Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí – nebezpečí v zimních měsících
Odborný článek

Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí – nebezpečí v zimních měsících

14. 12. 2017 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Martina Talichová

Anotace

Od zavedení nových kurikulárních dokumentů se problematika Ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (OČMU) stala nedílnou součástí vzdělávání od mateřských až po střední školy. V roce 2013 v rámci revize rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání navíc došlo k větší specifikaci a rozšíření této problematiky. Hasičský záchranný sbor ČR jako odborný garant této problematiky si velice dobře uvědomuje náročnost koncepční přípravy na výuku a snaží se v maximální možné míře podporovat vyučující v jejich náročné práci.

V rámci pravidelného cyklu článků věnovaných problematice ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí přinášíme páté téma – nebezpečí v zimních měsících. Věříme, že vyučující informace využijí jako vhodnou doplňkovou pomůcku k plánování a realizaci výuky.

Každé roční období v naší zeměpisné šířce má svůj půvab, své kouzlo. Zima je pro mnoho lidí a pro děti zvláště období plné pohybu a aktivity, období, na které se těší. Ve spojení se změnami počasí je však třeba dodržovat určité zásady bezpečného pohybu a pobytu venku, je třeba znát, jaké situace mohou zdraví nebo i život v zimě ohrožovat.  

Především jsou to rizika spojená se sněhovou nadílkou, s námrazou nebo náledím. Rizikovost situace samozřejmě vždy záleží na vývoji počasí, ale obecná pravidla, která bychom měli znát, platí jak pro pár centimetrů sněhu, tak i pro sněhovou kalamitu.

Jednou z nejčastějších příčin úrazu v zimě je pád na namrzlém nebo kluzkém povrchu. Důležitá je vhodná obuv (kotníčková s protiskluzovou podrážkou). Dlažební kostky, tramvajové koleje i bílé pruhy na přechodu pro chodce bývají za mokra či náledí velmi kluzké. Při pohybu na tomto povrchu je třeba se pohybovat opatrně, nespěchat (nedobíhat městskou hromadnou dopravu nebo vlak), dělat krátké kroky. Mít časovou rezervu. Při chůzi po schodech se vždy přidržovat zábradlí. Dbát na stabilní postoj, lehce podsadit pánev a pokrčit mírně kolena.

Nebezpečí rampouchů na okraji střech a okapů nastává v případě tání sněhu na šikmé střeše. Sluneční paprsky sníh zahřívají, ten roztává a stéká v kapkách vody na okraj střechy, kde opět zmrzne. Délka některých rampouchů může přesáhnout i půl metru. Zranění, která při pádu takové ledové masy chodcům hrozí, mohou být velmi vážná. Tam, kde se tvoří rampouchy nad chodníky nebo nad vstupními dveřmi, je nutné je z bezpečnostních důvodů odstranit. Žáky je třeba upozornit, že se takovým místům musí vyhýbat. 

Silná vrstva námrazy nebo velké množství napadaného sněhu může poškodit větve stromů nebo elektrické vedení. Mohou být přetíženy střechy domů a zhoršena dopravní situace. Při sněhové kalamitě bývá ztížena přeprava osob a zboží. Je proto třeba:

  • vycházet z domu pouze, je-li to nutné, mít při tom vhodné oblečení a obutí;
  • dávat pozor na pád sněhu a rampouchů ze střech, či pád větví;
  • pravidelně odklízet sníh a rampouchy ze střech;
  • mít doma připravené zásoby jídla, pití a otopu;
  • nepřibližovat se ke spadlým drátům elektrického vedení.

Na tomto odkaze (http://krizport.firebrno.cz/navody/extremni-klimaticke-jevy) je možné získat více informací, jak se správně chovat při silném mrazu, námrazových jevech a sněhové kalamitě.

Bruslení na zamrzlém rybníku na čerstvém vzduchu je oblíbená a zdravá zábava dětí i dospělých, ale i zde platí určité zásady bezpečného pohybu:

  • nikdy nechodit bruslit sám, děti vždy v doprovodu dospělého;
  • nevstupovat na led, dokud se nepřesvědčíte o jeho dostatečné síle a pevnosti (bezpečná síla ledu je minimálně 15 cm a led má namodralou barvu);
  • mít na paměti, že tloušťka ledu není konstantní po celé ploše, zeslabený led bývá zejména v místě přítoků, odtoků a také tam, kde jsou různé nečistoty, např. listí;
  • zeslabení, případně otvory v ledu mohou být způsobeny také uměle z důvodu provzdušňování vody kvůli rybám, k těmto místům se vůbec nepřibližovat;
  • pokud je při vstupu na led slyšet praskání, vrátit se ihned na břeh;
  • na ledové ploše pokryté sněhem dbát zvýšené opatrnosti;
  • jestliže se i přes veškerou opatrnost propadne osoba do ledové vody, nepropadat panice, nejprve zavolat pomoc (někoho z okolí a telefonicky na tísňovou linku 112), komunikovat s postiženým, sám se nevystavovat zbytečnému nebezpečí. Pakliže je to v našich silách a můžeme postiženému pomoci, pohybovat se plazením, rozložit hmotnost organismu na ledě s pomocí desky, žebříku, prkna, bobů a podobně, postiženému podat hokejku, větev či provaz, snažit se na led nasunout celé jeho tělo, do bezpečí se pak plazit nebo kutálet.

Pokud se led pod osobou prolomí:

  • nepodlehnout panice a ihned se zachytit okraje otvoru;
  • volat o pomoc;
  • obrátit se zpět po směru příchodu – zde by měl být led pevnější;
  • nevzpírat se na rukách, snažit se na led nasunout celým tělem a pomáhat si při tom kopáním nohou nebo vyšlapáváním vody;
  • na pevném povrchu se opatrně kutálet nebo plazit do bezpečí.

Pobyt na horách je krásným zážitkem a relaxací. V zimních měsících pořádají školy pro své žáky lyžařské kurzy. Zde by se měli žáci naučit či se zdokonalit ve sjezdovém a běžeckém lyžování či snowboardingu, ale také by si měli vštípit zásady správného chování v přírodě v zimním období, základy horské turistiky, pravidla pro chování na sjezdových a běžeckých tratích a v neposlední řadě vědět, na koho se mohou v případě problémů obrátit s žádostí o pomoc.

Hlavním garantem bezpečnosti na našich horách je Horská služba ČR, která při výkonu své činnosti zejména:

  • organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu,
  • poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných,
  • vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor,
  • zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic Horské služby,
  • provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení,
  • informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních HS k zajištění bezpečnosti na horách,
  • provádí hlídkovou činnost na hřebenech, sjezdových tratích, pohotovostní službu na stanicích a domech HS,
  • provádí lavinová pozorování,
  • spolupracuje s ostatními záchrannými organizacemi doma i v zahraničí.

1210 je číslo tísňového volání na Horskou službu, zdarma a non stop. Starší žáky a studenty by mohla zaujmout aplikace pro operační systémy mobilních telefonů iOS (Apple) a Android pro rychlé a snadné přivolání pomoci nejbližší hlídky Horské služby v případě nouze. Tato funkce není závislá na dostupnosti datového signálu, ale pracuje s lokalizací pomocí GPS. Aplikace dokáže rovněž odeslat Horské službě nouzovou SMS zprávu s přesnou polohou uživatele telefonu. Mobilní „Horská služba“ pomůže také vyhledat lyžařská střediska, poskytne základní aktuální informace o sněhových podmínkách, lavinovém nebezpečí a počasí na daném místě. Podle aktuální polohy uživatele umí také najít nejbližší stanici Horské služby a zobrazit její telefonní číslo a dobu provozu. Součástí aplikace je také desatero Horské služby, návod, jak poskytnout první pomoc, pravidla jízdy na sjezdovkách a instrukce, jak předcházet nebezpečí v lavinových oblastech.

Jako vhodnou teoretickou přípravou před lyžařským výcvikem je výklad Deseti pravidel FIS (mezinárodního lyžařského svazu) pro chování na sjezdových tratích a také Deseti zlatých pravidel pro pohyb ve volném terénu (http://www.horskasluzba.cz).

Na tomto odkaze je umístěn videoklip s radami a informacemi k záchraně osob z lanovek. Je vhodným doplňkem k teoretické přípravě při lyžařském kurzu (http://www.hzscr.cz/clanek/cyklus-videoklipu-bezpecnost-pri-lyzovani-a-snowboardingu.aspx).

Důležité je se také zmínit o nebezpečí pádu laviny, tj. náhlého a prudkého sesuvu velkého množství sněhu po svahu, který s sebou může strhnout i kamení a kmeny stromů. Může nastat na místech s určitým sklonem terénu (cca nad 5°), určitým povrchem, množstvím a typem sněhu. V ČR jsou přesně vymezeny lokality lavinového nebezpečí, které jsou v zimním období označeny, a je zakázáno do nich vstupovat. Riziku zasypání lavinou lze předcházet respektováním nařízení Horské služby o vyhlášených lavinových nebezpečích. Stupňů lavinového nebezpečí je 5, od 1. stupně – nízkého až po 5. stupeň velmi vysoké nebezpečí.

Přesto může nastat situace, kdy budeme lavinou ohroženi. Ve chvíli, kdy se lavina dá do pohybu, je třeba se pokusit ujet (na lyžích, saních či snowboardu) z její dráhy. Pokud nestihneme uniknout, snažíme se pomocí kraulových pohybů udržet na povrchu a „vyplavat“ do strany mimo hlavní proud. Pakliže se to nedaří, snažíme si chránit obličej a stočit se do klubíčka. Po zastavení se pokusíme vytvořit si vzduchovou kapsu před ústy a nosem, vyčistit si ústa od sněhu. Nejsme-li vážně zraněni, pokusíme se sami vyhrabat z laviny, nejprve však zjistíme, kterým směrem je povrch (necháme volně viset hodinky nebo řetízek, případně slinu po tváři a pomocí gravitace určíme správný směr nahoru). Není dobré se vzdávat, prvních 15 minut pod lavinou má člověk 90% šanci na záchranu.

V případě, že budeme svědky zasypání jiné osoby lavinou, je třeba se uklidnit a sledovat zasaženého v lavině, označit si v duchu místo, kde jsme ho viděli naposledy. Zavolat okamžitě pomoc nebo pro ni někoho vyslat. Při prohledávání prostoru pamatovat především na svoji bezpečnost. 

Začlenění této problematiky v RVP ZV:

Člověk a jeho svět: Rozmanitost přírody – 2. období – ČJS-5-4-06 stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit, + ČJS-5-4-06p + učivo.

Člověk a příroda: Přírodopis - Neživá příroda – P-9-6-06 – uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi + učivo.

Člověk a příroda: Zeměpis – Terénní geografická výuka, praxe a aplikace – Z-9-7-03 uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech, + Z-9-7-03p + učivo.

Člověk a zdraví: Výchova ke zdraví – VZ-9-1-15 aktivně předchází situacím ohrožení zdraví a osobního bezpečí, VZ-9-1-16 – uplatňuje adekvátní způsoby chování a ochrany v modelových situacích ohrožení, nebezpečí i mimořádných událostí, + VZ-9-1-16p + učivo.

Důležité pro 1. stupeň ZŠ:

  • Žák chápe rozmanitost přírody, chápe změny počasí a s tím spojené nástrahy;
  • Žák ví, že bruslit na zamrzlé vodní ploše může jen v doprovodu dospělého, a pokud je to bezpečné;
  • Žák zná Horskou službu ČR, její základní činnosti a číslo tísňového volání;
  • Žák ví, že na horách se může do terénu vydat jen v doprovodu dospělého, a je-li to bezpečné.

Důležité pro 2. stupeň ZŠ:

  • Žák chápe problematiku z prvního stupně a rozvíjí své znalosti dál;
  • Žák zná zásady bezpečného pohybu a pobytu v přírodě v zimním období a ví, jak aktivně předcházet situacím ohrožujícím jeho zdraví v zimním období;
  • Žák zná Deset pravidel FIS pro chování na sjezdových tratích a Deset zlatých pravidel pro pohyb ve volném terénu;
  • Žák zná stupně lavinového nebezpečí, zná doporučený postup při zasažení lavinou a ví, jak je důležité respektovat nařízení Horské služby.

Za vaši zpětnou vazbu budeme velmi rádi, prosím neváhejte se na nás obrátit, odpovíme na vaše případné dotazy či připomínky.

Autor: kpt. Mgr. Martina Talichová
Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení – oddělení instruktáží a školení
MV – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
E-mail: martina.talichova@grh.izscr.cz

www. hzscr.cz

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Martina Talichová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Cyklus článků Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí.
Ostatní články seriálu:

Téma článku:

Ochrana člověka za mimořádných událostí