Odborný článek

Duhové metody

6. 9. 2010 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Anna Doubková
Spoluautor
PaedDr. Karel Tomek

Anotace

Příspěvek zobecňuje zkušenosti z práce na stanovování vzdělávacích cílů a uvádí je do souvislosti s volbou vhodných metod při práci učitele. Autoři vycházejí z praktických zkušeností s vedením seminářů na toto téma ve sborovnách.

Každý z nás, pedagogů, denně řeší otázku, jak naučit žáky nebo studenty tomu, čemu je naučit chceme (máme), když každý z nich je jiný. Výukové situace se neustále mění a koneckonců se nám pod rukama proměňují i témata, kterým se ve výuce věnujeme. O úspěchu nebo neúspěchu naší práce rozhoduje především to, jak bohatý je výběr metod, které ovládáme a především naše dovednost vybrat tu správnou. To znamená pro konkrétní žáky v konkrétní situaci použít nejvhodnější metodu. Chce to zkušenost a také „pořádek na pracovišti”.

Oba jsme věnovali mnoho let práce právě v oblasti forem a metod práce. Stovky metodických příspěvků, které dnes tvoří úžasnou databázi Katalogu forem a metod – KAFOMET, jsme se pokoušeli třídit tak, aby bylo pro učitele snadné si z nich vybírat. Způsobů, jak třídit metody, je mnoho a není smyslem toho příspěvku přinést jejich přehled. Faktem je, že každé třídící kritérium je užitečné pro určitý úhel pohledu, a čím komplexněji chceme metodu popsat, tím složitější struktura vzniká. A tím hůře je přehledná. Naší ambicí je struktury zjednodušovat a maximálně přiblížit praxi.

Cíle a žák

V souvislosti se zaváděním rámcových a školních vzdělávacích programů došlo ke zdůraznění role žáka a také cílů vzdělávání na různých úrovních. V souvislosti s tím jsme jako pomoc pedagogům, kteří pracovali na osnovách vyučovacích předmětů, a tedy plánovali vzdělávací cíle do ročníků (dílčí/školní výstupy, očekávané výstupy), vytvořili nástroj „Duhový most”. Jeho podstata je založena na logice postupného vývoje vzdělávacích cílů od základní, nejnižší úrovně (znalostí), až k úrovním vyšším. Tato úvaha vychází z toho, že určitou kvalitu výstupu pro příslušné období a vzdělávací obor stanovuje konkrétní rámcový vzdělávací program.

Základním vodítkem byla idea taxonomie vzdělávacích cílů srozumitelně a přehledně formulovaná už před půl stoletím Američanem Bloomem.

Jako součást tohoto plánovacího nástroje vznikl i přehled „Spektrum vzdělávacích cílů”, zkráceně Spektrum. Jde o přehled sloves, která popisují jednotlivé úrovně taxonomie vzdělávacích cílů z hlediska toho „co žák”. Pro usnadnění orientace, vizualizaci a svým způsobem i grafickou kontrolu jsme přiřadili šesti úrovním taxonomie šest spektrálních barev v pořadí, v jakém jsou zastoupeny ve slunečním spektru. Proto Duhový most. Nástroj se osvědčil a pomohl řadě učitelů vytvořit osnovy vyučovacích předmětů, ve kterých se úroveň vzdělávacích cílů postupně zvyšuje. A dosažitelnost cíle, jak všichni víme, motivuje a stimuluje tak rozvoj.

Cíle a metody

Dalším logickým krokem bylo použití tohoto strukturovaného pohledu na výuku i pro oblast vzdělávacího procesu. Tedy pro řízení činností ve výuce. Často slyšíme o moderních metodách, aktivizujících metodách apod. Víme, že některé metody jsou jistě novější než jiné, některé metody více aktivizují žáky než jiné. Jsme však hluboce přesvědčeni, že moderní vždy neznamená dobré. Žádná metoda není sama o sobě dobrá nebo špatná.

