Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Založení reálné firmy – 2. část: Provedení průzkumu trhu, sestavení zakladatelského rozpočtu a zpracování podnikatelského plánu
Odborný článek

Založení reálné firmy – 2. část: Provedení průzkumu trhu, sestavení zakladatelského rozpočtu a zpracování podnikatelského plánu

Anotace

Druhá část seriálu Založení reálné firmy je věnována analýze trhu, zjišťování potřeb zákazníků a zhodnocení konkurence. Značná část textu je zaměřena na sestavení zakladatelského rozpočtu a zajištění potřebných zdrojů financování. Také se seznámíte s funkcemi a zpracováním podnikatelského plánu.

1. Provedení průzkumu trhu

Podnikatel provádí analýzu trhu, zjišťuje potřeby, názory a zvyklosti potencionálních zákazníků, obstarává informace o konkurenci a zajišťuje možné dodavatele.

Analýza trhu

Podnikatel se zabývá rozborem oboru podnikání, sleduje vývojové trendy a zjišťuje velikost, tendence (zda trh roste, zmenšuje se nebo je stabilizován) a závislosti zvoleného trhu (zda a jak je trh závislý na jiných trzích). Informace získává prostřednictvím Internetu, odborných časopisů, denního tisku, poradenských středisek, statistických údajů, výstav a veletrhů.

Existují případy, kdy není možné dostatečně využít informačních zdrojů. Srpová a kolektiv uvádějí: „O velmi mladých trzích a o inovacích většinou nebývají k dispozici spolehlivé kvantitativní údaje,“ a dále „V takovém případě přicházejí na řadu odhady. Na odhadování není nic špatného, je to důležitá součást plánovacích a rozhodovacích procesů.“ [1]

Zjišťování potřeb zákazníků

Nejdůkladnější způsob zjišťování potřeb, názorů a zvyklostí zákazníků je získání informací dotazníkovým šetřením. Při sestavování dotazníků jsou dodržována určitá pravidla. Na začátek dotazníku je vkládán úvod zdůrazňující prospěch pro dotazovaného, pokládány jsou důležité, krátké a pochopitelné otázky, upřednostňovány jsou otázky umožňující výběr z několika možností, otevřené otázky jsou minimalizovány a pokládány až na závěr.

Pro vyplnění dotazníků je kontaktován dostatečný počet potencionálních zákazníků, žádost o vyplnění může být ústní (na veřejném místě, doma), telefonická nebo písemná (prostřednictvím pošty nebo e-mailu).

Vyhodnocení dotazníků spočívá v procentuální kvantifikaci výsledků v případě uzavřených otázek a záznamu odpovědí na otevřené otázky.

Analýza konkurence

Pozorováním potenciálních konkurentů a odhalením jejich slabých i silných stránek dochází k získání zajímavých a užitečných informací. Vhodné je založit každému konkurentovi jeho vlastní složku, do které budou postupně přidávány další zjištěné informace.

Mezi evidovaná data patří kontaktní údaje, právní forma podnikání, popis činnosti firmy a nabízeného sortimentu, kvalita a cena produktů nebo služeb, reklama a podpora prodeje, posouzení slabých a silných stránek konkurenta, náměty na nejúčinnější způsob konkurenčního boje.

Dodavatelé

Podnikatelská činnost zakládané firmy se neobejde bez závislosti na jiných podnicích, které budou dodávat suroviny, materiál, zboží, zařízení nebo poskytovat služby. Důležité je vyvarovat se závislosti na jediném dodavateli. Dodavatelé jsou vybíráni podle zvolených kritérií, kterými jsou např. cena poskytovaných výrobků, zboží nebo služeb, jejich kvalita, vzdálenost dodavatele, jeho image, zkušenosti s dodavatelem a nabízené obchodní podmínky.

Při výběru dodavatele je možné použít jednoduché heuristické přístupy volby variant nebo metody vícekriteriálního hodnocení variant. Ve druhém případě jsou nejdříve stanoveny váhy jednotlivých kritérií, pak jsou teprve ohodnoceny jednotlivé varianty použitím některé z metod vícekriteriálního hodnocení variant.

