Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Komentář k úloze „PRÁCE“ – otázka 17

Komentář k úloze „PRÁCE“ – otázka 17

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor Panel čtenářské gramotnosti při VÚP v Praze
Tento článek je třetím komentářem seriálu komentářů k uvolněným úlohám mezinárodní sondy PISA 2000, která se zaměřila na zjišťování čtenářské gramotnosti žáků českých základních a středních škol ve věku 15 let. Na článcích seriálu pracoval panel čtenářské gramotnosti při Výzkumném ústavu pedagogickém. Tyto komentáře jsou publikovány pouze na Metodickém portálu www.rvp.cz.
Výchozí text k úloze naleznete v příloze článku.

Otázka 17

Do které skupiny stromového diagramu, pokud vůbec do některé, by patřili lidé uvedení v následující tabulce? Odpověz zakřížkováním správného čtverečku v tabulce.

Na prvním řádku je uveden příklad.

Patřící k pracovní síle: zaměstnaný

Patřící k pracovní síle: nezaměstnaný

Nepatřící k pracovní síle

Není zahrnut v žádné kategorii:

Číšník pracující na částečný pracovní úvazek, 35 let

Obchodnice, 43 let, pracující 60 hodin týdně

Student denního studia, 21 let

Muž, 28 let, který nedávno prodal svůj obchod a hledá si zaměstnání

Žena, 55 let, která nikdy nepracovala ani nechtěla pracovat mimo domov

Babička, 80 let, která dosud pracuje několik hodin denně v rodinném stánku na tržišti

Co otázka testuje

Zjišťuje se, zda žák:

  1. kombinuje různé informace, eliminuje nadbytečné údaje
  2. přiřadí konkrétní údaje o osobě k obecné kategorii z grafu, tj. rozumí významu pojmenování jednotlivé kategorie ze stromového diagramu, a chápe, co do ní patří, a v údajích z popisu osoby rozpozná ty, které rozhodují o jejím zařazení do některé skupiny
  3. dokáže propojit informace podané odlišnými typy nesouvislých textů (stromový diagram a tabulka + poznámkový aparát)
  4. porozumí, jak k sobě patří názvy skupin nabídnutých v sloupcích tabulky a názvy políček stromového diagramu (nedá se splést a nezařadí např. nezaměstnané pod „nepatřící k pracovní síle“ atp.)
  5. rozpozná některé rysy v popisu osoby jako nezařaditelné, nadbytečné
  6. rozpozná u osoby rys, který ji vyřazuje ze skupiny, do níž by jinak patřila svými ostatními rysy („80letá babička“)
  7. chápe, že z povahy věci může na jednom řádku být jen jeden křížek
  8. prokáže trpělivost a vždy týmž postupem analyzuje a zařadí každou z osob v tabulce
  9. při čtení diagramů bere do úvahy údaje zveřejněné v legendě

Poznámka:

Z dovedností ČG úloha zapojuje:

vysuzování

  • žák hledá a nalézá vnitřní vazby (propojení, vztahy, souvislosti)

metakognici

  • čtenář upravuje svůj způsob čtení podle záměru, s nímž čte, a podle charakteru textu (včetně náročnosti textu)
  • žák využívá organizační pomůcky v textu

Metodická doporučení

  • Přiřazovat jevy, osoby do zvolených skupin či kategorií se žák učí nejen při čtení grafů. Vedeme žáky v předmětech k tomu, aby jevy nejen přesně zařazovali, ale aby dokázali samostatně hledat a najít rozlišující rysy (v přírodních vědách, v gramatice, v historických obdobích atp.).
  • Využíváme proto ve výuce různorodé zdroje pro získávání informací, nejen příliš výkladově („polopaticky“) upravené pasáže z učebnic.
  • Při definování pojmů (exaktních i neexaktních) učíme žáky jev zařadit do kategorie nejblíže vyšší (a dobře ji pojmenovat) a pak uvést specifické (přesně vyjádřené) rysy, kterými se jev liší od ostatních, jež by spadaly do téže kategorie. K tomu je užitečné se naučit i vykládat slova nejen věcně jako v encyklopedii, ale i jako v jazykovém výkladovém slovníku (s použitím modelů ze SSJČ).
  • Při práci s odbornými informacemi necháváme žáky samy navrhovat třídění a třídit pojmy i informace, využívat k tomu tabulky, diagramy, mapy, schémata atd.
  • Zároveň učíme žáky zacházet s jevy málo zařaditelnými, vymykajícími se. Mají se naučit, že svět nejsou hotové škatulky k naplňování, lidé a jejich činy nepatří pod definitivní nálepky. Kategorie jsou v občanském životě jen pomůckou, nikoli cílem. K tomu se hodí nejen literární nebo občanská výchova, ale také proměňující se novodobé přírodovědné klasifikace (např. u organismů na nejnižším vývojovém stupni, ale také v etologických pozorováních zvířat atp.)
  • Právě v literární četbě můžeme se žáky třídit postavy nebo činy, zařazovat jejich činy k „nálepkám“ tím, že jim dáváme pojmenování: to, že hrdina utekl z boje, je „zbabělost, hanebnost, zrada, slabošství, realistický odhad sil, pud sebezáchovy...“ Když dáváme názvy povaze postavy, měli bychom žáky vést k tomu, aby nejprve rozpoznali, co postava učinila nebo říkala, a až podle toho se rozhodnout, jaká postava je, například v tabulce postav: jméno postavy, její činy, výroky, a teprve nakonec nazvat hlavní rysy povahy postavy.
  • Dáváme žákům často příležitost, aby samostatně vytvářeli „odborné texty“ čili krátká pojednání vybavená konkrétními informacemi a daty v tabulkách, grafech a s poznámkovým aparátem, v němž ukazují, že umějí rozlišit podstatné od podpůrných informací atd.
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc154 kBPráce – text
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám