Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Potenciál reflexe ve vyučování

Ikona teoreticky

Potenciál reflexe ve vyučování

Ikona odbornost
Autor: Petra Frišová
Anotace: Reflexe představuje účinný způsob, jak získat ze spontánně vzniklé situace ve vyučování či záměrně navozené aktivity maximum a jak posunout žáka o krok vpřed. Příspěvek seznamuje s nároky kladenými na učitele se zřetelem k jejich dovednostem. Díky uvedenému souhrnu dovedností potřebných pro reflexi je ukázáno, jak komplexní záležitostí reflexe je a ovládnutí kterých dovedností je pro její kvalitní provádění klíčové.
Téma příspěvku:Osobnostní a sociální výchova
Klíčová slova: učitel, reflexe, dovednosti potřebné pro reflexi

V současné době je ve vyučování moderní využívat nejrůznější druhy her, aktivit a cvičení. Pro žáky je většinou tento způsob učení atraktivnější než klasický výklad. Důvodů, proč tomu tak je, bychom našli celou řadu. Musíme si ale položit otázku, zda má tato činnost kromě zábavy ještě nějakou další přidanou hodnotu. Přináší tato forma výuky žákům vždy užitek? Naučí se tím něco?

Dovolím si tvrdit, že dobrý učitel dokáže vytěžit maximum z každé situace. Do jisté míry je to umění. Člověk nadaný tímto darem dokáže přirozeně reagovat na jakoukoli událost odehrávající se ve škole a umí zužitkovat i sebemenší drobnost, která při aktivitě v hodině nastala. V případě, kdy jako učitelé nejsme od přírody tolik talentovaní, však nemusíme ztrácet naději. Ve velké míře závisí na našich dovednostech. Pozitivní zprávou je, že dovednosti je možné formovat a rozvíjet. Každý učitel se v tomto směru tedy může zlepšovat.

Pojďme si říct nyní pár slov o metodě, která je ve výuce využitelná právě ve chvílích, kdy chceme, aby si žáci z aktivity nebo nastalé situace odnesli něco víc než jen dobrý pocit. Aby měla aktivita zařazená do výuky skutečně učební potenciál, je dobré věnovat se v jejím rámci reflexi. Díky ní se výrazně zvyšuje možnost a efektivita učení. Pokud zážitek z činnosti nevystavíme reflexi, učení nastat může, ale nemusí. Jedinec může přijít o cenné bohatství, které lze díky reflexi získat.

Co si pod pojmem reflexe představit?

Reflexí rozumějme proces zpracování zážitku z předchozí činnosti a jeho převedení do zkušenosti uplatnitelné v budoucnu. Reflexe tvoří jakousi spojnici mezi tím, co jsme prožili a tím, co si z aktivity do života odnášíme. Pomáhá nám ujasnit a uvědomit si, co se během akce dělo, jak jsme danou situaci prožívali, co se nám líbilo či nelíbilo a jak to třeba udělat příště lépe. Reflexe umožňuje zhodnocení zážitku, nový pohled na něj, jeho propojení s předchozími zážitky a ústí do zkušenosti uplatnitelné ve skutečnosti.

Reflexe nepředstavuje nic složitého, i když se to na první pohled může zdát. Čas, který ji věnujeme, se nám rozhodně vyplatí. Důvodů, proč s ní počítat ve výuce, je celá řada.

K čemu reflexe slouží?

Reflexe umožňuje sebevyjádření a pomáhá jedinci díky nejrozmanitějším technikám[1] formulovat svůj zážitek. Zážitek z činnosti je zařazen do vědomí a stávajícího rámce. Proces uvědomění napomáhá převodu zkušenosti do nového kontextu. Zkušenost je tak uplatnitelná příště v jiné situaci, v jiných souvislostech.

Prostřednictvím reflexe žák nalézá nové významy dané zkušenosti, které ho v průběhu předchozí činnosti nenapadly nebo je nebyl v tu chvíli schopen formulovat.

Reflexe dává možnost získat maximum prospěchu ze situace, která se stala. To platí v případech úspěchu i neúspěchu. Dodává události a zážitku hodnotu a význam. V případě, že při reflexi využíváme i kladných momentů a nesoustředíme se jen na nezdary, odrazí se to pozitivně na sebedůvěře našich svěřenců. Zájem o jejich prožitky, respekt a ocenění se podílí na zlepšení jejich obrazu o sobě samotných.

Reflektování napomáhá k dosažení a kontrole cíle. Ten nemusí být v průběhu akce žákovi zřejmý a rozpoznán je až v reflexi.

Celkově můžeme shrnout, že reflexe poskytuje žákům rozvoj. Posunuje účastníky o kousek dál, zajišťuje, aby nesetrvávali na jednom místě, a rozšiřuje jejich perspektivy a náhledy na zkušenost. Jak je vidět, proces reflektování má v průběhu učení a rozvoje osobnosti svůj význam. Bohužel se stále podceňuje a zanedbává. Ve většině případů přitom k realizaci reflexe nepotřebujeme žádné speciální pomůcky a lze ji aplikovat téměř kdykoli a kdekoli.

Realizace reflexe

Nejvyužívanější podobou reflexe vyskytující se v našich školách je skupinová řízená diskuze.

Tato technika vyžaduje zkušeného moderátora, který směřování diskuze řídí a podporuje žáky v projevu. Učitel se ocitá v roli průvodce, který klade otázky k zamyšlení, podněcuje žáky k úvahám o sobě a o druhých a rozvíjí u nich dovednost reflektovat. Neměli bychom zapomínat na to, že těžiště reflexe přitom stále leží na účastnících. Učitel je doprovází při hledání jejich osobní cesty a nechává prostor pro vyjadřování jejich myšlenek. V konečném důsledku však vždy záleží na žáku samotném, co si pro svůj život zvolí[2].

Úspěšnost reflexe v této podobě závisí ve velké míře i na tom, zda jsou její účastníci nakloněni k tomu být otevření k sobě navzájem a mají odvahu sdílet své prožitky a názory. V diskuzi se odrážejí vzájemné vztahy mezi jejími účastníky. Zároveň se tyto vzájemné vztahy vytvářejí a mění.

Řízení diskuze tak, aby vedla k očekávaným závěrům, není leckdy vůbec jednoduché. Závisí na učiteli a jeho dovednostech potřebných pro reflexi, na samotných účastnících i na vnějších podmínkách, jak nakonec reflexe ve formě diskuze skončí a co si z ní aktéři odnesou. Pojďme se nyní zastavit u toho, co můžeme sami nejlépe ovlivnit – u našich dovedností.

Dovednosti učitele potřebné pro reflexi

Dovednosti, se kterými učitel zachází při reflektování, tvoří významný předpoklad k úspěšné reflexi. Vcelku se jedná o poměrně obsáhlý balíček, přesto není důvod obávat se množství jeho položek. Uvedený inventář dovedností potřebných pro reflexi v sobě zahrnuje jak dovednosti týkající se přípravy na reflexi (příprava reflexe před samotnou akcí, příprava reflexe během akce[3]), tak dovednosti využitelné v jejím průběhu. Protože dopředu nikdy nevíme, co se může stát, jsou v souhrnu zmíněny i dovednosti týkající se jednání v problematických okamžicích, např. v situaci konfliktu nebo v případě rušivého chování účastníků. Jedná se celkově o směs dovedností, které mají své místo v různých fázích procesu reflexe. Učitel tedy nemusí všechny nastíněné dovednosti vědomě řídit v jednu chvíli! V některých případech je dokonce možné, že pro uplatnění příslušné dovednosti nevznikne díky hladkému průběhu reflexe prostor.

Po bližším prozkoumání inventáře dovedností zjistíme, že vedení reflexe je poměrně komplexní záležitostí. Učitel zde zúročí jak dovednosti diagnostické a pozorovací, tak organizační a řídící, komunikační a interakční, intervenční, či dovednosti pracující s cílem. Dovednosti, které se sluší ovládat, se týkají různých oblastí. Pozitivním důsledkem této celistvosti je její propojenost. Změna v jednom okruhu bude mít pravděpodobně vliv i na fungování další oblasti.

Musím ještě zmínit, že tento inventář byl vyvinut a pasován především na hodiny Osobnostní a sociální výchovy – průřezové téma rámcových vzdělávacích programů, kde se rozvíjejí prostřednictvím praktické činnosti klíčové životní dovednosti a reflexe při tomto procesu hraje nezastupitelnou roli.

DOVEDNOSTI UČITELE POTŘEBNÉ PRO REFLEXI

Dovednosti učitele, které reflexi předcházejí

Představí si, co se bude s velkou pravděpodobností během akce dít

  • Z hlediska prožívání, činnosti účastníků, témat, procesů ve skupině

Pozoruje, co se děje při akci

Určí konkrétní cíl reflexe

Přemýšlí, o čem bude nutno mluvit při reflexi

Vymýšlí otázky ve vztahu k cíli

Vytvoří vhodné podmínky pro konání reflexe

  • Vybere dostatečně velký prostor
  • Zohledňuje při výběru místa fyzické podmínky
  • Zajistí naplnění fyziologických potřeb
  • Zorganizuje takové uspořádání skupiny, kde na sebe všichni vidí, mají vůči sobě stejnou pozici

Zvolí vhodný způsob provedení reflexe

  • Odpovídá cíli reflexe
  • Odpovídá typu skupiny
  • Odpovídá naladění a atmosféře ve skupině

