Kdo je v lese doma?

Projektový den – Kdo je v lese, na louce, u potoka doma?

Cíl: Žáci  si upevní a procvičí znalosti o přírodě získané v hodinách prvouky a přírodovědy, řeší problémové úkoly, třídí, určují  a poznávají přírodniny ve společenství les, louka.

Realizované kompetence

KU – vyhledává a třídí informace získané z předmětu prvouka a vlastivěda, uvádí věci do souvislostí.

KK – domluva ve skupině, obhajoba vlastních názorů při skupinové práci.

KSP – respektování názorů ostatních, vzájemná spolupráce a tolerance starších žáků k mladším.

KP – plnění zadaných úkolů, společná práce při praktických úkolech, dokončení zadaného úkolu, časové rozvržení práce a její kvalita, práce v týmu.

KO – ochrana lesa, ochrana vlastnictví, dodržování zákonů.

Projekt určen: věkově smíšené skupiny žáků 1. – 5. ročníku (5 skupin o počtu žáků cca 14).

Pomůcky: obrázky a přírodniny jehličnatých a listnatých stromů, obrázky léčivých a jedovatých rostlin, pracovní listy s úkoly, křížovky, kartičky, Morseova abeceda, obrázky zvířat.

Metody: praktické činnosti, řešení kvízů, problémových úkolů, křížovek, výtvarné činnosti, pohybové hry, beseda s lesníkem.

Časový rozsah: 1 projektový den.

Členění:
Část A: řešení problémových úkolů, praktické činnosti, třídění, určování.
Část B: výtvarné a pracovní činnosti – tvorba společenstev.
Část C: beseda se správcem lesa.
Část D: pohybová hra – Exotičtí motýli.
Část E: praktické činnosti v přírodě ( příprava ohniště, příprava potravy na ohništi, úklid).
Část F: noční hra – Bludičky.

Část A: řešení problémových úkolů, praktické činnosti, třídění, určování

Motivace: Nacházíme se v krásné lesnaté krajině Vysočiny. Tak jako my se doma staráme o svoji zahrádku, tak o tento les v okolí Mitrova se stará pan lesník, který nás během dopoledne navštíví. Poví nám o tom, jak se o les stará a bude se zajímat o to, co všechno o přírodě víte, proto si tyto znalosti utřídíme.

1. stanoviště – Léčivé rostliny

• Urči názvy jednotlivých rostlin podle obrázků (kopřiva dvoudomá, heřmánek pravý, mateřídouška, jitrocel, jetel luční, hluchavka bílá) a vyber rostlinu, která není léčivá.
• Kterou část sbíráme z těchto léčivých rostlin – růže šípková, heřmánek pravý, divizna velkokvětá, bez černý, třezalka tečkovaná, pampeliška lékařská, jitrocel kopinatý, hluchavka bílá, podběl obecný?

Skupina dostala názvy rostlin na kartičkách, které třídila pod jednotlivé části rostlin – list, nať, květ a list, plod, list a kořen, květ a plod, květ.

Z uvedených možností zakroužkuj všechny zásady správného sběru rostlin:

1. rostliny sbíráme za suchého počasí
2. sebereme vždy všechny rostliny
3. rostliny sbíráme u okrajů silnic
4. chráněné rostliny sbíráme ve volné přírodě
5. usušené rostliny přechováváme v suchu a temnu
6. rostliny sbíráme v národních parcích
7. sbíráme pouze zdravé rostliny
8. sbíráme i rostliny napadené škůdci
9. část rostlin ponecháváme na stanovišti
10. rostliny vytrháme i s kořeny a doma z nich květy obereme
11. nasbírané rostliny sušíme na vzdušných místech v tenké vrstvě
12. rostliny sbíráme na čistých a nezaprášených místech

2. stanoviště: Jedovaté rostliny

Přiřaď charakteristiku jedovaté rostliny k jednotlivým obrázkům a urči její název:

Tato vytrvalá bylina je vysoká 50 až 180 cm, všechny její části jsou prudce jedovaté, její kulovité bobule jsou nejdříve zelené, později černé, lodyha přímá, květy rostou jednotlivě v úžlabí listů, kalich je zvonkovitý (Rulík zlomocný).

Tato vytrvalá bylina je mírně jedovatá, roste na vlhkých a bahnitých místech, v blízkosti potoků a rybníků, kvete od dubna do června, květy jsou žluté, lesklé, vzácně až oranžové, listy jsou tmavě zelené (Blatouch bahení).

Tato vytrvalá bylina kvete v dubnu a v květnu, obvykle roste jednotlivě, jen málokdy tvoří souvislejší porosty, celá rostlina je prudce jedovatá, plod je lesklá černomodrá bobule, vyrůstá uprostřed čtveřice listů (Vraní oko).

Tato jedovatá vytrvalá bylina s plazivým oddenkem roste ve vlhkých lesích a loukách, kde na jaře v době květu vytváří souvislý koberec. Lodyha je zakončená jedním bílým květem (Sasanka hajní).

3. stanoviště – Stromy

Jehličnany

• Přírodniny – větvička – borovice lesní, jedle bělokorá, modřín opadavý a smrk ztepilý.

Urči název přírodniny a přiřaď ji k obrázku daného stromu.

Z nabízených možností označ všechny charakteristické znaky jehličnanů:

1. listy jehličnanů na zimu opadávají
2. stonek jehličnanů je dřevnatý
3. stonek jehličnanů je dužnatý
4. jehličnany mají listy přeměněny na jehlice
5. jehličnany se rozmnožují semeny
6. jehličnany se rozmnožují výtrusy

Vylušti křížovku. Do tajenky se ukryl název jednoho jehličnatého stromu (jedle).

KŘÍŽOVKA 1

Zdroj: Software registrovaný na evaluačním webu MŠMT, TS Přírodověda 1 rostliny a houby, verze 2004i, 2004 Terasoft, a. s., tisknutelné pracovní listy, kapitola  8.

Listnaté stromy

• Přírodniny – listy stromů – buk lesní, javor mléč, bříza bělokorá, dub letní, jírovec maďal, lípa srdčitá.

Podle listu urči název stromu a přiřaď k obrázku.

• Spoj, co k sobě patří:

Ke každé charakteristice doplň správný název listnatého stromu:

Listy tohoto našeho národního stromu mají srdčitý tvar. Květy jsou světle žluté a velmi pěkně voní. Květy představují důležitou potravu pro včely (Lípa srdčitá).

Tento náš nejrozšířenější lesní listnatý strom má vejčité listy. Kmen je šedý a hladký. Plody nazýváme bukvice (Buk lesní).

Plody tohoto listnatého stromu nazýváme žaludy. Roste v doubravách. Jeho dřevo je tvrdé a odolné proti působení vody (Dub letní).

Doplň chybějící slova do textu:

Dřeviny, jejichž stonek se větví až různě vysoko nad zemí, nazýváme ..............

Nerozvětvenou část stonku těchto dřevin nazýváme ..............., rozvětvenou část nazýváme .............Je složena z ................

Rostliny se zdřevnatělým stonkem, jejichž stonek se rozvětvuje hned nad zemí, nazýváme ......................

4. stanoviště – Potravní řetězce, přírodní společenstva, péče o les

Seřaď správně potravní řetězce (každý je barevně rozlišený a rozstříhaný na kartičkách):

list – housenka – sýkorka – jestřáb

nitěnka – čolek obecný – užovka obecná

lipnice luční – králík divoký – liška obecná

houby nebo semena stromů – veverka – kuna

lipnice luční – kobylka zelená – ropucha – čáp

Škrtni organismy, které netvoří společenstvo pole:

pšenice, kachna, oves, mák vlčí, leknín, datel, bažant, borovice, ječmen, kapr, žito, chrpa, koroptev, řepa, šeřík

Poskládej správně kartičky – Jak se lesníci starají o les?

Získání semene – lesní školka – výsadba sazenic – ochrana před škůdci – prořezávky a probírky – vzrostlý les – kácení

5. stanoviště – Živočichové

Obrázky živočichů roztřiď do jednotlivých skupin – obojživelníci, plazi, savci, ptáci. Vylušti křížovku a doplň tajenku.

