Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Výuka k podnikavosti
Odborný článek

Výuka k podnikavosti

24. 10. 2006 Základní vzdělávání
Autor
Zina Pávišová

Anotace

Evropská komise přijala plán, podle kterého by se měla na všech typech škol (všeobecných i odborných) zařadit do školního kurikula výuka k podnikavosti. Výchovou možných budoucích podnikatelů dojde ke snížení nezaměstnanosti a růstu konkurenceschopnosti všech států EU.
Školy v EU mají podle Evropské komise více učit podnikání

Evropská komise přijala plán, který má už od základní školy povzbuzovat výuku a rozvíjení ducha podnikavosti v Evropské unii. Nejlépe tím, že si žáci či studenti založí v rámci školního projektu fiktivní firmu přímo ve škole či na univerzitě. Žákovské fiktivní firmy mohou mít za partnery reálné firmy, které jim poslouží jako vzor.

"Potřebujeme vytvořit ve společnosti příznivější ovzduší pro podnikání a povzbuzovat zejména mladé Evropany, aby se stali zítřejšími podnikateli. Potřebujeme systematický přístup k výuce podnikavosti na všech úrovních, od základních škol až po univerzity," vysvětlil místopředseda EK pro průmysl Günter Verheugen.

O kondici ducha podnikavosti na starém kontinentu svědčí i průzkumy Eurobarometr, podle nichž tři pětiny Evropanů nikdy ani neuvažovaly o vlastním podnikání a podle poloviny Evropanů nemá smysl ani začínat, hrozí-li riziko neúspěchu. Totéž si však myslí jen třetina Američanů.

Výzkumy ze Skandinávie dokazují, že do podnikání se čtyřikrát častěji pustí chlapec či dívka, kteří si první zkušenost s podnikáním odbyli už na střední škole (všeobecné i odborné). Zatím se však do programů "minipodnikání" na středních všeobecných i odborných školách v EU a Norsku každým rokem zapojí okolo 200 000 žáků. V Irsku a Británii jsou takto zapojeny dvě pětiny až polovina škol (všeobecných i odborných). Ale nabídka se dotýká jen asi 15 procent žáků a skutečná účast středoškoláků osciluje mezi jedním až nejvýše dvěma procenty. V Česku se podle odhadu EK zapojilo předloni asi tři až pět procent středních všeobecných i odborných škol a více než šest tisícovek žáků. Údaje za Slovensko chyběly.

Komise doporučila členským zemím sérii opatření, například zahrnout výuku k podnikavosti do osnov všech typů škol (jak všeobecných, tak odborných; od základního až po vysokoškolské vzdělávání), povzbuzovat spolupráci mezi školami a místní podnikatelskou komunitou i zakládání malých žákovských podniků. Zejména na vysokých školách technického směru by měl duch podnikavosti prolnout různými přednáškami. Žádoucí je rovněž zapojit do výuky podnikatele v roli pedagogů či vyměňovat si praktické poznatky škol o úspěšných příkladech.

EK argumentuje i tím, že dobrá pětina žáků všeobecných i odborných škol, kteří se zapojili do činnosti malých středoškolských firem, si po studiích zakládá vlastní podniky. Školní minipodnikání však často naráží na právní a byrokratické překážky či nejasnosti ohledně placení daní a odvodů. Kde je to možné, mělo by se na žákovské podniky pohlížet jako na pedagogický nástroj, nikoliv jako na podnikatelský subjekt. Pro tyto podniky by měla platit zjednodušená pravidla, měly by být osvobozeny od placení DPH a daní z příjmu, dále by mělo být žákovským podnikům umožněno nabízet své služby, prodávat výrobky do obchodů, otevírat účty v bankách apod.

Podle komisaře pro školství Jána Figeľa mohou doporučení EK k rozvoji podnikatelských schopností mládeže přispět k vytvoření moderní společnosti založené na znalostech a zvýšení evropské konkurenceschopnosti. "Podnikavost zahrnuje schopnost jedinců přeměnit nápady v činy, chopit se iniciativy, nést odpovědnost, přijmout riziko a dosahovat cílů. Potřebujeme, aby mladí lidé pěstovali v sobě tyto schopnosti již během svého vzdělávání," zdůraznil Figeľ. Připustil, že komise nevytyčila cíle v podobě přesných ukazatelů, protože to ve školství ani není v její pravomoci, ale výsledek by se měl časem projevit hlavně na evropské konkurenceschopnosti.

Výuka k podnikavosti v Anglii

Jednou ze zemí, která se zabývá tématem výuky k podnikavosti, je Anglie. Anglie se rozhodla, počínaje zářím roku 2005, investovat do tohoto projektu každoročně 60 miliónů liber. Finanční podpora se bude týkat všech žáků anglických středních škol, zaměří se na aktivity podporující podnikatelskou způsobilost - cit pro inovace, kreativita, risk-management, převzetí rizika, schopnost dělat rozhodnutí, mít vlastní názory a umět je obhájit. Výuka k podnikavosti se tedy skládá ze způsobilostí zaměřených na lepší finanční, ekonomické a obchodní chápání. Žáci potřebují dostat příležitost k tomu být podnikaví skrze své znalosti, zkušenosti a schopnosti. Úkolem školy je vytvořit takové prostředí, ve kterém budou žáci povzbuzováni k převzetí iniciativy a ve kterém získají zkušenosti se svým vlastním "prvním podnikáním".

Projekt "Malé podniky ve středoškolském vzdělávání"

Daný projekt proběhl za přispění Evropské komise a expertů z řad odborníků na problematiku výuky podnikání. Za Českou republiku se projektu zúčastnili pracovníci Národního ústavu pro odborné vzdělávání RNDr. Miroslav Kadlec a Ing. Lukáš Hula. Za ostatní státy se projektu zúčastnili jak představitelé odborného a všeobecného vzdělávání, tak i představitelé ministerstev školství, zástupci ekonomických a podnikatelských subjektů, bank a dalších vzdělávacích institucí.

Propagace podnikatelské kultury a samostatné výdělečné činnosti je důležitou součástí inovativních snah v oblasti vzdělávání (odborného i všeobecného). Žáci by se s těmito oblastmi měli seznámit již v rámci školního kurikula. Při těchto činnostech žáci procvičují veškeré klíčové kompetence tak, jak je uvádí české RVP pro základní i gymnaziální vzdělávání (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní). Co se týče českého kurikula, lze danou problematiku promítnout do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, konkrétně do tematického okruhu Svět práce. V gymnaziálním vzdělávání může být dán žákovským podnikům větší prostor, neboť se téma odrazí ve všech tematických okruzích vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (Trh práce a profesní volba, Pracovněprávní vztahy, Tržní ekonomika, Státní hospodářství, Finance).

Rozvoj podnikatelské kultury je důležitý nejen pro jedince, ale i pro ekonomiku a společnost jako celek. Tyto dovednosti mají potenciální vliv na snižování nezaměstnanosti, růst konkurenceschopnosti a celkový růst společnosti. Žáci mohou své zkušenosti využít jak v samostatném podnikání, tak jako zaměstnanci uvnitř firem různých velikostí.

V daném projektu je pozornost zaměřena na tzv. malé podniky (žákovské podniky), kdy žáci všeobecných i odborných škol vyvíjejí skutečnou ekonomickou aktivitu tím, že vedou a provozují vlastní podnik. Jedná se o pedagogický nástroj vycházející z praktických zkušeností získaných při provozování úplného projektu podniku a z interakce s externím prostředím (světem byznysu, místní komunitou). Žáci napodobují funkce, procesy a cíle reálné firmy, přičemž spolupracují se skutečnými firmami či místní veřejností. Žákovské podniky produkují nebo prodávají zboží a služby.

Konkrétní příklady žákovských malých podniků

Norsko
Žáci páté a šesté třídy základní školy zrekonstruovali vikingskou farmu, kde návštěvníkům demonstrovali život v komunitě Vikingů, jejich oblečení, způsob přípravy pokrmů a další činnosti, kterým se Vikingové v průběhu běžného dne věnovali.
V jiné norské základní škole založilo pět dívek společnost "Dogbag", která se zabývala výrobou a následným prodejem sáčku na psí exkrementy. Tento sáček, na rozdíl od běžně používaných, měl schopnost rozložit se během přibližně čtyř dnů, aniž by znečišťoval či jinak zatěžoval životní prostředí (dívky pro jeho výrobu použily speciální, snadno se rozkládající materiál).

Švédsko
Žáci založili společnost "Presnatch", které se podařilo nalézt způsob, jak zamezit drobným krádežím osobních věcí na veřejných místech (v kavárnách, restauracích, hotelích). Společnost navrhla speciální háček, který byl přimontován ke spodní části židle. Hosté si tedy při návštěvě restaurace mohli zavěsit kabelky na tyto háčky, čímž se výrazně zvýšilo jejich pohodlí (hosté nemuseli, ze strachu před zloději, držet své věci na klíně). Tento nástroj žáci vyvinuli ve spolupráci se švédskou státní policií a nechali si ho patentovat (výrobek je ve Švédsku zcela unikátní).

Irsko
16 irských žáků získalo své první podnikatelské zkušenosti prostřednictvím firmy "Schoul Days", která se zabývala vydáváním školní publikace. Jednalo se o barevnou knihu o 32 stranách formátu A4 shrnující všechny události a informace jednotlivých školních let.

Estonsko
V malé vesnici s vysokou nezaměstnaností se skupina žáků v rámci žákovského malého podniku věnovala výrobě počítačové myši. Výrobek byl potažen látkou a měl vzhled hračky. Žáci udělali produktu reklamu v médiích a novinách, díky čemuž byl o výrobek velký zájem. Žáci dále pokračovali ve studiích na vysoké škole a nyní plánují založení vlastní společnosti. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v některých regionech Estonska se toto řešení jeví jako vhodné. Díky úspěchu a medializaci daného žákovského podniku vzrostl zájem o tento pedagogický nástroj jak mezi žáky a učiteli, tak mezi rodiči.

Německo
V říjnu roku 2002 založili žáci podnik s názvem S4S - Students for Students. Výrobkem jejich podniku byla kolekce 166 her pro různá skupinová setkání, semináře, narozeninové party. Všechny hry byly opatřeny podrobnými instrukcemi. Společnosti se podařilo prodat více než 580 kopií, čistý zisk se blížil 2000 EUR. Žáci firmu rozdělili na 4 oddělení - administrativní, marketingové, výrobní a finanční. V začátcích "podnikání" hrálo nedůležitější roli marketingové oddělení, které bylo zodpovědné za reklamu - zajistilo spoty v televizi, rádiu a reklamu v novinách. Rovněž se zabývalo možnostmi prodeje daného výrobku (hry společnost prodávala ve spolupráci s jinými žákovskými podniky, dále přes internet či na trzích). Výrobní oddělení nebylo zodpovědné pouze za výrobu her, ale také za co možná nejlevnější způsob tisku produktu. Někteří žáci pokračovali v činnosti i po likvidaci tohoto žákovského podniku.

Závěr

Tyto programy mohou být aplikovány na všech stupních vzdělávání a v jakémkoliv typu škol. Programy žákovských podniků bývají jak součástí kurikula v rámci běžných vyučovacích hodin, tak součástí mimoškolních aktivit. Školní aktivity jsou většinou doplněny speciálně zaměřenými mimoškolními činnostmi, které žáci věnují organizování obchodních operací (vývoj produktů, kontakt s dodavateli a zákazníky, prodej atd.). Tyto činnosti jsou do značné míry založeny na nadšení a dobré vůli jak žáků, tak učitelů.

Tato metodologie získala příznivce z řad učitelů, žáků, rodičů i ostatní odborné veřejnosti. Stále se zvyšující obliba žákovských podniků může být způsobena následujícími aspekty:

  • silné propojení školy (všeobecné i odborné) se světem byznysu a místní komunitou, účast soukromého sektoru na chodu školy;
  • flexibilita a možná adaptace těchto vzdělávacích programů do různých stupňů vzdělávání, možnost přizpůsobení místním podmínkám;
  • nadšení a motivace všech žáků (rovněž těch žáků, kteří při tradičních výukových metodách motivaci zcela postrádají);
  • termíny, jako kreativita, iniciativa a inovace, mohou být pochopeny i mladými lidmi.

Je nutné zmínit, že aktivity a propagace žákovských malých podniků jsou ve většině zemí nahodilé, ne příliš intenzivní a systematické. Z projektu vyplynulo několik zásadních bodů, které by napomohly efektivně implementovat metody žákovských podniků do vzdělávacích systémů:

  1. Celkový rozvoj strategie výchovy k podnikavosti ve školách. V této strategii by byly žákovské podnikové programy zdůrazněny jakožto důležité aspekty v rámci tvorby kurikula.
  2. Nastavení spolupráce mezi různými ministerstvy, obchodními společnostmi, nevládními organizacemi, vzdělávacími institucemi, městskou samosprávou ve snaze co nejvíce podpořit aktivity žákovských podniků.
  3. Podpora a aktivní propagace činností žákovských podniků ve školách, pro vedení škol a učitele.
  4. Odstranění administrativních překážek při implementaci metody žákovských podniků do kurikula.

Žákovské podniky představují jednu z nejlepších metod a efektivních nástrojů, jak ve školách propagovat ducha podnikavosti. Nabídka těchto programů umožňuje žákům, aby byli informováni o možnostech v podnikatelské sféře, rovněž je vybavuje širokým rámcem schopností, které je provázejí nejenom v jejich budoucí profesní kariéře, ale i po celý život, kdy by měli být žáci aktivními a platnými členy společnosti. Důležitým aspektem pro začlenění žákovských podniků do kurikula je možnost samostatného objevování světa byznysu, žáci jsou motivováni k dynamickému startu vlastního prosperujícího podnikání. V dlouhodobém měřítku je tento faktor rozhodující pro růst a konkurenceschopnost všech evropských zemí.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Zina Pávišová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Člověk a svět práce 2. stupeň