Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Laboratorní práce – Lišejníky: pohlavní rozmnožování
Odborný článek

Laboratorní práce – Lišejníky: pohlavní rozmnožování

4. 8. 2011 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Alena Fessová

Anotace

Tento článek je čtvrtým námětem ze souboru laboratorních prací věnujících se lišejníkům. V přílohách je uveden zdrojový text k celému seriálu a pracovní list k tématu Pohlavní rozmnožování.

Lze využít ve vzdělávacích oblastech: 

  • Člověk a příroda → biologie → biologie hub (učivo: stavba a funkce lišejníků);
  • Člověk a příroda → přírodopis → biologie hub (učivo: lišejníky – stavba, symbióza,
    výskyt a význam).

Cíle: Žák: 

  • svými slovy vysvětlí pojmy plodnice, vřecko, spory;
  • objasní způsob pohlavního rozmnožování lišejníku;
  • zhodnotí klady a zápory pohlavního rozmnožování lišejníků.

Osvojované klíčové kompetence:

  • sociální a personální (sebereflexe)
  • k řešení problémů

Výukové metody: demonstrace přírodnin, práce s binokulární lupou, práce s mikroskopem.

Plánovaný čas: 45 min.

Úvod: Kromě běžného nepohlavního rozmnožování existuje u lišejníků také pohlavní způsob, který je ovšem omezen pouze na houbovou složku. Fotosyntetizující složka (fotobiont) se rozmnožuje téměř jen nepohlavně. Lišejníky schopné pohlavního rozmnožování vytvářejí plodnice, jedná se například o miskovité útvary obsahující vřecka se sporami. Poté, co spory dozrají, se uvolní z vřecek do prostředí a začnou klíčit v houbové vlákno (hyfu). Je nezbytné, aby v přírodě našly svého partnera v podobě odpovídajícího druhu řasy či sinice. Pouze v případě, že se oba partneři setkají, může vzniknout stélka lišejníku. Způsoby, jakými si houbová složka obstarává požadovaného fotobionta, nejsou zatím prokazatelně objasněny.

(i) Víte, že...? Spory různých druhů mykobiontů se liší svým vzhledem, tedy barvou, velikostí,tvarem a počtem buněk, které je tvoří.

►  Úkol č. 1: Pozorujte strukturu plodnice lišejníku na příčném řezu.

Pomůcky: lupa (binokulární lupa), mikroskop, žiletka, kapátko, štěteček nebo preparační jehla, bezová duše, podložní a krycí sklíčka, buničina, Petriho misky na vzorky, lišejníky.

Materiál: lišejníky je nutné nasbírat předem. Možné dvě alternativy: a) materiál pro pozorování obstará učitel (vlastní čerstvý sběr; herbářové položky vlastní či školní); b) učitel zadá nasbírání materiálu žákům (s dostatečným časovým předstihem).

Pozn.: nasbíraný materiál je užitečné zaherbářovat pro využití v dalším praktiku.

Doporučené druhy:

  • terčovník zední (Xanthoria parietina); [1]                                 
  • misnička zední (Protoparmeliopsis muralis).        
Postup práce: Žáci si nejprve prohlédnou lišejník s plodnicemi pouhým okem a pod lupou. Poté žiletkou opatrně odříznou plodnici a zbytek lišejníku dají stranou (pro použití v dalším praktiku). Připravenou plodnici vloží do rozříznuté bezové duše a pomocí žiletky se pokusí vytvořit co nejtenčí příčný řez. Je nutné použít nové, ostré žiletky. Celou fázi řezání je možné provádět s využitím binokulární lupy, která případně umožňuje zručnějším žákům vytvořit kvalitní řez i bez použití bezové duše. Řezů je dobré vytvořit více, zvyšuje se tím pravděpodobnost získání tenkého, neponičeného řezu. Dále na podložní sklíčko žáci nanesou kapku vody, do které pomocí navlhčeného štětečku nebo jehly přenesou několik řezů. Překryjí je krycím sklíčkem, buničinou odsají přebytečnou vodu z okrajů sklíčka a vzniklý preparát pozorují (doporučené zvětšení: 100x, 200x, 400x). Nejlépe povedený řez pozorují, poté schematicky zakreslí a popíší.

Výsledky: Výsledkem prvního úkolu je nákres a popis příčného řezu plodnice lišejníku. Na obrázcích č.1 a 2 jsou uvedeny ilustrativní snímky z mikroskopu, na obrázku č. 3 schematický nákres řezu plodnicí.

Obr. č. 1: Řez plodnicí Xanthoria parietina                                 Obr. č. 2: Detail řezu

Řez plodnicí
                      

a – pigmentová vrstva tvořená konci podpůrných buněk, b – vřecka se sporami a podpůrné buňky, c – houbová vlákna, d – buňky fotobionta, e – korová vrstva  

Obr. č. 3: Schematický nákres příčného řezu stélkou

příčný řez stélkou

► Úkol č. 2: Pozorujte spory lišejníku na roztlakovém preparátu. 

Pomůcky: lupa (binokulární lupa), mikroskop, žiletka, kapátko, štěteček nebo preparační jehla, bezová duše, podložní a krycí sklíčka, buničina, hadřík, petriho misky na vzorky, lišejníky. 

Postup: Pro přípravu preparátu spor žáci postupují stejným způsobem jako při úkolu č. 1, případně využijí řezy z úkolu č. 1, které zbyly navíc. Na podložní sklíčko s kapkou vody přenesou pouze jeden řez plodnicí. Přikryjí krycím sklíčkem a navrch ještě jedním podložním sklíčkem. Preparát vloží do hadříku a opatrně řez rozmáčknou. Sejmou hadřík a svrchní podložní sklíčko. Pozn.: pokud došlo k prasknutí krycího sklíčka, je potřeba vytvořit nový roztlakový preparát. Drobnými krouživými pohyby krycím sklíčkem rozmáčklý řez rozmělní. Buničinou odsají přebytečné množství vody. Vloží do mikroskopu, pozorují, zakreslí a popíší spory lišejníku.

Výsledky: Výsledkem druhého úkolu je vytvoření roztlakového preparátu a nákres a popis spor lišejníku. Obrázek č. 4 ukazuje snímek spor z mikroskopu, obrázek č. 5 je schematický nákres.

Obr. č. 4: Spory lišejníku Xanthoria parietina ve vřecku (vlevo) a uvolněné z vřecka (vpravo)

Spory lišejníků Spory lišejníků
Autor fotografií: Alena Fessová  

a – spory uzavřené ve vřecku, b – spory uvolněné z vřecka, c – uvolněné buňky řasy 

Obr. č. 5: Schematický nákres spory

nákres spory

Závěr: tato část slouží k celkové reflexi práce při praktiku a slovnímu shrnutí výsledků. Žák uvede, zda se mu práce zdařila či nikoliv, jaké faktory vedly ke zdaru/nezdaru, co se nového dozvěděl (sebereflexe).


[1] Relativně velké plodnice, běžně plodící druh.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
1.34 MB
Dokument
Laboratorní úlohy a pracovní listy – Lišejníky (zdrojový soubor materiálů)
doc
32.23 kB
Dokument
Pracovní list – Pohlavní rozmnožování

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Alena Fessová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy;

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

lupa (binokulární lupa), mikroskop, žiletka, kapátko, štěteček nebo preparační jehla, bezová duše, podložní a krycí sklíčka, buničina, Petriho misky na vzorky, lišejníky