Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Tajemství nejmenších čtenářek a čtenářů
Odborný článek

Tajemství nejmenších čtenářek a čtenářů

Anotace

Text reflektuje šestou minikonferenci odborného panelu čtenářské gramotnosti. Akce se konala 3. prosince 2019 v Olomouci na hejčínském gymnáziu. Text přináší mnohou inspiraci pro učitelky a učitele mateřských škol a prvních ročníků škol základních. Současná, ale i dávná knižní produkce může přinést celou řadu čtenářských setkání a zážitků. Hlavním záměrem minikonference bylo zabývat se tím, jak s dětmi prožít čtený text, jak je přivést k hlubšímu porozumění nejen textu, ale i tomu, proč jej autor píše tak, jak jej píše, pro koho je text určen a podobně. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).

Na tvorbě programu olomoucké minikonference se podíleli garanti gramotností NÚV Hana Splavcová, Hana Havlínová a Andrea Mouchová v koordinaci s jádrem tohoto odborného panelu (Hana Košťálová, Štěpánka Klumparová, Jana Kropáčková a Miloš Šlapal). V programu vystoupili Petr Naske, hlavní manažer projektu, Stanislava Korcová a Jitka Severinová z MŠ Varenská Ostrava, Jana Janků ze ZŠ a MŠ Lesnice a Marika Zadembská z veřejné knihovny z Třince. Na úspěchu, atmosféře setkání mělo ale nemenší podíl více než čtyřicet zúčastněných učitelů a učitelů mateřských a základních škol. Konference byla určena primárně učitelkám a učitelům škol a měla přinést inspiraci jak pestrými formami a postupy, tak i obsahem, kterým lze podporovat čtenářství a čtenářskou gramotnost dětí – nejmenších čtenářek a čtenářů.

Fotogalerii ukazující atmosféru setkávání je možno si prohlédnout v digitálním portfoliu zmenšených fotografií. Fotografie v tiskové kvalitě novinářům rádi zašleme! 

Úvodní slovo Petra Naskeho

Hlavní manažer pustil promo video k rozvíjení ČG a jiných základních gramotností v mateřské škole. Video bylo natočeno v MŠ Čtyřlístek Kadaň v roce 2019 a můžete si je pustit zde:

Petr připomněl roli systémových projektů jako koordinačních prostředků státu při realizaci priorit vzdělávací politiky. Připomněl, že odborné panely, které má každý z těchto projektů, jsou právě těmi nástroji přímé koordinace, místy setkávání aktérů z projektů, zřizovatelů, škol a akademické veřejnosti. Odborné panely mají v průběhu projektu přinášet systémové doporučení. Čtenář tohoto článku nalezne vybraná doporučení, která zatím panel projednal, přiložena na konci textu.

Manažer také připomněl, že NÚV bude od roku 2020 včleněn do nové organizace Národního pedagogického institutu ČR. Činnost projektu to ale neomezí. Projekt vyvíjí poměrně masivní on-line podporu učitelů, jedním z inovativních nástrojů je reputační systém pro digitální vzdělávací zdroje (DVZ) „EMA“. EMA může mimo dopad na orientaci učitelů v ohromném množství digitálně dostupné metodické podpory dát impulz k utváření on-line komunit učitelů a ty existující přesměrovat k hodnocení DVZ.

Úvod programu – projekty s nejmenšími čtenáři

Tato část setkání byla uvedena Hankou Splavcovou, a jak sama formulovala, leitmotivem podpory učitelů předškolního vzdělávání: nikdy není brzy na to, začít s dětmi číst, a nikdy na to není pozdě. K tomu promítla ilustrační videozáznam, který pracuje s nejmenší čtenářkou – ukázka je zaměřena na podporu schopnosti recepce knihy se známým příběhem o Kátě a Škubánkovi.

Následovala chvilka s knihou. Účastnice a účastníci si měli na minikonferenci přivézt vlastní knihy a nyní na ně poprvé došlo: měli se na pět minut začíst (kdo neměl, vypůjčil si knihy Hanky a garantů). Hana zadala práci: řeknete si ve dvojici, co se s tou vaší knihou dá s dětmi v MŠ dělat? 

Nápady a náměty byly sepsány na flip a zde je přinášíme v přepisu:

Předčítat, číst nahlas, vyprávět příběh podle obrázků, dramatizovat, využít jako inspiraci k jiným, třeba výtvarným činnostem, hledat hlubší význam textů, rozvíjet slovní zásobu a schopnost rozumět jazyku, předvídat, učit se vnímat dějovou posloupnosti, vyhledávat v textu informace, poznávat a hodnotit jednání postav, vyvozovat jednoduché souvislosti, porovnávat obsah knížky s vlastní zkušeností, rozvíjet motoriku (například listováním v knize), počítat, orientovat se v ploše, rozeznávat písmena, rozvíjet fantazii, vztah k textům a knihám, ke zklidnění a relaxaci, k socio-emočnímu učení, chápání odlišností a respektu k nim, k úctě k věcem a světu, prevenci logopedických poruch a rozvoji mluvních dovedností atp.

Hanka Splavcova poznatky shrnula s tím, že je zajímavé, že z nabídky knih, které garantky přivezly, nikdo nevybral učebnicové nebo naučné texty. Následně představila první externí lektorky, paní ředitelku Stanislavu Korcovou a paní učitelku Jitku Severinovou z MŠ Varenská Ostrava. Jejich vystoupení mělo dvě části, v první představily aktivity MŠ v oblasti rozvoje gramotností a ve druhé více představily postup práce s básnickým textem.

Činnost MŠ představena v prezentaci; ta je přiložena na konci článku v úplnosti a zde vybíráme jen některé zajímavé projekty MŠ: paní uč. Severinová představila některé projekty MŠ:

  • Za tajemstvím motýlů;
  • Lípohrátky a putování s deníčkem „Českovníček“ vedoucí děti k rozvoji vztahu k vlasti;
  • Rodinkování také zapojuje celou rodinu do učení;
  • U Deníku sovičky Hermínky, Medvídka Putovníčka a trpaslíka Honzíčka z Cestovatelských pohádek, jejichž je paní Severinová autorkou, vymyslely jména děti.

Po prezentaci následovala diskuse. Paní ředitelka a paní učitelka jsou přesvědčeny, že každý z nás má v sobě kousek malého dítěte – takže při čtení a čtenářských zážitcích můžete být společně šťastni. Hanka Splavcová dokumentovala blízký vztah lektorek a projektu tím, že se jedná o autorky příběhů robůtka TIO, které na podporu digitální gramotnosti malých dětí projekt připravuje, a v lednu je zveřejní. Robůtek provází děti světem informačních a komunikačních technologií a digitálních dovedností i světem úskalí nebo obyčejných potíží tvůrců digitálních prostředí.

Následovaly již avizované aktivity s básnickým textem. Jednalo se o text Tajemství Milana Ferka; pracovní list je v příloze. Účastnice a účastníci byli vyzváni k sledování textu (pracovní list je přiložen), který jim byl dvakrát nahlas přečten. Následně měli hledat, co v daném textu je, jaký je potenciál pro výuku. Vybrané nápady byly zaznamenány a zde je prezentujeme:

Relaxace, výtvarné ztvárnění pocitů a prožitků dětí, impulz k činnostem venku, vnímání všemi smysly, domýšlení, co bylo „posledním tajemstvím“, pohybové ztvárnění, práce s hudebními nástroji, vyprávění – asociace „krásy a štěstí“, vcítění se (do jiného předmětu či živého tvora), proč se rostlinka jmenuje sedmikráska (také jsme diskutovali, zda se tak jmenuje v celé ČR…), má každý „sedm krás“? Hledání krásy v sobě a druhých, magie čísla 7, složení vlastní básně, dramatický přednes, využití motivu tajemství v porovnáním s vlastní zkušeností dětí…

Po aktivitě se rozvinula debata, zda využívat pracovní list, jak byl předložen, anebo zda raději s celou knihou doplněnou autorskými ilustracemi. V případě této konkrétní básně byla kniha na minikonferenci účastníkům dostupná; a ilustrace nijak neprohlubovala vnímání básně: jednalo se o louku porostlou množstvím sedmikrásek, ale nijak neilustrovala téma ani sdělení básně. Jinak ale panel doporučuje pracovat s celými knihami.

Následně vystoupila garantka čtenářské gramotnosti PPUČ pro předškolní vzdělávání Andrea Mouchová. Shrnula zážitky s četbou textu Tajemství u nich v MŠ Černošice takto:

  • Děti nepronikaly do tajemství poezie;
  • Proto se rozhodli pracovat s jiným textem.

Představila proto videozáznam své práce iniciované četbou básnického textu. S dětmi četli text o podzimu Čarování a následně zaznamenala aktivitu, pro niž se společně rozhodli: hledání jinotajů stromů na zahradě MŠ. Na videozáznamu vidíme učitelku, jak doslova provokuje imaginaci dětí.

Následovala diskuse, jak utvářet imaginativního čtenáře, mluvčího… kolik úsilí učitelky se ukázalo jako užitečné. 

Odpolední program

Učitelka, knihy a děti

Následovala prezentace projektů s knihami kolegyně Jany Janků ze ZŠ a MŠ Lesnice. Jana se představila jako učitelka zaměřená na „převádění mladých čtenářek a čtenářů do základního vzdělávání.“ Hovořila zejména o osvědčených knihách. Jejich přehled a přehled o dalších projektech paní učitelky je obsažen v přiložené prezentaci. Učitelka dbá na vytváření osobních příběhů čtenáře, na jejich podporu a rozvíjení i ve školní výuce; doporučila k tomu knihy jak aktuální produkce, tak ty, které četli rodiče a prarodiče dětí. Dále vyzdvihla finanční možnosti, které pro budování školní knihovny přinesly školám, které to uměly využít, „šablony“. Doporučovala raději větší poličky na méně knih: knihy vždy k dětem obálkami, ne hřbety. Hlavními motivy, proč rozvíjet každého čtenáře, spatřuje paní kolegyně v rozvíjení dětské empatie, lidskosti, imaginace a dalších významných hodnot. Na podporu čtenářství pořádá dětské soutěže o knížky roku, realizuje pohádkové chvilky, postup, který nazývá kniha na pokračování aj. Zvláště se věnovala svému celoživotnímu metodickému dítěti: Dopisům autorům knih. Více o tomto strhujícím příběhu, v němž figurují velice atraktivní jména, nalezne čtenář v přiložené prezentaci.

Součástí vystoupení Jany byla také práce ve skupinkách: Jak se dá s dětmi psát autorovi podle zkušeností účastnic a účastníků, jaké může být zadání? Jak bude vypadat dopis? Co s ním dál, co se s ním dá dál dělat? …

Souhrn toho, co by mohl být součástí formálního a obsahového zadání:

Forma

Obsah

Kresba, nahrávka, audio či video, diktování dětí, které učitel přepíše, ať formu určí děti, společný brainstorming, učit děti nejjednodušší formální náležitosti (oslovení, podpis), obrázkové čtení (tvorba vlastního storyboardu apod.), maňásek povídá (ptá se dětí) a děti věty dokončí, …

Otázky pro autora (připomenutí, diskuse o tom, jak podpořit otázky – viz zde výše), doporučení, o čem napsat příště, sdělení, co se jim líbilo/nelíbilo, např. do tabulky…, co tyto malé čtenáře v textu překvapilo, co je potěšilo, která z postav se chová hezky a která ne apod.

Lektorka seznámila účastníky nejen se zážitky, ale také s užitečnými postupy. Například, když se děti autora nechtěli na nic ptát, nechala je sepsat „tajné otázky“, které nikdo ze třídy neuvidí; a měla otázek několik desítek. Dokládala také, jaké to je, když autoři dětem odepíší… V závěru vystoupení představila lektora novinku z jejího MAP, putovní kufry; MAP zaplatit několik tematických kufříků – cestovatelský, dobrodružný, vědecký… a školy si knihy, jinak nedostupné, zapůjčují.

Blok uzavřela diskuse, které přinesla další hrozen nápadů, jak podporovat čtenářství: připomenuta byla aplikace Lovci perel, ostravská soutěž školních knihoven, lesnická školní kavárna, projekt knihař. Představený projekt ©knihář (fotogalerie prezentující Janu, Vlaďku a atmosféru jejich části setkání, je zde) nabízí propracovaný postup vedení osobního čtenářského deníku s návodnými tématy, s tipy na čtení a otázkami.

Představení knih tělesné, duševní i duchovní

Závěrečný blok setkání obstarala Marika Zadembská, ředitelka dětského oddělení knihovny ve Třinci. Marika prezentovala programy knihovny pro rodiče a to včetně rodičů velmi malých dětí; chtějí se setkávat, vč. zkušeností rodičů, klub MRKni: „máme rádi knihy“. Ukázalo se, jak důležité je, že knihovnice mají četné zkušenosti práce s veřejností, dětmi i dospělými. Tato část setkání měla spád, dramaturgii a napětí. Paní ředitelka je ochotná přijet prezentovat aktivity s knihami i mimo Slezsko. Myslím, že doporučením panelu může být na nabídku knihovny se podívat a pozvat ji do vaší školy či MAP (obojí lze realizovat třeba jako interní projektový den ze šablon). Z její prezentace knih i s aktivitami, k nimž mohou knihy pomoci či k nim dokonce vedou, vybíráme podle nás nejzajímavější:

  • Cvičení s knihou Klapy klap Magdaleny Matoso;
  • Erik Carl: Od hlavy až po paty;
  • Ester Stará: Jedeeem! O vajíčku… aj.;
  • Kniha Hlava v hlavě Davida Böhma a Ondřeje Buddea;
  • Dagmar Urbánková, Maškary;
  • Ramón Goméz de la Serna, Všeobecný zvířetník doktora Revilloda;
  • Kateryna Michalicyna, Oksana Bulak, Kdo roste v parku?;
  • Eva Maceková, 12 hodin s Oskarem

Fotodokumentace jejího bloku je na stejném místě jako dokumentace bloků předchozích – ve fotogalerii setkání zde.

Následovala diskuse o spolupráci knihoven a škol, sdílení inspirace a dotazy. Učitelky a učitelé se samozřejmě zajímali o své kolegy: Chodí nadšení učitelé? Marika potvrdila, že ano, že nestíhají uspokojit termíny, takže je možno domluvit spolupráci, ale až od dubna 2020… Potvrdila, co už členové tohoto odborného panelu vědí od vedení národní pedagogické knihovny: knihovníci a knihovnice se vzdělávají jak v oblasti lektorování a vedení dětí, tak v kritickém myšlení apod. Učitelé chodí i s náměty, s požadavky jako: učíme toto a udělali byste pro nás program na toto navazující? Knihovna je schopna i na takového požadavky a potřeby reagovat. Na dotaz ohledně podpory práce se staršími žáky paní knihovnice odpověděla souhlasně; knihovny, zejména ve větších městech, dělají i rozvoj čtenářských schopností a kritického myšlení pro děti starší, vč. středoškoláků…

Marika uvedla některé formy spolupráce, které se jim osvědčují v Třinci při implementačním projektu MAP II:

  • nabízejí učitelům kurzy kritického myšlení (Kateřina Šafránková, Miloš Šlapal);
  • dále dělají workshop pro děti s rodiči, nabízí knihy pro různé věkové skupiny…;
  • čtenářský metr: dítě se měří, jak roste čtenářsky… Nyní bude v knihovně křtění metru; a chystá se mobilní aplikace s různými funkcionalitami a plánovací, hodnoticí aplikace…;
  • čtenářský festival, autoři budou celý týden pracovat s dětmi: 19.–24. dubna.

Komentovala stav, kdy jsou součástí MAP, jako velmi účelný: pomáhá to vzájemné spolupráci, přiblížili se s učiteli.

Některá další doporučení:

V diskusi reprezentantky jihočeského projektu na čtenářskou gramotnost prezentovaly „Pohádkový kufřík“: nástroj se spoustou možností didaktického využití pro nejmladší čtenáře. Přislíbily také možnost více představit celý projekt a zkušenosti s ním ve školách na některé z dalších minikonferencí odborného panelu.

Akce byla ukončena v 16 hodin, její hodnocení bylo příznivé. V komentáři můžete uvést své dotazy a připomínky. Všem přejeme příjemné a poklidné adventní dny a požehnané Vánoce!

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pptx
90.48 MB
Prezentace
Prezentace čtenářských projektů MŠ Varenská Ostrava
pdf
43.02 MB
PDF
Prezentace Jany Janků – knihy pro děti – dopisy autorům – putovní kufry
pdf
126.95 kB
PDF
Pracovní list – báseň Tajemství
pptx
2.97 MB
Prezentace
Prezentace MŠ Ostrava

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Mgr. Petr Koubek Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Minikonference odborných panelů projektu PPUČ pro čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost.
Ostatní články seriálu: