Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Polské předškolní vzdělávání očima učitelky
Odborný článek

Polské předškolní vzdělávání očima učitelky

1. 12. 2015 Předškolní vzdělávání
Autor
PaedDr Lucie Zormanová Ph.D

Anotace

Tento článek jsem napsala na základě svého pobytu v rámci projektu „Učitelé na zkušené“ realizovaného organizací ALVIT-INOVACE A VZDĚLÁVÁNÍ, s. r. o., spolufinancovaného z ESF. Zde členové realizačního týmu a účastnice projektu, což byly učitelky mateřských škol, měly možnost pobývat v mateřské škole. Pracovní stáž probíhala v Prywatnym Przedszkolu Morska Kraina v Kolobrzegu. Tento článek vznikl na základě zde provedeného pozorování, rozhovorů s učitelkami, účastnicemi, analýzou materiálů o vzdělávání, které jsme zde dostali, na základě školení od zde pracujících učitelek, kterého se nám dostalo, a také na základě pedagogických dokumentů užívaných v Polsku.

Předškolní výchova je považována za první stupeň vzdělávacího systému. Je určená dětem od 3 do 6 let věku, je dvojího typu, tedy vlastní předškolní zařízení a předškolní třídy při základních školách. Děti mají právo na jeden rok předškolní výchovy. Výchova šestiletých dětí spočívá v podněcování jejich celkového rozvoje a v přípravě základních čtenářských a matematických dovedností.

V Polsku je přítomnost a nutnost absolvování tzv. nultého ročníku, který zahrnuje body potřebné k přípravě na následný stupeň vzdělání.

K prodloužení délky povinného vzdělávání přistoupilo Polsko od roku 2004 zavedením „nultého ročníku“ který jsou šestileté děti povinny absolvovat jako přípravu na primární vzdělávání buď v mateřské škole (przedskole), nebo v předškolní třídě připojené k primární škole.

Věk zahájení povinné školní docházky se tak vyrovnal s Českou republikou. Akcent na vzdělávání šestiletých dětí je důsledkem snahy o vyrovnání vzdělávacích příležitostí snížením sociálního faktoru na školní úspěšnost žáků. Toto opatření je logické vzhledem k poznání, že mateřské školy přispívají ke zvyšování sociálního a kulturního rozvoje dětí a vytvářejí základní předpoklady pro jejich další vzdělávání, a je reakcí na vývoj polského preprimárního školství na začátku 90. let. Neboť dle výzkumů se zjistilo, že děti, které nenavštěvovaly mateřskou školu, dosahovaly později během povinné školní docházky horších výsledků, a to mělo další negativní dopady na jejich navazující vzdělávání.

Organizace dne

Organizace dne je velmi podobná jako u nás, ale převažuje řízená činnost. Větší děti v poledne nespí, ve školce spaly jen děti dvou- a tříleté. V 11 hodin mají polévku, malé jdou spát a velké jdou ven. Ve 13.30 hod. je pak druhé jídlo. Děti neodcházejí po obědě domů, neodpočívají. Jedí z plastových talířku, používají také jednorázové plastové kelímky.

Školní vzdělávací program

Core-curricula definuje pro každý ze tří vzdělávacích cyklů vědomosti a dovednosti, kterých mají žáci dosáhnout, jinými slovy výsledky a výstupy vyučovacího procesu, ponechává však úplnou svobodu, jak bude předepsaných cílů dosaženo. Poskytuje školám prostor pro jejich autonomii a odpovědnost. Reforma úplně změnila pravidla a zákonný rámec definující, co má být v polských školách vyučováno. Nový mechanismus má sloužit k posílení autonomie školy a učitele, vytvářet podmínky pro rychlou a pružnou reakci škol na lokální potřeby. Školy jsou svobodné v rozhodování o metodách k dosažení jejich vzdělávacích obsahů.

Zmíněné úpravy zavedly do polského vzdělávacího systému novou terminologii: integrované vzdělávání, vzdělávací cesta, vyučování v blocích. Jiný často užívaný termín v oficiálních dokumentech – „vzdělávací aktivity“ – se vztahuje k zmocnění školy organizovat svou práci různými přístupy za hranicí tradičního rozvržení školního času. Z uvedeného vyplývá zřetelná snaha zavést prostřednictvím core-curricula změny nejen v organizaci a metodách vyučování, ale i změny v celkovém pojetí vyučování a kultury školy.

Školní vzdělávací program si školy tvoří sami. V mateřských školách pracují také stážisté, kteří zpracovávají podklady.

Učební osnovy jsou podobné našim. Rozdíl byl jen v tom, že v námi navštívené mateřské škole mají děti starší tří let angličtinu každý den. Mají své projekty: škola v pohybu, bezpečnost, integrace, zdravé stravování. V mateřské škole se věnují také těmto oblastem: tanec (jedenkrát v týdnu pro děti starší 4 let), výtvarná výchova, logopedie (dvakrát týdně), šachy (jednou týdně). Na rozdíl od naší mateřské školy mají i hodiny náboženství.

Pravidla MŠ

V námi navštívené mateřské škole byla pravidla jasná a srozumitelná, všechny děti byly s nimi seznámeny. Pravidla mají vyvěšená, zpracovaná formou piktogramů, aby jim děti dobře porozuměly a měly je stále na očích.

Personál

Po roce 2000 se v Polsku začaly uplatňovat i stupně kariérního růstu. Jednotlivých kariérních stupňů učitelé dosahují na základě přesně stanovených a do detailu rozpracovaných požadavků, jako jsou například příslušná kvalifikace, komisionální pohovor či portfolio.

Základním předpokladem fungujícího kariérního systému je i odpovídající úroveň odměňování jednotlivých učitelů.

Důležitým dokumentem v polském školství je Karta učitele existující už od roku 1982; novelizována byla o devatenáct let později.

V námi navštívené mateřské škole měly děti také k dispozici specialisty: fyzioterapeut, logoped, psycholog, asistenti a také docházeli učitelé-specialisté (výtvarka, hudba)

Mají lepší platové podmínky třináctý plat a po 7 letech mají právo na rok placeného zdravotního volna. Mezi platem učitele experta a začínajícího učitele je obrovský rozdíl, a to díky kariérnímu růstu a příplatkům.

Profese učitele

Po roce 2000 se v Polsku začaly uplatňovat i stupně kariérního růstu. Jednotlivých kariérních stupňů učitelé dosahují na základě přesně stanovených a do detailu rozpracovaných požadavků, jako jsou například příslušná kvalifikace, komisionální pohovor či portfolio. Tím, kdo kariérní systém vytváří a příslušný kariérní stupeň uděluje, je ministerstvo školství, respektive ministerstvo národního vzdělávání.

Kariérní stupně

  1. Nauczyciel stazysta (v prvním roce práce)
  2. Nauczyciel kontraktowy
  3. Naucyzciel mianowany
  4. Nauczyciel diplomowany

Základním předpokladem fungujícího kariérního systému je i odpovídající úroveň odměňování jednotlivých učitelů.

Důležitým dokumentem v polském školství je Karta učitele existující už od roku 1982; novelizována byla o devatenáct let později. V ní jsou jasně a závazně stanovena práva a povinnosti učitelů, včetně nároku na příslušnou dovolenou. Týdně může pedagog učit nejvíce 27 hodin. Podle profesní charty musí mít každý učitel odpovídající pedagogické vzdělání na příslušný stupeň. To je v Polsku tradičně jednooborové (začíná se ale s dvouoborovým) a na něj navazuje systém dalšího vzdělávání. Ve srovnání s námi má profese učitele ve společnosti podstatně vyšší prestiž.

Spolupráce s rodiči

Spolupráce s rodiči je výborná. Mají nejen práva, ale i povinnosti. 2krát ročně se musí účastnit akce a mají rodičovské sdružení.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PaedDr Lucie Zormanová Ph.D

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
1. 12. 2015
Soubor článků popisuje zahraniční modely předškolního vzdělávání. Autorka byla zapojena do projektu, který umožnil učitelkám nahlédnout do mateřských škol v různých zemích Evropy. Na základě vlastního pozorování a diskusí s pedagogy daných zemí připravila shrnutí vlastních postřehů, zachycující zajímavé aspekty různých modelů předškolního vzdělávání. Na polském modelu jsou zajímavé uvedené personální podmínky.

Hodnocení od uživatelů

Mgr. et Bc. Michael Novotný
7. 5. 2016, 09:35
Dobrý den, Vaše články jsou pro komparativní účely velice přínosné. Mohl bych Vás poprosit, zda k danému tématu nemáte více informací o spolupráci mezi rodinou a školou v jednotlivých státech? Děkuji

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Pedagogika