Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Využití komplexních úloh ve výuce chemie

Ikona teoreticky

Využití komplexních úloh ve výuce chemie

Ikona odbornost
Autor: Mgr. Michaela Havlová
Spoluautor: RNDr. Svatava Janoušková, PhDr. Václav Pumpr CSc.
Anotace: Přírodovědné vzdělávání, tak jak je pojato v RVP ZV, resp. RVP G, vyžaduje v současnosti od učitelů poměrně specifický přístup ke vzdělávání v těchto oborech, a to zejména v rovině integrací jednotlivých vzdělávacích oborů a průřezových témat do vyučovacích předmětů realizovaných ve školách. Ačkoli z rámcových programů explicitně povinnost integrovat jednotlivé vzdělávací obory, resp. jejich dílčí části, ani nutnost integrace průřezových témat do vyučovacích předmětů, nevyplývá, z analýzy řady školních vzdělávacích programů základních škol i gymnázií je patrné, že k těmto integracím dochází a pravděpodobně se jejich podíl dále bude zvětšovat. Proces integrace oborů vychází z charakteru přírodovědných oborů a zároveň umožňuje žákům poznávat přírodní vědy jako komplex vzájemně souvisejících poznatků, které jednotlivé obory přinášejí. Integrativní pojetí vyučovacích předmětů také odpovídá pojetí výuky přírodních věd v zahraničí.
Za významnou podporu při realizaci výuky chemie, do které jsou integrovány dílčí části jiných vzdělávacích oborů a některá průřezová témata, lze bezesporu považovat zvláště tzv. komplexní úlohy. Úlohy mají ve výuce širokou škálu využití od ověřování žáky nabytých poznatků, přes jejich upevňování, po jejich získávání (dovozování, propojování). Jejich řešení v rámci výuky umožňuje žákům získat dovednosti, které vycházejí z potřeb běžného života. A simulacemi reálných situací na „pozadí“ úloh se navíc prohlubuje motivace žáků vyvinout vlastní aktivitu pro řešení i méně běžných a obtížnějších úloh.
Obor příspěvku:Chemie
Klíčová slova: problémové úlohy, výzkum PISA, učební úlohy, testové úlohy, komplexní úlohy

Při práci na této studii jsme postupovali obvyklou cestou. Tedy od literární rešerše mnoha zdrojů, jak českých, tak zahraničních, přes jejich analýzu a výběr relevantních údajů k vlastnímu psaní studie. Zjistili jsme, že mnoho literárních zdrojů se vztahuje k vlastnímu popisu a tvorbě úloh, jejich aplikaci ve výuce a žákovské úspěšnosti v různých typech úloh. Je možné také nalézt řadu studií o oblíbenosti a náročnosti přírodovědných oborů, které se rovněž problematiky úloh v různé míře dotýkají. Jak ale vnímají dospělí lidé s odstupem času roli úloh ve výuce? Považují úlohy za něco, co jim v profesním a osobním životě bylo ku prospěchu? Takové studie jsme v rychlém průzkumu literárních zdrojů nenašli, zvláště v prostředí České republiky.

Proto jsme také v rámci této práce udělali sondu (10 respondentů) mezi dospělými lidmi (věkové rozpětí 35–50 let) z našeho okolí, kteří mají buď vysokoškolský nebo středoškolský stupeň vzdělání, pracují mimo oblast pedagogiky a didaktiky a jejich činnost je zaměřena do oblasti komerční, akademické a do oblasti státní správy. Těmto lidem jsme položili v rámci semi- strukturovaného rozhovoru dvě otázky. První: „Jak jste vnímali roli úloh ve výuce v základní a střední škole?” a druhou: „Domníváte se, že řešení úloh vám bylo nápomocno ve vašem profesním životě?”.

Sedm z deseti respondentů se shodlo, že úlohy vnímali zejména jako nutný doplněk výuky pro ověření znalostí nabytých ve výuce. Čtyři z těchto sedmi respondentů konstatovali, že pro ně úlohy představovaly velmi stresující prvek, a to v jakémkoli předmětu bez ohledu na studijní výsledky v těchto předmětech. Tři respondenti ze sedmi měli k úlohám neutrální postoj a úlohy pro ně představovaly stresující prvek pouze v předmětech, kde jejich studijní výsledky byly z jejich hlediska nevyhovující. Tři z deseti respondentů úlohy vnímali jako pozitivní prvek, a to zvláště v předmětech, ve kterých dosahovali dobrých výsledků a měli k nim pozitivní vztah. Tito tři respondenti nicméně brali úlohy jako výzvu i v předmětech, ke kterým pozitivní vztah neměli. Obecně je ovšem rovněž také vnímali jako prostředek pro ověřování znalostí nabytých ve výuce.

Zajímavé odpovědi jsme získali na druhou otázku. Přestože respondenti primárně uvedli, že úlohy v průběhu jejich studia měly zejména charakter úloh ověřujících znalosti, nebo k nim alespoň tak přistupovali, konstatovali, že v profesním životě jim řešení úloh (do různé míry) pomohlo. A to jednak v rovině aplikace konkrétních nabytých znalostí, a jednak jako nácvik obecnějších dovedností a to podle charakteru úloh.

