Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Škola pro udržitelný rozvoj – výzva všem
Odborný článek

Škola pro udržitelný rozvoj – výzva všem

14. 5. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Hana Kühnlová
Spoluautor
Petra Kušková

Anotace

Příspěvek představuje mnohé aktivity a vydařené akce, které byly uskutečněny v rámci projektu Škola pro udržitelný rozvoj, jenž byl zaměřen na zlepšování životního prostředí. Stěžejní byla v tomto projektu spolupráce školy a obce. Článek se také zmiňuje o zajímavých a prospěšných aktivitách občanského sdružení TIMUR – Týmová iniciativa pro udržitelný rozvoj.

Příspěvek byl převzat z časopisu pro další vzdělávání v geografii - Geografické rozhledy.


Žijeme v takzvané konzumní společnosti a v globalizovaném světě. Kudy chodíme, tudy něco spotřebováváme, používáme, vyhazujeme. A čím dál víc. Naše spotřební společnost ztratila povědomí o sepětí každodenního života s přírodním prostředím. A zdá se, že tato pomyslná propast se prohlubuje. Již před dvaceti lety nabídla Světová komise OSN pro životní prostředí a rozvoj ve své zprávě Naše společná budoucnost alternativu: udržitelný rozvoj - tedy takový rozvoj, který umožňuje uspokojovat současné potřeby lidstva, aniž by byly ohroženy možnosti budoucích generací uspokojovat jejich potřeby. Stoupenci udržitelného rozvoje se snaží nalézt rovnováhu mezi kvalitou životního prostředí a společenským a ekonomickým rozvojem. A při tom razí heslo „Mysli globálně a jednej lokálně".

Tato zdánlivě prostá definice byla o několik let později rozpracována asi na tisícovce stránek v dokumentu zvaném Agenda 21 a na známé konferenci OSN o životním prostředí v Rio de Janeiru v roce 1992 přijata 179 státy. Přináší poměrně podrobná doporučení a návrhy opatření, jak bránit zhoršování stavu životního prostředí a přibližovat se udržitelnému rozvoji. Ukázalo se však, že většinu opatření Agendy 21 je třeba realizovat na místní úrovni. Hovoříme proto o místní Agendě 21.

Mysli globálně, jednej lokálně

Česká republika patří mezi země, které Agendu 21 již přijaly. S praktickým uskutečňováním místní Agendy 21 na tom však dobře není. Zatímco v některých zemích, jako například ve Švédsku či Velké Británii, většina obcí a měst si už strategický akční plán místní Agendy 21 pro sebe zpracovala, v Česku je jich jen několik desítek.

Obr
1. Obr

Jako první se u nás do místní agendy zapojil Královéhradecký kraj. Jeho představitelé se rozhodli zapojit školy pomocí pilotního projektu „Škola pro udržitelný rozvoj" (2004) do zlepšování životního prostředí v obcích. Bylo využito tradic, neboť škola zejména v malé obci vždy hrála poměrně významnou úlohu. Přihlásit se mohly školy ochotné spolupracovat a konkrétně přispívat k rozvoji obce a úrovni udržitelnosti tohoto rozvoje. Bylo možno například vysazovat stromy na veřejných prostranstvích a aleje kolem cest, obnovovat ovocné sady a pečovat o ně, upravovat školní zahrady, zkvalitňovat veřejná prostranství (náves, náměstí, pomník), vytvářet bezpečné stezky do škol. Projekty mohly být zaměřeny například na úspory energie a vody, kvalitní nakládání s odpadem atd.

Co se od té doby povedlo?

Jak uvádí Michal Veselý v časopisu Moderní obec (leden, 2005), byly záměry i mnohé výsledky činnosti celé řady škol vskutku pozoruhodné. Posuďte sami.

V projektu „Ať žije naše náměstí" se na Náchodsku žáci sami rozhodli přispět svou prací k oživení náměstí výsadbou okrasných dřevin a květinových záhonů, umístěním laviček a vytvořením koutku pro dětské hry. Žáci středního odborného učiliště na Rychnovsku zkrášlili okolí domova důchodců kamennými žlaby s květinami, jiní vymysleli projekt „Každý z nás ovlivňuje životní prostředí víc, než si je ochoten přiznat". Rozhodli se vlastními silami vytvořit prostor pro trávení volného času na školním pozemku, a to nejen pro sebe, ale také pro veřejnost. Součástí projektu byla také vlastnoruční výroba zahradního nábytku, studenti postavili na zahradě altán pro výuku a ohniště pro společenská setkání. Děti z Hradce Králové se rozhodly rozšířit místní sportovní areál o arboretum a vytvořit naučnou dendrologickou stezku. Středoškoláci z Trutnovska si naplánovali historickou naučnou stezku. V archivech a od pamětníků získávají informace o kultuře a historii města, o životě významných rodáků apod. Městem má vést stezka vybavená vlastnoručně zpracovanými informačními tabulemi.

V roce 2006 bylo realizováno na území Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského kraje 17 zajímavých projektů. Mezi ty nejpovedenější patřil projekt Základní školy v Machově „Z náměstí k pomníku padlých v 1. světové válce". Cílem bylo přispět prací žáků ke zkrášlení veřejného prostranství v obci, vzbudit v dětech zájem o vlastní historii, prohloubit mezigenerační vztahy, posílit vzájemnou komunikaci mezi starší a mladší generací. Součástí projektu byla nejen oprava pomníku, ale i zpracování historických zajímavostí metodou interpretace místního dědictví. Projekt navázal na dlouhodobé aktivity školy v obci, jejichž společným cílem je přispět k zvýšení atraktivity obce a k propagaci jejích pamětihodností mezi místními obyvateli i návštěvníky.

Jiným zajímavým projektem byl nápad Střední zdravotnické školy Kolín - „Areál zdraví - zdravý areál". Projekt zahrnuje nejen fyzickou změnu prostředí v okolí školy a v historickém centru města, ale využívá i aktivity studentů školy k vytvoření a údržbě areálu pro sport, výuku, zábavu i odpočinek. Školy vytvoří programovou nabídku s ekologickou a zdravotnickou tematikou pro ostatní školy v regionu a širší veřejnost.

V Hulíně na Kroměřížsku se odbor životního prostředí městského úřadu spojil se základní školou a vznikla myšlenka založit na školním pozemku arboretum, které se stane účinnou a příjemnou pomůckou pro výuku a zároveň přispěje ke zkvalitnění prostředí ve městě. V budoucnu na arboretum naváže městský park, který stojí před rekonstrukcí.

Obr
2. Obr

„Strom EU" vysadili žáci ZŠ Kotlářská v Brně při akci Jaro v Evropě.
Foto: město Brno

Vysoce je hodnocen projekt Dětské zastupitelstvo, realizovaný druhým rokem v Litoměřicích. Hlavním přínosem je zvyšování zájmu mládeže o problematiku trvale udržitelného rozvoje, výchova k aktivnímu občanství, vytváření prostoru pro vyslovení názorů a pro diskusi o problémech života ve městě.

Místní Agenda 21 je strategický a akční plán rozvoje místa ohleduplný k ekologickým, sociálním a kulturním hodnotám, vycházející z místních tradic, podílející se na řešení globálních ohrožení a probíhající za účasti těch, kteří v místě žijí. Plánování a realizace konkrétních projektů může ideálně začít právě ve škole, ve vzájemném dialogu se zainteresovanou veřejností, s místními spolky a s obcí.

Obr
3. Obr


Akce místní Agendy 21 v Chrudimi: děti tipují, kolik sešlápnutých a kolik nesešlápnutých PET lahví se vejde do kontejneru.
Foto: město Chrudim

Další příklady: Náchod - „Cesta plastové láhve"; Pecka - „Mluvící stromy a oživlá studna"; Broumov - školní zahrada; Nymburk - naučná stezka Chotuc; Pardubice - naučná stezka okolo slepých ramen Labe.

V rámci programu „Škola pro udržitelný rozvoj" Nadace Partnerství a Střediska ekologické výchovy SEVER byly v uplynulých letech realizovány velmi zajímavé a užitečné projekty. Posláním programu je vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje a zapojení veřejnosti do konkrétních akcí směřujících ke zlepšení životního prostředí. Program se realizuje prostřednictvím škol fungujících jako iniciační centra a ve spolupráci s praktickými malými místními projekty. Organizátoři z Nadace Partnerství a Střediska ekologické výchovy SEVER pomáhají školám a jejich místním partnerům započít a rozvíjet procesy udržitelného rozvoje obce - péči o životní prostředí, stimulaci udržitelného způsobu života, občanské společnosti, mezisektorové spolupráce, účasti občanů ve věcech veřejných a vytváření dlouhodobého partnerství, které přinese měřitelné výsledky pro celou komunitu a vytvoří podmínky pro vznik a realizaci místní Agendy 21. Zároveň tím škola orientuje výuku na potřeby skutečného života a do školního vzdělávacího programu přirozeným způsobem zahrnuje rozvoj dovedností potřebných pro řešení problémů současného světa. Program „Škola pro udržitelný život" tak poskytuje jak žákům, tak všem, kteří pracují na místní úrovni, potřebné základní znalosti a dovednosti. Obdobný projekt probíhá i v příhraniční oblasti Polska a ve Spojeném království.

TIMUR pomáhá městům

O roce 2007 se říká, že je zlomovým ve vývoji podílu městského obyvatelstva, který má dosáhnout poloviny světové populace. Česká republika, náležející do urbanizované střední Evropy, tento trend již předběhlo - v současnosti zde ve městech žije přes sedmdesát procent lidí, což je větší díl než například v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

Českého území se týkají i stále platné závěry Světové konference o budoucnosti měst, která se konala v roce 2000 v Německu: „Žádné město nikde na světě není bez problémů, a především žádné nefunguje v souladu s konceptem udržitelného rozvoje."

Ačkoli městské oblasti trpí řadou problémů, například dopravními zácpami, znečištěním ovzduší a vody, problémem s odpady, jsou-li správně řízeny, jsou pro udržitelný rozvoj otevřeny. Není však možné vše naplánovat shora. Velmi důležitou roli hraje zapojování veřejnosti, a především informace. Cílem města s udržitelným rozvojem totiž není jenom šetrnější přístup k přírodě, ale hlavně co nejvyšší kvalita života jeho obyvatel.

Společné řešení problému je tedy nutné hledat na více úrovních, nejen u zastupitelstva města, ale i u občanů, přičemž se jako zprostředkovatelé osvědčily aktivity nevládních organizací.

Občanské sdružení TIMUR - Týmová iniciativa pro udržitelný rozvoj - se místní Agendě 21 věnuje již pátým rokem. Iniciativa vychází z evropské kampaně Udržitelná města, z projektu evropské komise z úspěšných procesů zavádění místních indikátorů v zahraničí a z procesů místního plánování a rozhodování za účasti občanů Česka (místní Agendy 21). Zapojeno je 16 partnerských měst a jeden mikroregion.

TIMUR pomáhá městům sledovat, zda je jejich snaha o udržitelný rozvoj úspěšná. Dá dohromady zastupitelstvo s občany a pomůže i se sledováním klíčových ukazatelů, indikátorů udržitelného rozvoje. Podmínkou je, že se město zaváže sledovat minimálně dva indikátory. Jeden společný evropský, aby bylo možné srovnání jak mezi městy českými, tak zahraničními, druhý vyberou občané podle toho, co považují za důležitý problém, který je třeba řešit, a proto i sledovat. Skoro nic to města nestojí, náklady na semináře a kampaně na výběr indikátorů hradí TIMUR, bezplatně poskytne veškerou metodiku a konzultace odpovědným pracovníkům místní samosprávy, nabízí propagační materiály pro veřejnost a zajistí mediální propagaci. Města za to poskytnou prostředky na vlastní sběr dat a jejich zpracování. Nutno podotknout, že sada je sestavena tak, že část indikátorů je v řadě míst naplnitelná ihned ze stávajících datových zdrojů, prakticky bez větších nároků na čas, finance a technické řešení.

Obr
4. Obr

Nakrmte Hliníkožrouta! Akce chrudimských škol je zaměřena na sběr tříděného hliníku. Výsledky bývají vyhlášeny v rámci kampaně Den Země.
Foto: město Chrudim

Spokojenost s místním společenstvím

Které indikátory jsou u místních obyvatel a samosprávy nejoblíbenější? Podle Josefa Nováka ze sdružení TIMUR jsou to spokojenost obyvatel s místním společenstvím a dostupnost veřejných prostranství.

Obr
5. Obr

„Výsledky indikátorů jsou názorným příkladem zpětné vazby pro místní samosprávu, která pozná názory občanů na stav města a na kvalitu života v něm. Kupříkladu v Hodoníně se díky otázce na bezpečnost pokouší vytipovat nebezpečné lokality, na které se město prostřednictvím městské policie může zaměřit," vysvětluje Josef Novák.

Díky získaným údajům lze ve městě optimalizovat například rozmístění nádob pro recyklovaný odpad, zastávky městské hromadné dopravy nebo ovlivňovat existenci obchodů či zdravotnických ordinací. Dále lze získané informace využít jako podklad pro urbanistické, dopravní a jiné studie.

Jeden z indikátorů místního udržitelného rozvoje ze sady ECI (Společné evropské indikátory), které se TIMUR snaží ve městech ČR zavádět, se týká cesty dětí do školy a zpět.

Výsledků tohoto šetření lze využít např. při rozhodování o procesu optimalizace sítě základních škol ve městech, pro posilování hlídek městské policie (na přechodech apod.) a při plánování školních spojů MHP (příklad Velkého Meziříčí).

Obr
6. Obr
Hradec Králové - kritická místa na cestě dětí do školy v prostředí GIS.

V Hradci Králové došlo na základě jeho výsledků k výstavbě nové kruhové křižovatky s přechody na jednom z nejnebezpečnějších míst ve městě, dále k vyznačení nových přechodů přes frekventované komunikace a k dostavbě chodníků a k úpravě přechodů pro chodce. Ve Vsetíně vedlo zjištění, že určité procento žáků dojíždí do základních škol na jízdním kole, k instalaci bezpečnostních stojanů na jízdní kola u všech základních škol.

Každý čin má smysl

K uvedeným příkladům zapojení škol do obecních i samostatných školních aktivit směřujících ke zkvalitnění životního prostředí v obci bychom se měli stavět s obdivem a přijímat je jako inspiraci a podněty pro vlastní činnost. Velmi často se například ve škole hovoří o tom, co by mělo a nemělo dělat lidstvo na Zemi. Obtížnější je uvědomit si a pojmenovat svůj osobní podíl na nezadržitelně se zhoršujícím stavu prostředí. Ještě těžší je rozhodnout se změnit své návyky, omezit své potřeby a s pokorou se rozhodnout vlastní prací, tvůrčí činností a ohleduplným přístupem k prostředí ve svém regionu konkrétně přispět k udržitelnosti života na Zemi.

Každá škola má příležitost nabídnout obci znalosti, ochotu a sílu svých žáků, a tím nejen přispět ke kvalitě života a k jeho udržitelnosti, ale také nabídnout mladým lidem činnost, která má smysl, která je obohatí vědomostně i hodnotově a přesvědčí je o tom, jak významné pro život je vzdělávání.

Použitá literatura a zdroje:
KÜHNLOVÁ, H.: Život v našem regionu. Pracovní učebnice, Nakladatelství Fraus, Plzeň, 2007, 64 s.
VESELÝ, M.: Udržitelný rozvoj? Zapojme školy! Moderní obec, 2005, 11, č. 1, s. 8.
KÜHNLOVÁ, H., KÜHNL, K. (1997): Globálně myslet a lokálně jednat – hlavní cíl budoucí výuky zeměpisu. Geografické rozhledy, 6, č. 3, s. 95–97.
Tisková zpráva Nadace Partnerství a Střediska ekologické výchovy SEVER, 30. 11. 2006
www.sever.ecn.cz – Středisko ekologické výchovy Rýchory
www.nadacepartnerstvi.cz – Nadace Partnerství
www.koniklec.cz – Agentura Koniklec

Literatura a použité zdroje

[1] – KÜHNLOVÁ, H. Život v našem regionu. Pracovní učebnice. Plzeň : Nakladatelství Fraus, 2007. 64 s.
[2] – VESELÝ, M. Udržitelný rozvoj? Zapojme školy! Moderní obec. 2005. 8 s.
[3] – KÜHNLOVÁ, H.; KÜHNL, K. Globálně myslet a lokálně jednat – hlavní cíl budoucí výuky zeměpisu. Geografické rozhledy. 1997. 95 s.
[4] – Tisková zpráva Nadace Partnerství a Střediska ekologické výchovy SEVER, 30. 11. 2006. 2006.
[5] – Středisko ekologické výchovy Rýchory. [cit. 2009-07-21]. Dostupný z WWW: [www.sever.ecn.cz].
[6] – Nadace Partnerství. [cit. 2009-07-21]. Dostupný z WWW: [www.nadacepartnerstvi.cz].
[7] – Agentura Koniklec. [cit. 2009-07-21]. Dostupný z WWW: [www.koniklec.cz].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Hana Kühnlová

Hodnocení od uživatelů

Zdeněk Slejška
6. 10. 2009, 15:36
Je příjemné číst o tom, že se udržitelné vzdělávání realizuje na našich školách. V rámci Evropy se toto téma hodně akcentuje a vznikají školy, které se tímto způsobem profilují a které tvoří celé sítě.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Mezioborove presahy:

  • Základní vzdělávání
  • Matematika a její aplikace 1. stupeň

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Vycházka do přírodního prostředí