Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > CLIL – Rozvíjení jazykových dovedností v...

Ikona teoreticky

CLIL – Rozvíjení jazykových dovedností v odborném předmětu

Ikona odbornost
Autor: Michaela Hlaváčová
Anotace: Příspěvek je věnován provázanosti cílů CLIL hodiny a rozvoje čtyř dovedností cizího jazyka v odborném předmětu. Týká se jednak dovedností receptivních a jednak produktivních. Jsou nastíněny možnosti, jak tyto dovednosti rozvíjet v hodinách dějepisu na 2. stupni ZŠ.
Téma příspěvku:CLIL
Klíčová slova: CLIL, dovednosti, scaffolding

Při výuce odborného předmětu, kdy je uplatňován CLIL, si vyučující stanovuje dva typy cílů – jazykové a obsahové. V souvislosti s tímto je tedy rozvoj čtyř základních jazykových dovedností, jako je čtení s porozuměním, psaní, poslech s porozuměním a mluvení, které jsou běžně rozvíjeny při jazykové výuce, na místě. Vždy záleží na stanovení si konkrétních cílů pro vyučovací jednotku, to znamená i cílů jazykových, které vychází z cílů obsahových (odborného předmětu). V rámci stanovených cílů lze poté vymezit, jaké dovednosti budou během výuky rozvíjeny.

Rozvíjení výše zmiňovaných dovedností je pro žáky v odborném předmětu více motivující, jelikož je jejich učení se založené na uplatňování jazyka, který je pro ně nástrojem k porozumění. Využití jednotlivých dovedností je pak přirozené a smysluplné, neboť jsou využívány/rozvíjeny podobně, jak by se tomu dělo ve výuce v mateřském jazyce – jsou nástrojem k aktivní práci s obsahem. Jejich rozvoj je úzce propojen s aktivitami, které vedou k osvojení si obsahu. Přirozeně vyplývají z potřeb plnění obsahových cílů. Učitel cíleně nehledá aktivity na rozvoj jazykových dovedností. Ty jsou na rozdíl od jazykových hodin automaticky generovány z potřeby osvojení a procvičení si obsahu. Míra zastoupení a rozvoje jednotlivých dovedností je různorodá, podle jazykové úrovně žáků, forem CLILu apod.

Abychom rozvíjeli čtení, psaní, poslech a komunikativní dovednosti, užíváme různé strategie (např. kooperativní vyučování, metody práce s textem, …), které vychází z konstruktivistického pojetí, tedy výuky zaměřené na žáka. Kromě jiného je vhodné volit takové organizační formy výuky, během nichž je žákům umožněno spolupracovat ve dvojicích, skupinách, s učitelem. Je nutné vzít v úvahu jazykovou vybavenost žáků a na základě toho volit odpovídající aktivity a adekvátní prostředky (nejen) scaffoldingu pro jejich úspěšnou realizaci.

Jak rozvíjet receptivní, produktivní a interaktivní dovednosti v CLIL?

Dovednost poslechu s porozuměním – Již tím, že v CLIL hodinách je výuka v různém rozsahu vedena prostřednictvím cizího jazyka, můžeme říci, v okamžiku použití cizího jazyka (učitel, žáci, jiné zdroje) dochází k přirozenému a smysluplnému rozvoji této dovednosti.  Chce-li učitel cíleně rozvíjet specifické dovednosti poslechu (například hledání hlavní myšlenky slyšeného textu), formuluje úkoly vedoucí k rozvoji této dovednosti. Například při sledování krátkého dokumentárního pořadu komentovaného v cizím jazyce žáci za pomoci myšlenkové mapy zapíší stěžejní informace, které zvládnou pochytit. Příkladem uveďme realizaci CLIL aktivity během výuky dějepisu, kdy žáci probírají téma starověkého Egypta, při němž poslouchají záznam výkladu průvodce k dané památce. Jejich úkolem je zjistit, jak vysoký je obelisk, kdy byl tesán, kolik váží, kolik lidí ho opracovávalo, jak daleko se vezl.

Dovednost čtení s porozuměním – Pro rozvoj čtenářské gramotnosti v CLIL je třeba volit vhodné materiály, které svojí délkou a jazykovou strukturou jsou nepatrně nad rámec znalostí žáků.  Je vhodné texty doplnit různými vyobrazeními, náčrtky, grafy, což často napomáhá porozumění. Je dobré  pracovat s různými technikami kritického myšlení (V-CH-D, I.N.S.E.R.T, apod..), a tím rozvíjet i čtenářství u žáků. Podobně jako u poslechu i zde je možno rozvíjet specifické dovednosti čtení volbou vhodných úkolů – například dovednost vyhledání specifických informací v textu, kdy žáci v textu například vyhledávají statistické informace. V situaci, kdy žáci již obdrželi základní informace o starověkém Egyptě z předchozích hodin, můžeme v další hodině pracovat s textem pro CLIL výuku (anglicko-český text), v němž žáci mají doplňovat symboly charakteristické pro I.N.S.E.R.T.  a poté si zapsat do tabulky 4–5 informací, aby informace vyhodnotili. 

Praktická ukázka na téma Starověký Egypt 

Každým rokem zaplavovala nilské údolí voda. Obyvatelé přečkávali zátopy ve vesnicích.√

zbudovaných na místech, kam voda nedosahovala. Po záplavách zůstávaly na polích nánosy bahna plné živin. V mnohém tak √

přispíval Nil (6671 km dlouhý) k tomu, aby lidé v Egyptě netrpěli +

hladem. Farmers dug ditches and canals between the fields to √ store flood water for the crops…?

Along the Nile River lived two main groups. One group lived around the mouth of Nile River, near the Mediterranean Sea. √

Their king (pharaoh) wore the Red Crown. Their land was called Lower Egypt. +

The other group lived near the mountains to the South. Their king wore the White Crown.+

Their land was called Upper Egypt. 3000BC – Lower and Upper Egypt were united, then it was called Egypt. + ?

 

+

?

Po záplavách úrodné bahno na polích.

Nile River – to Mediterranean Sea

Upper Egypt – the king had the Red crown.

Egypt united 3000 BC.

Jak dlouho uchovali vodu?

Who united Egypt?

Dovednost mluvení – Jedná se o náročnou dovednost, jejíž rozvoj v rámci CLIL výuky je spjat s jazykovou úrovní žáků. Použitím cizího jazyka pro sdílení obsahu je kognitivně náročné a bude vždy, zvláště u žáků s nižší jazykovou úrovní, vyžadovat různé opory/formy scaffoldingu. Je nutné žákům nabídnout základy vět – jazykové rámce, které mohou být specifické pro daný obor či mohou být univerzální. Chceme-li, aby žáci vyprávěli o životě panovníka, o životě v daném historickém období, mohou užívat tyto pomocné vazby/větné struktury:  

First of all …, then … next… after that … Finally

When

Pro možné začátky vět

This relates to … This is similar to …

I was suprised…

Pro vyjádření názorů, myšlenek a postojů

I noticed….,I learned…, I realized…

Chceme-li vyjádřit, čemu jsme se naučili

Učitel by měl žákům nechat prostor pro míru užití jazyka v mluveném projevu. Přechod z mateřského jazyka do cizího jazyka (a opačně) v rámci CLIL výuky je přirozený, učitel volbou aktivit a úkolů může ovlivnit, jaký jazyk bude zvolen pro komunikaci. Vždy je nezbytné vycházet z potřeb dané skupiny žáků. Např. žáci obdrží slepou mapu starověkého Egypta, pracují ve dvojicích, mají si sdělit informace, které na slepé mapě mají, kam si je mají zapsat. Střídají se. Učitel se pohybuje mezi žáky a monitoruje, jak se jim daří doplňovat pojmy. Žáci v menší či větší míře zapojují mateřštinu dle svých potřeb, učitel vybízí a motivuje k užití cizího jazyka. Pro vyhodnocení ukáže na interaktivní tabuli nebo zpětném projektoru správně doplněné mapy s českými i anglickými pojmy, přičemž nejprve nechá promluvit žáky, pro výslednou kontrolu ukáže doplněnou část mapy.

