Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Další cizí jazyk na ZŠ ve školním roce 2009/2010
Odborný článek

Další cizí jazyk na ZŠ ve školním roce 2009/2010

4. 11. 2010 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Kamila Sladkovská

Anotace

V rámci rychlého šetření v květnu 2010 byl (ve spolupráci ÚIV a VÚP) na všechny základní školy poslán dotazník posuzující postavení dalšího cizího jazyka na ZŠ a případné zavedení dalšího cizího jazyka na ZŠ jako povinného. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 1687 základních škol, tj. zhruba 40 % základních škol v ČR. Ve všech šesti položkách dotazníku bylo možné vybrat i více vhodných odpovědí, což se projevuje v jejich celkové procentuální četnosti.

První položka dotazníku se týkala konkrétní nabídky cizích jazyků na ZŠ v pozici dalšího cizího jazyka ve školním roce 2009/2010.

Druhá položka dotazníku se týkala skutečně vyučovaných cizích jazyků na ZŠ v pozici dalšího cizího jazyka ve školním roce 2009/2010:

Graf s nabĂ­dkou DCJ

Nabídka výuky dalšího cizího jazyka na základní škole se od skutečně realizovaných hodin dalšího cizího jazyka významně neliší. Zhruba 10 % škol volitelnou němčinu neotevře, stejné je to u ruštiny. V angličtině je tento rozdíl minimální.

Výsledky těchto dvou položek potvrzují, že nejvíce vyučovaným cizím jazykem v pozici dalšího cizího jazyka je tradičně němčina, s velkým odstupem ruština a dále angličtina. Ostatní jazyky jsou zastoupeny v malé míře. Je možné konstatovat, že nabídka cizích jazyků odpovídá poptávce ze strany žáků a rodičů.

Třetí položka dotazníku zkoumala způsob zapracování dalšího cizího jazyka v učebním plánu ŠVP:

Graf s DCJ v učebním plánu

Téměř 65 % z dotazovaných škol má v učebním plánu svého ŠVP další cizí jazyk zapracovaný ve formě volitelného předmětu tak, jak je uvedeno v RVP ZV. Téměř 20 % dotazovaných škol vyučuje další cizí jazyk ve formě povinného předmětu a zbývající školy nabízejí další cizí jazyk v jiné organizační formě.

Ve čtvrté položce dotazníku bylo cílem zjistit, ve kterých ročnících a s jakou časovou dotací se na základní škole další cizí jazyk vyučuje:

Graf s ÄŤasovou dotacĂ­ DCJ

Z šetření vyplynulo, že nejvíce škol zahajuje výuku dalšího cizího jazyka od 7. ročníku, přičemž školy, které nabízejí další cizí jazyk od 7. ročníku, volí většinou dvouhodinovou časovou dotaci. V 8. ročníku lze vysledovat i tendenci k tříhodinové časové dotaci. Nabídka dalšího cizího jazyka na 1. stupni ZŠ je ojedinělá, avšak zhruba 10 % škol nabízí další cizí jazyk již od 6. ročníku. Na základě odpovědí lze potvrdit hypotézu, že pro žáky se jeví jako nejvýhodnější začít s výukou dalšího cizího jazyka nejpozději od 7. ročníku.

V páté položce dotazníku měli všichni respondenti možnost vyjádřit se k očekávaným výhodám, které jsou spojeny se zavedením dalšího cizího jazyka jako povinného.

Z uvedených odpovědí jednoznačně vyplývá, že v zavedení dalšího cizího jazyka učitelé spatřují výhodu pro žáky, protože dalším cizím jazykem získají rozsáhlejší jazykovou vybavenost. Další četně zastoupená výhoda se týká podpory nadaných žáků. V souvislosti se zavedením povinného dalšího cizího jazyka shledávají učitelé organizační výhody pro školu, která bude moci snadněji sestavovat rozvrh, navyšovat počet hodin a lépe využije pedagogy. Některé školy si uvědomují, že zavedením povinného dalšího cizího jazyka bude podpořena návaznost a přechod výstupních jazykových úrovní ze základní na střední školu.

Mezi dalšími výhodami bylo zmíněno: zavedení povinného dalšího cizího jazyka je obecně správný trend; další jazyk na škole zvyšuje atraktivitu školy pro budoucí žáky a rodiče; další cizí jazyk je výhodný pro příhraniční regiony a umožňuje partnerské vztahy se školami v zahraničí. Tyto uvedené výhody jsou jasným signálem, že učitelé považují cizojazyčnou výuku za velmi důležitou.

V šesté položce dotazníku měli všichni respondenti možnost vyjádřit se k očekávaným nevýhodám, které jsou spojeny se zavedením dalšího cizího jazyka jako povinného.

Jako nejčastěji zmíněná nevýhoda povinného dalšího cizího jazyka bylo uvedeno přetěžování zejména slabších žáků. Právě toto byl jeden z protiargumentů v roce 2005, kdy se rozhodovalo, zda bude další cizí jazyk v RVP ZV stanoven jako povinný. Tvrzení, že cizojazyčná výuka je přetěžováním slabších žáků, se zakládá na obecném povědomí, že znalost jazyků je záležitostí „lepších“, nadanějších žáků. Ve skutečnosti není rozdíl mezi náročností matematické, jazykové nebo přírodovědné výuky. Naopak na základě neurolingvistických poznatků z oblasti bilingvního vzdělávání vyplývá, že bilingvismus jednoznačně přispívá k vysoké vzdělanostní úrovni.

Kvalitní výuka musí především zohledňovat individuální potřeby žáka, a pokud mají někteří ze žáků problémy s učením se cizích jazyků, je nutné tuto skutečnost řešit uzpůsobením didakticko-metodických postupů, stejně jako např. v matematice. Právě tzv. „slabší“ žáci mohou mít do budoucna problémy s uplatněním na trhu práce a velkou pomocí jim může být schopnost alespoň minimálně komunikovat v dalším cizím jazyce.

Za druhou nevýhodu je považováno personální zabezpečení výuky, což je v kontrastu s výše uvedenou výhodou, že škola bude moci lépe využít své pedagogy. Na tuto zmíněnou nevýhodu je nutné reagovat upozorněním, že pokud v současné době školy musejí další cizí jazyk minimálně nabídnout, musejí mít promyšlené i personální zabezpečení. Třetí uvedenou nevýhodou je obava ze snížení časové dotace pro jiné předměty anebo z navýšení celkového počtu hodin. V tuto chvíli má další cizí jazyk v RVP ZV vymezenou minimální časovou dotaci 6 hodin. Pokud by byl další cizí jazyk zaveden jako povinný od 7. ročníku, není důvod navyšovat stávající časovou dotaci, kterou by bylo možné využít variantou 2+2+2 (7., 8. a 9. ročník). Vzhledem k tomu, že vzdělávání v dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, měla by být současná hodinová dotace plně dostačující.

Další uvedená nevýhoda, že zavedení povinného dalšího cizího jazyka vede k omezení nabídky volitelných předmětů, se zakládá na nepochopení principu volitelnosti. Pokud bude změněn status dalšího cizího jazyka na povinný, nebude již volitelným předmětem, a nemůže tedy ani omezovat nabídku volitelných předmětů. Naopak v tuto chvíli status volitelnosti omezuje výuku dalšího cizího jazyka jako takového.

Výše uvedené výsledky rychlého šetření potvrzují vesměs tendence, které ve svých šetřeních ČŠI a ÚIV kontinuálně pozorují, a to následující:

1)      Němčina je v pozici dalšího cizího jazyka stále nejdominantnějším vyučovaným jazykem. Na vzestupu je výuka ruštiny.

2)      Téměř třetina základních škol v tomto školním roce vyučuje další cizí jazyk jako povinný. S touto skutečností je většinou spojena výhoda využití kvalifikovaných pedagogů na škole a snadnější tvorba rozvrhu. Na druhou stranu panují i obavy, že školy nebudou schopny personálně zajistit výuku dalšího cizího jazyka.

3)      Většina škol začíná vyučovat další cizí jazyk v 7. ročníku a některé i v 6. ročníku. Poukazuje to na skutečnost, že školy považují za vhodné začít vyučovat další cizí jazyk většinou dříve než v 8. ročníku.

4)      Školy si uvědomují, že je pro žáky důležité, aby se na základní škole seznámili alespoň se dvěma cizími jazyky, na druhou stranu školy vnímají další cizí jazyk jako překážku pro slabší žáky.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Kamila Sladkovská

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek pro obor:

Další cizí jazyk