Zdroj: Pracovní sešit Člověk a jeho svět 3, PRODOS spol s r.o., 2007, ISBN 978–80–7230–190–4, kapitola Rozmanitosti přírody.

KŘÍŽOVKA 2 – Tajenka – Les je důležitou zásobárnou kyslíku a vody.

Část B: výtvarné a pracovní činnosti – tvorba společenstev

Na každém stanovišti skupina získá za správné splnění úkolu obrázky živočichů. Po projití všech stanovišť si obrázky nalepí na arch papíru a dotvoří přírodní společenstvo pomocí různých přírodnin a dokreslí podle vlastní fantazie. Hotové práce si skupiny navzájem prohlédnou a zhodnotí.

Část C: Beseda se správcem lesa

Během dopoledne žáky navštívil lesník z Podmitrova. Zajímavě a poutavě si s žáky povídal o místní přírodě a trpělivě odpovídal na všetečné otázky.Předvedl ukázky, vábniček, paroží a zdůraznil důležitost péče o les a zvěř a ekologické aspekty regulace zvěře.

1. Beseda se správcem lesa

Část D: Hra – Exotičtí motýli

Pomůcky: lístky různých barev roztroušené po vymezeném území lesa, barvy mají různé bodové hodnoty, výraznější barvy nižší hodnotu, přírodní barvy hodnotu vyšší.

Motivace: V rezervaci žije velké množství krásných exotických motýlů, na které si dělají zálusk pytláci. Lovci motýlů se je snaží ochránit odnesením na jiné území, které není pytláky ohrožováno.

Každá skupina má lovce , kteří zachraňují  motýli pro skupinu, jeden či dva hráči jsou „pytláci", kteří okrádají lovce ostatních skupin. Skupina se snaží „zachránit"- vynést  z území „pralesa co nejvíce lístků. Jedinec- lovec motýlů smí odnést vždy pouze jeden lístek. Po území se pohybují „pytláci", kteří lovce o lístečky okrádají.

Část  E: praktické činnosti v přírodě ( příprava ohniště, příprava potravy na ohništi, úklid), skupinová práce – rozdělení úkolů při přípravě ohniště, potravin, zásady bezpečnosti při práci.

Cíl: uvařit polévku v přírodě podle receptu, správné zásady rozdělání ohniště v přírodě a jeho uvedení do původního stavu, dodržování bezpečnosti práce.

Motivace: příroda nám má sloužit i k relaxaci, ale vždy musíme dbát na to, abychom ji svým jednáním nepoškozovali. Jak to udělat, abychom si v případě potřeby uměli udělat teplé jídlo v přírodě, ale aby naše činnost nezanechala v přírodě stopy.

Organizace: práce ve skupinách, každá skupina si vylosovala recept na jednu polévku (hrachová, čočková, bramborová, gulášová, zeleninová). Hodnotí se chuť uvařené polévky, čistota a organizace okolo ohniště, závěrečné úklid ohniště i jeho okolí.

Pomůcky: kotlík s trojnožkou, rýč, zápalky, potřebné suroviny podle receptu, lžíce, nožíky, pitná voda

Část F: noční hra – Bludičky

Pomůcky: samolepky různých živočichů v dostatečné velikosti, baterky.

Po setmění se žáci vydali do blízkého lesa na noční hru. Hráči byli označeni samolepkou zvířete na zádech. Každý hráč se snažil rozpoznat zvíře na zádech soupeře, zvolat jeho název a tím spoluhráče vyřadit ze hry současně chránit svoji totožnost a nevystavovat „svého živočicha" zraku ostatních.

Zdroje: Software registrovaný na evaluačním webu MŠMT, TS Přírodověda 1 rostliny a houby,  verze 2004i, 2004. Terasoft, a. s., tisknutelné pracovní listy, kapitola  8.

Zdroj: Pracovní sešit Člověk a jeho svět 3, PRODOS spol s r. o., 2007, ISBN 978–80–7230–190–4, kapitola Rozmanitosti přírody.