2. Sestavení zakladatelského rozpočtu a zajištění potřebných zdrojů financování

Zakladatelský rozpočet je účelné sestavit před zahájením podnikání nebo jeho rozšiřováním. Tím se může podnikatel vyhnout možnému neúspěchu již v samém počátku své podnikatelské činnosti. Hlavní účel zakladatelského rozpočtu spočívá v určení a kvantifikaci finančních zdrojů potřebných k zahájení a stabilizaci podnikání. Důležitost sestavení zakladatelského rozpočtu roste s velikostí rozsahu podnikatelské činnosti.

Zakladatelský rozpočet obsahuje několik částí, kterými jsou:

  • rozpočet potřebného kapitálu na zahájení podnikání a jeho stabilizaci,
  • rozpočet předpokládaného majetku a zdrojů jeho krytí,
  • rozpočet předpokládaných výnosů, nákladů a zisku,
  • rozpočet předpokládaného toku příjmů a výdajů (cash flow),
  • propočet předpokládané výnosnosti a návratnosti celého záměru.

Propočty se provádějí ve více variantách (optimistické, pesimistické a realistické).

Rozpočet potřebného kapitálu na zahájení podnikání a jeho stabilizaci

Úkolem podnikatele je stanovit výši výdajů nutných pro založení firmy a její počáteční činnost. Zjišťují se výdaje, které se vynakládají na první měsíc podnikání. Na začátku podnikatelské činnosti se uhrazují správní poplatky spojené se získáním živnostenského oprávnění a zápisem do obchodního rejstříku, výdaje za vyhotovení zakladatelského dokumentu a platby související s provozní činností podniku. Značná část výdajů je tvořena platbami, které souvisejí s pořízením obchodního majetku.

Rozpočet předpokládaného majetku a zdrojů jeho krytí

Podnikatel volí nejen celkovou výši majetku, ale i jeho strukturu. Majetek podniku je tvořen dlouhodobým majetkem (hmotným, nehmotným a finančním) a oběžným majetkem (zásobami, pohledávkami a krátkodobým finančním majetkem).

Určení výše a struktury pořizovaného dlouhodobého majetku je závazné rozhodnutí ovlivňující budoucnost firmy, neboť dlouhodobý majetek slouží podniku po dobu delší než jeden rok. Ovšem složitější je plánování optimální výše oběžného majetku, jehož cílem je zajistit plynulost výroby a prodeje s minimálními náklady.

Subjekt je také postaven před důležité rozhodnutí, z jakých zdrojů bude majetek financovat. Zdroje financování jsou rozděleny na vlastní a cizí, u cizích zdrojů je důležité také rozlišení na krátkodobé a dlouhodobé.

Rozpočet předpokládaných výnosů, nákladů a zisku

Při sestavování rozpočtu předpokládaných výnosů, nákladů a zisku se vychází z odhadu předpokládaného objemu prodeje ve fyzických jednotkách a očekávané úrovně cen a z odhadu nákladů. Rozpočet se sestavuje alespoň na jeden rok a zpravidla se člení na jednotlivé měsíce. Předpokládaný zisk nebo ztráta se zjistí jako rozdíl mezi plánovanými výnosy a odhadovanými náklady.

Sestavení rozpočtu předpokládaných výnosů, nákladů a zisku neprobíhá jednorázově ani izolovaně pro výnosy a náklady. Veber, Srpová a kolektiv uvádějí: „Zejména v případě, kdy výpočty signalizují ztrátu nebo nízký zisk, se hledají možnosti zvyšování zisku, zvažují se cesty zvyšování výkonů a tržeb, nebo naopak možnosti úspor nákladů.“ [2]

Rozpočet předpokládaného toku příjmů a výdajů (cash flow)

Při sestavování rozpočtu cash flow se vychází z odhadu předpokládaných příjmů a výdajů. Příjmy jsou přírůstky peněžních prostředků, které plynou do firmy. Výdaje jsou úbytky finančních prostředků plynoucích ven z podniku.

Mezi nejčastější plánované příjmy patří získané platby za prodané výrobky, zboží nebo služby, vklady společníků a přijaté bankovní úvěry. Předpověď uskutečněných plateb vychází z odhadu předpokládaného objemu prodeje ve fyzických jednotkách a z očekávané úrovně cen.

Součástí odhadovaných výdajů jsou platby za pořízený dlouhodobý majetek, nakoupené zásoby, nájem, pojištění podniku, elektřinu, plyn, teplo a vodu. Další výdaje souvisejí s výplatami mezd zaměstnancům a odvody pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Podnik uhrazuje také telefonní a bankovní poplatky, výdaje spojené s používáním automobilu, cestovné apod.

Rozpočet předpokládaných příjmů a výdajů bývá zpravidla roční a zpracovává se pro jednotlivé měsíce. Hingston uvádí: „Prognóza cash-flow se vypracovává obvykle na 12 měsíců, i když projekt s delší náběhovou dobou může vyžadovat prognózu delší – 24–36 měsíců. V takovém případě se druhý a třetí rok zpracovává s kvartální předpovědí, neboť vyšší přesnost je nepravděpodobná.“ [3]

Propočet předpokládané výnosnosti a návratnosti celého záměru

Podnikatel spočítá předpokládanou rentabilitu kapitálu. Prostřednictvím svého podnikatelského projektu by měl dosáhnout vyššího zhodnocení než při uložení peněz v peněžním ústavu a minimálně stejného zhodnocení jako při investování do stejně rizikových projektů.

Pro celkové posouzení výhodnosti podnikatelského projektu lze použít metody hodnocení efektivnosti investic, kterými jsou např. doba návratnosti investice, metoda čisté současné hodnoty nebo vnitřní výnosové procento.

Zajištění finančních zdrojů

Majetek je možné financovat vlastními nebo cizími krátkodobými a dlouhodobými zdroji. Mezi nejčastější vlastní zdroje při zakládání firmy patří vklady majitelů, cizími zdroji jsou bankovní úvěry a půjčky, dodavatelské úvěry, vydané dluhopisy, leasing, vklady tichého společníka, rizikový kapitál nebo faktoring a forfaiting.

Firma usiluje o optimální kapitálovou strukturu, tedy o optimální poměr mezi vlastním a cizím kapitálem a mezi krátkodobými cizími a dlouhodobými cizími zdroji. Všeobecně platí, že cizí kapitál je většinou levnější než vlastní kapitál a úroky placené z tohoto zdroje snižují daňové zatížení podniku. Použití cizího kapitálu zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu, ale také zadluženost podniku. Krátkodobý cizí zdroj je levnější než dlouhodobý zdroj, ale rizikovější.

3. Zpracování podnikatelského plánu

Podnikatelský plán je podrobný plánovací dokument, který prostřednictvím slov i čísel vyjadřuje podnikatelské záměry firmy. Prezentuje její cíle a jejich ekonomickou a technologickou dosažitelnost v určitém období. Posláním podnikatelského plánu je přenést zamýšlené podnikatelské záměry na papír, zajistit jejich financování a průběžně kontrolovat realizaci a koordinaci jednotlivých činností.

Zpracování podnikatelského plánu má interní i externí funkce. Interní účely byly popsány v předcházejícím odstavci. Nejčastější externí funkcí je hledání potenciálního investora. V tomto případě slouží podnikatelský plán jako komunikační nástroj, jehož cílem je přesvědčit možné poskytovatele kapitálu o výhodách popisovaného podnikatelského záměru. Z toho vyplývá důležitost přehledného a úplného vyhotovení podnikatelského plánu. Podnikatelské plány zpracované pro externí a interní účely se mohou mírně odlišovat, avšak výrazné rozdíly by zpochybňovaly jejich důvěryhodnost.

Podnikatelský plán se sestavuje nejen při zakládání nového podniku, ale také při rozšiřování již existujícího podniku nebo jeho diverzifikaci.

Funkce podnikatelského plánu

Funkce podnikatelského plánu se mohou i odlišovat vzhledem k situacím, ve kterých je sestavován. Následující výčet bude shrnutím jeho poslání a významů. Přenesením podnikatelských nápadů a záměrů na papír bude situace zpřehledněna a umožněno objektivní posouzení projektu včetně zjištění jeho slabých a silných stránek. V průběhu zpracovávání podnikatelského plánu mohou být teoreticky odhaleny potencionální chyby, kterých se lze vyvarovat. Přehledný a dobře zpracovaný podnikatelský plán může přesvědčit potenciální investory o výhodné investici do firmy, tedy umožní zajistit finanční náročnost podnikatelských záměrů z hlediska množstevního i časového.

Vyhotovováním podnikatelského plánu se rozvíjí podnikatelova schopnost plánování a reakce na změny (podnikatel navrhuje i možné variabilní plány). Komplexnost plánu umožní podnikateli sledovat vývoj projektu a ověřovat správný postup, v případě nesprávnosti (především ve finanční oblasti) přijmout okamžitá nápravná opatření.

