Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání > Masopust – projekt žáků ZŠ a MŠ pro sluchově...

Ikona prakticky

Masopust – projekt žáků ZŠ a MŠ pro sluchově postižené Plzeň, Mohylová 90

Ikona inspiraceIkona projekt
Autor: Olga Kroupová
Anotace: Příspěvek přináší seznámení s lidovou tradicí a ukazuje možnost využití tematiky masopustu v projektovém vyučování. Obsahuje ukázky zpracování tématu masopustu pro český jazyk, matematiku, hudební výchovu, výtvarnou výchovu, pracovní činnosti a tělesnou výchovu.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání - lehké mentální postižení » Kompetence k učení » dokáže vyhledávat a využívat informace v praktickém životě
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání - lehké mentální postižení » Jazyk a jazyková komunikace » 1. stupeň » Český jazyk a literatura » Jazyková výchova » 1. období » rozlišit věty, slova, slabiky, hlásky
  2. základní vzdělávání - lehké mentální postižení » Matematika a její aplikace » 1. stupeň » Matematika a její aplikace » Číslo a početní operace » 1. období » řešit jednoduché slovní úlohy na sčítání a odčítání v oboru do 20
  3. základní vzdělávání - lehké mentální postižení » Umění a kultura » 1. stupeň » Hudební výchova » 1. období » zpívat jednoduché písně v rozsahu kvinty
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání-lehké mentální postižení -> Tělesná výchova 1. stupeň
  2. Základní vzdělávání-lehké mentální postižení -> Výtvarná výchova 1. stupeň
  3. Základní vzdělávání-lehké mentální postižení -> Člověk a svět práce 1. stupeň
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání - lehké mentální postižení » Osobnostní a sociální výchova » Poznávací schopnosti
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída, Specializovaná učebna
Klíčová slova: masopustní tematika

Text článku:

Organizace projektu

Týden před popeleční středou jsme začali pracovat na projektu Masopust. Zahrnuli jsme toto téma téměř do všech vyučovacích předmětů. V českém jazyce se četly články týkající se masopustu (starší žáci si je mohli vyhledat na internetu), text o masopustu se použil k větným rozborům, recitovaly se masopustní říkanky. Některé z nich se žáci naučili zpaměti.

V matematice jsme počítali slovní úlohy s masopustní tematikou. V prvouce jsme pracovali s kalendářem, našli jsme si první jarní den a vyhledali si po něm následující úplněk. Vyprávěli jsme si i o dalších lidových tradicích.

Ve výtvarné výchově se zhotovovaly masky do průvodu maškar. V hudební výchově se děti učily některé písničky vhodné k masopustní zábavě nebo je poslouchaly a určovaly takt a rytmus. Při hodinách tělesné výchovy se nacvičoval polkový krok a někteří žáci zvládli i celou polku. V pracovních činnostech, které si všechny třídy naplánovaly na pondělí před koncem masopustu, se v jídelně hromadně vyráběly koláče. Ráno jsme ve školní jídelně, každá třída u jednoho stolu, zadělávali, tvořili a zdobili koláče. Poprosili jsme paní kuchařky, a ty nám koláče upekly.

Druhý den, v úterý, které je vrcholem masopustu, žáci zhlédli film o maškarním lyžování v Krkonoších a pak se šli převléknout do masek. Následoval průvod masek po škole a potom tancování, recitování, hraní masopustních říkanek a pochutnávání si na koláčích v jídelně.
„O půlnoci" ponocný zatroubil na lesní roh a nastalo pochování basy a konec veselení.

Tradice masopustu

Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek" či „tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa, tancovali zde jen ženatí a vdané.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla, záleželo na vtipu a pohotovosti „maškarád", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Bakcha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

O masopustních rejích v Čechách i na Moravě jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům. První reduta v Praze se konala v roce 1752.

Zpracováno podle knihy Vlastimila Vondrušky „Církevní rok a lidové obyčeje" (str. 48 - 49) vydalo nakladatelství DONA v Českých Budějovicích v roce 1991.

Jak vypočítat datum masopustu

Potřebujeme k tomu kalendář s lunárním cyklem s jehož pomocí určíme datum Velikonoc. Boží hod velikonoční připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Jarní rovnodennost je 21. března, a tak první úplněk po tomto datu připadá letošní rok na pondělí 2. dubna. Boží hod velikonoční nám tedy vychází na neděli 8. dubna. Od pondělka toho týdne, ve kterém začínají Velikonoce (pro letošní rok 2007 je to pondělí 2. dubna), odpočítáme 40 dní a získáme datum Popeleční středy. 21.února, která zahajuje 40ti denní předvelikonoční půst.

Ukázky zpracování tématu v předmětech

Český jazyk

pracovní text k mluvnici

Masopust

V únoru je doba masopustu. Masopust - (maso ne) znamená, že se maso jí v těchto dnech naposledy. Slaví se už jen v některých vesnicích. Masopust je třídenní svátek, při kterém se lidé převlékají do masek, užívají si jídla, pití, tancování, zpěvu a legrace, aby se připravili na půst trvající až do Velikonoc. Přípravou na hlavní masopustní dny byl tučný čtvrtek. Tento den se mělo sníst co nejvíce jídla, aby měl člověk hodně síly po celý rok. Jedlo se hlavně maso ze zabijaček - jitrnice, jelita, tlačenka, ovar, ale také pečená husa s knedlíkem a se zelím. Tradiční sladká jídla byly smažené koblihy a šišky. Pekly se koláče, buchty, věnce a vrkoče.

Hlavní zábava začínala v neděli. Po bohatém obědě se všichni chystali na taneční zábavu, která se často protáhla až do rána. Vyvrcholením masopustu bylo úterý, kdy se pořádaly průvody maškar a hrály různé veselé divadelní hry. Maškary chodily od domu k domu, zpívaly, hrály scénky a tropily si šprýmy z obyvatel vesnice. Přesto byly pohoštěny jídlem i pitím nebo penězi, které pak propily v hospodě. Nejčastěji se lidé převlékali za medvěda vedeného medvědářem, za kobylu-klibnu, za Žida, za bábu s nůší, za kominíka, za turecké vojáky nebo za nevěstu a ženicha. Ke konci zábavy se pochovala basa, protože se na ni dlouhou dobu, celých čtyřicet dní nebude hrát. V hospodě se tancovalo a veselilo tentokrát jen do půlnoci. Ve dvanáct hodin odtroubil ponocný půlnoc a všichni se rozešli domů. Existovala pověra, že kdo by se veselil i po půlnoci, tedy na popeleční středu, pro toho by si přišel ďábel převlečený za cizince v zeleném kabáte a odvedl ho do pekla.

Ve městech se masopust slaví hlavně pořádáním plesů, maškarních bálů pro děti i dospělé. Také v horských oblastech se konají jízdy na lyžích v maškarním oblečení vedené Krakonošem. Největší karneval na světě se koná v Rio de Janeiru. Tančí se tři dny tanec samba a jsou tam tisíce nádherných a drahých masek.

Úkoly:

1. Odůvodni psaní y/i.
2. Urči druhy hlásek.
3. Rozděl slova na slabiky.
4. Vyhledej slovesa.
5. Urči u sloves osobu, číslo, čas a způsob.
6. Vyhledej 10 podstatných jmen.
7. Urči u podstatných jmen rod, číslo, pád a vzor.
8. Urči slovní druhy v zadaných větách.
9. Urči u slov předponu, kořen, příponu.
10. Vytvoř další slova se stejným kořenem.
11. Utvoř slova opačná ke slovům: naposledy, vesnice, legrace, tučný, nejvíce, začínala,
bohatý, všichni, často,
ráno, různé, konec, rozešli, přišel, odvedl.
12. Najdi ve větách podmět a přísudek.
13. Vyhledej souvětí a urči počet vět.
14. Vyhledej přídavná jména.
15. Vyhledej předložky.
16. Utvoř z daných vět věty tázací.
17. Utvoř věty rozkazovací.
18. Utvoř věty přací.

ukázka poezie s masopustní tematikou

Jiří Žáček

Tydli fidli bumtarata,
otevřete kmotře vrata!
Maškary k vám přišly, hej,
Začal masopustní rej.

knihovna.novybydzov.cz/krad.html [cit.2007-3-10]

Mářa, Mářa, Mařenice,
najedla se jitrnice,
napila se syrovátky,
šla si lehnout do zahrádky.