Dovednost psaní – Ve výuce dochází k rozvoji dovednosti psaní například shrnutím čteného nebo slyšeného textu, písemným vyprávěním a dalšími styly. Tento rozvoj je vždy spojen s osvojením si obsahu. Podle typu předmětu dochází k osvojení si specifických dovedností. Vhodnými typy textů mohou být strukturovaný životopis, laboratorní protokol atd. Podobně jako u rozvoje dovednosti mluvení je třeba volit potřebné formy scaffoldingu (nabídnout vzorový text, spojovací výrazy, slovní zásobu, kterou mohou žáci využít…) Např. žáci při výuce starověku mají za úkol určit oblast působení nejdůležitějších bohů z řecké mytologie, připsat jejich funkci a typický znak, tj. podle čeho poznali, že jde právě o daného boha. 

 

 

 
 
 

 

 

 

Poseidon – god of…

He has got…

Hera  goddess of…

She has got…

Athena – goddess of…

Hefaistos – god of…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sea

Marriage

Fire

Wisdom

Žáci se se starověkem obvykle seznamují v 6. ročníku a dle dějepisných a jazykových znalostí by měli být schopni je sami doplnit. Záleží na způsobu uchopení aktivity pedagogem a jejímu přizpůsobení žákům. Aktivita může mít formu práce celé třídy – všichni chodí po třídě, každý má na zádech lístek s popisem toho, čemu se jako bůh věnuje. Žáci si musí údaje přečíst, pak vybrat správný obrázek na svém pracovním listu a zjednodušeně si informaci zaznamenat. Poté doplní zjištěné do pracovních listů a napíší dle symbolů u boha, čeho je bůh a jaké pro to mají důkazy. 

Citace zdrojových materiálů:

Text první ukázky: Dějepis 6. Plzeň : Fraus, 2007, str. 44–45 – česká část

JEFF DAHL. Starý Egypt. [cit. 2011-09-01]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pharaoh_with_double_crown.svg>
Poseidon. [cit. 2011-09-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Poseidon_MKL1888.png>
Héra. [cit. 2011-09-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hera_-_Meyers.jpg>
Athéna. [cit. 2011-09-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Athena_Parthenos_Harpers.png>
Hefaistos. [cit. 2011-09-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hephaistos.png>
TOMASZ SIENICKI. Moře. [cit. 2011-09-01]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:North_Sea_01_ubt.jpeg>
Manželství. [cit. 2011-09-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://www.clker.com/clipart-2385.html>
Oheň. [cit. 2011-09-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://www.clker.com/clipart-4522.html>
Moudrost. [cit. 2011-09-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://www.clker.com/clipart-12894.html

 
INFO
Publikován: 09. 09. 2011
Zobrazeno: 6610krát
TOP příspěvek
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4.6667

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HLAVÁČOVÁ, Michaela. CLIL – Rozvíjení jazykových dovedností v odborném předmětu. Metodický portál: Články [online]. 09. 09. 2011, [cit. 2019-07-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/11237/CLIL---ROZVIJENI-JAZYKOVYCH-DOVEDNOSTI-V-ODBORNEM-PREDMETU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 09. 09. 2011 10:54
Michaela Hlaváčová nejen stručně shrnuje klíčové koncepty metodologie CLIL pro rozvoj jazyka, ale vztahuje je ke konkrétním aktivitám, které rozvíjejí produktivní i receptivní dovednosti žáků v cizím jazyce. Autorka také čtenáře upozorňuje na možnosti, které nabízí konstruktivistický přístup nebo metody kritického myšlení a provazuje je s integrovanou výukou, ilustruje je na konkrétních příkladech z reálných hodiny CLIL.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.