Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Hodnocení učitelů na Mezinárodní škole v Praze
Odborný článek

Hodnocení učitelů na Mezinárodní škole v Praze

15. 9. 2006 Základní vzdělávání
Autor
Jana Straková

Anotace

Příklad systematického hodnocení práce učitelů za delší časové období.

Článek je převzat z Moderního vyučování.


Dosud byla práce učitelů hodnocena podobně jako na našich školách. Jediný rozdíl spočíval v tom, že místo inspektora posuzoval práci učitele člen vedení školy. Nový způsob hodnocení má lépe podporovat cíle kurikulární reformy.

Podstatou nového způsobu hodnocení je to, že zkoumá práci učitele opravdu důkladně. Hodnocení není založeno na jedné nahodilé návštěvě v hodině, ale na podrobném studiu učitelových příprav, žákovských prací, opakovaných cílených hospitacích a rozhovorech s učitelem. Hodnocení je zaměřeno na následující čtyři oblasti práce učitele: plánování a příprava, hodnocení práce žáků, výuka a spolupráce s kolegy. Systematickým hodnocením své práce projde každý učitel jednou za 3 roky. V ostatních dvou letech volí mezi dvěma metodami alternativního hodnocení. Může si vytvářet portfolio, do kterého zakládá materiály dokumentující, co se mu v daném školním roce v práci podařilo. Typickým příkladem takového materiálu jsou například ukázky zdařilé práce žáků. Učitelé mohou také utvořit se svými kolegy neformální skupinu "kritických přátel". Učitelé, kteří jsou v ní zapojeni, spolu hovoří o své práci, vzájemně se navštěvují v hodinách a poskytují si zpětnou vazbu. V tomto příspěvku se budeme věnovat systematickému hodnocení práce učitele. Pro každou ze čtyř hodnocených oblastí uvádíme kritéria, kterými se hodnocení řídí, tak jak jsou uvedena v příručce, která je k dispozici všem zaměstnancům školy.

Při hodnocení úrovně přípravy a plánování se zkoumá, zda a jak učitel:

  • zná standardy, očekávané cíle a pedagogické záměry školy
  • volí výukové cíle tak, aby vedly k porozumění danému učivu
    • definuje znalosti a dovednosti, které jsou nezbytné pro porozumění danému učivu
    • volí úkoly, na kterých žáci předvedou, že látce porozuměli
    • volí evaluační nástroje, na jejichž základě budou výsledky žáků hodnoceny
    • volí aktivity, pomocí kterých mají žáci v hodinách dosahovat výukových cílů
    • sestavuje výukové složky tak, aby tvořily vzájemně provázaný výukový celek
    • zapojuje žáky do cílené kolektivní reflexe efektivity výukového celku
    • cíleně vytváří v hodině vstřícné klima, které podporuje učení

    Při hodnocení evaluačních metod se zjišťuje, zda a jak učitel:

    • poskytuje jednotlivým žákům bezprostřední, pravidelnou a užitečnou zpětnou vazbu
    • shromažďuje doklady o žákovských výkonech, jak tyto výkony hodnotí a jak efektivně tlumočí výsledky hodnocení žákům a rodičům
    • informuje žáky o cílových pojmech, vědomostech, dovednostech a postojích před započetím práce na výukové jednotce
    • poskytuje žákům příležitost demonstrovat porozumění učivu prostřednictvím různých typů úloh včetně úloh praktických
    • poskytuje žákům příležitost hodnotit své výkony a výkony svých spolužáků
    • používá dostatečně širokou škálu strategií, které berou v úvahu různé učební styly, předpoklady a domácí zázemí jednotlivých žáků
    • hodnotí individuální pokrok každého žáka
    • používá odpovídající strategie pro dokumentování a poskytování informací o rychlosti a povaze žákova učení
    • používá výsledků hodnocení k adaptaci výukového procesu, výukových metod nebo obsahu výuky a k pomoci žákům při stanovování jejich individuálních výukových cílů

    Při hodnocení výukových strategií se zjišťuje, zda a jak učitel:

    • využívá rozmanitých výukových strategií a zdrojů k naplnění rozmanitých potřeb jednotlivých žáků a jejich učebních stylů
    • zajišťuje cílené a promyšlené učení pro všechny žáky
    • zapojuje žáky do řešení problémů, kritického myšlení a dalších aktivit, které dávají smysl obsahové náplni jednotlivých předmětů
    • zprostředkovává autentické učební situace, které poskytují žákům možnost vlastní volby i spolupráce s ostatními a vedou je k přijímání zodpovědnosti
    • vytváří takové výukové prostředí, které umožňuje zapojení všech žáků
    • vytváří takové výukové prostředí, které vede k vzájemnému respektu, zodpovědnosti, čestnosti a soucitu
    • vede žáky k tomu, aby se chovali zodpovědně a aktivně ovlivňovali dění kolem sebe
    • propojuje učivo s reálným životem
    • provádí reflexi každé hodiny a každého projektu a na základě této reflexe modifikuje výuku

    Při zkoumání spolupráce s kolegy a podílu učitele na spoluutváření učící se společnosti ve škole se zkoumá, zda a jak učitel:

    • klade při všech rozhodovacích procesech důraz na prospěch žáků
    • aktivně a konstruktivně spolupracuje s kolegy
    • respektuje rozhodnutí, která byla učiněna
    • rozpozná kulturní odlišnosti a dovede efektivně pracovat a komunikovat s příslušníky různých kultur
    • respektuje důvěrnost informací, které jsou mu ve škole sdělovány
    • je při společném rozhodování schopen vyslechnout a respektovat názory ostatních členů pedagogického sboru a zaměstnanců školy
    • přistupuje k ostatním členům školní komunity s respektem a pochopením
    • rozpozná své vzdělávací potřeby a aktivně je naplňuje
    • podporuje další rozvoj členů komunity otevřeným a konstruktivním sdílením svých vědomostí, dovedností a myšlenek
    • spolupracuje s rodinami žáků při dosahování vzdělávacích cílů jejich dětí
    • uloží některým žákům méně úkolů, které pečlivě vybere tak, aby obsahovaly všechny pojmy, které jsou součástí výukové jednotky
    • uloží některým žákům ke stejným pojmům náročnější úkoly, aby u těchto žáků podpořil rozvoj pokročilejších dovedností
    • založí třídní diskusi o podobných literárních tématech na textech různé obtížnosti
    • předloží žákům při zadávání projektu několik možností a povolí jim výběr
    • organizuje výuku v malých skupinách (a procvičuje způsoby práce v malých skupinách)
    • k podpoře zapojení žáků používá počítače, které umožňují individualizaci výuky

    Zajišťovat cílené a promyšlené učení pro všechny žáky může učitel například tak, že:

    • vyžívá žákovských portfolií pro sledování jejich akademického růstu
    • seznamuje žáky s různými učebními styly, aby se naučili o svém učení přemýšlet

    Zprostředkovat autentické učební situace, které poskytují žákům možnost vlastní volby i spolupráci s ostatními a vedou je k přijímání zodpovědnosti, může učitel například tak, že:

    • nabízí řadu aktivit, ze kterých si mohou žáci volit
    • trénuje žáky v sebeevaluaci
    • učí žáky pracovat efektivně jako členy skupiny, učí je zaujímat ve skupině různé role
    • vede žáky ke stanovování realistických cílů a termínů pro své projekty

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Autoevaluace školy