Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Aplikace tématu Biodiverzita a její ohrožení...

Aplikace tématu Biodiverzita a její ohrožení ve vzdělávání

Praktický příspěvek
inspirace
Autor Tomáš Matějček
Téma „Biodiverzita a její ohrožení“ patří mezi témata, která jednak poskytují prostor pro efektivní vytváření mezipředmětových vazeb, jednak nabízí značnou příležitost pro vysvětlení některých obecných geografických principů.

Ukázka z publikace NÁMĚTY PRO GEOGRAFICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ: BIODIVERZITA A JEJÍ OHROŽENÍ je určena zejména učitelům z praxe, studentům učitelských oborů a také dalším zájemcům o aplikaci geografické a environmentální problematiky ve vzdělávání. Cílem této publikace je poskytnout základní informace o problematice biodiverzity s důrazem na její geografické aspekty a podat konkrétní návrhy aplikace tohoto tématu ve vzdělávání.

V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání bylo toto téma zahrnuto do průřezového tématu Ekologická a environmentální výchova (kolektiv, 2005) a v obecné rovině přispívá především k naplnění následujících vzdělávacích a výchovných cílů:

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností:

  • Rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a dopadům lidských činností na prostředí.
  • Vede k uvědomování si podmínek života a rizika jejich ohrožování.
  • Ukazuje modelové příklady žádoucího a nežádoucího jednání z hlediska životního prostředí a udržitelného rozvoje.

V oblasti postojů a hodnot:

  • Přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty.
  • Vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů.
  • Vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu i kulturnímu dědictví.

Tyto obecně formulované cíle můžeme dále rozpracovat do podoby konkrétních očekávaných výstupů:

Žák / student:

  • Používá s porozuměním pojem biodiverzita a rozlišuje její jednotlivé úrovně.
  • Vysvětlí příčiny nízké či naopak vysoké biodiverzity v různých částech světa.
  • Chápe význam biodiverzity pro člověka a pro fungování jednotlivých ekosystémů i celé planety.
  • Orientuje se v údajích o počtu popsaných i předpokládaných druhů na Zemi.
  • Na konkrétních příkladech vysvětlí hlavní příčiny ohrožení biodiverzity a případné důsledky ztráty biologických druhů.
  • Zohledňuje získané poznatky při svém rozhodování v každodenním životě.

Z hlediska obsahové náplně je možné téma biodiverzita pro přehlednost rozdělit do třech dílčích podtémat:

1) Geografické zákonitosti, které ovlivňují míru biodiverzity v různých částech světa, a to na jednotlivých hierarchických úrovních (od mikroregionální až po celoplanetární). Toto dílčí téma poskytuje prostor pro určitou syntézu poznatků o působení jednotlivých geografických faktorů na flóru a faunu, a je zároveň velmi dobře využitelné i při výuce v terénu.

2) Ohrožování biodiverzity, a to jak přírodními vlivy, tak působením člověka. Pro geografické vzdělávání je velmi významná především problematika šíření druhů mimo oblast svého původního výskytu (biologické invaze).

3) Ochrana biodiverzity. Vedle zeměpisu a přírodopisu (resp. biologie) má toto dílčí téma přesah také do občanské výchovy.

Základní klíčové teze bychom mohli formulovat takto:

Biodiverzita = rozmanitost živé přírody (biologická rozmanitost). 

Úrovně biodiverzity: genetická, druhová, ekosystémová.

Vliv geografických faktorů na biodiverzitu:

  • Biodiverzita se zvyšuje směrem od pólů k rovníku.
  • Biodiverzita klesá se stoupající nadmořskou výškou.
  • Extrémní prostředí (sucho, nedostatek živin, nadbytek živin aj.) mívají nízkou biodiverzitu.
  • Se zvyšující se rozmanitostí prostředí se většinou zvyšuje i biodiverzita (platí jen do určité míry).
  • Mírná narušení (ať už přírodního či antropogenního původu) mohou biodiverzitu zvyšovat.
  • Silná narušení biodiverzitu většinou snižují.
  • Biodiverzita ostrovů většinou klesá s klesající velikostí ostrova a s rostoucí vzdáleností ostrova od pevniny.

Popsáno je zhruba 1,75 mil. biologických druhů, odhaduje se však, že ve skutečnosti na Zemi žije 5–50 mil. druhů.

V průběhu geologického vývoje Země již došlo nejméně k pěti masovým vymíráním. V současné době je biodiverzita ohrožována především činností člověka.

Hlavní mechanismy ohrožování biodiverzity jsou:

  • Zánik a fragmentace stanovišť.
  • Zavlečení druhů mimo oblast svého původního výskytu.
  • Nadměrný lov a kácení dřevin.

Ochrana biodiverzity je zajišťována na několika úrovních:

  • Na mezinárodní úrovni (např. Úmluva o biologické rozmanitosti).
  • Na úrovni Evropské unie (např. Natura 2000).
  • Na národní úrovni (především legislativa jednotlivých států).

Téma biodiverzita bylo podrobně rozpracováno v učebnímu textu k průřezovému tématu Ekologická environmentální výchova (Matějček, 2007), kde lze vedle stručného textu najít také některé další příklady konkrétních otázek a úkolů. Další informace k tématu jsou uvedeny také ve skriptech ke kurzu Globální problémy (Matějček, 2008). 


Materiál vznikl jako výstup Projektu Přírodovědná gramotnost, který byl realizován v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha a spolufinancován ze státního rozpočtu ČR, rozpočtu hlavního města Prahy a Evropského sociálního fondu.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek