Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Učitel > Speciální vzdělávání > Využití ICT u dětí se speciálními potřebami:...

Ikona informativni

Využití ICT u dětí se speciálními potřebami: Software pro podporu edukace žáků se specifickými poruchami učení

Autor: Pavel Zikl
Anotace: Publikace je teoreticky zaměřena na oblast využití informačních a komunikačních technologií při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jejím cílem je poskytnout zájemcům přehled o současném stavu a potenciálu, který ICT u těchto žáků mají. Na začátku publikace jsou uvedeny výsledky některých výzkumů zaměřených na využití informačních a komunikačních technologií ve školách, následuje text popisující možnosti využití ICT u různých skupin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Následující kapitoly jsou zaměřeny na hardware a software, zejména pak na jednotlivé kategorie speciálního hardwaru pro žáky s různým zdravotním postižením. Poslední část knihy obsahuje příklady pro využití ICT v práci s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami (vytváření pracovních listů a prezentací pro výuku).
Klíčová slova: žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, ICT ve výuce, Gradakniha, žáci se zdravotním postižením

Text článku:

Počítačové programy určené pro děti s rizikem dyslexie a žáky s dia­ gnostikovanými specifickými vývojovými poruchami učení (dále pouze SPU) se často zaměřují na reedukaci dílčích deficitů v oblasti zrakového a sluchového vnímání, v oblasti prostorové orientace, mají podpořit rozvoj paměti a pozor­ nosti žáků s SPU, ale i reedukaci specificky narušené schopnosti číst, psát, počítat, osvojovat si gramatická pravidla apod.

Mezi programy, jež mají předcházet vzniku SPU, patří např. Hry pro rozvoj myšlení a řeči. Jedná se o program z řady Chytré dítě, jenž je určen před­ školním dětem ve věku 3–7 let a má za úkol podpořit psychický vývoj dítěte a systematickou přípravou usnadnit jeho přechod do školy. Program umožňuje modifikovat tempo osvojování poznatků a tím respektovat individuální schop ­nosti a dovednosti dítěte, jakož i jeho aktuální stupeň poznání.

Mezi programy preventivního charakteru lze ve vztahu k SPU zařadit i pro­ gram naslouchej a hrej. Jedná se o program, jenž si klade za cíl rozvíjet u dětí předškolního věku (ale eventuálně i u starších věkových kategorií) sluchovou paměť, jež je předpokladem pro osvojování nových poznatků v rámci edu­kačního procesu, neboť sluchová paměť tvoří, spolu s jinými druhy paměti, základ pro myšlení a schopnost učení. Kvalita sluchové paměti také ovlivňuje schopnost jedince učit se cizím jazykům. Kromě sluchové paměti je cílem pro­ gramu podpořit schopnost, popř. cíleně trénovat diferenciaci zvuků a tónů. Tato schopnost je velmi důležitá zejména při osvojování hlásek mateřského jazyka. Jejich osvojení je předpokladem k úspěšnému rozvoji řeči a později i k osvojení specifických dovedností, jako je čtení a psaní. (http://www.dyscentrum.org)

Za komplexně pojatý program, jenž nabízí dětem a žákům s SPU podporu pro rozvoj ve čtyřech základních oblastech, v nichž zpravidla vykazují deficity, lze považovat program DysCom (CD­ROM). Program je zaměřen na rozvoj orientace (pravo­levé, prostorové, směrové, časové, nácvik posloupnosti v řadě) a dále i na podporu zrakového vnímání: Cíleně rozvíjí nebo reedukuje zrakové vnímání – zaměřuje se na rozlišování inverzních tvarů, dále pak na diferenciaci figury a pozadí, na rozlišování písmen, slabik a slov, jakož i na nácvik zrakové pozornosti, mj. dále podporuje vnímání prostorové, rozvíjí pravo­levou orien­taci, podporuje rozvoj vizuomotoriky atp. Program má dále sloužit k podpoře čtení (čtenářských dovedností) od prvního seznámení s písmeny v prostředí mateřské školy, popř. v přípravných ročnících školy základní, přes osvojování čtenářských dovedností na prvním stupni základních škol (prostřednictvím analyticko­syntetické metody čtení) až po čtení ucelených textů na druhém stupni základní školy, popř. speciálních základních škol. Nechybí zde prostor pro cvičení zaměřená na rozvoj foneticko­fonologické, lexikálně­sémantické a gramaticko­syntaktické jazykové roviny. Konkrétně se jedná o rozvíjení gra­matické, obsahové stránky jazyka a fonemického uvědomění se zaměřením na jazykové dovednosti, které jsou náplní vzdělávacích programů na prvním stupni základních škol či programů speciálních základních škol; v této části je vytvořen prostor pro opis slov i vět, doplňování háčků a čárek, jsou zde cvičení zaměřená na procvičování hranic slov, doplňování párových hlásek, psaní i/y po tvrdých a měkkých souhláskách, ve vyjmenovaných slovech, v koncovkách podstatných a přídavných jmen a v příčestí činném (shoda podmětu s přísud­ kem v minulém čase), procvičováno je psaní skupin bě/bje, vě/vje, mě/mně, psaní předložek s, z a předpon s­, z­, vz­, určování slovních druhů, vyhledávání podmětu a přísudku atp. (http://www.dyscentrum.org)

Výčet uvedených programů využitelných v rámci diagnostiky, reedukace či kompenzace SPU samozřejmě není konečný. Další z programů lze nalézt např. na stránkách Dyscentra (http://www.dyscentrum.org/shop/index.htm). O využitelnosti těchto programů v praxi je možné se informovat také ve speci­álně­pedagogických centrech pro žáky s vadami řeči, popř. přímo v mateřských a základních školách logopedických, popř. na školách, jež jsou zřízeny pro žáky se specifickými poruchami učení a chování.

Ve školním prostředí (zejména ve speciálních třídách určených pro žáky s SPU), ale i ve školských poradenských zařízeních (speciálně­pedagogická centra pro žáky s vadami řeči, pedagogicko­psychologické poradny) lze využít program Dyslexie I., II., III. Jedná se o program, který lze využít k procvičo­vání kvality zrakové percepce žáků, schopnosti tvořit slabiky a slova (reedukace potíží tvarového vnímání a syntézy hlásek ve slově) a čtení textu s podpo­rou „metody okénka“, přičemž okénko je zde nahrazeno možností opakovat
expozici slov po částech.

Z dalších programů lze uvést např. programy Písmena a Slabiky. Jedná se o dva paralelní programy, jež se zaměřují na identifikaci malých a velkých písmen, na jejich vizuální analýzu a syntézu (tj. tvorbu slabik a slov z písmen a jejich rozklad), na rozvoj schopnosti diferencovat tvarově podobná písmena, schopnosti určovat pořadí písmen ve větě atp. Z dílčích úkolů je zde realizo­ván opis slov, dále je určováno první písmeno (slabika) zobrazeného objektu, provádí se tvorba slov dle obrázku, do slov jsou doplňována písmena, probíhá indentifikace chybných písmen/slabik ve slově, žáci se učí rozlišovat vizuálně podobná slova a sestavovat slova z písmen uvedených v tabulce.

Podobně zaměřeným programem je program Písmohrátky. Jedná se o pro­gram pro žáky s SPU. Cvičení a hry, které program obsahuje, jsou určeny k odstranění kinetických a statických reverzí, k nácviku čtení pomocí analy­ticko­syntetické metody, k procvičení pravo­levé orientace a k podpoře analýzy a syntézy na bázi postřehování a fixace.

V oblasti podpory edukace dyslektických žáků lze využít také programy Škola hrou I., II. Tento program slouží k procvičení látky z českého jazyka nestandardním způsobem. V prvním z uvedených programů je procvičováno rozlišování délky slabik, dělení slov na slabiky a vět na slova, rozlišování měk­kých a tvrdých souhlásek a spodoby znělosti. Druhý z programů je určen pro starší žáky a je zaměřen na procvičování základních gramatických jevů (Smutný, Šafrová, 1997).

Mezi programy využitelné na prvním stupni základní školy patří např. program ABC do školy, který je určen pro žáky prvního a druhého ročníku, u kterých je třeba podpořit některé funkce, které se integrují při výuce po­čátečního čtení, psaní a fonologického uvědomění. Program lze využít také jako stimulační, a to u dětí raného školního věku s pomalejším či nerovno­měrným vyzráváním centrální nervové soustavy, ale i u dětí s odkladem školní docházky, u nichž má podpořit rozvoj zrakového vnímání, sluchového vnímání, fonologického uvědomění, posílení koncentrace pozornosti, vnímání časové posloupnosti atp., a to vše s využitím propojení grafické a mluvené podoby řeči s oporou o obrázky.

Program má dvě základní části, tj. část zaměřenou na rozvoj zrakového vnímání (na rozlišování tvarů, vnímání figury a pozadí, rozvoj zrakové paměti, rozvoj pravo­levé orientace, prostorového vnímání, vizuomotoriky, koncentrace pozornosti) a část zaměřenou na rozvoj jazykových dovedností: čtení, psaní, ale i pasivní a aktivní slovní zásoby, schopnosti aplikovat gramatická pravidla, schopnosti vyjádřit komunikační záměr; dále je pozornost věnovaná verbální fluenci, fonologickému uvědomění, kvalitě artikulace, schopnosti rytmizace a všeobecné informovanosti.

Program využívá pro přenos základních informací princip multisenzoriality a dětem tak zprostředkovává hravou formou zkušenosti s psaným a mluveným jazykem, a to od písmen až po souvislé texty (http://www.dyscentrum.org).

I žáci s SPU se učí cizím jazykům, ale s ohledem na deficity dílčích funkcí se u nich (podobně jako v českém jazyce) objevují značné obtíže při osvojování psané/čtené podoby jazyka a gramatických pravidel.

K podpoře edukace, procvičování apod. mohou v oblasti anglického jazyka sloužit programy Angličtina bez bariér. Jedná se o elektronickou obdobu tiš­těných učebnic, jež jsou však uzpůsobeny tak, aby minimalizovaly problémy, které vznikají dyslektikům při výuce cizímu jazyku. Je zde vytvořen prostor pro skupinovou i samostatnou práci a kladen důraz na podporu zrakové a slu­chové analýzy a syntézy. Součástí programu je také nápověda – pokud si žák neví rady se zadaným úkolem, využije nápovědy, aby neudělal chybu, s chybou
nepracoval a nezafixoval si ji. Prostřednictvím tohoto programu si žáci s SPU osvojují jak psanou, tak i zvukovou podobu jazyka, procvičují si čtení, psaní i vlastní výslovnost.

Podobně je koncipovaný i program Jazyky bez bariér – Angličtina, jenž představuje speciální výukový program angličtiny pro děti a mládež s SPU, zejména pak s diagnózou dyslexie.

K procvičení slovní zásoby lze využít program English Dictionary. V pod­statě se jedná o obrázkový mluvící slovník. Slovník, který je možné využít již při práci s tříletými dětmi, obsahuje 700 pojmů, jež jsou rozčleněny do 36 tematických kategorií. V každé z nich jsou zobrazeny podstatné pojmy vztahující se ke společnému tématu. Každá kategorie je uvedena obrazovkou s ústředním obrázkem, okolo kterého jsou zobrazeny malé obrázky vybraných předmětů. Při kliknutí na zvolený předmět se objekt zvětší a zazní jeho pojme­nování a zároveň se objeví i textový záznam slova. Autoři programu vhodně využívají multisenzoriálního principu, jenž má zvýšit potenciál žáků pro fixaci a automatizaci slovní zásoby.

K podpoře rozvoje předmatematických a matematických dovedností lze využít program Než začne matematika z řady Chytré dítě. Ač se nejedná o speciální software, lze jej využít ke speciálním účelům, resp. jako diagnostický nástroj, jenž má včasně odhalit predispozice, popř. projevy vývojové dyskalkulie. Program je koncipován jako hra, má probouzet zájem dítěte o matematické poznání a nenásilnou formou ho v této oblasti také rozvíjet.

Další, dá se říci edukační programy s názvem Matematika 1, Matema­tika 4+5, Matematika a geometrie 2+3 mají za úkol se zvyšující se náročností předat žákům s SPU poutavým způsobem učivo jednotlivých ročníků základní školy. Programy staví na aktivitě a kreativitě žáka, rozvíjejí jeho samostatnost a schopnost objevovat souvislosti, řešit problémy a logicky myslet.

Do oblasti podpory rozvoje matematických schopností patří i program Objevitel. Jedná se o program, jenž má žákům s rizikem dyskalkulie, popř. žákům s diagnózou dyskalkulie poskytnout krátkodobě, popř. i dlouhodobě specifickou výukovou podporu. Program je strukturován do čtyř částí: početní představy (prostorová orientace, orientace v čase, geometrické tvary, pojmy větší – menší, malé – velké, lehké – těžké, množství: více – méně – stejně), seznámení s čísly (pochopení vztahu mezi počtem figur a číslem, rozklad čísla, seznámení s číselnou řadou, s pozicí čísla v číselné řadě atp.), početní opera­ce (pochopení podstaty matematických operací – sčítání, odčítání, násobení, dělení), zrakové vnímání a zábavné procvičování (cvičení na podporu paměti, pozornosti a matematických operací realizované hravou formou – pexeso, sklá­danky, omalovánky atp.). Program umožňuje žákům řešit graficky znázorněné úkoly, automaticky kontroluje činnost dítěte při plnění úkolu a umožní mu pokračovat dál pouze tehdy, pokud úkol splnilo dobře. V opačném případě jej navádí k opravě chyby. (http://www.dyscentrum.org)

Závěrem lze konstatovat, že speciální softwarové programy by měly být běž­nou součástí výukového prostředí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a to na všech typech a stupních škol. Ze strany žáků se speciálními vzdělávacími potřebami lze tyto programy považovat za významný motivační prvek pro školní práci a současně i za prvek, jenž působí autokorekčně a zvyšuje jejich sa­mostatnost při plnění dílčích úkolů na počítači. Je nutno podotknout, že výběr speciálního softwaru vždy záleží na erudici vyučujícího. V jeho kompetencích je následně také to, jakým způsobem zakomponuje využití výukového či jiného speciálního programu do schématu vyučovací jednotky, popř. zda upřednostní práci se speciálními vzdělávacími programy v rámci domácí přípravy žáka. Ze strany pedagoga pracujícího se speciálním softwarem je při jeho aplikaci nutné
sledovat nejen vytyčené vzdělávací cíle a rozvoj dílčích schopností, dovedností a kompetencí, ale i možnosti a specifické zvláštnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a na jejich základě (v případě potřeby) využití speciálních programů modifikovat – nastavit stupeň obtížnosti plněných úkolů, zajistit adekvátní ovládání počítače apod. Pokud výběr speciálního softwaru, jakož i jeho adaptace pro vybraného žáka proběhne optimálně, stává se významným prostředkem podpory edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
v běžných i speciálních mateřských a základních školách, popř. i následně na školách středních.


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím GRADA z publikace Využití ICT u dětí se speciálnímu vzdělávacími potřebami.

Citace a použitá literatura:
[1] - ŠAFROVÁ, A. Využití výpočetní techniky při reedukaci specifických poruch učení. 1997. [cit. 2012-11-4].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 16. 11. 2012
Zobrazeno: 7557krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ZIKL, Pavel. Využití ICT u dětí se speciálními potřebami: Software pro podporu edukace žáků se specifickými poruchami učení . Metodický portál: Články [online]. 16. 11. 2012, [cit. 2019-01-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/ZUF/16693/VYUZITI-ICT-U-DETI-SE-SPECIALNIMI-POTREBAMI-SOFTWARE-PRO-PODPORU-EDUKACE-ZAKU-SE-SPECIFICKYMI-PORUCHAMI-UCENI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.