Dobré nebo špatné je její použití v určitých souvislostech a za konkrétním účelem. Pro učitele je tedy zásadní mít jasno především v cílech výuky. Teprve ve vztahu k těmto cílům lze provádět volbu metod. Zažili jsme mnohokrát bouřlivé diskuze o jednotlivých metodách a formách. Co bylo účinné u jednoho učitele v určité třídě, se naprosto minulo účinkem jinde a v jiné situaci.

Kdybychom se smířili s tímto faktem, znamenalo by to rezignovat na nějaké třídění a doporučit učitelům, aby si vyzkoušeli různé metody, a ty, které se jim osvědčí, používali. Metoda pokusu a omylu je však zdlouhavá a dnes již přece jen překonaná.

Metody a žák

Výsledkem je pokus nabídnout jednoduché třídění metod. Došli jsme k němu postupnou analýzou výběru metod, které se v našich školách obvykle používají. Netvrdíme, že se jedná o kompletní výběr a u některých metod se pohybujeme na hranici mezi metodou a formou. Každou metodu jsme analyzovali ze dvou hledisek. Jsou zde stručně popsané typické činnosti žáka, které při použití metody probíhají. Na druhou stranu jsme popsali typické činnosti učitele při realizaci metody. Postupnou „destilací” jsme došli k celkem stručným souborům hesel, která popisují každou metodu z obou hledisek.

Vznikl lexikon metod, který obsahuje název metody, typické činnosti žáka, typické činnosti učitele a ještě jednu zásadní věc. Tou je přiřazení metody k jedné z úrovní vzdělávacích cílů (dle Blooma). Na základě analýzy metody jsme přiřadili každou metodu k právě jedné úrovni vzdělávacích cílů, pro jejíž rozvoj má daná metoda největší potenciál. Neznamená to, že by nebylo možné využít metodu i pro jiný účel. My jsme však hledali odpověď na otázku: Pro kterou úroveň vzdělávacích cílů se daná metoda hodí především? Jako v mnoha jiných věcech, v pedagogice se jedná spíše o spojité, kontinuální funkce než o přesně oddělené kategorie.

Původní lexikon se tímto přiřazením změnil v nástroj „Duhové metody”, který je určen pro snadný výběr metod ve vztahu k úrovním vzdělávacích cílů. Na mnoha seminářích jsme si ověřili, že toto pojetí je učitelům velmi blízké a srozumitelné. Červené metody pro rozvoj znalostí jsou naprosto v pořádku v případě, že je naším cílem rozvoj konkrétních znalostí. Teprve na takto vybudovaných základech můžeme stavět s použitím „oranžových metod” porozumění a učit žáky pochopení skutečně prakticky aplikovat na třetí „žluté” úrovni s použitím „žlutých metod” apod. Ukázalo se, že žádné další složité třídění pro praktické využití ve škole není potřeba.

Celý text příspěvku na toto téma byl publikován v KAFOMETu Personální rozvoj školy (DOUBKOVÁ, Anna, TOMEK, Karel. Metody práce a vzdělávací cíle. In Personální rozvoj školy KAFOMET. 1. vyd. Stařeč : INFRA, s. r. o., 2009. Základní dílo. ODB-002.6. ISSN 1804–0373.), ze kterého jsou převzaty popisy jednotlivých metod publikované ve wiki.

V současné době pracujeme s oborovými týmy na specifikaci tohoto základního přehledu pro jednotlivé předměty (Duhové metody v matematice, Duhové metody pro rozvoj čtenářství, www.infracz.cz).

 


Seznam, třídění a popis Duhových metod nabízí Metodologický slovník v modulu Wiki.

Literatura a použité zdroje

[1] – TOMEK, Karel. Metody práce a vzdělávací cíle. In Personální rozvoj školy KAFOMET. 1. vydání. Stařeč : INFRA, s. r. o., 2009. 12 s. ISBN 18040373.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Anna Doubková

Hodnocení od uživatelů

Jan Zouhar
7. 9. 2010, 12:10
Tento odkaz je neaktivní - publikované ve wiki.
David Pokorný
7. 9. 2010, 13:18
Byl problém ve wiki, už je opraven

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Didaktika