Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Komentář k úloze „DÁREK“ – otázka 35
Odborný článek

Komentář k úloze „DÁREK“ – otázka 35

2. 6. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Panel čtenářské gramotnosti při VÚP v Praze

Anotace

Tento článek je jedenáctým komentářem seriálu komentářů k uvolněným úlohám mezinárodní sondy PISA 2000, která se zaměřila na zjišťování čtenářské gramotnosti žáků českých základních a středních škol ve věku 15 let. Na článcích seriálu pracoval panel čtenářské gramotnosti při Výzkumném ústavu pedagogickém. Tyto komentáře jsou publikovány pouze na Metodickém portálu www.rvp.cz. Výchozí text k úloze naleznete v příloze článku.

Otázka 35

Když žena říká: „pak se postarám o tebe“ (řádek 67), chce říci,

A že si je jistá tím, že jí šelma neublíží.
B že zkouší šelmu zastrašit.
C že má v úmyslu šelmu zastřelit.
D že má v úmyslu nakrmit šelmu.

Co otázka testuje:

Podle oficiálního vyhodnocení úlohy (správně je c) se domníváme, že autoři úlohy porozuměli výroku ženy velmi jednoznačně (hodlá se po snídani šelmu postarat tím, že ji zastřelí), ale že toto jejich porozumění není ve shodě s celkovým smyslem příběhu. Podle konce povídky můžeme odůvodněně soudit, že žena se sice bála, ale byl v ní vždy, tedy i zpočátku přítomen kus soucitu, pochopení pro to, jak jsou obě zahnány do úzkých.

Na tomto místě by tedy nabídky a řešení měly vypadat jinak. Měla by tu jako nabídka být i možnost ve smyslu „ví, že může šelmu zastřelit, ale uvědomuje si, že ji k tomu tlačí úzkost“, případně i „uvědomuje si, jak jsou na tom podobně mj. i proto, že obě potřebují jíst, ale ještě není jista, že by nebylo lepší pumu zastřelit“. Takové zadání by pak mohlo zjišťovat,

zda žák:

  • rozumí tomu, že na tomto místě textu je naznačeno dilema, které žena řeší
  • vztáhne vytržený úsek textu k příběhu v jeho vývoji
  • rozpozná, že výraz „postarám se“ je tu dvojsmyslný a že autor nás nechává uvažovat o obou možnostech – zastřelit/dát nažrat
  • rozpoznává, že ani hrdinka nemá sama jasno o tom, míní-li doslovně, že dá pumě nažrat, anebo ironicky, že ji zastřelí
  • vciťuje se do situace hrdinky a jejího chování a rozpozná postupnou proměnu v něm
  • trpělivě a postupně vyjasňuje své chápání ženiných pocitů a úmyslů
  • konfrontuje své prvotní porozumění klíčovému slovu (postarat se) s celkovým vyzněním textu
  • nepodlehne dojmu z prvního čtení

Poznámky: Ústřední místo povídky je nejasné – autor podává promluvu hrdinky tak, jako by ani ona sama ještě nevěděla, zda spíše pumu odstřelí, anebo sebere odvahu a překoná soucit. Úspěšnost našich žáků byla velmi nízká: intuitivní chápání celkového smyslu, které se osvědčilo u otázky 34, asi nestačí na vyřešení dilematu tak obtížně lidsky řešitelného. Slabší čtenáři mohli při nejednoznačnosti výrazu „pak se postarám o tebe“ sáhnout po povrchnějším řešení nabídnutém v (c). Méně pozorní čtenáři se možná už nevracejí k textu a volí možnost, která je napadla při prvním čtení. Dobří čtenáři mohli paradoxně vybrat nesprávné řešení proto, že nepřistoupili na zjednodušení má v úmyslu šelmu zastřelit. Řešení (c), které test PISA předkládá jako správné, ignoruje tu skutečnost, že by se žáci měli naučit všímat takových víceznačných momentů v textu a ponechávat je otevřené.

Z dovedností ČG úloha zapojuje:

Otázka by měla zužitkovat dovednosti doslovného porozumění, vysuzování, metakognice. S ohledem na hlavní myšlenku povídky bychom mohli doufat, že text sám vede také k aplikaci poznané situace a chování hrdinky k promyšlení vlastního uvažování a jednání v napjatých situacích. Sama otázka 35 to však nerozvíjí ani nevyužívá.

Metodická doporučení

  • Učíme žáky během četby evidovat nejasná místa textu – každý pro sebe si je má označkovat, na návrh žáků je učitel má zapsat na tabuli (slova, výroky, souvislosti).
  • Učíme žáky, že vyjasňování je záležitost celého průběhu čtení! Proto jim zadáváme také takové úkoly a formáty zpracování, které požadují „zastavení s přemýšlením“ během četby. (Jako u detektivky: Složitější záhady si žádají, aby detektiv ohledal celý okolní terén a vyslechl všechny svědky, než označí možné pachatele.)
  • Diskutujeme se žáky o (opodstatněných) možnostech různých čtení textu, necháváme je hledat zdůvodnění (s pomocí odkazů na text) jednotlivých variant v pochopení i v reakci žáků.
  • Plánujeme hodiny tak, aby zbývalo dost času na společnou reflexi po četbě – nenecháváme důležité poznatky žáka zapsat až za domácí úkol, neodsuneme ani neopomineme možnost ve třídě takové závěrečné poznatky žáků společně probírat ještě v téže hodině či v témž bloku hodin.
  • Čteme text po částech a s předvídáním – jak se asi příběh dál vyvine a proč (zastřelí X dá nažrat, proč – žák má doložit textem, jinými texty, zkušenostmi své odhady).
  • Pokud se žáci ve třídě liší ve výkladu, názoru, ve svém porozumění až do konce diskusí, zřejmě je věc sama hodně nejednoznačná – zvykáme je na to, že to je v literatuře běžné – otevřené konce jsou v moderní literatuře časté.
  • Třída se může seřadit podle toho, jak stojí kdo blízko některému z vyhraněných názorů (ty může přinést i učitel, pokud se žádní žáci nevyhranili). Žáci pak vidí, kolik lidí zaujímá jakou pozici a mohou vést debatu. Poznávají, zda jsou ve svém názoru sami, nebo je strhla skupina, nebo zda se skupina rozumně shodla, a porovnávají, nakolik dokážou svou pozici obhájit vysvětlením
  • Hledáme se žáky i další místa v textu, která jsou buď podobně nevyjasněná, anebo naopak jednoznačná, a porovnáváme jejich roli v příběhu a ve vyprávění. Žák může připravovat pro druhé úlohu vysvětlit některé nejasné místo, které sám vytipoval – a po jejich objasnění je povinen předložit svou hypotézu.
  • Vedeme žáky k rozpoznávání role, toho, kdo vypráví příběhy, autora – žádáme odpovědi na otázku, proč nám autor předkládá dvojznačnou větu? Co tím sleduje?
  • Srovnáváme výhody a nevýhody audiovizuálního zpracování a psaného textu. Necháváme žáky posoudit, co by se dalo vyvozovat podle výrazu ženina obličeje ve filmu nebo z tónu jejího sdělení v rozhlasové hře či četbě. Žáci mohou pak znovu ohledávat, jak spisovatelé řeší verbálními prostředky to, co film ukáže pomocí obrazu a zvuku.
  • Necháváme žáky připravit „rozhlasovou četbu“, v níž některý žák jako režisér pečuje o to, aby druzí jako recitátoři rozpoznali a věrohodně vyjadřovali některé významové odstíny v textu.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
840.82 kB
Dokument
Dárek – výchozí text k úlohám PISA 2000 zaměřeným na zjištění čtenářské gramotnosti žáků

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Panel čtenářské gramotnosti při VÚP v Praze

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Čtenářská gramotnost