Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Finanční gramotnost – Inspirace pro výuk...

Ikona teoreticky

Finanční gramotnost – Inspirace pro výuku

Ikona odbornost
Autor: Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Anotace: Článek přináší příklad rozvíjení finanční gramotnosti ve výuce matematiky na nižším stupni gymnázia. Text byl převzat z publikace Gramotnosti ve vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010.
Téma příspěvku:Finanční gramotnost
Klíčová slova: 2. stupeň základního vzdělávání, finanční gramotnost, příklad dobré praxe
Nezanedbatelnými výdaji z měsíčního rodinného rozpočtu jsou výdaje za potraviny. O tom se mohli přesvědčit žáci třetího ročníku nižšího stupně gymnázia ve třídě se zaměřením na matematiku v rámci volitelného předmětu Aplikovaná matematika. Zkušenost získali porovnáním svého odhadu výše týdenních nákladů na nákup jíd­la se skutečnou hodnotou, kterou obdrželi zapisováním a sečtením finančních polo­žek spojených s nákupem jídla pro svou potřebu během jednoho konkrétního týdne. Vzhledem k tomu, že se výuka dotýkala oblasti rodinných financí, obdrželi žáci zá­roveň se zadáním úkolu i krátký dopis pro rodiče s prosbou o pomoc při získávání finančních částek spojených s nákupem potravin. Jednalo se hlavně o stanovení ná­kladů společných snídaní, obědů či večeří vypočítaných pro jednu osobu. Bez spo­lupráce s rodiči by ve většině případů nebylo možné týdenní pozorování provádět s přijatelnou mírou přesnosti.
 
Průběh příkladu dobré praxe s názvem „Víš, za kolik jíš?“ lze rozdělit do několika částí: motivace, samostatné pozorování žáků, učitelova sumarizace a hodnocení zaslaných zpracovaných výsledků jednotlivých pozorování a závěrečná hodnotící hodina. V mo­tivační části byli žáci svou vyučující vyzváni k odhadu finanční částky odpovídající výdajům za potraviny, které jednotlivě spotřebují za jeden týden (pět pracovních dní a víkend). Každý žák zapsal částku do připraveného formuláře tak, aby tento údaj ne­viděli ostatní žáci a aby nedocházelo k vzájemnému ovlivňování. V následující tabulce je jako příklad uvedeno vybraných jedenáct hodnot:
 

 žák

 1.

2. 

3. 

4. 

5. 

6. 

7. 

8. 

9. 

10. 

11. 

 odhad

 3000

 1513

 1350

2187 

1456 

1500 

1500 

3005 

2000 

3125 

1200 

 
Po krátké diskuzi k uvedeným odhadům vyučující žákům vysvětlila, v čem bude spočívat jejich samostatné pozorování. Během jednoho týdne budou žáci sledovat a přehledně zapisovat své výdaje za potraviny. V případě problémů se získáním údaje o ceně potravin (například při společných rodinných snídaních, večeřích apod.) se mohou žáci obrátit na rodiče, kteří byli s aktivitou seznámeni a souhlasili s její pod¬porou. Na realizaci pozorování a na následné zpracování výsledků byly stanoveny tři týdny.

O tom, jakým způsobem budou zapisovány výdaje za jídlo i jaký formát bude mít závěrečný protokol, si každý žák rozhodl samostatně. Vzhledem k tomu, že popisova¬ná aktivita probíhala v rámci volitelného předmětu Aplikovaná matematika ve třídě se zaměřením na matematiku, všichni žáci použili k zápisu i ke zpracování program Microsoft Excel. Jeden ze závěrečných protokolů zachycuje následující fotografie:
 
Autor: Výzkumný ústav pedagogický v Praze

Učitelčina sumarizace a hodnocení zaslaných zpracovaných výsledků jednotlivých pozorování byly velmi důležitou přípravou pro zdárný průběh závěrečné hodiny. Vy¬učující se musela seznámit se všemi protokoly a stanovit si kritéria pro hodnocení práce žáků, rozmyslet využití získaných výsledků tak, aby v závěrečné hodině bylo účelně dosaženo cíle: názorně žákům ukázat, že na výdaje spojené s nákupem po¬travin je třeba podstatná část měsíčního rodinného rozpočtu. Podívejme se na jeden konkrétní protokol týdenního pozorování:

Autor: Výzkumný ústav pedagogický v Praze

Na závěrečné hodině žáci společně s vyučující provedli porovnání získaných výsled­ků: u každého žáka byla porovnána odhadnutá hodnota s hodnotou skutečnou a byli vyhodnoceni tři žáci s nejpřesnějším odhadem. Situaci si můžeme ilustrovat na dopl­něné úvodní tabulce odhadů:
 

žák

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

odhad

3 000

1 513

1 350

2 000

1 456

1 500

1 500

3 005

2 000

3 125

1 200

výzkum

851

1 058

600

1 321

869

831

1 014

570

1 488

1 670

1 085

rozdíl

2 149

455

750

679

587

669

486

2 435

512

1 455

115

 
Dále žáci vypočítali průměrnou hodnotu odhadu i průměrnou hodnotu skutečných výdajů a diskutovali s vyučující o jejich rozdílu. Na základě získaných hodnot byla odhadována a diskutována průměrná částka měsíčních výdajů rodiny za potraviny. Velkým přínosem tohoto příkladu dobré praxe bylo aktivní zapojení všech žáků v rámci připravené aktivity – zjišťování finančních nákladů na nákup potravin bě­hem jednoho týdne. Důležitým aspektem bylo, že vyučující stanovila pouze rámce pozorování, ale jak bude pozorování probíhat, jak si žák bude zjištěné hodnoty zazna­menávat a jak je potom zpracuje do výsledného protokolu, bylo plně „v jeho rukou“. Překvapující byla i diskuze, která probíhala v závěrečné hodině. Žáci respektovali sta­novená pravidla, snažili se diskutovat kultivovaně, ale svým spolužákům „nic neod­pustili“. Většina z nich neskrývala údiv nad zjištěním, že podstatná část příjmů rodiny musí uhradit výdaje spojené s nákupem potravin. Žákům byla na konci popisovaného příkladu dobré praxe poskytnuta zpětná vazba: vyučující slovně zhodnotila závěrečné protokoly i zapojení do diskuze.

Popsaný příklad dobré praxe je využitelný ve všech školách, nevyžaduje žádné spe­cifické potřeby, kromě ochoty rodičů k případné spolupráci. Cenové údaje získané v daném příkladu by se daly velmi dobře následně využít v hodinách matematiky jako podklad pro statistická vyhodnocování a práci se statistickými soubory. Hod­notu průměrné mzdy a další zajímavé údaje mohou žáci zjistit na stránkách Českého statistického úřadu, například v části určené přímo pro studenty (viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/studentum_us). S údaji o složení jídelníčku žáků by bylo možné pracovat v rámci vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. 

Kontaktní osoba

Mgr. Vladimíra Semeráková, Gymnázium Christiana Dopplera, Praha
semerakova@gchd.cz
 

Tento text byl převzat z publikace Gramotnosti ve vzděláváníPraha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010.
 
INFO
Publikován: 25. 08. 2011
Zobrazeno: 5193krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Finanční gramotnost – Inspirace pro výuku. Metodický portál: Články [online]. 25. 08. 2011, [cit. 2019-10-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/13325/FINANCNI-GRAMOTNOST---INSPIRACE-PRO-VYUKU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.