Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Extremismus v ČR: Extremismus cizinců

Ikona teoreticky

Extremismus v ČR: Extremismus cizinců

Ikona odbornost
Autor: Miroslav Mareš
Anotace: Extremismus v České republice existuje v několika rozdílných ideových variantách a působí v různých organizačních formách.

Pojem extremismus cizinců se vztahuje k extremismu, který je prosazován cizinci a imigranty (případně i jejich naturalizovanými potomky) na území určitého státu a má kořeny a zpravidla i dominantní zájmy v zemích původu těchto cizinců či jejich předků.
Klíčová slova: extremismus, terorismus, teokratický režim, extremismus cizinců

Vymezení extremismu cizinců

Pojem extremismus cizinců se vztahuje k extremismu, který je prosazován cizinci a imigranty (případně i jejich naturalizovanými potomky) na území určitého státu a má kořeny a zpravidla i dominantní zájmy v zemích původu těchto cizinců či jejich předků. Z hlediska státu, na jehož území tito extremisté jakožto cizinečtí extremisté působí, je důležité, zda působí v souladu s jeho zahraničněpolitickou linií či nikoliv, zda používají násilí (jen na území původních států nebo i jinde, včetně státu jejich současného pobytu) a proti komu (cílů spojených se zemí či regionem původu a vlastní komunitou nebo i objektům jiných států, včetně státu jejich současného pobytu) a zda usilují o změnu režimu či hranic pouze v původním regionu nebo i v širším rámci, včetně státu jejich současného pobytu (Mareš 2005a). Jedná se o extremisty různého ideového zaměření a zájmů (pravicové, levicové, etnické, náboženské), kteří mohou spolupracovat i s domácími extremisty. Pokud se však cizinci dominantně začlení do struktur domácího extremismu anebo přestanou být vázáni na zemi původu, nejedná se o extremismus cizinců ve výše uvedeném pojetí. Je rovněž třeba připomenout, že ne každá ozbrojená skupina podporovaná cizinci je extremistická. Pokud bojuje za demokracii a dodržuje právní zásady humanitárního práva, nelze ji ani její stoupence v cizinecké komunitě považovat za extremisty (v ČR se to týká např. Karenů podporujících jejich etnické formace bojující proti chuntě v Barmě/Myanmaru).

Rovněž skupiny usilující o změnu nedemokratických režimů či změny hranic anebo územního statutu demokratickou cestou nejsou extremistické (v ČR se jedná např. o struktury rusínského autonomismu a separatismu), samozřejmě pokud nenaplňují jiná kritéria extremismu.

Stručná historie extremismu cizinců na území českých zemí

Na území ČR se v minulosti krátkodobě i dlouhodobě vyskytovala nejrůznější uskupení cizinců, kteří zde uskutečňovali extremistickou propagandu či dokonce násilnou činnost. Dělo se tak již za první republiky. V období Protektorátu Čechy a Morava i během komunistického režimu byly oficiálními i polooficiálními hosty na území českých zemí jejich spřátelené extremistické organizace (Mareš 2005a, Mareš 2011b).

Některé organizace, které působily na českém území díky vstřícné politice komunistického režimu, zde zůstaly aktivní i po jeho pádu. Platí to především pro extremistické komunisty z různých zemí (mj. Řecka, Iráku a mnoha dalších) či pro palestinské etnicko-separatistické extremistické sekulární organizace (např. Lidovou frontu pro osvobození Palestiny – LFOP). V devadesátých letech se v důsledku migračních pohybů i tranzitních možností objevili na území ČR i další extremisté, často napojení na organizovaný zločin. To platí např. pro albánské podporovatele Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) z řad drogových mafií či sikhské extremisty a Tygry osvobození tamilského Ílamu (LTTE) a v převaděčských strukturách. Na území ČR se snažily získat prostředky a zbraně severoirští teroristé (Mareš 2005b: 226). Logisticky jej využívala i turecká ultralevice, kořeny zde zapustily i kurdské extremistické struktury. Vzhledem k velkým protestním akcím v letech 2000 (protesty proti summitu MMF/SB Praze) a 2002 (protesty proti summitu NATO v Praze) se na území ČR krátkodobě seskupili extremisté z mnoha zahraničních organizací.

Současné cizinecké extremistické spektrum v ČR

V současné ČR působí různí extremisté v cizineckých a imigrantských komunitách (včetně studentského prostředí). Mezi nimi například komunity z oblasti Balkánu, mj. se jedná o struktury na podporu albánských extremistických uskupení vázaných na myšlenku velké Albánie (ať již ozbrojených formací jako je Albánská národní armáda, či politických stran, jako je kosovské Sebeurčení – V) či o srbské extremistické nacionalisty. Zůstává zde i několik dogmatických řeckých komunistů vázaných na Komunistickou stranu Řecka (KKE). Extremisté působí i v komunitách pocházejících z východní Evropy. Především se jedná o ruské pravicové extremisty a ukrajinské pravicové extremisty, mj. pražskou pobočku Všeukrajinského sjednocení Svoboda (VOS) (Laryš 2008) a Kavkazu (především se jedná o pravicově-extremistické nacionalisty z jihokavkazských republik).

Ze západoevropského prostoru na území ČR pronikly struktury podporující severoirský terorismus do zdejší irské komunity. Republikánské struktury se v rámci Irské republikánské solidarity Praha (IRS Prague) provázaly s domácím levicovým extremismem, čeští neonacisté podporují loyalistické skupiny. Možná je velmi omezená přítomnost baskického extrémního nacionalismu na území ČR. Časté jsou případy, že zahraniční extremisté navštíví stejně smýšlející osoby v ČR, ti se však zapojují do globálního působení nebo do domácích politických struktur, a nejsou proto extremismem cizinců ve výše vymezeném smyslu.

V ČR však působí stoupenci a struktury extremistů původem z Blízkého a Středního východu (přičemž islamistům byla věnována pozornost v předchozí kapitole), mj. etnicko-separatistické extremistické Kurdské strany pracujících (PKK) a turecké levicově extremistické Revoluční lidové osvobozenecké strany – Fronta (DHKP/C). Působí zde i palestinští sekulární extremisté a stoupenci bývalé irácké totalitní režimní a současné syrské režimní Socialistické strany arabské obrody (Baas) a stoupenci režimu svrženého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Pravděpodobná je i existence extremistických uskupení zaměřených proti íránskému teokratickému režimu (který je přitom sám o sobě extremistický, má ale i levicově extremistické, etnicko-extremistické a náboženské extremistické odpůrce v exilu, pochopitelně vedle demokratických odpůrců.

V ČR v cizineckých komunitách působí i politické struktury režimů z různých dalších totalitních a autoritativních režimů ve světě (mj. struktury a stoupenci komunistických režimů v čínské, vietnamské a kubánské komunitě, již marginální je dříve početnější severokorejská komunita). V omezené míře či nekonzistentně a krátkodobě se na území ČR vyskytují i cizinečtí extremisté z dalších oblastí a regionů (Tamiliští tygři zde však již působí zřejmě pouze epizodně). Možný rezervoár v tomto směru představuje i pokračující imigrace z mimoevropského prostoru, především z Afriky a střední a východní Asie (Mareš 2011c).

Vybraný příklad nebezpečné cizinecké extremistické aktivity: příprad zadrženého teroristy z Provizorní Irské republikánské armády

Na území ČR občas působí krátkodobě osoby ze zahraničních extremistických či dokonce teroristických uskupení, které mohou být zapojeny i do kriminální činnosti. Jednou z nich byl i M. R. D., irský státní příslušník skotského původu a člen teroristické Provizorní Irské republikánské armády (PIRA). Ten byl zadržen v roce 2002 při pašování cigaret na letišti Praha-Ruzyně, přičemž bylo připuštěno jeho vydání k trestnímu stíhání do Spolkové republiky Německo. Podle soudu se tak stalo „pro skutek spočívající v tom, že dne 28. 6. 1996 v Osnabrücku jako člen nejméně pětičlenné skupiny bojové jednotky tzv. Factive Service Units/ASU teroristického sdružení PIRA, které existuje v Severním Irsku a rekrutuje své členy z katolické menšiny obyvatelstva za účelem dosažení odtržení Severního Irska od Spojeného království Velké Británie, společně s dalšími neznámými osobami, kolem 18:50 hod., odstřelil z vrhací baterie 3 granáty s 80 kg výbušniny ve směru cisteren na území britských kasáren Quebec Barracks, když tato baterie byla umístěna na plošině nákladního vozu Ford Transit, přičemž v okamžiku úderu se na území kasáren nacházelo asi 150 vojáků, kteří však nebyli zraněni, ale tlakovou vlnou byly poškozeny budovy kasáren, civilní objekty v nejbližším okruhu a čerpací stanice“ (Vrchní soud v Praze 2003: 1). Vydaný terorista byl později odsouzen v Německu k trestu šesti a půl let odnětí svobody (BBC 2003). Případ ukázal jak na ochotu České republiky podílet se na mezinárodním protiteroristickém úsilí, tak i na propojení terorismu a organizovaného zločinu v ČR.

Literatura:

Mareš, M.: Extremismus cizinců: analýza konceptu a jeho aplikace v ČR. Rexter – časopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu, roč. IV., č. 2, s. 1-15, 2005a http://www.rexter.cz/extremismus-cizincu-analyza-konceptu-a-jeho-aplikace-v--cr/2005/11/01/ [cit. 14. 10. 2011].

Mareš, M.: Legacy of the Extreme Right on the Czech Territory. Paper for the Conference „The Radical Right in East Central Europe: Yesterday and Today“, 5 October 2011, Central European University, Friderich Ebert Stiftung, Budapest 2011b.

Laryš, M.: Ukrajinský pravicový extremismus. Rexter, roč. 5, č. 1, 2008 http://www.rexter.cz/ukrajinsky-pravicovy-extremismus/2008/05/01/ [cit. 22. 10. 2011].

Mareš, M.: Politické a kriminologické pojetí extremismu. Prezentace pro Policii ČR, Vyšší policejní škola MV ČR v Brně, Brno 2011c.

BBC: Man jailed over IRA attack, 2003. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/3342965.stm [cit. 22. 10. 2011].


Článek je zpracován na základě metodické příručky Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství. Teoretická část. Kolektiv autorů, Praha: Asi-milovaní, 2013. ISBN 978-80-905551-0-5.

Třídílná publikace Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství, je určena zejména pedagogům základních a středních škol, výchovným poradcům, metodikům prevence a dalším pedagogickým pracovníkům. Vyšla v srpnu 2013, je určena k bezplatné distribuci do škol, které nás o ni požádají, a je rovněž k dispozici volně je stažení ve formátu pdf na webu Možnosti demokracie.

 
INFO
Publikován: 17. 09. 2014
Zobrazeno: 3686krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
MAREŠ, Miroslav. Extremismus v ČR: Extremismus cizinců. Metodický portál: Články [online]. 17. 09. 2014, [cit. 2019-09-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/19125/EXTREMISMUS-V-CR-EXTREMISMUS-CIZINCU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.