Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Odborné vzdělávání > Možnosti středního vzdělávání žáků s mentálním...

Ikona teoreticky

Možnosti středního vzdělávání žáků s mentálním postižením v ICT I

Ikona odbornost
Autor: Renata Votavová
Anotace: Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích (ICT) je nutným předpokladem úspěchu žáka v jeho profesi. Požadavky na práci s ICT jsou zakotveny v RVP všech oborů vzdělání a týkají se i žáků s mentálním postižením.
Téma příspěvku:Speciální vzdělávací potřeby
Klíčová slova: mentální postižení, informační a komunikační technologie (ICT)
Vazby článku:
Následující díl: Možnosti středního vzdělávání žáků s mentálním postižením v ICT II

1. Žáci s mentálním postižením, vymezení kategorie

Mentální retardace (postižení) je možné definovat jako „souhrnné označení vrozeného postižení rozumových schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit. Je definována jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70 % normy), přestože postižený jedinec byl přijatelným způsobem výchovně stimulován. Hlavními znaky mentální retardace jsou nedostatečný rozvoj myšlení a řeči, omezená schopnost učení a z toho vyplývající obtížnější adaptace na běžné životní podmínky. Limitovaný rozvoj rozumových bývá spojen s postižením či změnou dalších schopností a odlišnostmi ve struktuře osobnosti“. (Vágnerová, 2004)

Mentální postižení (retardace) je děleno na lehké mentální postižení (IQ 69–50), středně těžké mentální postižení (IQ 49–35), těžké mentální postižení (IQ 34–20), hluboké mentální postižení (IQ 19 a nižší). Žáci s mentálním postižením se odlišují v hloubce poruchy kognitivních procesů, ve způsobu chování, v charakteru  interpersonálních vztahů i ve způsobu komunikace. Nejpočetnější z těchto skupin osob je skupina osob s lehkým mentálním postižením.

2. Možnosti středního vzdělávání žáků s mentálním postižením

Statistická ročenka školství MŠMT uvádí pro školní rok 2014/2015 v denní formě středního vzdělávání účast 7 349 žáků s mentálním postižením (765 se středně těžkým a 83 s těžkým mentálním postižením). Žáci s  mentálním postižením po dosažení základního vzdělávání (v některých případech základů vzdělání) pokračují ve středoškolském studiu nejčastěji na středních školách, které jsou uzpůsobeny jejich možnostem.

Jedná se především o:

  • obory vzdělání kategorie E určené pro běžné žáky i žáky s lehkým mentálním postižením; studium umožní žákům získat způsobilosti (kompetence) vycházející z požadavků trhu práce popsaných v profesních profilech a kvalifikačních standardech podle konkrétních oborů; ve svých rámcových vzdělávacích programech (RVP) navazují tyto obory na obsah základního vzdělávání stanovený v Příloze 2 RVP ZV upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením
  • obory vzdělání kategorie C – praktická škola dvouletá určená pro žáky se středně těžkým nebo lehkým mentálním postižením (v kombinaci s postižením jiným); umožní žákům získání základních pracovních návyků a dovedností a připraví je na vykonání jednoduchých pracovních činností; studium praktické školy dvouleté je ve svých nárocích více přizpůsobeno možnostem a schopnostem žáků s deficitem v kognitivních procesech a navazuje svými očekávanými výstupy na očekávané výstupy Přílohy 2 RVP ZV – praktická škola jednoletá pro žáky s těžkým mentálním postižením, postižením více vadami nebo autismem, připraví žáky na praktický život a umožní jim osvojení jednoduchých manuálních činností; studium praktické školy jednoleté je individualizované podle potřeb jednotlivých žáků a navazuje svými očekávanými výstupy na očekávané výstupy RVP ZŠS.

3. Obsah oblasti ICT ve středním vzdělávání pro žáky s mentálním postižením

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích (ICT) je nutným předpokladem úspěchu žáka v jeho profesi. Přínos ICT pro vzdělávání osob se zdravotním postižením může být dokonce větší než pro ostatní členy společnosti. ICT mohou být využity jako kompenzační pomůcka konkrétního zdravotního postižení, jako plnohodnotný pracovní nástroj umožňující osobám se zdravotním postižením vytvářet produkty, které lze uplatnit na trhu a také jako nástroj sociální komunikace umožňující osobám s postižením komunikovat navzájem i s osobami bez postižení. (Pešat, 2014)

Požadavky na práci s ICT jsou zakotveny v RVP všech oborů vzdělání. Práce s prostředky ICT má v oblasti středního vzdělání význam jako:

  • součást odborné složky vzdělání,
  • příprava k výkonu povolání
  • součást osobního rozvoje žáka.

 Cíle výuky v oblasti ICT jsou stanoveny v RVP oborů vzdělání středního vzdělání takto:

  • naučit žáky používat základní vybavení počítače pro účely uplatnění v praxi i pro potřeby dalšího vzdělávání;
  • naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky;
  • poskytnout hlubší vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů vzdělání.

Stanovení hodinových dotací a zařazení jednotlivých tematických celků je v rámci daném RVP plně v kompetenci školy, která si v závislosti na své vizi a podmínkách školy vytváří školní vzdělávací program (ŠVP). Při řazení tematických celků je třeba brát v úvahu skutečnost, že žáci s mentálním postižením musí nejprve pochopit základní principy informačních a komunikačních technologií, jednotlivé tematické celky se musí neustále prolínat a jejich výuka musí probíhat v opakujícím se cyklu.

3.1 Obsah tématu ICT v RVP oborů vzdělání kategorie E a jeho realizace

Téma ICT je v RVP oborů vzdělání kategorie E obsaženo jednak v rámci klíčové kompetence absolventa, v rámci obsahu průřezového tématu Informační a komunikační technologie a ve vzdělávací oblasti Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích.

3.2 Obsah tématu ICT v RVP oboru vzdělání kategorie C a jeho realizace

Vzdělávání v Informačních a komunikačních technologiích je v RVP realizováno v rámci jednoho vzdělávacího oboru a směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Cílem vzdělávání je získat především dovednosti využitelné v praktickém životě žáka. Výuka vždy vychází z konkrétních vzdělávacích potřeb žáka.

4. Použití ICT ve vzdělávání žáků s mentálním postižením

Při kategorizaci způsobů využívání ICT ve vzdělávání žáků s mentálním postižením lze použít různé přístupy. Všeobecný přehled využívání ICT ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami uvádí např. Zikl takto: výuka a stimulace, individualizace, kompenzace, reedukace, diagnostika, standartní využití, tvorba speciálních výukových programů a pomůcek, motivace a administrativa. (Zikl, 2011)

Ve výuce žáků s mentálním postižením jsou informační a komunikační technologie považovány za velmi atraktivní a motivující prvek. Při jejich vzdělávání je využití ICT zpravidla z největší části realizováno v samostatném vyučovacím předmětu. Využití počítače jako vyučovacího předmětu částečně představuje to, že se žák učí o počítači. Předmětem pozornosti je počítač jako technický přístroj s tím, že základní znalosti o počítači mohou ulehčit konkrétní činnosti žáka s ICT. Výuka o součástích počítače je stále součástí vyučování i přesto, že se objevují požadavky, aby počítač sám o sobě nebyl vyučovacím předmětem (že k učení o počítači dojde žák i při používání počítače jako média).

Další způsob využití počítače ve výuce žáků s mentálním postižením je využití počítače jako vyučovacího média – nástroje. Znamená to použití počítače ke hře, učení nebo k práci. V případě výuky (práce) mohou žáci pracovat se standardním softwarem navrženým pro praktické využití (Malování, MS Word, MS Excel atd.) nebo pracovat v prostředí internetu.

Stěžejní formou výuky ICT pro žáky s mentálním postižením je praktické cvičení (za ideálních podmínek v odborné učebně tak, že na každé pracovní stanici pracuje jeden žák). Pro vysvětlení a následné pochopení učiva žákem je nutná názorná ukázka nových činností, jejich praktické vyzkoušení žákem na počítači (s případnou podporou pedagoga, asistenta pedagoga) a následné cyklické opakování těchto činností. Praktickými cvičeními může být řešení úkolu, jako je např. pozvánka na školní akci nebo vizitka v programu MS Word, nákupní seznam v MS Excel, blahopřání v Malování atd. Je vhodné volit typ úloh, jejichž zadání souvisí s praktickým životem žáka a s kterými má zkušenosti.

Při řešení těchto zadání nelze nechat žáky s mentálním postižením bez správného pedagogického a didaktického vedení. Práce žáka v hodině by tak byla neefektivní. Učitel žákovi diferencuje zadání cvičení tak, aby odpovídalo možnostem žáka. Ubezpečuje se v tom, že žák zadání správně pochopil, sleduje postup řešení úlohy a případně poskytuje podporu žákovi s mentálním postižením v průběhu vyučovací hodiny. Pedagog žáka motivuje k dokončení úkolu a na závěr provede objektivní a motivující hodnocení žáka.

Při respektování individuálních vzdělávacích potřeb žáka s mentálním postižením je potřebné zvažovat, jakých podpůrných nebo kompenzačních technologií žák v průběhu předchozího vzdělávání využíval, a zvažovat jejich další využití. Specifika mentálního postižení, jako jsou nedostatky v jemné motorice, aktuální kognitivní schopnosti, možnost soustředění nebo obtížnost zapamatování, může částečně kompenzovat vhodný typ alternativního softwaru. Informace o těchto skutečnostech je možné získat přímo od žáka, jeho rodičů, v IVP či z Doporučení školského poradenského zařízení.

V průběhu vzdělávání žáků s mentálním postižením je nezbytné neustálé prolínání ICT i s výukou ostatních vyučovacích předmětů.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Střední vzdělávání žáků s mentálním postižením v ICT.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - BENDOVA, Petra. Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-247-3854-3. 
[2] - GAJZLEROVÁ, Lenka. Multimediální technologie a jejich využití u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v inkluzivním prostředí školy . Brno : Masarykova univerzita, 2014. ISBN 978-80-210-7608-2. 
[3] - PEŠAT, Pavel. Technologie ve vzdělávání žáků se specifickými potřebami. Praha : INSPO, 2014.  
[4] - VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vydání. Praha : Portál, s. r. o., 2004. 872 s. ISBN 80-7178-802-3. 
[5] - ZIKL, Pavel. Využití ICT u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Univerzita Hradec Králové, 2011. ISBN 978-80-247-3852-9. 
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 20. 01. 2016
Zobrazeno: 3076krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VOTAVOVÁ, Renata. Možnosti středního vzdělávání žáků s mentálním postižením v ICT I. Metodický portál: Články [online]. 20. 01. 2016, [cit. 2019-08-17]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/o/20619/MOZNOSTI-STREDNIHO-VZDELAVANI-ZAKU-S-MENTALNIM-POSTIZENIM-V-ICT-I.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.