V rovině konkrétních znalostí převažoval názor, že prospěšné byly úlohy ověřující ty znalosti, které člověk využívá po celý svůj život a jejich znalost je všeobecně považována za „standardní vzdělání” – tedy např. pravopis, jednoduché matematické výpočty, cizí jazyk, a také znalosti, které potřebují lidé v běžném životě – např. schopnost poskytnout první pomoc, nebo běžné postupy v domácnosti (čištění odpadů, zapojování elektrických zásuvek apod.). Všeobecně se pak mezi respondenty soudilo, že systematické zařazování těchto úloh bylo velmi prospěšné, zvláště v oblasti znalostí „standardního vzdělání”, a to i u těch respondentů, kteří pociťovali úlohy jako stresující prvek ve svém školním životě.

Řada respondentů si teprve při položení doplňujícího dotazu, zda tedy skutečně úlohy přispěly jen k upevňování a ověřování znalostí, uvědomila, že jim úlohy sloužily i k nácviku obecnějších dovedností. Častá odpověď (5 z 10 respondentů) pak například byla, že ačkoli slohové práce ve výuce češtiny považovali respondenti v době školní docházky minimálně za obtěžující, schopnost písemně se srozumitelně vyjadřovat potřebují v současnosti v profesním životě všichni. Podobně tomu bylo s problematikou referátů ve vztahu k verbálnímu projevu. Z přírodovědných oborů bylo nejvíce oceněno osvojení si schopnosti plánovat pracovní postup a přistupovat obecně k řešení problémů systematicky. Respondenti, kteří v nedávné době v komerční sféře řešili změnu zaměstnání, vyhodnotili řešení úloh, včetně testových, také jako prospěšné ve vztahu k současnému provedení výběrového řízení na pracovní pozice ve vybraných organizacích.

Podíváme-li se na výsledky této sondy očima lidí, kteří se pohybují v oblasti pedagogiky, resp. didaktiky, můžeme konstatovat, že výsledky sondy do velké míry korelují s požadavky, které předestírají v současné době Rámcové vzdělávací programy. Sonda je o to cennější, že dotazovaní se v oblasti pedagogiky ani didaktiky nepohybují a jejich odpovědi tedy nejsou znalostí nového přístupu ke vzdělávání ovlivněny.

Přestože se jedná o malý vzorek respondentů a výsledky sondy se přirozeně nedají generalizovat, můžeme konstatovat i na základě řady různých expertiz, jež v tomto smyslu byly provedeny v rámci České republiky a Evropské unie, že rozvoj různých typů kompetencí u žáků je pro současnou společnost skutečně nezbytný, ale neznamená to přirozeně nutnost rezignovat na poznatkovou složku učiva.

Sonda také naznačila, že k rozvoji kompetencí v určitém směru mohou přispívat učební úlohy, a to jak jednoduché, tak komplexní, a že to tak vnímají (dlouhodobě) nejen experti v oblasti pedagogiky a oborových didaktik, ale také běžná populace. Při snahách o úzkou spolupráci školy s rodiči je vnímání kontextu úloh ve výuce právě běžnou populací velmi důležitý.

V následujících kapitolách se pokoušíme přinést komplexnější pohled na charakter a funkci úloh ve výuce chemie, který doplňujeme řadou konkrétních příkladů. Naznačujeme, jak úlohy různého typu umožňují rozvoj žákovských kompetencí s ohledem na jejich budoucí život. V ukázkách se také zaměřujeme na komplexní úlohy, které zahrnují více oborů a dílčí části průřezových témat (integrující prvky ve výuce chemie).

Úlohy jsou primárně určeny pro výuku chemie, ale naší snahou bylo přinést takové úlohy, které mají výrazně integrativní charakter, tj. zahrnují v sobě prvky jiných vzdělávacích oborů (např. biologie nebo geografie) a průřezových témat (zejména environmentální výchovy).

Citace a použitá literatura:
[1] - BENEŠ, Pavel. Základy chemie: Klíč k úspěšnému studiu. Praha : Fortuna, 2006. ISBN ISBN 80-7168-983-1. 
[2] - BENNETT, R. E. Construction vs. choice in cognitive measurement: Issues in constructed response, performance testing, and portfolio assessment. Hillsdale, NJ : Erlbaum , 1993.  
[3] - BYČKOVSKÝ, P. Základy měření výsledků výuky: určeno pro posluchače doplňkového pedagogického studia. Praha : ČVUT, 1982.  
[4] - ČTRNÁCTOVÁ , Hana. Učební úlohy v chemii. Praha : Karolinum, 1998. 76 s. ISBN 80-7184-707-0. 
[5] - ČTRNÁCTOVÁ, Hana. Učební úlohy ve výuce chemie. Chémia, 1996.  
[6] - Přírodovědné úlohy výzkumu PISA. Praha : ÚIV, 2007. ISBN 978-80-211-0540-9. 
[7] - FRÝZKOVÁ, M., PUMPR, V., Michaela. K využití učebních úloh ve výuce chemie na ZŠ.Biologie, Chemie, Zeměpis. roč. 17, č. 2, s. 79-84. Praha : SPN, 2008. ISBN 1210-3349. 
[8] - HOLOUŠOVÁ, D. Teorie učebních úloh. In: Studijní text pro přípravu učitelů pedagogiky na nové pojetí výchovně vzdělávací práce na SPgŠ . Praha : UÚVPP, 1993.  
[9] - Approach to implementation of science curriculum, with a special view to chemistry. In: Proceedings of 2nd European Variety in Chemistry Education. Praha : UK PřF, 2007. ISBN 80-86561-85-1. 
[10] - Starý automobil (seminární práce studentů 4. roč. UK PedF - vyučující V. Pumpr) . Praha, 2008.  
[11] - CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno : Paido, 1999. ISBN 80-85931-68-0. 
[12] - Environmentální výchova v příbězích. Praha : Fortuna, 2008. ISBN 80-7373-024-3. 
[13] - Školní didaktika. Praha : Portál, 2002.  
[14] - Konstruktivismus a jeho aplikace v integrovaném pojetí přírodovědného vzdělávání: ÚVODNÍ STUDIE. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80-244-1258-6. 
[15] - Metody projektování učebních úloh. Hradec Králové : Gaudeamus, 1997. ISBN 80-7041-230-5. 
[16] - Measuring Student Knowledge and Skills: A New Framework for Assessment. Paris, 1999. ISBN 92-64-17053-7. 
[17] - The PISA 2003 Assessment Framework: Mathematics, Reading, Science and Problem Solving Knowledge and Skills. Paris, 2003. ISBN 978 92-641-0172-2. 
[18] - Netradiční přírodovědné úlohy. Praha : ÚIV -Divize nakladatelství Tauris, 2003. ISBN 80 211 0460 0. 
[19] - Základy empirického výzkumu pedagogických jevů . Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-569-8. 
[20] - Pedagogický slovník. 3. r. vydání. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2. 
[21] - Základy přírodovědného vzdělávání pro SOŠ a SOU: Chemie. Praha : Fortuna, 2008. ISBN 978-80-7373-030-7. 
[22] - Rukověť autora testových úloh. . Praha : Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, 2006. ISBN 80-239-7111-5. 
[23] - Obecná didaktika . Praha : ICV, 1999. ISBN 80-85866-33-1. 
[24] - Construct validity and constructed-response test. In Bennett, R. E. – Ward, W. C. (Eds.), Construction vs. choice in cognitive measurement: Issues in constructed response, performance testing, and portfolio assessment. Hillsdale NJ : Erlbaum, 1993.  
[25] - Multimediální prezentace výuky základům chemieDiplomová práce UK PedF 2005 (školitelé P. Beneš, V. Pumpr) . Praha : UK PedF, 1998.  
[26] - K teorii učebních činností. Praha : SPN, 1986.  
[27] - Potužníková, E. (2004): Netradiční úlohy: problémové úlohy mezinárodního výzkumu PISA. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání – Divize naklada, 2004. ISBN 80-211-0484-8. 
[28] - Koncepce přírodovědné gramotnosti ve výzkumu PISA 2006 . Praha : ÚIV, 2006.  
[29] - Metodika tvorby testových otázek.Poslední úpravy 6.11.2006.. 2006. [cit. 2010-03-03]. Dostupný z WWW: [http://elis.mendelu.cz/metodika/Metodika_TA.pdf].  
[30] - HONZÍKOVÁ , J. Projektové a problémové metody v praxi, E Pedagogium [online]. 2006, č. 02, s. 28-40. 2006. [cit. 2010-03-03]. Dostupný z WWW: [http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/e-ped...].  
[31] - An Item Format Continuum for Classroom Assessment. [cit. 2010-03-03]. Dostupný z WWW: [http://www.eric.ed.gov/ERICWebPortal/recordDetail?...].  
[32] - Běžně prodávané látky, nebezpečné látky a nebezpečný průběh reakcí, chemie a běžný život občana. 2007. [cit. 2010-03-03]. Dostupný z WWW: [http://www.esf-kvalita1.cz].  
[33] - Developing Quality Open Response and Multiple Choice Items for the Classroom . 2007. [cit. 2010-03-03]. Dostupný z WWW: [http://www.education.ky.gov/users/jwyatt/PlanningGuide/...].  
Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 03. 03. 2010
Zobrazeno: 9924krát
TOP příspěvek
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 5

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HAVLOVÁ, Michaela. Využití komplexních úloh ve výuce chemie. Metodický portál: Články [online]. 03. 03. 2010, [cit. 2019-12-10]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/7893/VYUZITI-KOMPLEXNICH-ULOH-VE-VYUCE-CHEMIE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Zita ValentováVloženo: 30. 05. 2010 21:32
Pokus je pěkný, ale činit toto bez štítu nebo jiných pomůcek, chránících oči. To není výchovné ani odborné.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.