Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Informační technologie v mateřské škole – úvod
Odborný článek

Informační technologie v mateřské škole – úvod

15. 12. 2015 Předškolní vzdělávání
Autor
Mgr. Hana Splavcová

Anotace

Série článků je věnována problematice využívání informačních technologií v mateřských školách.

Problematika využívání informačních technologií (IT) v mateřských školách (MŠ) je velmi složitá. Neexistuje žádný zaručený návod jak a zda vůbec IT využívat. Názory laiků i odborníků jsou rozporuplné, od absolutního odmítání po maximální využívání.

Není možné předstírat, že IT neexistují. Určitě mají nezastupitelnou úlohu v mnoha oblastech naší činnosti. S ohledem na předškolní vzdělávání je nutné sledovat několik důležitých souvisejících aspektů.

Vybavení mateřských škol

V České republice je přes pět tisíc mateřských škol, zapsaných v rejstříku škol. Jen některé z nich mají dostatečné vybavení IT pro potřeby učitelek. V mnohých mateřských školách je jen jeden počítač, který slouží ke zpracování běžné agendy ředitelce školy. Učitelky nemají pro svou práci k dispozici přístup k počítači, internetu nebo dalším technologiím. Prvním krokem k využívání IT v mateřských školách je tedy vybavit učitelky IT, aby se stalo běžným standardem každé MŠ.

Využívání IT učitelkami

V mateřských školách pracují učitelky, které mají různou úroveň vlastních znalostí a dovedností spojených s využíváním IT. Některé učitelky běžně s IT pracují, umí si vyhledávat materiály na internetu, chystají si pomůcky, hledají inspiraci pro práci s dětmi, využívají IT k dalšímu vzdělávání. Naproti tomu jsou učitelky, které mají s IT minimální nebo žádnou zkušenost. Příčiny těchto rozdílů jsou jednak ve výše zmíněném vybavení. Záleží na podmínkách v MŠ, zda mají učitelky k IT přístup stále, omezeně nebo vůbec. Další příčinou jsou vlastní postoje učitelky. Některé budou aktivně vyhledávat příležitosti k novým věcem, jiné je budou pasivně přijímat, některé budou změny odmítat. To se samozřejmě netýká jen IT a jen učitelek MŠ. Je to platné všeobecně a přímo souvisí s osobnostním nastavením člověka. S IT je často navíc spojený ostych a obava z neúspěchu, případně strach z poškození cenného vybavení. Druhým krokem k využívání IT v mateřských školách je správná motivace učitelek k práci s IT, podpora dalšího vzdělávání, pomoc s překonáváním překážek, sledování a vzájemné sdílení pokroků v rámci mateřské školy.

Psychomotorický vývoj dítěte

Třetím, nejdůležitějším hlediskem pro využívání IT v mateřských školách je velmi dobrá znalost vývojových zákonitostí předškolního dítěte v oblastech psychického i fyzického rozvoje. Pokud se učitelka rozhodne využívat IT, musí nejen sama dobře umět IT ovládat, ale musí umět vhodně a přiměřeně volit způsob zařazování IT do vzdělávání, využívat IT cíleně, s pevně stanoveným vzdělávacím cílem. Důležitým aspektem je také čas strávený dítětem u IT. Musí být učitelkou přesně vymezen. Volba vhodných programů je nesmírně těžká. Bezcílné užívání IT mají děti zpravidla doma, učitelka by měla umět i poradit rodičům. Musí si být vědoma všech možností pozitivního vlivu i všech rizik spojených s používáním IT, mluvit o nich s dětmi i rodiči. Podporovat zdravý úsudek a přemýšlení při pořizování IT a příslušných programů a aplikací.

Pozitivní vliv na vzdělávání dítěte

Děti, na rozdíl od dospělých, nemají zpravidla obavy z používání IT. Veškerá zařízení, ke kterým mají přístup, jsou schopny se velmi rychle naučit zapínat, vypínat, ovládat. Vhodně zvolené využití IT poskytne učitelce inspiraci pro práci s dětmi, obohatí vzdělávací proces. Děti se mohou učit respektovat nastavená pravidla pro používání IT (čas na hru, střídání a pořadí dětí, denní doba). Nesporně výborným pomocníkem jsou IT při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. IT se mohou stát dobrým odrazovým můstkem k zahájení pravidelné a účelné spolupráce mateřské školy s rodiči. Učitelka tím získá příležitost seznamovat s přínosy i riziky IT nejen rodiče, ale i děti. Může naučit děti využívat IT uváženě, zodpovědně, cíleně a smysluplně.

Rizika

Dítě v předškolním období nemá rozvinuté abstraktní myšlení. Potřebuje se seznamovat přímým kontaktem – vidět, osahat, manipulovat. Pokud je dítěti předložen dříve model nebo obraz, hrozí deformace pohledu na realitu, která může dítěti zásadně ublížit. Dítě pak není schopné oddělit fikci a realitu. Například nabourání do auta nebolí, auto je v nové hře zase nepoškozené, člověk znovu žije.

Dítě řeší problémy na základě předchozí zkušenosti. Nejprve způsobem pokus/omyl, později experimentováním. Hledá nové možnosti, varianty řešení. IT jsou přednastaveny na určité konkrétní řešení, často dokonce samy upozorní na špatný postup nebo dokonce navedou k jedinému správnému řešení. Tím se velmi omezuje představivost a vlastní fantazie dítěte.

Dítě se aktivní hrou a manipulativními činnostmi rozvíjí v oblasti hrubé a jemné motoriky. Ovládání IT nepodporuje přirozený psychomotorický vývoj. Ovládání obrazovky jedním prstem nepodporuje správnou práci ruky pro rozvoj jemné motoriky. Dítě má přirozenou potřebu aktivního pohybu, nevydrží sedět, nehýbat se. IT tuto potřebu smazávají, dítě je mnohdy hrou s IT fascinováno tak, že vydrží dlouho v jedné, často nepřirozené poloze. To má dopad na rozvoj pohybové soustavy. Zdánlivý přínos schopnosti soustředění a výdrže u jedné činnosti je velkým rizikem pro svou nepřirozenost a nepřiměřenost věku. Následkem je špatné držení těla, další zdravotní potíže, následná pasivita a nechuť k pohybu, špatný životní styl.

Hrou se rozvíjí také komunikační dovednosti dítěte. Učí se klást otázky, rozvíjí aktivní i pasivní slovní zásobu. Zapojuje do hry celé tělo. Ke hře potřebuje dítě partnera, učí se spolupracovat, domlouvat na dalším postupu. Společně pak také prožívají radost ze hry. Hrou se rozvíjí prostorová orientace. Jen málo z toho je možné rozvíjet prostřednictvím IT. Dalším velkým rizikem je omezování aktivní komunikace. Děti potřebují správný mluvní vzor, interakci s řečníkem. Musí vidět mluvčího (mimiku, gesta, pohyb úst), slyšet (tón, síla hlasu, dýchání). Děti musí mít možnost ihned reagovat, doptat se, ujasnit si čemu nerozuměly. Čtení, vyprávění nebo zpěv nikdy nenahradí žádný zvukový záznam, video nebo jiné IT.

Nadměrným užíváním IT bude chybět dětem čas pro jiné činnosti, pokud děti v předškolním věku tráví čas s IT, hrozí později snížení potřeby aktivního pohybu, jiných zájmových činností, potřeby a schopnosti komunikace, zapojování do společnosti. Může zde být položen základní kámen budoucím závislostem.

Určitě existuje mnoho dalších přínosů i rizik využívání IT v předškolním období. Nutno říci, že rizika převažují. Existují studie, které potvrdily nepříznivý vliv IT na psychomotorický vývoj dítěte. V žádném případě se nepotvrdilo, že by IT byly v předškolním zdělávání zásadním přínosem. Předškolní vzdělávání zahrnuje mnoho oblastí, které je nutné dětem přiblížit. Nejpřirozenější a nejefektivnější cestou poznávání je vlastní prožitek, radost ze hry, tvoření, experimentování, možnost vyzkoušet a zažít „na vlastní kůži“. Mateřská škola je ideálním místem k takovému poznávání. IT by měly být v mateřské škole využívány dětmi jen výjimečně, vždy s jasně formulovaným edukačním záměrem učitelky, doplňovat nebo jinak obohacovat vzdělávací proces.

Samotná volba, zda a jak IT do mateřské školy začlenit, je plně v kompetenci pedagogických pracovníků. Ať se ve vaší mateřské škole rozhodnete jakkoliv, je nutné, abyste si své stanovisko uměli dobře obhájit.

V dalších článcích najdete inspiraci pro obě varianty. Jeden příspěvek se staví proti využívání IT v mateřské škole. Uvedené argumenty jsou podloženy poznatky vývojové psychologie i pedagogickou praxí. V dalších dvou příspěvcích popisují autorky možnosti využití IT v mateřské škole, konkrétně interaktivní tabule. V prvním z nich je věnován prostor možnostem využití interaktivní tabule s ukázkou tematického celku. Druhý je zaměřen na vybavenost škol a vlastní praktické zkušenosti. Z obou příspěvků je patrné, že jsou si autorky dobře vědomy možností IT, umí je dobře využívat. Zároveň obě shodně uvádějí, že využití interaktivní tabule je doplňkem předškolního vzdělávání, nikoliv hlavním prostředkem činnosti mateřské školy. Nezamýšlejí se nad přínosy a riziky pro dítě a jeho vývoj.

IT se mohou rozhodně stát velkým pomocníkem pro pedagogy. Umožňují zefektivnit přípravu, vyhledávat inspiraci a sdílet zkušenosti. Aktivní využívání IT dětmi v mateřské škole by nemělo být samozřejmostí. Určitě zde platí známá zásada, že méně je někdy více. Přeji všem dětem, abyste se ve Vaší mateřské škole rozhodli správně.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Hana Splavcová

Hodnocení od uživatelů

Jana Veselá
15. 12. 2015, 21:12
V článku se počítá s tím, že děti využívají počítač v MŠ většinou jen na hraní her, což sebou nese i popsaná rizika. Já i děti IT ve školce využíváme a a určitě nejsou ochuzeny o  vlastní prožitek, radost ze hry, tvoření, experimentování, možnost vyzkoušet a zažít „na vlastní kůži“  Pracuji s dětmi na mezinárodním projektu v prostředí eTwinnig. IT nám slouží  jako podpůrný prostředek ve vzájemné spolupráci předškolních zařízení z různých zemí. Učitelé domluví(IT) téma a cíle projektu a pak v prostředí Twin Space společně s dětmi sdílejí všechny aktivity. Jako příklad uvedu projekt Cristmas Bethlehem. Portugalská, slovenská a naše školka vytvářely společný betlém. http://christma…node.cz/    Přínos IT byl v tom, že byla zprostředkována možnost poznat jiné země, jiný jazyk, vánoční zvyky a děti zjistily, že počítač není jen na hry, nebo pohádky. 
 
Mgr. Hana Splavcová
18. 12. 2015, 08:08
Využívání PC k hraní her v mateřské škole jsem v článku rozhodně neměla na mysli. To považuji za zcela nepřípustné. Na možná rizika je však nutné myslet vždy. Všechny činnosti, které dětem v mateřské škole nabízíme se stávají základem pro jejich aktuální i další rozvoj, vzorem pro rodiče. IT by měly být voleny velmi promyšleně, být doplňkem vzdělávacího procesu tam, kde jiná možnost neexistuje, nebo v oblastech, kde už mají děti dostatečnou zkušenost s realitou. Učitelka využívající IT musí mít velmi dobré pedagogické kompetence, znalosti a dovednosti s využíváním IT.  
Ondřej Neumajer
22. 12. 2015, 08:37
Jsem zcela zaskočen. Dlouho jsem nečetl podobný soubor výzkumem dávno vyvrácených klišé ("Ovládání IT nepodporuje přirozený psychomotorický vývoj. Ovládání obrazovky jedním prstem nepodporuje správnou práci ruky pro rozvoj jemné motoriky.", "V žádném případě se nepotvrdilo, že by IT byly v předškolním zdělávání zásadním přínosem." atp.). Navíc bez jediného odkazu na nějaký odborný zdroj.
Takto formulovat to samozřejmě nejde. Vždy záleží na tom, jaký je cíl aktivity, jaký nástroj je zvolen, jak dlouho je daná aktivita prováděna atp. Kdyby byla jen část toho, co zde autorka ve "svaté válce" proti moderním technologiím popisuje pravda, asi by digitální technologie žádná škola ani v předškolním vzdělávání na světě nepoužívala. Jsme přítomni pravému opaku, navíc trend nabírá na obrátkách.
Pokud něco potřebujeme, pak to jsou konkrétní příklady, kde je vhodné digitální technologie do výuky zařazovat a za jakých podmínek. A samozřejmě i to, kdy je vhodnější použít jiné postupy. Z textu je ovšem zřejmé, že průlomové inovace, které do předškolního vzdělávání přináší moderní dotykové technologie, ještě autorka nezná minimálně nezaznamenala jejich vzdělávací potenciál. To se stát může, ale psát o svém přesvědčení bez odborného vhledu a citací je hodně troufalé.
ON
Daniel Lessner
31. 12. 2015, 12:22

Článek zcela pomíjí další zásadní rizika použití IT v předškolním vzdělávání. Digitální zařízení bývají tvrdá, při nepozorné manipulaci v kolektivu dětí snadno mohou poranit. Spadnou-li na dítě z velké výšky, mohou způsobit i trvalé následky. Spolknutí digitálního zařízení vede k akutním dýchacím obtížím, které mohou skončit tragicky.

Jsem ovšem poněkud v rozpacích. Svá rizika nese i běhání, a nutno říci, že převažují nad přínosy. Běhání je jednostranným zatěžováním pohybové soustavy a narušuje tak její přirozený vývoj. Uvolňuje endorfiny, děti běhají rády, přestože jsou již unavené, a zapomínají na pitný režim. Běhání navíc ztěžuje a tím ochuzuje komunikaci mezi dětmi. Vede k vytváření nevhodných sociálních struktur na základě např. rychlosti běhání, neumožňuje vnímat druhé v jejich celistvosti. Nedává prostor ani potřebnému intelektuálnímu rozvoji, děti se musí soustředit, aby nespadly, nezvládnou se zároveň věnovat náročnějším kognitivním cílům. Neumožňuje realizovat ani další úkoly předškolního vzdělávání, pokud děti běhají, neučí se základním hygienickým návykům, vázat si tkaničky či jíst příborem.

Děti často nerozpoznají související rizika a běhají po schodech, nebo dokonce na plovárně. Ovšem na plovárnu by jim měl být přístup zcela zakázán. Plovárny nepodporují přirozený rozvoj jemné motoriky a studie opakovaně prokázaly, že dlouhodobý pobyt dítěte pod vodou vede k trvalému poškození mozku.

Děti by v mateřské škole měly běhat jen výjimečně, vždy s jasně formulovaným edukačním záměrem učitelky, běhání má doplňovat nebo jinak obohacovat vzdělávací proces. Určitě zde platí známá zásada, že méně je někdy více. Snad je tedy jasné, jak se ohledně běhání rozhodnout správně.

Není mi ovšem jasné, co by tedy měly děti ve školce dělat. Podobně hodnotnou úvahu totiž dovedu napsat o nevhodnosti každé špatně uchopené aktivity, která mi zatím přišla na mysl. Tím pádem mi poněkud uniká smysl článku.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie