Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Berlínská zeď

Praktický příspěvek
zkušenost
blok hodin
Autor Jan Voda
Spoluautor: Carrie Thompson
Prezentovat současné generaci žáků dobový kontext totality před rokem 1989 představuje skutečnou didaktickou výzvu. V příspěvku nabízíme popis zážitkové aktivity, kterou jsme se snažili toto poselství předat žákům už na 1. stupni.

Úvod

Železná opona byla hranice, která během studené války symbolicky, ideologicky, ale také fyzicky rozdělovala Evropu na dvě vzájemně izolované části – na kapitalistický Západ a komunistický Východ. Toto násilné rozdělení, které na několik desetiletí pokřivilo osud našeho národa - dějiny, kulturu i společenské normy - se dodnes promítá do našeho životního standardu, v ekonomickém a politickém postavení České republiky ve znovusjednocené Evropě. Dobové kontexty totalitního zřízení a především "duch" této doby se s narůstajícím časovým odstupem stává stále obtížněji sdělitelný a vyjevitelný. Vysvětlit žákům polaritu osvobozující sovětské Rudé armády v roce 1945 a okupující, stále sovětské a nadto bratrské armády v roce 1968, nebo skutečnou politickou orientaci Německé DEMOKRATICKÉ republiky je skutečný didaktický oříšek, neboť žáci postrádají jakoukoli zkušenost, o niž by mohli své představy opřít.

Cíl výuky

V příspěvku chceme nabídnout naši zkušenost z projektu ve 4. třídě, ve kterém jsme se prostřednictvím zážitkové aktivity a souboru pracovních listů DUM snažili ilustrovat žákům dobovou realitu na východ a západ od Berlínské zdi.

Cíl vyučovacího projektu byl formulován následovně: Žáci vyjádří své emoce z období železné opony, resp. uvedou, jak byly evropská spolupráce, mezilidské soužití a občanská práva v socialistickém bloku poškozovány.

Žáci si nejdříve pomocí oblíbené dřevěné stavebnice KAPLA přepůlili třídu na východní a západní část. Potom se rozdělili na dvě skupiny, z nichž jedna představovala východní a druhá západní Berlín. V každé skupině žáci dostali marky – měnu, za kterou si mohli nakupovat.

Zatímco ve "východním Berlíně" nebylo k dostání nic, na západě se prodávala americká čokoláda, banány a mandarinky. Žáci z "NDR – východního Berlína" se závistí sledovali, jak si jejich západní sousedé pochutnávají na sladkostech. Následovala diskuse, v níž žáci popisovali své pocity nerovnosti a nespravedlnosti. Potom jsme některým žákům z "Východu" umožnili překročit hranici a navštívit Západ. Ovšem tito žáci se rovněž neradovali dlouho. Vzápětí se totiž ukázalo, že když promění své marky na západoněmecké v příslušném kurzu, budou mít peněz tak málo, že si za ně stejně nic koupit nemohou.

Z tohoto prožitku žáci vyvodili, že by jednomyslně preferovali být v západní skupině a vyjadřovali své dojmy z toho, že jim zeď brání ve svobodném cestování a stěhování. Součástí rozpravy byly i úvahy nad možnými způsoby překonání zdi (emigrací). V takových případech jsme jim připomínali, že by ovšem museli ve východním bloku zanechat své rodiče i svoji rodinu, která by zde byla za jejich emigraci různými způsoby pronásledována a trestána.

V závěrečné reflexi jsme zkušenosti žáků z bipolárního světa propojili s obrazovou publikací Petra Síse – Zeď /Jak jsem vyrůstal za železnou oponou (Praha : Labyrint, 2007. ISBN 80–86803–12–0). Vzdělávací a výchovné přesahy projektu nejlépe vyjadřují právě slova autora knihy: „Zeď, která rozdělovala dlouhá léta Berlín i celou Evropu, je naštěstí už jen vzpomínkou. Ale některé vzpomínky je třeba uchovávat. Jako zprávu o minulosti. Jako varování budoucnosti. Přestože jedna zeď padla, jiné zůstávají a další vznikají. Po celém světě. V Izraeli, v Koreji nebo na mexické hranici. Zdi symbolické, ideologické i skutečné. Zdi strachu, nesvobody a podezírání. Zdi, bez nichž by byl náš život mohl být svobodnější a šťastnější..."

Reflexe

Jelikož smyslem projektu nebylo primárně předávat faktografické informace, ale vystavět s žáky konkrétní představy, porozumění, vhled do situace a současně pracovat s jejich postoji, nemůžeme nabídnout žádná "tvrdá" evaluační data. Nakolik se nám podařilo rozehrát obraznost a porozumění žáků částečně ilustruje závěrečný úkol. Zadání znělo: V jedné své písničce zpívá Karel Kryl o situaci v Československu: „Na politickém barometru setrvalá níže…“ Vzpomeň si, co víš o počasí a jak se měří (barometr) a co ses naučil/a o železné oponě (politická situace). Zkus vysvětlit, co setrvalá níže na politickém barometru znamená. Písničku si můžeš poslechnout na http://www.youtube.com/watch?v=N5zK548q72I. Zde jsou vybrané odpovědi žáků: - „Vyjadřuje to velmi špatnou situaci, velká nadvláda komunistů..." - „Když je ručička nahoře, tak to znamená, že je demokracie, a když je dole, tak je komunismus a nesvoboda. Setrvalá níže je, že se ta demokracie vůbec neobjevuje, je furt komunismus..." - „Je špatná politická situace..."

Evaluace

Z vyjádření jednoho z rodičů: „Myslím, že to bylo opravdu těžké téma, a to i pro nás rodiče, abychom vůbec dokázali dětem na všechny jejich otázky odpovědět. Přesto je to důležité učivo, takže určitě je dobře, že se s ním ve škole děti seznámí, i když nevím, jestli jsou na 1. stupni schopné všemu porozumět."
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek