Domů > Odborné články > Odborné vzdělávání > Nezaměstnanost absolventů škol
Odborný článek

Nezaměstnanost absolventů škol

Anotace

Nezaměstnanost absolventů škol je výrazně ovlivněna celkovou ekonomickou situací v zemi, celkovou nezaměstnaností, stavem nabídky volných pracovních míst a stavem mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách. Důležitou roli rovněž sehrává vzdělanostní a oborová struktura absolventů škol. Článek popisuje obecnou problematiku sledování nezaměstnanosti absolventů škol a hodnotí situaci vlny absolventů, kteří dokončili studium v roce 2009 s odstupem několika měsíců (k 30. dubnu 2010). Kriteriem je míra nezaměstnanosti absolventů jednotlivých kategorií především středoškolského vzdělání a v rámci kategorie jsou uvedeny i výsledky porovnání dle skupin oborů vzdělání. Vzhledem k aktuální ekonomické situaci je věnována pozornost i dlouhodobé nezaměstnanosti, a to rovněž dle jednotlivých kategorií dosaženého vzdělání. Článek vychází z nejčerstvějších dostupných údajů v době zpracování, jimiž jsou pololetní statistiky nezaměstnanosti absolventů v oborovém členění (MPSV) a výkazy počtu absolventů předchozího roku (ÚIV).

Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů stoupla v posledních dvou letech ve všech kategoriích vzdělání. Absolventi jsou vůči ostatním uchazečům o zaměstnání znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností.

Obecné zákonitosti nezaměstnanosti absolventů škol

Počty nezaměstnaných absolventů mají v průběhu roku cyklický vývoj. S přílivem čerstvých absolventů na trh práce v letních a podzimních měsících narůstá jejich nezaměstnanost, v zimě a na jaře trh práce vlnu absolventů postupně absorbuje a nezaměstnanost opět klesá. V září 2010 bylo úřady práce evidováno 39 tisíc nezaměstnaných absolventů[1] a mladistvých. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podíleli 7,9 procenty. V dalších měsících je bude trh práce postupně absorbovat a počty nezaměstnaných absolventů budou až do dubna[2] klesat – bohužel však pomaleji než tomu bývalo v období před nástupem ekonomické krize.

Pro detailnější zkoumání situace absolventů, například podle skupin oborů vzdělání, je vhodné soustředit se pouze na tzv. čerstvé absolventy, tj. absolventy uplynulého školního roku.[3] Jednotlivé skupiny oborů produkují různě vysoké počty absolventů, tudíž by  porovnávání počtu nezaměstnaných mezi skupinami nebylo objektivní.

K posouzení nezaměstnanosti absolventů je využívána míra nezaměstnanosti absolventů. Hodnota míry nezaměstnanosti absolventů vyjadřuje, kolik procent absolventů dané kategorie vzdělání příp. skupiny oborů zůstane bez zaměstnání.

Čím je míra nezaměstnanosti absolventů vyšší, tím větší jsou jejich problémy při hledání zaměstnání.

V následujícím grafu jsou znázorněny míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů v jednotlivých kategoriích vzdělání za duben 2008, 2009 a 2010. Z obrázku je zřejmé, že porovnáme-li míry nezaměstnanosti absolventů, nižší míry nezaměstnanosti vykazují absolventi s vyšší vzdělanostní úrovní. Patrný je rovněž meziroční nárůst tohoto ukazatele mezi dubnem 2009 a 2010 u všech uvedených kategorií vzdělání vlivem ekonomické recese.

Obrázek: Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol v ČR dle kategorií vzdělání

Graf

Pramen: NÚOV s využitím dat Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu pro informace ve vzdělávání.

Nejvyšších hodnot nabývá zpravidla míra nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem. Absolventi středního vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) mají míru nezaměstnanosti zpravidla nižší, například v krajském pohledu někdy sotva poloviční oproti míře nezaměstnanosti vyučených. Značná část absolventů po maturitě pokračuje ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách. Na trh práce jich přechází menší část, než tomu bývá u vyučených a snáze proto nalézají zaměstnání. Ve prospěch maturitního vzdělání hovoří také fakt, že se kvalifikační požadavky trhu práce zvyšují a zaměstnavatelé dávají při najímání pracovníků přednost maturantům, od kterých si slibují větší samostatnost a také širší pole vědomostí.

Obecně pozorujeme, že vyšší dosažená úroveň vzdělání absolventů usnadňuje nalezení zaměstnání. Závisí to však i na oboru, který absolvent vystudoval. Obecně se ukazuje, že technické obory jsou z pohledu šance na budoucí pracovní uplatnění perspektivnější než obory humanitní. Technologický pokrok vyžaduje flexibilnější pracovníky, s širším záběrem technických znalostí. Kvalifikovaných pracovníků je na trhu relativně málo a náplň práce je díky zavádění inovací zajímavější než byla dříve, což představuje velký potenciál pro technicky nadané žáky.

Nezaměstnanost čerstvých absolventů škol dle kategorií vzdělání

Hospodářská krize a následná recese vážně omezila zájem zaměstnavatelů o absolventy škol, zejména o absolventy středního vzdělání s výučním listem, který byl v době vrcholící prosperity přímo enormní. Dalším doprovodným jevem byl výrazný pokles nabídky volných míst, který šance absolventů na získání pracovního uplatnění ještě více snížil. Krize se projevila velmi zřetelně ve vývoji měsíčních počtů nezaměstnaných absolventů. Na místo tradičního poklesu počtu nezaměstnaných absolventů v průběhu zimních a jarních měsíců, měla křivka měsíčních počtů v posledních dvou letech tendenci mírně růst, stagnovat, případně klesat pouze velmi pozvolna. V dubnu 2008 (před krizí) byla míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů vůbec nejnižší za poslední dobu. V dubnové hodnotě roku 2009 se však již citelně projevily důsledky ekonomické krize. Zpomalení absorpce trhu práce v důsledku snížené nabídky volných pracovních míst přetrvávalo i v letošním roce. Výsledná absorpce se ukázala jako nedostatečná, protože míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů v dubnu 2010 opět převýšila hodnotu z předchozího roku.

Nejčerstvější údaje, které jsou v tuto chvíli pro podrobnější analýzu situace absolventů dle kategorií vzdělání k dispozici, poskytují výkazy o počtu absolventů roku 2009 a pololetní statistiky nezaměstnanosti čerstvých absolventů evidovaných jako uchazeči o zaměstnání k 30. dubnu 2010. Počty čerstvých absolventů nezaměstnaných k 30. dubna 2010 lze dát do vztahu k počtům absolventů z předchozího školního roku (2008/2009) a získat tak míru nezaměstnanosti. Dubnové údaje nejlépe popisují, do jaké míry se podařilo absolventům, kteří ukončili studium v roce 2009, nalézt uplatnění na trhu práce. Na zhodnocení úspěšnosti přechodu na trh práce letošních absolventů (z nichž většina ukončila studium v červnu 2010) si musíme ještě počkat, protože v pololetních statistikách nezaměstnanosti se objeví až k 30. dubnu 2010.

Střední vzdělání s výučním listem (kategorie E, H)

Přestože se počet čerstvých absolventů oborů středního vzdělání s výučním listem (kategorie E+H) meziročně snížil, jejich průměrná míra nezaměstnanosti výrazně stoupla a v dubnu 2010 dosáhla 19,4 %. Znamená to, že z těchto absolventů byl každý pátý v dubnu 2010 bez pracovního uplatnění. V kategorii H, v níž se připravuje většina těchto absolventů byla míra nezaměstnanosti 17,7 %. Obory kategorie E jsou určené spíše pro méně nadané žáky a jejich uplatnění na trhu práce je pak obtížnější (míra nezam. 32,1 %), obzvláště za stávajících ekonomických podmínek.

Kvalifikovaní uchazeči s výučním listem v některém z technických oborů však mají šanci nalézt uplatnění na trhu práce i nyní, po nástupu ekonomické krize. Míra nezaměstnanosti absolventů s výučním listem v oborech strojírenských a elektrotechnických je v porovnání s ostatními skupinami učebních oborů poměrně nízká. V období prosperity byl zkušených techniků a řemeslníků nedostatek a míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů technických učebních oborů se v roce 2008 dostala na své minimum. Po nástupu krize se sice začala postupně zvyšovat, přesto však lze hodnotu z letošního dubna považovat za relativně nízkou. Jak ve skupině Strojírenství a strojírenská výroba (16,8 %), tak ve skupině Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (14,2 %) je nižší než průměr za vyučené absolventy (19,4 %), a to i přesto, že tyto skupiny dohromady produkují největší počty absolventů (29 % všech vyučených).

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou a praktickým výcvikem a nástavbové vzdělávání (Kategorie L)

Nejvyšší míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů (měřená ke 30. dubnu 2010) byla zaznamenána u absolventů nástavbového studia po vyučení (21,7 %). Jedním z důvodů může být  vyšší očekávání studentů nástavbového studia ohledně pracovního uplatnění a platového ohodnocení po získání maturitní úrovně vzdělání. V porovnání s ostatními kategoriemi vzdělání byl u těchto absolventů zaznamenán vůbec největší meziroční nárůst nezaměstnanosti (8,6 p.b.). Také u nástavbového studia platí, že míra nezaměstnanosti ve skupinách technických oborů nižší, než například ve skupině Podnikání v oborech, v odvětvích, z níž vychází nadpoloviční většina absolventů nástaveb.

Střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou (Kategorie M)

Míra nezaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) se meziročně zvýšila pouze o 2,8 procentního bodu na 10,6 %. V této kategorii vzdělání je rozpětí hodnot míry nezaměstnanosti dle skupin oborů vzdělání velmi široké, od 5,5 % ve zdravotnických oborech po 20,8 % ve skupině oborů Hornictví, hutnictví a slévárenství. Vysokou míru nezaměstnanosti nacházíme dále u oborů zpracování dřeva, textilních oborů, zemědělských oborů a oborů zaměřených převážně na management, které jsou vyučovány ve skupině 64 Podnikání v oborech, v odvětvích. Nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti vykazují dlouhodobě zdravotnické obory a obory lyceí, jejichž absolventi většinou pokračují ve studiu na vyšších odborných nebo vysokých školách.

Střední všeobecné vzdělání s maturitní zkouškou (Kategorie K)

Míra nezaměstnanosti absolventů gymnázií (kategorie K) je tradičně velice nízká (3,0 %; nárůst pouze o 0,6 procentního bodu), což je způsobeno především tím, že valná většina absolventů pokračuje ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách, což odpovídá i charakteru a cílům všeobecné přípravy během středoškolského studia. Pokud by bylo možné počty nezaměstnaných vztáhnout pouze k těm absolventům, kteří přecházejí na trh práce, míra nezaměstnanosti by pro tuto kategorii vzdělání vycházela výrazně vyšší.

Vyšší odborné vzdělání (Kategorie N)

Míra nezaměstnanosti absolventů vyšších odborných škol (kategorie N) se meziročně zvýšila jen o 2,1 procentního bodu, na 8,9 % v dubnu 2010. Míra nezaměstnanosti v dubnu 2010 téměř u všech skupin oborů vzdělání převyšovala hodnoty z předchozího roku. Ze skupin s vyššími počty absolventů poměrně vysoké hodnoty dosahovala skupina 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, kde nezaměstnaní pocházejí zejména z oborů zaměřených na IT a dále na telekomunikační techniku. Nejnižší hodnoty míry nezaměstnanosti absolventů měly skupiny 53 Zdravotnictví, 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče, 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus (nezaměstnaní pocházejí hlavně z oboru Cestovní ruch, který zároveň produkuje nejvíce absolventů) a 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie.

Dopad ekonomické recese na nezaměstnanost absolventů škol byl zmírněn rozšířením možností pokračování ve studiu a velkým zájmem absolventů pokračovat na vysokých a vyšších odborných školách, nebo v nástavbovém studiu po vyučení. Do jisté míry pomohl i demograficky zapříčiněný pokles počtu absolventů.

Dlouhodobá nezaměstnanost

Jak již bylo zmíněno, v důsledku ekonomické krize se snížila schopnost trhu práce pružně absorbovat vlnu nově příchozích čerstvých absolventů. Jinými slovy – hledání stabilního zaměstnání absolventům trvá déle než tomu bylo v minulosti.

Za dlouhodobě nezaměstnané jsou v souladu s novelou zákona o zaměstnanosti[4] považováni uchazeči o zaměstnání již po pětiměsíční evidenci u úřadu práce. Zatímco vloni byl jejich podíl ve skupině nezaměstnaných absolventů 36 % (30. duben 2009), letos se zvýšil na 55 % (30. duben 2010).

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných absolventů[5] se liší v závislosti na úrovni dosaženého vzdělání. Zatímco vloni byly podíly v podstatě vyrovnané (31,5 až 44,7 %) v dubnu letošního roku bylo rozmezí výrazně širší, od 38,2 do 68 %, přičemž se podíl dlouhodobě nezaměstnaných snižoval přímo úměrně úrovni vzdělání.

Nejvýraznější zhoršení situace nastalo u absolventů středního vzdělání s výučním listem. Nejen že se zvýšil celkový počet nezaměstnaných absolventů s výučním listem, ale vzrostl i podíl těch, kteří jsou v evidenci úřadů práce vedeni dlouhodobě. Zatímco v dubnu 2009 bylo mezi nezaměstnanými absolventy učebních oborů (kategorie H) pouze 33,9 % dlouhodobě nezaměstnaných (což je i v porovnání s obdobím ekonomické prosperity velmi nízká hodnota), letos v dubnu bylo 60,2 % uchazečů z řad absolventů v evidenci déle než pět měsíců.

