Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jak jsme dopadli v občanské výchově?
Odborný článek

Jak jsme dopadli v občanské výchově?

15. 10. 2010 Základní vzdělávání
Autor
Jana Hrubá

Anotace

Mezinárodní výzkum ICCS 2009 – International Civic and Citizenship Education Study proběhl v roce 2009 v 38 zemích světa včetně České republiky. Byl zaměřen na znalosti a postoje žáků 8. ročníku základních škol a na výuku občanské výchovy. Bylo také provedeno srovnání znalostí žáků v roce 2009 s rokem 1999. V ČR se výzkumu zúčastnilo více než 4 600 žáků ze 144 škol a více než 1 600 učitelů.

Mezinárodní výzkum ICCS 2009 (International Civic and Citizenship Education Study) proběhl v roce 2009 v 38 zemích světa – včetně České republiky. Byl zaměřen na znalosti a postoje žáků 8. ročníku základních škol a na výuku občanské výchovy. Bylo také provedeno srovnání znalostí žáků v roce 2009 s rokem 1999. V ČR se výzkumu zúčastnilo více než 4 600 žáků ze 144 škol a více než 1 600 učitelů.

Mezinárodní průměr činil 500 bodů. Čeští žáci se svým výkonem 510 bodů zařadili na 18. místo ze 36 zemí. Při srovnání s výzkumem z roku 1999 byl u českých žáků zaznamenán statisticky významný poklesdisku deseti bodů. Zároveň dodejme, že tento pokles je jeden z nejvýraznějších (obdobný pokles byl zaznamenán jen na Slovensku, v Polsku a Bulharsku).

Národní průměry občanských znalostí:

Finsko

576

Dánsko

576

Korejská republika

565

Čína

559

Švédsko

537

Polsko

536

Irsko

534

Švýcarsko

531

Lichtenštejnsko

531

Itálie

531

Slovensko

529

Estonsko

525

Anglie

519

Nový Zéland

517

Slovinsko

516

Norsko

515

Belgie (Vlámsko)

514

Česká republika

510

Rusko

506

Lotyšsko

505

Španělsko

505

Rakousko

503

Malta

490

Chile

483

Litva

482

Řecko

476

Lucembursko

473

Bulharsko

466

Kolumbie

462

Kypr

453

Mexiko

452

Thajsko

452

Guatemala

435

Indonésie

433

Paraguay

424

Dominikánská republika

380

Výběrové požadavky nesplnily země: Hongkong a Nizozemí

Ve znalostech jsme nad průměrem

Testovaly se čtyři oblasti: občanská společnost a systémy, občanské principy, občanská angažovanost a občanská identita. Ve všech čtyřech obsahových oblastech byly v ČR zjištěny statisticky významné rozdíly mezi výsledky žáků jednotlivých typů škol. Žáci víceletých gymnázií výrazně převyšovali průměr ve všech sledovaných oblastech.

V oblasti znalostí se očekává, že si žáci vybaví nebo rozeznají definice, popisy a klíčové charakteristiky občanských konceptů a ilustrují je příklady. Očekává se, že budou interpretovat informace, ospravedlňují, nacházejí spojitosti, integrují, zobecňují, hodnotí, řeší problémy a tvoří hypotézy.

  • Občanská společnost a systémy (občané, státní instituce a občanské instituce)

Otázky v této oblasti se týkaly témat, jako jsou podpora demokracie, veřejná diskuze, politické systémy, role ombudsmana, zájmových skupin i médií, vztah demokracie a náboženství, občanská svoboda, rovná práva a další projevy demokracie. Právě v této oblasti se projevily největší rozdíly mezi výsledky žáků – víceletá gymnázia dosáhla v průměru o 36 bodů vyššího výsledku než žáci základních škol.

  • Občanské principy (rovnost, svoboda, sociální soudržnost)

Jednotlivé otázky se zabývaly např. lidskými právy, tolerancí rozdílného smýšlení, problémem minorit, sociální spravedlností, demokratickými principy, volebními principy a cenzurou. Chlapci dosáhli v této oblasti významně horších výsledků než dívky. Rozdíl mezi víceletými gymnázii a základními školami je opět výrazný (31 bodů). Čím větší je počet žáků ve třídě, tím vyššího skóre dosáhli její žáci.

  • Občanská angažovanost (rozhodování, ovlivňování, angažovanost v místních společenstvích)

Otázky se týkaly především znalostí o volbách, formách veřejného protestu a zájmových skupinách. Významně podprůměrných výsledků dosáhli žáci v Ústeckém kraji.

  • Občanské identity (představa sebe sama jako občana, občanská propojenost)

Jednotlivé otázky se týkaly občanských hodnot, respektování odlišných kultur, předsudků, tolerance odlišnosti, porozumění principům sociálního státu a ekonomickým principům. Rozdíl devíti bodů mezi pohlavími je tu ze všech čtyř oblastí nejvýraznější – chlapci dosáhli podprůměrného výsledku.

Celkově výrazně ovlivnil dosažené výsledky žáků zaměstnanecký status rodičů – čím vyšší byl, tím vyšší průměrné skóre žák získal.

Na celkové škále občanských znalostí převýšili žáci víceletých gymnázií národní průměr o 104 bodů  a průměr základních škol o 116 bodů.

Výrazné rozdíly jsou patrné také z hlediska dovednostních úrovní: pod úrovní 1 (méně než 395 bodů), úroveň 1 (395 až 479 bodů), úroveň 2 (479 až 563 bodů), úroveň 3 (563 a více bodů).  82 % žáků víceletých gymnázií dosáhlo úrovně 3 oproti 21 % žáků základních škol. Pouze 3 % žáků gymnázií se umístila na úrovni 1 a nižší, zatímco v základních školách to bylo celých 40 %

Jak to vypadá s občanskými postoji žáků?

Výsledky byly získány ze žákovských dotazníků.

Žáci 8. ročníků tráví volný čas zejména s kamarády (58 % více než 2 hodiny denně), a to buď v přímém osobním kontaktu, nebo prostřednictvím mobilního telefonu či chatování na internetu. Zřídka sledují zpravodajství v novinách, častěji v televizi (denně 33 %) nebo na internetu (18 %). O politická a sociální témata se zajímají více chlapci a žáci gymnázií. Do různých občanských organizací, klubů a skupin se nikdy nezapojilo přes 70 % žáků.

Angažovanost českých žáků ve školní a mimoškolní činnosti je podprůměrná, vyššího skóre než chlapci dosáhly dívky. Poměrně velký vliv mají žáci na zájmové aktivity nabízené školou a na úpravu školních pravidel, naopak málo mohou žáci ovlivnit školní řád, rozvrh hodin či obsah výuky. Částečný vliv mají v některých školách žáci na způsob výuky a používané výukové materiály. Žáci by se do rozhodování o chodu školy rádi více zapojovali. Většina si myslí, že by v každé škole měl pracovat školní parlament.

Při hodnocení učitelů čeští žáci vystavili svým pedagogům poměrně dobré vysvědčení. Většina žáků je přesvědčena o tom, že jim učitelé pomohou v případě potřeby a že učitelům jde o dobro žáků. Jen 54 % si ale myslí, že žáci dobře vycházejí s většinou učitelů. Znepokojivé je, že 18 % žáků se bojí šikany od ostatních žáků (více v základních školách) a 16 % se cítí ve své škole jako outsider (výrazně častěji chlapci).

Čeští žáci podporují demokratické hodnoty zhruba ve stejné míře jako jejich vrstevníci v zahraničí, nejvíce zdůrazňují svobodu slova, právo volit a rovnost. Svoje povědomí o politice sami nehodnotí příliš pozitivně. Jejich zájem se soustřeďuje zejména na témata, která jsou jim prostorově blízká – na životní prostředí a společenskou či politickou situaci v místě bydliště či v celé ČR. Malý zájem byl u žáků zjištěn o evropská a mezinárodní témata.

Poměrně nízká je důvěra českých žáků ve vybrané instituce, zejména v politické strany (28 %) a parlament (33 %), tyto hodnoty byly podprůměrné i z hlediska mezinárodního srovnání. Vysokou důvěru českých žáků mají zejména armáda, školy, policie, soudy a média.

Rozporné jsou názory na rovné postavení mužů a žen ve společnosti. Žáci téměř jednohlasně podporují rovnost práv, postavení v politice a stejné odměňování obou pohlaví a současně více než polovina mladých souhlasí s tím, že hlavní prioritou žen by měla být výchova dětí. Obdobně překvapivý je více než souhlas (40 %) s tím, že muži jsou způsobilejší k výkonu vysokých politických funkcí než ženy. Naprostá většina oslovených žáků se vyjádřila pro rovná práva pro etnické menšiny a přistěhovalce.

Poměrně nízká je deklarovaná ochota jít v budoucnosti k volbám, nejochotnější jsou žáci jít volit do místních zastupitelstev (cca dvě třetiny), naopak nejmenší je ochota volit do Evropského parlamentu (38 %). Aktivní politickou participaci plánuje jen malé procento českých žáků – o aktivním vstupu do politické strany uvažuje jen 9 % žáků.

Podpora politických stran u žáků osmých ročníků je velmi malá. Pouze 6 % žáků vyjádřilo velkou podporu a dalších 20 % větší podporu. Potvrdila se zde nedůvěra v politický systém – jen 38 % žáků si myslí, že v ČR funguje dobře. Žáci gymnázií jsou k institucím i celé ČR kritičtější než žáci základních škol.

Při porovnání s ostatními zeměmi je míra účasti a predispozic českých žáků pro občanský a politický život v porovnání s mezinárodním kontextem o něco nižší. Co se týče postojů českých žáků k menšinám a k rovnosti mužů a žen, jsou výsledky téměř průměrné, horší jsou pouze názory na rovnost etnických skupin.

Znalosti a postoje k EU a Evropě

V této oblasti prokázali čeští žáci ve srovnání s žáky z ostatních zúčastněných zemí nadprůměrné znalosti. Žáci víceletých gymnázií dosáhli výrazně lepších výsledků než žáci základních škol (rozdíl činil téměř 100 bodů na škále s průměrem 500). Stejně markantní byly rozdíly mezi žáky, jejichž rodiče zaujímají vysoký, střední a nízký zaměstnanecký status. Mezi první a třetí zmíněnou kategorií byl patrný rozdíl více než 70 bodů.

Čeští žáci prokázali nejlepší znalosti v oblasti týkající se evropské měny euro, kdy na všechny příslušné otázky odpovídali průměrně lépe než jejich vrstevníci z ostatních zemí. Ani oblast zákonů a politiky Evropské unie není žákům cizí; kromě jedné výjimky prokázali u všech otázek průměrné až významně nadprůměrné znalosti ve srovnání s průměrem zúčastněných zemí. Poněkud nevyvážené znalosti byly zjištěny u položek zjišťujících fakta o unii a jejích institucích. Místo zasedání Evropského parlamentu správně určila většina žáků, avšak navzdory konání voleb do Evropského parlamentu v roce testování (2009) pouhá čtvrtina žáků věděla, že evropské poslance volí občané jednotlivých zemí EU.

Dotazník zaměřený na postoje českých žáků k Evropě a Evropské unii poskytl rovněž širokou škálu poznatků. Ukázalo se, že čeští žáci mají slabší pocit evropské identity a sounáležitosti k Evropě než jejich vrstevníci z ostatních evropských zemí, přičemž chlapci se cítí být Evropany více než dívky. Velká většina českých žáků je hrdá na to, že je Česká republika členskou zemí Evropské unie.

Zájem žáků o evropské záležitosti se ukázal být poměrně vysoký. Čeští žáci hovoří o evropských tématech významně častěji než jejich vrstevníci z ostatních evropských zemí a také ve větší míře sledují tato témata v médiích.

Téměř všichni žáci v České republice se podle svých slov dokáží domluvit nebo dorozumět některým jiným evropským jazykem než českým a jejich vztah ke studiu cizích jazyků je velmi pozitivní. Tento vztah výrazně sílí s rostoucím zaměstnaneckým statusem rodičů žáka a je rovněž silnější u dívek než u chlapců. Dále se ukázalo, že čeští žáci spíše podporují restriktivní opatření k omezení volného pohybu občanů evropských zemí po Evropě a vedle toho ve velmi malé míře podporují rovná práva imigrantů v ČR.

Čeští žáci rovněž příliš nepodporují ideu politického sjednocování Evropy. Oproti tomu žáci podporují myšlenku slaďování politik jednotlivých zemí (v oblasti postojů k mimoevropským zemím, ochrany životního prostředí, vzdělávání, zákonů a hospodářské politiky) stejně jako jejich vrstevníci z ostatních zúčastněných zemí.

S výrazně nižší podporou se setkala myšlenka zavedení společné měny v Evropě, respektive Evropské unii, přičemž tato podpora byla výrazně vyšší u dívek než u chlapců. Žáci rovněž vyjádřili menší podporu rozšiřování Evropské unie, než jaká je patrná v ostatních zemích EU, které se výzkumu ICCS zúčastnily.

Rodinné zázemí žáků

Žákovské dotazníky také umožnily zmapovat socioekonomické a kulturní zázemí žáků, které ovlivňuje občanské znalosti a postoje. Potvrdilo se, že žáci gymnázií mají v průměru vzdělanější rodiče než žáci základních škol. Většina žáků gymnázia žije v rodině, kde má alespoň jeden z rodičů vysokoškolské vzdělání. Naopak většina žáků základních škol pochází z rodin, kde má alespoň jeden z rodičů středoškolské vzdělání s maturitou. 17 % všech žáků žije jen s jedním rodičem. Naprostá většina (88 %) žáků gymnázií se chystá dokončit vysokou školu v porovnání s 33 % žáků základních škol, kde 64 % žáků očekává, že dokončí střední školu s maturitou. V průměru tedy pocházejí žáci v gymnáziích z rodin s vyšším statusem a jsou také více motivováni k dalšímu studiu než žáci v základní škole.

Odlišnosti výuky občanské výchovy ve školách

Údaje byly získány z dotazníků pro ředitele a učitele. Bylo zjištěno, že občanská výchova má své pevné místo v kurikulu 8. tříd jak v základních školách, tak v gymnáziích, v drtivé většině jako specializovaný předmět s vyučujícím téhož zaměření. Výuka probíhá většinou interaktivní formou diskuze mezi žáky, mezi žáky a učitelem nebo prací ve skupinách. Pomocí těchto forem vyučují častěji mladší učitelé než starší.

Ředitelé kladou větší důraz na cíle, které se soustředí na faktické znalosti žáků. Připisují větší důležitost znalostem o právech a povinnostech občanů (73 %), menší důraz kladou na rozvoj schopností a dovedností žáků řešit konflikty a na rozvoj účinných strategií boje proti rasismu a xenofobii. Také učitelé 59 % žáků základních škol chápou jako nejdůležitější cíl rozšiřování těchto znalostí. V gymnáziích učitelé vnímají častěji (55 %) jako cíl podporu kritického a nezávislého myšlení žáků, kladou vyšší důraz na rozvoj analytických schopností  žáků než na rozvoj faktických znalostí. Překvapivé v tomto směru je, že nejčastější formou výuky v gymnáziích (71 %) je výklad učitele, při kterém si žáci dělají poznámky. Ale častěji než v základních školách při výuce učitel klade otázky a žáci odpovídají a je používána metoda scének a modelových situací. Vliv na používané výukové materiály má sebedůvěra učitelů – čím je vyšší, tím častěji učitel používá informační technologie a média. Učitelé občanské výchovy v ZŠ se častěji zapojují se svými žáky do školních i mimoškolních aktivit, zatímco žáci gymnázií se významně často neúčastní žádných aktivit.

Důležitá je občanská atmosféra přímo ve škole. Žáci gymnázií mají významně vyšší možnost participace – volit si své zástupce může 100 % žáků, v ZŠ tuto možnost nemá 18 %. Plná třetina všech žáků ale nemá ve své škole školskou radu – 20 % žáků gymnázií a 32 % žáků 8. tříd základních škol. Více než dvě třetiny žáků jsou ve školách, kde svůj názor vyjadřují málo nebo jej nevyjadřují vůbec. Velký vliv na účast žáků při diskuzích o společenských tématech a v občanských aktivitách má vnímání otevřenosti třídního klimatu.

Také v účasti rodičů na aktivitách školy panují mezi jednotlivými školami velké rozdíly, zvláště v základních školách. Učitelé jsou při řešení školních problémů výrazně aktivnější v základních školách než v gymnáziích, a to jak v občanských, tak ve výchovných činnostech. Mezi jednotlivými základními školami se jeví v účasti žáků, rodičů a učitelů na životě školy vyšší rozdíl než mezi gymnázii, která obecně působí jako uzavřenější a hierarchičtější instituce.

Faktory ovlivňující úroveň znalostí žáků z občanské výchovy

Výzkum se zabývá také zkoumáním faktorů, které výsledky žáků ovlivňují. Používá k tomu tzv. víceúrovňových modelů, s jejichž pomocí dochází k zajímavým výsledkům. Rozdíly mezi školami vysvětluje z více než 80 % samotný fakt, zda se jedná o základní školu nebo gymnázium. Na individuální úrovni se potvrdil závěr z jiných mezinárodních studií o rozdílu mezi pohlavími. Dívky dosahují o 11,5 bodu lepších výsledků než chlapci. Znalosti žáků v občanské výchově výrazně pozitivně ovlivňuje zájem o politické a společenské dění. Dále se významně prokázal kulturní vliv rodiny – žáci z rodin s vyšším kulturním zázemím dosahují lepších výsledků. Výrazným motivačním prvkem je také počet let očekávaného vzdělání.

Studie dochází k závěru, že to, jak si žák osvojí znalosti z občanské výchovy, nezáleží tolik na škole, kterou navštěvuje, jako spíše na různých individuálních charakteristikách. Při zohlednění rodinného, individuálního a školního prostředí se vedle typu školy jako nejdůležitější ukazují zájem žáka o společenská témata a jeho motivace, které sehrávají vyšší úlohu pro dosažení výsledků než rodinné zázemí žáka.

Obdobně se studie zabývá vysvětlením postojů a budoucího chování žáků. Výsledky v této kapitole jsou zatím předběžné. Budou zpracovány další analýzy, výsledky budou postupně publikovány.

Použité zdroje:

Mezinárodní výzkum ICCS 2009 – International Civic and Citizenship Education Study. Stručné shrnutí (2010-09-21) [online]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/soubor/4348

SCHULZ, W. a kol. Prvotní zjištění z Mezinárodní studie občanské výchovy. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, 2010 [online]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/clanek/368/2043.

SOUKUP, P. (ed.) Národní zpráva z Mezinárodní studie občanské výchovy. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, 2010.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Pedagogika