Pokud by se interakcí se studenty účastnili také učitelé, u kterých studenti vykonávali praxi, studenti by od nich očekávali, jak uváděli, rady a pomoc vyplývající ze znalosti třídy, pro kterou vlastní výuku připravovali. Měli by zájem o komentáře k náročnosti, přiměřenosti a trvání jednotlivých úkolů naplánovaných v přípravách nebo o konkrétní poznámky ve vztahu k žákům či výukovým situacím.
Od komunity učitelů již působících na Metodickém portálu by studenti očekávali názory a zkušenosti, rady a doporučení, co dělat lépe. „Víc hlav víc ví,“ odpověděla jedna studentka a dodala, že učitelé z řad uživatelů Metodického portálu mají více zkušeností, a tedy i nápadů, jak něco v návrhu hodiny dotáhnout nebo vylepšit. Objevila se však také skepse nad relevancí takových komentářů vyplývající z neznalosti třídy a osoby studenta nebo pochybnost, zda by se nějaké komentáře u příprav vůbec objevily.
Studenti sami aktivně nepřispívali do jiných částí Metodického portálu. Přesto se naprostá většina z nich ztotožnila s výrokem, že Wiki jim umožnila dostat se k užitečným informacím pro jejich profesní rozvoj, publikovaným na Metodickém portálu.
Velmi pozitivně hodnotila realizaci aktivit ve Wiki vedoucí Učitelského praktika Jana Stará. Jako zásadní označila to, že vkládání příprav studentů minimálně 2 dny před jejich realizací ve třídách 1. stupně ZŠ jí umožnilo jednotlivé přípravy komentovat a následně se mnohým studentů na základě těchto komentářů podařilo přípravy zkvalitnit. Mohla si také díky znalosti jednotlivých příprav naplánovat, které hodiny jednotlivých studentů navštíví, a jelikož se dobře orientovala v přípravě studenta, mohla při pozorování ve třídě sledovat věci, aniž by ztrácela čas hledáním logiky ve sledu činností apod., a dělat si poznámky přímo do přípravy. Ve zpětnovazebním rozhovoru se studentem mohla pak vést rozhovor na vyšší úrovni, než kdyby společně nespolupracovali na designu hodiny. I když v rozhovoru J. Stará uvedla, že pro ni bylo studium a komentování příprav poměrně časově náročné, uvádí, že „…posun většiny studentů v této skupině mi přišel v oblasti plánování výukové hodiny díky Wiki větší než v minulých ročnících. Myslím, že se studenti museli více zamýšlet nad konkrétními vzdělávacími cíli, které chtějí v hodině splnit, a nad tím, aby jednotlivé činnosti děti nejen bavily, ale aby měly i logiku v rámci hodiny.“
Jako nejvíce problematické se jí jeví dvě věci. Jednak to, že se nepodařilo pro komentování příprav ve Wiki přimět také učitele základních škol, v jejichž třídách studenti praktikovali. Jako řešení vidí v budoucnu možnost tyto učitele nějak motivovat, pravděpodobně finančně. Druhou problematickou záležitostí bylo podle J. Staré řešení některých technických problémů, které se však v průběhu kurzu podařilo napravit.
O práci s portálovým modulem Wiki při budoucím vedení praxí studentů projevili zájem i další vyučující katedry primární pedagogiky Pedagogické fakulty UK v Praze.
Citace a literatura:
2. SPILKOVÁ, Vladimíra et al. Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno : Paido, 2004. ISBN 80-7315-081-6.
3. SPILKOVÁ, Vladimíra; VAŠUTOVÁ, Jaroslava et al. Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha : Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2008. ISBN 978- 80-7290-284-9.
4. BRDIČKA, Bořivoj. Jak učit ve všudypřítomném mraku informací? In SOJKA, Petr; RAMBOUSEK, Jiří. SCO 2009: 6. ročník konference o elektronické podpoře výuky. Brno, Česká republika, 16.–17. června 2009, sborník příspěvků. Brno : Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4878-2.
