Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Školní WiFi síť – jak a proč
Odborný článek

Školní WiFi síť – jak a proč

18. 3. 2010 Základní vzdělávání
Autor
Jaroslav Koreš

Anotace

V příspěvku je stručně představena WiFi technologie a možnosti jejího využití v prostředí školy. V článku je nastíněn postup při návrhu školní bezdrátové sítě na Gymnáziu olympijských nadějí v Českých Budějovicích. Na závěr je zhodnocen její půlroční provoz.

Krátce o WiFi

WiFi je svým způsobem česká specialita – bezdrátové připojení k internetu (WiFi) využívá 44 % připojených domácností, to je nejvíce ze všech okolních zemí [1].

Možná to souvisí i se situací na českém telekomunikačním trhu – k vybudování WiFi sítě totiž není potřeba žádné zvláštní vybavení ani znalosti, k jejímu používání není potřeba zvláštní hardware. Bezdrátové připojení má oproti kabelovému nevýhodu v rychlosti a spolehlivosti, to však WiFi neubírá na atraktivitě. Přípojné místo (hotspot) je dnes součástí klubů, kaváren či hotelů, k WiFi se zdarma připojíte v obchodních centrech, na náměstích nebo v dálkových spojích. WiFi signál se tak stal součástí našeho světa, žádný notebook se dnes již nevyrábí bez integrované WiFi karty.

Volnost v přístupu k internetu dokonce vedla k vývoji a dnes i masovému využívání netbooků (notebooků, určených hlavně pro práci s internetem s důrazem na dlouhou výdrž baterie a mobilitu). Netbooky se staly hitem Vánoc již v roce 2008 a tento trend dále pokračuje.

I díky bezdrátovému připojení se „net“ stal již dávno součástí života žáků – jsou na netu, baví se přes net, pokud jim zbude čas, tak se na netu i učí. Můžeme polemizovat o tom, do jaké míry je trávení volného času u počítače vhodné a rozvíjející, ale pokud chceme žáky vzdělávat, musíme na net za nimi a umožnit jim na netu být.

Návrh sítě – zásadní otázky

Právě tento trend mě vedl k podání žádosti o grant z fondů ESF (blíže viz příspěvek Projektové řízení ve škole). Mimo jiné jsem chtěl v naší škole vybudovat WiFi síť, dostupnou všem žákům, snadno spravovatelnou, samozřejmě s minimálními pořizovacími i provozními náklady.

Zásadním rozhodnutím bylo, zda umožníme přístup žákům. Samozřejmě jsme se rozhodli, že ano.
Z výše uvedeného vyplývá, že poskytnutí volného přístupu k internetu ve škole by mělo být samozřejmé. S tím však souvisí otázka bezpečnosti – chceme žákům umožnit přístup jen k internetu, nebo do školní sítě? Bude tento přístup neomezený, chráněný společným heslem, nebo bude mít každý svůj vlastní účet?

Rozhodli jsme se pro přístup pouze k internetu. Pokud se žáci připojí, mohou si svou práci například uložit do vlastní e-mailové schránky a prostřednictvím ní se ke své práci snadno opět odkudkoli dostat. Tím jsme snížili bezpečnostní riziko, které by hrozilo, pokud bychom nabízeli snadný přístup ke školnímu serveru.

Autorizace uživatelů je potřebná, volné připojení je snadno napadnutelné a zneužitelné například připojením sousedů ke školní WiFi. Každý access point (AP – krabička obstarávající připojení k síti) umožňuje šifrovat komunikaci, a tak zpřístupnit připojení jen těm uživatelům, kteří znají heslo.

Výhodou společného hesla pro všechny uživatele je jednoduchost (nastavíme heslo a připojí se jen ten, kdo heslo zná), nevýhodou je malá kontrola nad sítí – pokud jednou zveřejníme heslo, nemáme kontrolu nad tím, kdo se připojí, ani jak připojení využívá. Dále není jednoduché někoho „odstřihnout“ – pokud budeme chtít nějakému uživateli omezit přístup, budeme nuceni změnit heslo a oznámit to všem uživatelům, kteří mají přístup povolen. Pro hříšníka zpravidla není problém nové heslo zjistit. Nemůžeme tak k uživatelům přistupovat jednotlivě.

My jsme se rozhodli sice pro trochu nákladnější, ale efektivnější řešení – místo jednoduchých AP jsme použili tzv. RouterBoardy, umožňující lepší kontrolu nad WiFi sítí. Typické využití tohoto řešení je například v hotelech – ubytovaní mají vlastní přístupové jméno a heslo k bezdrátové síti, po ukončení pobytu je účet každého hosta smazán. Celá síť je jednoduše ovládána z okna internetového prohlížeče. K připojení k síti ve škole musí mít žáci uživatelské jméno a heslo. Zavedení uživatelů nám sice na začátku zabralo několik hodin, výhodou byl však přehled nad provozem celé sítě.

Díky pokrytí školy bezdrátovým internetem nemusíme do studovny přivádět klasické kabelové rozvody UTP (jejichž rozvod by byl dražší než pokrytí celého jednoho patra WiFi signálem) a může se zde současně připojit více žáků, než kdybychom měli v této místnosti zásuvku s kabelovou přípojkou.

Také jsme naprosto svobodní ve využití netbooků – učitel se může ke školnímu e-learningu
či internetu připojit kdekoliv ve škole, za zlomek ceny máme dvě plně mobilní počítačové učebny se 34 netbooky (blíže viz příspěvek Koncept 1:1 – notebook pro každého žáka – skrývá mnohá úskalí).

Další výhodou je možnost umístnit počítač i tam, kde není vyvedená síť, cena příslušné síťové karty je oproti vedení kabelů zanedbatelná.

Technologie

Místo klasických AP jsme použili RouterBoardy společnosti Mikrotik (levnější než konkurenční Cisco) s operačním systémem RouterOS. Vzhledem k rozloze školy (délka chodeb je cca 50 m) a materiálu stěn (vesměs příčky s azbestem) jsme na každé patro umístnili dvě zařízení, která jsou se serverem propojena optickým kabelem. Celkem máme tedy šest vysílačů, všechny jsou centrálně ovládané
přes webové rozhraní. Autorizace je prováděna uživatelským jménem a heslem, komunikace není dále nijak šifrována.

Rozdíl v ceně je znatelný – jedna „krabička“ (obyčejný AP) vyjde cca na 1 000 Kč, karta Mikrotik RB411AH + příslušenství (obal + napájení + anténa) na cca 3 000 Kč. Pro porovnání – oprava stávající metalické sítě a její rozšíření nás i s prací vyšla na 150 000 Kč, oproti tomu pokrytí školy WiFi signálem pouze na 35 000 Kč.

Zkušenosti z provozu

O vlastní přístup si během 1. měsíce provozu požádalo 70 z 250 žáků, 10 z nich se dosud nepřipojilo. Díky snadné administraci jsem zjistil, že někteří žáci síť využívali ke stahování filmů, snadno jsem je identifikoval a celou záležitost rychle vyřešil. Díky přihlašování pod přiděleným uživatelským jménem jsem znal konkrétní uživatele, mohl jsem s nimi vše potřebné vždy v klidu vyřešit. Pokud bych používal společné heslo, nedozvěděl bych se, kolik dat kdo stáhl, ani bych nemohl jednotlivé uživatele jednoduše „odstřihnout“.

Zatím jsem od nikoho z kolegů nebyl informován o zneužívání připojení při výuce, žáci (pokud mají notebook) se naopak zdržují ve škole i při volných hodinách. Nakonec je ovšem potřeba zmínit
i zásadní nevýhodu bezdrátové sítě – je pomalá, ovšem jen pokud přenášíme velké množství dat.
Pro sledování videa z internetu, volání či práci s e-learningem je její menší rychlost oproti běžným kabelovým rozvodům plně dostačující.

Závěr

Stejně jako jsme „odstřihli“ pevný telefon a používáme mobily, dochází k odstřihávání stolních počítačů a zrovna tak jako u mobilů je toto řešení levnější a efektivnější. Net se stal samozřejmou součástí našeho života a především života našich žáků. Měli bychom hledat cesty, jak toho
pro vzdělávání využít co nejefektivněji. O tom, že technologie WiFi to umožňuje, vypovídá její masové rozšíření.

Shrnutí

  • vybudování WiFi sítě je zpravidla výrazně levnější, než klasická kabelová síť
  • správa této sítě může být při použití RouterBoardů jednoduchá a efektivní
  • pokud nebudou použity RouterBoardy či přístupové body (AP) s centrálním řadičem (controller), ale obyčejné AP, je nutné nastavit společné přístupové heslo
  • k připojení přenosných počítačů k WiFi není potřeba žádný další hardware, k připojení stolních PC stačí dokoupit WiFi kartu
  • díky WiFi síti je možné používat ICT kdekoliv v areálu školy, kde je dostupný signál
  • další z technologií, využívaných žáky, díky které s nimi můžeme lépe spolupracovat

Literatura

[1] ČTK. Češi milují wi-fi, na internet se přes něj připojuje 44 procent uživatelů [online]. ČTK, iDNES.cz. 24. 2. 2009. Dostupné na <http://mobil.idnes.cz/cesi-miluji-wi-fi-na-internet-se-pres-nej-pripojuje-44-procent-uzivatelu-132-/mob_tech.asp?c=A090223_151152_mob_tech_jm>.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jaroslav Koreš

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Informační a komunikační technologie