Ke zvýšení podílu dlouhodobě nezaměstnaných absolventů došlo i v ostatních kategoriích vzdělání, i když ne ve všech tak výrazně. Následující obrázek ukazuje podíly dlouhodobě nezaměstnaných absolventů od roku 2005 až po současnost. Zde je nutné upozornit na změnu metodiky statistického vykazování, která byla vynucená změnou zákona o zaměstnanosti. Do prosince 2008 byli za dlouhodobě nezaměstnané považováni uchazeči až po šesti měsících evidence, od ledna 2009 je to již po pěti měsících (čili zvýšení hodnot v porovnání s obdobím před krizí je nutno částečně připisovat i tomu, že nyní je lhůta pro zařazení mezi dlouhodobě nezaměstnané o měsíc kratší). Konečný důsledek ekonomické recese na dlouhodobou nezaměstnanost absolventů lze zatím obtížně odhadovat, neboť lze předpokládat, že se jejich počty v následujícím roce ještě zvýší.

Obrázek: Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol v ČR dle kategorií vzdělání

Graf

Pramen: NÚOV s využitím dat Ministerstva práce a sociálních věcí.

Nelze vyloučit, že dlouhodobá nezaměstnanost na počátku kariéry má negativní vliv na budoucí profesní rozhodování. Mezi další rizika spojená s dlouhodobou nezaměstnaností patří sociální exkluze a ztráta motivace k práci, stejně jako ekonomické dopady na státní rozpočet a hospodářství.

Analýzy vycházejí z nejčerstvějších, čili dubnových hodnot z roku 2010. Dubnové údaje nejlépe popisují, do jaké míry se podařilo absolventům, kteří ukončili studium v roce 2009, nalézt uplatnění na trhu práce. Vypočtené míry nezaměstnanosti jsou analyzovány nejen v členění podle kategorií vzdělání, ale i podle skupin oborů vzdělání a tam, kde to je možné i dle oborů vzdělání. Podrobnější informace o nezaměstnanosti čerstvých absolventů škol, evidovaných jako uchazeči o zaměstnání k 30. dubnu 2010 a pro porovnání i k 30. dubnu 2009 lze nalézt v Informačním systému o uplatnění absolventů škol na trhu práce (ISA) na www.infoabsolvent.cz, v sekci Absolventi a trh práce, v tématu Zaměstnanost a nezaměstnanost (http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/TematickyKatalog.aspx). V ISA je k dispozici také analytická studie zabývající se nezaměstnaností absolventů středních a vyšších odborných škol, vydaná NÚOV v říjnu 2010. O nezaměstnanosti v krajích ČR se dočtete na stránkách Národního ústavu odborného vzdělávání na http://www.nuov.cz/vzdelavani-a-trh-prace-v-krajich-cr.

 


[1] Zde se jedná o absolventy, kteří dokončili studium nejvýše před 24 měsíci, čili ne pouze o čerstvé absolventy z června uplynulého roku.

[2] Pokles k 31. květnu a 30. červnu je do jisté míry jen zdánlivý, nezanedbatelná část uchazečů o zaměstnání ztrácí statut absolventa (doba od ukončení studia již u některých přesáhne 24 měsíců).

[3] Ve statistickém sledování jsou ze strany ÚP a MPSV v měsíčních souhrnech vykazovány počty absolventů škol - uchazečů o zaměstnání, a to ve všech případech do dvou let po ukončení školy. V pololetních statistikách kromě nich najdeme i zvlášť vyčíslené čerstvé absolventy, a to i v členění dle škol a oborů, které studovali.

[4] viz § 33 novely zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti zákonem č. 382/2008 Sb.

[5] V tomto případě se jedná o absolventy do 2 let od úspěšného ukončení studia.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing. Daniela Chamoutová

Hodnocení od uživatelů

Petr Koubek
23. 12. 2010, 10:10
Jednu hvězdičku dávám, protože jde o pouhý výtah, tedy žádný velký přínos. Ten přinese spíše přečtení celé rozsáhlé studie NÚOV.
Daniela Chamoutová
6. 1. 2011, 15:07
Děkuji za hvězdičku, článek má umožnit základní vhled do problematiky nezaměstnanosti a poskytnout nejdůležitějsí informace o aktuální situaci absolventů jednotlivých kategorií vzdělání. Podrobná analýza tématu z různých úhlů pohledu je uvedena ve studii NÚOV, jíž jsem spoluautorkou a z níž článek vychází. Jak uvádím v závěru článku, studie byla vydána v říjnu 2010 a je k dispozici jak na www.nuov.cz tak i na www.infoabsolvent.cz , spolu s dalšími články věnujícími se nezaměstnanosti absolventů - například doplňující podrobná analýza nezaměstnanosti v krajích ČR, na níž upozorňuji v závěru článku.
Na základě Vašeho komentáře bych ráda upřesnila odkaz na souhrnnou studii Burdová, J.-Chamoutová, D.: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2010, ke stažení na http://www.infoabsolvent ....
Velice mě těší, že studii považujete za přínosnou, a za tuto pochvalu děkuji.
Daniela Chamoutová
6. 1. 2011, 15:11
Burdová, J. - Chamoutová, D.: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2010 je k dispozici na:
http://www.info…..9.0.48

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Jiné vzdělávací obory obecně