Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Ekonomická gramotnost jako součást všeobecného...

Ekonomická gramotnost jako součást všeobecného vzdělání v ČR

Příspěvek ukazuje na stav ekonomické gramotnosti jako složky všeobecného vzdělání v ČR – po stránce teoretické i praktické. Dále je poukázáno na možnosti a meze ekonomické gramotnosti v edukační realitě základních a středních škol.

Současný svět ve své globálnosti (kulturní, politické či ekonomické) vyžaduje stále větší připravenost, více schopností a dovedností. Absolventi základních a středních škol by měli dosáhnout finanční gramotnosti, jejíž vymezení uvádějí dva klíčové dokumenty: Strategie finančního vzdělávání ve znění koncepčního materiálu vytvořeného MF z října 20071 a dále pak Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007.2

Ekonomická gramotnost zahrnuje kromě finanční gramotnosti také schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí, orientovat se na trhu pracovních sil apod.3

Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb4; je specializovanou součástí ekonomické gramotnosti a zahrnuje tyto tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.5

Ekonomickou gramotnost jako součást všeobecného vzdělání v ČR nelze nadřazovat nad schopnosti další, protože člověk se má rozvíjet ve své komplexnosti. Zároveň ji však nelze odsouvat s odůvodněním, že finanční problémy za žáky vyřeší někdo jiný (např. jim poradí specialisté). K tomu, aby učitel mohl žáky vzdělávat v ekonomických a finančních tématech, jsou potřeba vyhovující učebnice, materiály a další podklady a v neposlední řadě kladný vztah samotných učitelů (a jejich žáků) k této oblasti společenské reality.

Jednou z klíčových oblastí ekonomické gramotnosti je metodická podpora výuky (učebnice, projekty, další materiály). Těchto materiálů je velké množství, ale ne vždy jde o materiály vyhovující. V případě učebnic je situace nejhorší – na trhu jich je velké množství, ale jen pár z nich odpovídá požadavkům aktuálnosti a obsahové a grafické atraktivity. Přesto si učitel z dostupných učebnic může vybrat. Publikace, které jsou vyhovující, plně korespondují nejen s Rámcovými vzdělávacími programy6, ale také se snaží žáky vtáhnout do hodin.

  • Příloha č. 1: Učebnice občanské výchovy pro ZŠ obsahující ekonomické učivo a jejich zhodnocení
  • Příloha č. 2: Učebnice ekonomie pro gymnázia a jejich zhodnocení

Propast utvořená mezi aktuálními a zastaralými informacemi se díky velkému spektru učebnic stále více prohlubuje – možným řešením mohou být aktualizovaná vydání stávajících učebnic.

Na poli projektů je hlavním nedostatkem jejich velký počet a následná roztříštěnost, tedy nejednota předkládaných informací. Řešení vidím v utřídění a systematizaci projektů. Ministerstvo financí ČR vydalo seznam vybraných aktivit finančního vzdělávání7, který je kromě nedostatečné publicity i velice obsáhlý. Téměř každý z projektů má svou metodickou část, což je správné. Pokud by učitelé měli k dispozici jeden, maximálně dva servery, na kterých by byl co největší výběr z aktivit, materiálů a textů, zpřehlednilo by to a zjednodušilo jejich práci.

Druhým nedostatkem je nedostatečná publicita projektů. Učitelé o projektech často vůbec nevědí, do projektů je zaangažován jen zlomek škol, informace jsou mnohdy neaktuální. Větší povědomí o možnostech ekonomického vzdělávání by pomohlo nejen žákům (výuka by je mohla bavit), ale i pedagogům (usnadnění práce, utříbení poznatků). I přes uvedené nedostatky se s většinou projektů dá pracovat. Dobrým impulzem je to, že díky sekcím pro učitele myslí autoři projektů i na metodickou podporu hodin.

  • Příloha č. 3: Projekty ekonomického vzdělávání

Množství dostupných materiálů je překvapující, je proto zajímavé, že v oblasti edukační praxe nedochází k propojení s druhým a nepostradatelným prvkem ekonomické gramotnosti, a tím je kladný vztah učitelů a jejich chuť vzdělávat žáky v této oblasti.

Důležitým a naprosto nezbytným článkem ve výuce ekonomie jsou sami učitelé. Ti se mohou pokusit přitáhnout k ekonomii více žáků (tento úkol shledávám jako velice obtížný), nebo nabídnou těm, kteří o ni mají zájem, další možnosti vzdělávání (exkurze, účast na projektech, doplňující informace). Zájem žáků musí být podpořen atraktivní formou podání ekonomických poznatků, což je opět v kompetenci učitele. Na druhou stranu nelze „hodit veškerou odpovědnost" jen na pedagogy. Každý dospělý člověk by měl mít v rámci všeobecné vzdělanosti alespoň základní přehled o ekonomické realitě.

Žáci u nás ve většině případů nerozhodují o tom, co a jak se bude ve škole dělat – tento úkol je na učitelích. Jejich pozitivní nebo negativní vztah se proto promítne i do vlastní výuky a hlavně do vztahu samotných žáků k této disciplíně. Úkolem pro vzdělávací systém by proto měla být větší metodická motivace (semináře, nové materiály, ochota školy podporovat mezipředmětové projekty, atd.) učitelů.

V rámci sociologické sondy ve formě dotazníkového šetření8 jsem zjišťovala názory a postoje žáků a učitelů na výuku ekonomie na základních školách a gymnáziích. Je zajímavé, že názory učitelů na výuku ekonomie byly více negativní než názory jejich žáků.

  • Příloha č. 4: Výsledky dotazníkového šetření – vztah žáků a učitelů gymnázií kekonomii

Nemyslím si, že změna vztahu učitelů k ekonomii a ekonomické gramotnosti je neuskutečnitelná, ale musí se s ní začít. Koncepce ekonomického vzdělávání (vyjma některých nevyhovujících učebnic) je relativně dobře připravena. To, jak se promítne v praxi, by mělo být úkolem současné, ale i následující učitelské generace.

Současný stav ekonomické gramotnosti jako součásti všeobecného vzdělání je přirozeně tvořen jevy negativními i pozitivními, přičemž nelze jednoznačně říci, které převažují.

Pozitivním zjištěním je fakt, že existuje dostatečné množství materiálů, projektů a pomůcek pro výuku ekonomie, tedy je z čeho vybírat. Pozitivní je i názor většiny žáků, kteří ekonomii „berou" a nemají k ní zarytý odpor. Negativa se objevila hlavně v již zmíněném spektru učebnic a dále v názorech samotných učitelů na ekonomii a ekonomickou gramotnost.

Stav výuky ekonomie je tak spjat se dvěma skutečnostmi. První skutečností je vědomí potřebnosti ekonomické gramotnosti (včetně gramotnosti finanční) v praktickém životě (toto stanovisko zastávají žáci, i jejich učitelé). Druhá skutečnost odmítá její zkostnatělé pojetí ve škole a naráží na ne příliš kladné a optimisté stanovisko učitelů (a dále na stejný postoj samotných žáků).

Klíčovým úkolem pro další rozvoj výuky ekonomie a ekonomické gramotnosti bude podle mého názoru zmírnění negativního stanoviska učitelů formou dalšího vzdělávání v této oblasti, a zároveň jejich metodická podpora (školení, kvalitní didaktické materiály).

 

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc83 kBPříloha 1
doc80 kBPříloha 2
doc110 kBPříloha 3
doc66 kBPříloha 4
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek