Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Aktivity v přírodě s předškoláky I – pod...

Ikona prakticky

Aktivity v přírodě s předškoláky I – podzim

Ikona inspiraceIkona strednedobe
Autor: Petra Pšeničková
Anotace: Příspěvek představuje první část čtyřdílného seriálu se zaměřením na předškolní aktivity v přírodě. Nabízí inspiraci/nápady, jak do tematického plánu předškolní přípravy zahrnout podzimní aktivity v přírodě.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Předškolní vzdělávání » Kompetence k učení » soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
  2. Předškolní vzdělávání » Komunikativní kompetence » ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní
  3. Předškolní vzdělávání » Komunikativní kompetence » průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím
Očekávaný výstup:
  1. předškolní vzdělávání » Dítě a jeho psychika » Jazyk a řeč » sledovat a vyprávět příběh, pohádku
  2. předškolní vzdělávání » Dítě a jeho psychika » Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace » naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit
  3. předškolní vzdělávání » Dítě a jeho psychika » Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace » chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Vycházka do přírodního prostředí
Klíčová slova: podzim, rozvoj řeči, lesní mateřská škola, aktivity v přírodě, rozvoj předmatematických představ, rozvoj sluchového vnímání, rozvoj orientace, rozvoj zrakového vnímání
Vazby článku:
Následující díl: Aktivity v přírodě s předškoláky II – podzim, rozvoj smyslů
Následující díl: Aktivita v přírodě s předškoláky III – zima

Příspěvek nabízí inspiraci/nápady, jak do tematického plánu předškolní přípravy zapojit aktivity v přírodě v souladu s plynutím kalendářního roku, s ohledem na jevy, které se právě v přírodě odehrávají.

Zaměřuje se především na rozvoj řeči a komunikace, předmatematických představ, orientace v prostoru, zrakového vnímání, sluchového vnímání, jemné motoriky.

Na první část, nazvanou Podzim, navazuje druhý díl: Podzim – rozvoj smyslů, třetí díl – Zima a poslední díl – Jaro.

Materiál je určen především pro poslední rok vzdělávání v mateřské škole či při vzdělávání ve třídě přípravné. Po drobných úpravách (zejména v náročnosti jednotlivých dovedností) mohou s materiálem pracovat i mladší děti. 

Stručný popis dění v přírodě:

Podzim je čas dozrávání a sklizně, čas přípravy na zimu. Začíná v době podzimní rovnodennosti, kdy jsou opět světlo a tma v rovnováze. Tentokrát už ale přibývá stále více tmy. Už během babího léta víme, že něco končí, a začínáme pozorovat náznaky přicházející zimy. V přírodě všechno dozrává, sklízí se plody, které se vyvíjely už od jara. Ptáci odlétají za teplem na jih, zvířata, která přes zimu zůstanou doma, shromažďují zásoby. Rostliny rozsévají svá semena, která budou čekat na příští jaro. 

(Zdroj: http://www.mezistromy.cz/cz/les/rok-v-lese/podzim)

Řeč – lexikálně-sémantická rovina – vyprávění pohádky s vizuální oporou – O řepě; Prostorové vnímání – pojmy první, poslední, uprostřed, mezi (případně před, za)

Učitel pracuje s dětmi v kruhu venku na trávě. Připraví si obrázek z pohádky O řepě – může použít pracovní list z uvedené literatury nebo obrázky sám namaluje. Obrázek dětem ukáže a zeptá se jich, zda pohádku znají; jestli někdy pěstovaly/jedly řepu. Děti zmiňují vše, co z pohádky znají. Poté učitel pohádku převypráví/přečte z pohádkové knížky.

Děti si s pomocí učitele rozdělí role, každé dítě či dvojice má jednu kartu (= jednu část obrázkové osnovy). Děti s pomocí učitele pohádku převypráví, mluví to dítě/dvojice, které má správnou část obrázku. V následujících dnech děti pohádku vypráví již bez obrázkové osnovy.

Tahání řepy si také můžeme zahrát: učitel dětem pomůže rozdělit si role řepy, dědečka, babičky, vnučky, kočičky, pejska a myšky. Ve zkrácené verzi společně s dětmi pohádku vypráví a jednotlivé postavy se zapojují do dění příběhu. U této činnosti může být zapojeno i více dětí, kdy můžeme mít zároveň např. 3 řepy, 3 dědečky, tzn. 3 týmy. Závěrem učitel procvičí pojmy první, poslední, uprostřed, mezi; pokud se dětem daří, tak i pojmy před, za. Nejdříve dává otázky: Kdo je první? Kdo je poslední? Kdo je mezi řepou a babičkou? Kdo je za myškou? V druhé části pokládá složitější otázky: Kde stojíš, myško? Myška odpoví: „Stojím za kočičkou. Stojím jako poslední.“ Na otázku odpovídá vždy ta postava, které se otázka týká.

Posléze děti vzpomínají, v kterých dalších pohádkách se vyskytuje ovoce či zelenina. 

Autor díla: Petra Pšeničková
Zdroj: Linc 2007, Tabulky ke čtení I, s. 11.

Zrakové vnímání – zraková paměť

Učitel použije sadu karet z pohádky k další aktivitě. Karty (s babičkou, dědečkem, řepou, myškou apod.) rozloží na zem. Děti si obrázky dobře prohlédnout, poté se otočí. Učitel jednu kartu schová, děti zjišťují kterou. Poté učitel zbývající karty rozmístí jinak; děti se otočí, učitel jednu kartu schová. Hra pokračuje, dokud nenalezneme všechny karty.

  • Obměna: Učitel zapojí do hry další sadu stejných karet. Ve hře jsou pak dvě myšky, dvě babičky apod.
  • Obměna: Využití dvou stejných sad karet pro hru pexeso. 

Motorika – jemná motorika

Děti ve dvojicích či skupinách vytvoří obraz řepy; malováním do hlíny, stavbou z přírodnin, ... 

Sluchové vnímání - sluchová paměť

Učitel s dětmi hraje hru na jména vnoučka nebo vnučky. Stoji nebo sedí s dětmi v kruhu. Zahájí větou: „Vnouček se může jmenovat Honzík.“ Dítě, které je v kruhu ve směru hodinových ručiček, pokračuje: „Vnouček se může jmenovat Honzík nebo David.“ Další dítě naváže: Vnouček se může jmenovat Honzík, David nebo Tomášek.“ Hra končí po uzavření celého kola.  

Další náměty pro podzimní aktivity v přírodě 

Řeč – lexikálně-sémantická rovina – rozvoj slovní zásoby, tvoření jednotného a množného čísla

Při pobytu venku děti nasbírají různé přírodniny: kaštany, jeřabiny, šípky, žaludy, lískové oříšky, listy, kamínky, větvičky apod. Učitel poté s dětmi pracuje v kruhu, kde tvoří skupiny předmětů po 1 prvku, 2 prvcích a 5 prvcích. Utvoří tedy 3 hromádky s každou přírodninou. Např. kaštan bude mít zastoupení ve 3 hromádkách, na první bude 1 kus kaštanu, na druhé 2 kusy kaštanu a na poslední 5 kusů kaštanů. Poté děti hromadně či jednotlivě pojmenují hromádky: „Jeden kaštan, dva kaštany, několik/pět kaštanů.“ Obdobným způsobem děti pojmenují i ostatní předměty: jeden šípek, dva šípky, několik šípků.

Autor díla: Petra Pšeničková

Předmatematické představy – porovnávání, práce s pojmy, vztahy (menší – větší, kratší – delší, úzký – široký, nízký – vysoký, …)

Nasbíraných předmětů využijeme k další aktivitě, porovnávání přírodnin. Učitel vybere vhodné přírodniny – např. krátký a dlouhý klacík, děti mají porovnat a společně s učitelem dospět k pojmům krátký – dlouhý. Učitel může začít větu: tento klacík je krátký a ten je ……… Tento strom je vysoký a ten je………. Cesta může být úzká, jindy…………….. 

Předmatematické představy – třídění, porovnávání, práce s pojmy, vztahy (pojmy: méně, více, stejně)

Učitel do zeminy nakreslí obdélník podélně tak, aby ho v polovině mohl rozdělit svislou čárou. Do jedné poloviny obdélníku vloží 3 šišky, do druhé poloviny obdélníku vloží 5 šišek. Ptá se dětí, kde je více (méně, stejně) šišek. Cílem je rychlé postřehnutí předmětů bez počítání po jedné.

Učitel situace obměňuje. Vkládá předměty různých velikostí. Vytváří také situace, kdy je předmětů v obou polovinách stejně. 

Prostorová orientace – pojmy: nízko – vysoko, daleko – blízko

Učitel využije procházku a hru pouštění draka k uvědomování si prostorových pojmů. V tento čas bývají obvykle ve školce dva učitelé, proto můžeme pouštět 2 draky. Samozřejmě necháme pouštět draka i děti, ale učitel v případě potřeby dopomůže. Poté děti společně s učitelem pojmenovávají, který drak je nízko či vysoko, který je daleko či blízko.

  • Obměna: K procvičení pojmů využijeme i stromy, které potkáme na procházce. Sledujeme a pojmenujeme, který roste nízko, který vysoko. Některý strom je daleko, jiný je blízko apod. 

Použitá literatura:

LINC, V.: Tabulky ke čtení 1. Klett, Praha 2011. ISBN 978-80-86906-85-0.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Aktivity v přírodě s předškoláky.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 13. 07. 2016
Zobrazeno: 11996krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PŠENIČKOVÁ, Petra. Aktivity v přírodě s předškoláky I – podzim. Metodický portál: Články [online]. 13. 07. 2016, [cit. 2019-08-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/p/20915/AKTIVITY-V-PRIRODE-S-PREDSKOLAKY-I---PODZIM.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 13. 07. 2016 08:58
Námět a činnosti popsané v článku jsou vhodné pro práci s dětmi PŠV.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.