Zpracování podnikatelského plánu

Vypracování podnikatelského plánu může mít různou formu a obsah v důsledku rozdílnosti firem a účelu, pro jaký je zpracováván. Srpová a kolektiv uvádějí: „Obsah podnikatelského plánu není závazně stanoven. Každá banka či investor mají jiné požadavky na strukturu a rozsah podnikatelského plánu.“ [1] Následně uvedené členění podnikatelského plánu je možné použít pro nově zakládanou firmu, ve které pracuje majitel sám nebo jen s několika zaměstnanci.

Struktura podnikatelského záměru se skládá z titulního listu, rychlého přehledu (sumarizace), charakteristiky klíčových osobností, popisu výrobků nebo služeb, analýzy trhu a marketingu, SWOT analýzy a hlavních rizik, finančního plánu, závěru a vizí do budoucnosti. Součástí podnikatelského plánu jsou i přílohy. Při zpracovávání obsáhlých podnikatelských plánů je vhodné uvést seznam obsahu s uvedením čísla stránky, na které se nachází konkrétní téma podnikatelského záměru.

Titulní list dodává celému dokumentu profesionální vzhled. Obsahuje jméno podnikatele a osob, které se podílely na jeho vypracovaní, navrhovaný nebo už existující název podniku, kontaktní údaje firmy a základní údaje o podnikatelské činnosti.

Mezi klíčové osobnosti podniku patří především vedoucí pracovníci. V podnikatelském plánu se uvádějí informace o jejich vzdělání, znalostech oboru, schopnostech, dovednostech a zkušenostech, sociálních kompetencích. V této části je vhodné také popsat organizační strukturu podniku. Životopisy důležitých osobností firmy jsou zařazeny do příloh.

V části věnované produktům se popisují výrobky, které bude firma vyrábět a prodávat, nebo služby, které bude poskytovat. Důležité je soustředit se na podstatné rysy produktu, fotodokumentaci a technické nákresy je vhodné zařadit do příloh.

V kapitole, která se týká analýzy trhu, se charakterizuje cílový trh a popisují se přednosti a nedostatky konkurence. Marketingová část zahrnuje marketingovou strategii podniku. Vypracováním SWOT analýzy se zjistí slabé a silné stránky podnikatele a příležitosti a hrozby okolí. Pro investory je důležité vědět, že si autor podnikatelského záměru uvědomuje nejen příležitosti přinášející výhody, ale že je připraven i na problémy, které mohou nastat.

Součástí finančního plánu jsou rozpočet potřebného kapitálu a zajištění zdrojů financování, rozpočet majetku a zdrojů jeho krytí, rozpočet předpokládaných výnosů, nákladů a zisku, rozpočet předpokládaných příjmů a výdajů a v neposlední řadě zjištění rentability a doby návratnosti podnikatelského záměru.

Mezi přílohy se zařazují oprávnění k podnikání, výpisy z obchodního rejstříku, životopisy, technické nákresy a popisy, fotodokumentace, účetní výkazy, důležité smlouvy s obchodními partnery, certifikáty a jiné dokumenty.

Literatura a použité zdroje

[1] – SRPOVÁ, J. et al. Podnikatelský plán. Praha : Oeconomica 2007, 2007. ISBN 978-80-245-1263-1.
[2] – VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka. et al. Podnikání malé a střední firmy. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.
[3] – HINGSTON, Peter. Začněte podnikat. Praha : Euromedia Group, 2002. ISBN 80-242-0838-5.
[4] – FOTR, J. et al. Manažerské rozhodování. 2006. vydání. Praha : Ekopress, 2006. 409 s. ISBN 80-86929-15-9.
[5] – KUBÍKOVÁ, Martina. Diplomová práce – Založení fiktivní firmy – srovnání se založením firmy reálné. 2009. 75 s.
[6] – SYNEK, Miloslav. et al. Manažerská ekonomika. 4. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4.
[7] – VEBER, J. et al. Management - základy, prosperita, globalizace. Praha : Management Press, 2000. ISBN 80-7261-029-5.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing. Martina Kozáková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
18. 11. 2011
Článek bude přínosný zejména pro učitele v oborech s neekonomickým zaměřením.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Ekonomické vzdělávání