Dovednosti, které učitel uplatní při vedení reflexe

Udržuje směr reflexe podle cíle

  • Směřuje v reflexi ke konkrétním cílům
  • Orientuje se v obsahu reflexe
  • Udržuje vazbu na téma
  • Vrací účastníky k tématu, je-li třeba

Pozoruje, co se děje při reflexi

  • Všímá si zapojení účastníků
  • Citlivě vnímá potřeby účastníků
  • Všímá si stavu pozornosti účastníků
  • Vnímá naladění a atmosféru ve skupině
  • Sleduje jednotlivé účastníky a všímá si jejich psychické pohody
  • Všímá si neverbálních signálů

Zaznamená změnu, posun cíle

Přeorientuje se na jiný cíl či téma reflexe, pokud je pro účastníky aktuálnější

  • Akceptuje téma účastníků (nechá účastníky najít jejich téma a pojmenovat ho)
  • Rozvíjí linku reflexe podle potřeb účastníků

Pamatuje si, co se během akce dělo

  • Využívá poznámky, které si při akci dělal
  • Využívá technické pomůcky (videonahrávky apod.)
  • Popisuje, co viděl během předchozí akce: předkládá pozorování (poznámky, nahrávka)

Ovládá řízení reflexe

  • Zvládá v klidu organizování chodu reflexe
  • Dohlíží na to, aby vždy hovořil jen jeden účastník a ostatní mu věnovali pozornost
  • Při překřikování zavede tzv. „pořadník”
  • Dovede efektivně pracovat s časem (sleduje ho a přizpůsobuje mu další vývoj reflexe)
  • Udržuje dynamiku a tempo diskuze
  • Udrží si pozici vedoucího reflexe
  • Umí zajistit klid
  • Popisuje dění samotné reflexe

Vymýšlí otázky ve vztahu k cíli

Pokládá otázky vhodným způsobem

  • Formuluje a pokládá otázky srozumitelně
  • Formuluje otázky přiměřeně věku, vyspělosti a úrovni účastníků
  • Zaměřuje otázky na jednu konkrétní oblast
  • Formuluje otázky neutrálně (nenavádí)
  • Nezahlcuje účastníky množstvím otázek za sebou řečených
  • Poskytuje dostatek času na odpověď – vyčká dostatečně dlouho
  • Nepoužívá mlčení jako formu nátlaku
  • Volí formu otázky (otevřená, uzavřená) dle toho, jak komplexní odpověď chce dostat a dle situace, v níž se skupina nachází
  • Pokládá zajímavé a neobvyklé otázky
  • Dokáže improvizovat při kladení otázek
  • Dokáže otázku přeformulovat, pokud jí účastník nerozumí (a neztrácí přitom ze zřetele záměr otázky)

Aktivně naslouchá

  • Parafrázuje
  • Rekapituluje
  • Sumarizuje
  • Využívá „Echa” – opakování slov účastníka učitelem
  • Mlčí a nechává prostor druhým
  • Přijímá názory, pocity každého
  • Vytáhne podstatu z projevu účastníků
  • Pamatuje si sdělení, hlavní myšlenky
  • Dokáže vyslechnout až do konce projevu, ovládá tendenci vstupovat do řeči
  • Soustředí pozornost na mluvčího

Umožní všem se vyjádřit

  • Snaží se poskytnout všem stejný prostor

Zapojí všechny účastníky do reflexe

  • Nepreferuje konkrétní účastníky
  • Zvolí formu reflexe, kde se zapojí všichni

Udrží pozornost účastníků u tématu

Povzbuzuje a podporuje účastníky

  • Dává najevo projevy zájmu
  • Poskytuje všem stejné množství pozornosti
  • Je pozitivní
  • Pochválí

Udrží své sdělení v deskriptivní rovině

  • Hodnocení nechává na skupině
  • Na dotaz po správném řešení situace vrací otázku do pléna
  • Nepodsouvá účastníkům svůj subjektivní názor

Dbá na psychickou bezpečnost účastníků, zná a respektuje hranice reflexe

Přizpůsobí se projevu účastníků

  • Verbálnímu
  • Neverbálnímu
  • Paraverbálnímu

Je si vědom svých verbálních a paraverbálních projevů a účelně s nimi pracuje

  • Dokáže účelně pracovat s hlasitostí svého projevu
  • Rychlost řeči přizpůsobuje situaci
  • Umí využít melodie projevu a zvýraznit hlasem to, co je důležité
  • Dokáže zužitkovat pauzy v projevu
  • Mluví zřetelně

Je si vědom svých neverbálních projevů a účelně s nimi pracuje

  • Uvolněný a otevřený způsob držení těla a celkového „tělesnění” („uvolněná aktivnost”)
  • Vstřícná gestikulace
  • Udržuje oční kontakt s mluvícím
  • Příjemný výraz tváře

Předchází projevům nežádoucího chování a konfliktním situacím

Pohotově reaguje na nečekané situace

Reaguje vhodně na rušivé chování účastníků, zvolí vhodnou intervenci

Orientuje se v konfliktních situacích

Zvládá řešit konfliktní situace a zprostředkovat jejich řešení

Uznává a přijímá chybu či kritiku

  • Umí přijmout chybu či kritiku bez pocitu urážky
  • Nedostává se do obranného či útočného postavení
  • Umí si zachovat odstup od věci, zachovat „chladnou hlavu” (klid)
  • Pokud je předmětem reflexe něco jiného, obrací pozornost ke skutečné náplni reflexe
  • Dokáže vyjádřit své pocity a stanovisko

Dovednosti, které učitel využije při hodnocení reflexe

Má pro sebe připravený způsob hodnocení úspěšnosti reflexe

Ví, v jaké podobě si účastníci poznatek o cíli odnášejí

Rozvoj dovedností potřebných pro reflexi

Dovednosti jako získané dispozice pro výkon určité činnosti, v našem případě reflektování, se rozvíjí prostými životními zkušenostmi a záměrným, cílevědomým nácvikem. Na dovednostech potřebných pro reflexi je možné neustále pracovat a zdokonalovat se v nich.

Nácvik je možný jen skrze praktickou aktivitu. Pokud se k tomu odhodláme, je dobré se nejdříve seznámit s požadavky nacvičované činnosti – vědět co, jak a kdy dělat. Po tomto úvodním přiblížení činnosti následuje její samotné provádění a trénink. Kontrola a zpětná vazba od druhé osoby (kolegy, lektora…) nám pomůže přiblížit se kýžené dovednosti. Možnost realizovat reflexe a získat pohled někoho zvenčí, kdo se v dané problematice pohybuje a rozumí ji, na jejich provedení, je podle mě jedna z nejlepších cest, jak se v dovednostech pro reflexi zlepšovat. Jak moc reálné je ve školních podmínkách podnikat hospitace u kolegů, vést hodinu ve spolupráci s dalším učitelem, si nejlépe zodpoví každý podle podmínek ve své škole.

Ve chvíli, kdy nemáme příležitost získat zpětnou vazbu od někoho zvenčí, se musíme spolehnout na svou sebereflexi. V okamžiku, kdy však s metodou reflexe nemáme zkušenosti, tento způsob selhává.

Pokud tedy chceme provádět se svými žáky kvalitní reflexe, je dobré prožít reflexi nejdříve na vlastní kůži – v roli účastníka. Nejen, že si díky tomu vytvoříme reálnou představu potřebnou pro úspěšné provádění reflexe, ale také sami pocítíme, jaké to je být přímým aktérem a jak se žáci mohou v této roli cítit. Tato zkušenost se nám později vyplatí právě v roli vedoucího reflexe při pěstování potřebných dovedností.

Ovládnutí dovedností potřebných pro reflexi se zúročí hned v několika rovinách. Reflexe bude s nejvyšší pravděpodobností pro účastníky podnětná, bude při ní vládnout příjemná atmosféra, žáci budou mít pocit, že jim učitel rozumí a samotný učitel bude spokojen sám se sebou i výsledkem. Zařazení her a aktivit do výuky bude díky reflexi smysluplné. Neztrácejme proto čas a profitujme z metody, která přináší do výuky nejen zpestření, ale i užitek.


[1] Zájemce o techniky reflexe odkazuji na titul: REITMAYEROVÁ, Eva, BROUMOVÁ, Věra. Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele. Praha : Portál, 2007. 176 s. ISBN 978–80–7367–317–8.

[2] Myšlenka odpovídá provázejícímu principu Osobnostní a sociální výchovy, avšak uplatní se stejně dobře i v ostatních předmětech či průřezových tématech.

[3] Akcí v tomto případě myslíme hru, aktivitu či cvičení, ale rovněž událost v životě a situaci, jíž jsme aktéry.

Citace a použitá literatura:
[1] - FRIŠOVÁ, Petra. Místo reflexe v procesu zkušenostního učení. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta, 2009. 129 s.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 05. 05. 2010
Zobrazeno: 7588krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.16665

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
FRIŠOVÁ, Mgr. Petra. Potenciál reflexe ve vyučování . Metodický portál: Články [online]. 05. 05. 2010, [cit. 2019-08-25]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/8331/POTENCIAL-REFLEXE-VE-VYUCOVANI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 05. 05. 2010 10:53
Přitažlivě zpracovaná metodická pomoc (zejména pro pedagogy, kteří s reflexí nemají velké zkušenosti) aneb Reflexe se nebojte!
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.