Sedí Káča na lavici,
v ruce drží jitrnici,
v druhé ruce jelito,
běž Pepíku, vem jí to.

Tintěrova jelita
jsou kroupami nabita.
Mařenka je nosí
od rána po vsi.
Povídala naše kočka,
že si na ní někde počká.

Lada, J.: Dětem. Praha: Klub mladých čtenářů, 1979. s. 74, 75, 155.

Hejbejte se kosti moje,
já mám doma ještě dvoje.
Až ty jedny rozlámu,
hodím s nimi na slámu
a druhé si popadnu.

A ti kluci hajdaláci
koupili si basu,
nevěděli kam ji dáti,
šli s ní ku primasu

Šla by bába k muzice,
ale nemá zubů,
Ráda by se řehtala,
musí držet hubu.

Dala jsem si botky podšít,
abych mohla hodně skočit,
Ještě si jich dám vokovat
abych mohla vyskakovat.

Karpetová, B., Sládková, K.: Nenuda - v duchu českých tradic. 1. vyd. PROSTOR, nakladatelství Aleše Rederera a Michala Štěpána, společnost s.r.o., Jeseniova 87, Praha 3, 1996. s. 13, 14. ISBN 80-85190-39-7

Matematika

slovní úlohy

1. O masopustní neděli napekli 5 620 koláčů a o 2 345 více koblih.
Kolik napekli celkem sladkostí?

2. Při zabijačce vyrobili řezníci 8 756 jitrnic, 6 273 jelit a 529 kusů tlačenky.
Kolik vyrobili celkem těchto jídel?

3. Do hospody přišlo 125 lidí. Každý si dal 3 piva.
Kolik piv se v hospodě prodalo?

4. Na tancovačce bylo v sále 563 lidí. Z toho jich 212 tancovalo.
Kolik lidí sedělo u stolu?

5. Na návsi se sešlo 63 maškar. Při cestě po vesnici se jich ještě 15 přidalo a 9 maškar odešlo do hospody.
Kolik maškar prošlo celou vesnicí?

6. V průvodu maškar šlo 12 medvědů s medvědářem, 19 vojáků, 8 čertů, 11 babek s nůší, 6 kominíků, 15 jezdců na koni a 24 ostatních masek.
Kolik lidí se zúčastnilo maškarního průvodu?

7. V hospodě bylo na stolech připraveno 2 484 koblih. Na každého vyšly 4 koblihy.
Kolik lidí přišlo do hospody?

8. V malé vesničce na Moravě žije jen 78 lidí. Všichni lidé utratili o masopustu celkem 43 992 Kč.
Kolik korun každý průměrně utratil?

Hudební výchova

masopustní písničky

Muzikanti, co děláte,
ej máte husle a nehráte?
Zahrajte mi na husličky
a rozveselte ty družicky.

Muzikanti, co děláte,
ej máte basu a nehráte?
Zahrajte mně na tu basu
a rozveselte všecku chasu.

Komáři se ženili,
bzum, bzum, ženili,
kapky vína neměli,
bzum, bzum, neměli.
Přiletěl k nim slavíček,
bzum, bzum, slavíček,
přines vína žejdlíček,
bzum, bzum, žejdlíček.

Komáři se opili,
bzum, bzum opili,
až komára zabili,
bzum, bzum zabili.

Vrtáka jsem tancovala,
vrtáka mi hrajte,
střevíčky jsem roztrhala,
na jiný mi dejte.

Tancovala žížala na zahrádce polku,
čmelákovi, že jí hrál, dala půlku vdolku.

Šel tudy, měl dudy,
ani nezapískal:
bodejž mu
ty dudy
rarášek roztřískal

Pekla vdolky z bílé mouky,
sypala je perníkem,
házela je Honzíčkovi,
otevřeným okýnkem.


Havlíček, I., Dikánová, M., Pazdírek, D.: Dětský zpěvník. 1. vyd. Praha: SUPRAPHON, 1971. s. 26, 38, 43, 49, 95. 98.

1.

Karpetová, B., Sládková, K.: Nenuda - v duchu českých tradic. 1. vyd. PROSTOR, nakladatelství Aleše Rederera a Michala Štěpána, společnost s.r.o., Jeseniova 87, Praha 3, 1996. s. 13. ISBN 80-85190-39-7.

Tělesná výchova

tanec Dupák

Tančí dvojice po kruhu v držení ke kolovému tanci. Chlapec zády vykročí levou, děvče čelem do kruhu vykročí pravou, spojené ruce v upažení ve směru tance:
1.-3. takt: tři hladké polkové kroky vpravo dokola.
4. takt: v 1. době krok a přísun, v 2. době 2 podupy na místě s mírným snížením těžiště (chlapec: krok pravou, přísun levou, podup pravou, levou, děvče opačnýma nohama).

Postup nácviku:
1. Ve vázaném kruhu na místě polka vlevo a vpravo, ve čtvrtém taktu krok, přísun, dup, dup. Nejdříve nacvičujeme ve volnějším tempu, abychom zvládli schéma 4. taktu přesně rytmicky. Pozor, na 1. dobu dalšího čtyřtaktí vykročíme opět nohou. Tempo zrychlujeme. Podupy ani nezrychlujeme, ale ani je nesmíme propást, všichni je provádějí najednou, jinak ztrácí tanec svůj vtip!

2. Jakmile jsme zvládli ve vázaném kruhu čtyřtaktí přesně rytmicky v tempu polky, dáme ruce v bok a tančíme jednotlivě vpřed po kruhu. Při dupání se poněkud snížíme a zastavíme. Na další takt vykročíme vždy stejnou nohou vpřed a rytmicky přesně.

3. Tančíme jednotlivě vpravo dokola. Ve čtvrtém taktu se máme otočit již na prvou čtvrť krokem a přísunem, abychom mohli podupy provést na místě. Je to v rychlém tempu velmi obtížné. Můžeme si však 4. takt usnadnit tak, že v 1. době provedeme na výkročné noze obrat o 180 stupňů bez přísunu (hladký obkročák na pravé) a pak podupy (levá, pravá) a do nového směru vykročíme levou. Tím se stane pohyb plynulejším, protože stále střídáme levou a pravou.

4. Zatančíme celý tanec - čtyři čtyřtakty - ve dvojicích několikrát za sebou. Jakmile jsme jej zvládli vpravo, můžeme tančit i vlevo. Na dohrávky, které si přidáme, tančíme pouze hladkou polku dokola, každou píseň vždy rychleji.

Tanec Dupák muže být zakončením tanečního pásma, které si můžeme sestavit z předcházejících tanců - dvojpolka - Mrákotínský šelma šenkýr - Boleslav a kterým bude toto pásmo gradovat. A opět každý z těchto tanců má svůj kontrastní a gradační vývoj, stejně jako jednotlivé tance vůči sobě. Rychlými polkami toto taneční pásmo vrcholí. Když tedy jednotlivé tance a celé pásmo zvládneme dobře technicky, rytmicky, dynamicky i prostorově, umíme již hladkou polku a ostatní taneční kroky, které jsou v těchto tancích, dovedeme je tančit s výrazovým projevem a získali jsme první choreografické zkušenosti.

Výtvarná výchova

tradiční masopustní masky

medvěd - hlava medvěda a na těle kožich nebo hrachovinu
bába s nůší - (v nůši je dítě) má dvě varianty: bud' je dítě v nůši vycpané, nebo z nůše vyčnívá člověk převlečený za dítě a bába je vycpaná
kobyla (klibna) - je ze dvou osob, aby měla 4 nohy
turci - bývají čtyři a mají vysoké čepice s barevnými růžičkami a bílé rukavice
nevěsta a ženich - nevěsta musí být muž a ženich je žena
žid - má cylindr, dlouhé vousy, hrb a pres rameno pytel
smrtka - je v bílém prostěradle, hlavu jako lebku a v ruce má kosu
kominík - celý v černém s bílou čepicí a s žebříkem
slaměný - má oblek ze slámy a začerněný obličej
masopust bakchus - je tlustý, strakatě oblečený s červenou čepicí, skončí popravou
policajti, muzikanti

Pracovní činnosti

recepty na tradiční masopustní jídla

Koblihy masopustní

Složení:
400 g polohrubé mouky
200 g hladké mouky
8 žloutků
3 lžíce moučkového cukru
100g másla
0,3 l mléka
42 g droždí
3 lžíce rumu
sůl
marmeláda
olej

Příprava:
Do vlažného mléka vsypeme lžíci cukru, lžíci mouky a rozdrobíme droždí. Necháme vzejít kvásek. Mouku smícháme se zbylým cukrem, špetkou soli, vzešlým kváskem a změklým máslem, v němž jsme ušlehali žloutky. Těsto důkladně propracujeme vařečkou, přikryjeme utěrkou a necháme asi hodinu vykynout. Pak jej na vále vyválíme asi na 1 cm silnou placku, vykrájíme kolečka, lžičkou naneseme marmeládu, prázdným kolečkem přikryjeme, okraje stiskneme a přesahující těsto odkrojíme. Ještě chvíli necháme kynout. Mezitím rozehřejeme větší vrstvu tuku, aby v něm koblihy plavaly. Smažíme po obou stranách dozlatova. Usmažené koblihy pocukrujeme.

Bramborové šišky

750 g uvařených brambor
10 g soli
1 vejce
2 lžíce octa
100 g krupice
150-200g hrubé mouky

Na obalení:
120 g strouhanky
150 g sádla nebo másla

Suroviny zpracujeme a prohněteme těsto. Tvoříme asi 5-8 cm velké šišky. Vhodíme je do vařící vody a vaříme asi 10 minut.

Citace a použitá literatura:
[1] - VONDRUŠKA, Vlastimil . Církevní rok a lidové obyčeje. České Budějovice : DONA, 2001.  
[2] - LENDEROVÁ, Z. Od masopustu do Velikonoc.  
[3] - RICHTER, K. Liturgie a život. VYŠEHRAD, 1996.  
[4] - KARPETOVÁ, B. Nenuda v duchu českých tradic. PROSTOR, nakladatelství Aleše Rederera a Michala Š, 1996. ISBN 80-85190-39-7. 
[5] - SLÁDKOVÁ, K. Nenudova příloha pro malé i velké. PROSTOR, nakladatelství Aleše Rederera a Michala Š, 1996. ISBN 80-85190-39-7. 
[6] - LADA, J. Dětem. Praha : SNDK, 1960.  
[7] - HAVLÍČEK, I.; DIKÁNOVÁ, M.; PAZDÍREK, D. Dětský zpěvník. Praha : SUPRAPHON, 1971.  
[8] - http://www.vira.cz/masopust. [cit. 2008-02-12].  
[9] - http://knihovna.novybydzov.cz/krad.html . [cit. 2008-02-12].  
[10] - http://druidova.mysteria.cz/KELTSKYROK/MASOPUST.htm. [cit. 2008-02-12].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 12. 02. 2008
Zobrazeno: 18652krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KROUPOVÁ, . Masopust – projekt žáků ZŠ a MŠ pro sluchově postižené Plzeň, Mohylová 90. Metodický portál: Články [online]. 12. 02. 2008, [cit. 2018-12-13]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/s/1954/MASOPUST---PROJEKT-ZAKU-ZS-A-MS-PRO-SLUCHOVE-POSTIZENE-PLZEN-MOHYLOVA-90.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.