulky a podtituly a prozraďte titulek originální: 

Zeptejte se, jak rozumí výrazu „ničí lidé“.

  1. Sdělte studentům, že absurdní a tragickou situaci vyhnanců z Burgenlandu se rozhodlo řešit několik soukromých osob i humanitárních organizací a oni budou mít možnost jejich mise, strategie a snahy prozkoumat. Pracujte stále v týchž skupinách. Vyzvěte žáky, aby ve skupinách prostudovali Pracovní materiály č. 2-6 a vytvořili přehledný zápis (na papír A3 nebo na flipový papír), který bude mít následující strukturu: (1) kdo, (2) koho, (3) o co žádá a (4) co ho k tomu vede. Můžete využít předlohu na konci textu.
  2. Vyvěste výsledky práce skupin na zeď, flip, nástěnku (…) a vyzvěte žáky ke krátké diskusi. Zeptejte se jich, které reakce, strategie a snahy považují za nejzajímavější a z jakého důvodu.
  3. Sdělte studentům, jak příběh vyhnanců z Burgenlandu dopadl: Z 52 lidí, kteří byli v dubnu 1938 z Burgenlandu vyhnáni a prožívali martyrium „ničích lidí“ na hranicích Československa, Maďarska a Rakouska, se po třech měsících podařilo humanitárním organizacím většině z nich zařídit víza a prostředky a byli rozesláni do celého světa (do USA, Jugoslávie, Palestiny, Bolívie), dva muži však v průběhu strádání spáchali sebevraždu, dva další zahynuli v dunajských močálech při pokusu uprchnout na vlastní pěst, jedna žena zemřela v nemocnici.
  4. Nyní vyzvěte žáky, aby psali samostatně do svých deníků. Nechť každý podle svého odpoví na otázky:
    1. Dopadlo to dobře nebo špatně? Proč?
    2. Kdo je odpovědný za vyhnance (uprchlíky) v takto prekérní situaci?
  5. Závěrečná diskuse nechť se dotýká otázek, na které studenti odpovídali samostatně v denících, a také ať se vrátí ke klíčovým otázkám v úvodu lekce.

[1]Národní archiv, Presidium ministerstva vnitra 1936-1940, sign. X/R/3/2, k. 1186-16.


Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?



 
Podrobnosti o projektu najdete také v modulu Digifolio.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
1.97 MB
Dokument
Příloha - studijní texty, historické materiály, podklady

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Naši nebo cizí?

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Dějepis