Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Smysl průřezového tématu Výchova k myšlení...

Ikona teoreticky

Smysl průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS)

Ikona odbornost
Autor: Ondřej Nádvorník
Anotace: Několik podnětů, jak uplatnit výše zmíněné průřezové téma ve výuce tak, aby dalo žákům návod, jak se vyrovnat se současnými globalními problémy, tykajícími se migrace obyvatelstva, a utvořit si neskreslené názory nejen na něj, ale i na jednotlivé skupiny obyvatel.
Téma příspěvku:Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Klíčová slova: osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Pro učitele, kterým nejde pouze o formální sepsání dokumentu ŠVP, ale o vytvoření funkčního smysluplného rámce a plánu určujícího obsahy a způsoby výuky, je zásadní položit si otázku: "Jaký je smysl daného tématu či oblasti z hlediska toho, co by žáci měli v životě umět, a jaké postoje bychom zařazením této oblasti u nich chtěli podporovat?" Přemýšlení o smyslu a praktickém využití dané oblasti nám umožní vybrat ze znalostí ta nejdůležitější zobecnění (generalizace), kterým by žáci měli porozumět. Na jejich základě pak můžeme snadno rozhodnout, které učivo a která fakta zvolíme, abychom na nich umožnili žákům osvojit si základní generalizace, a které učivo naopak vynecháme.

V případě průřezového tématu VMEGS najdeme v RVP ZV na otázku po jeho smyslu pouze částečné a obecné odpovědi. Bylo by proto vhodné, aby učitelé na každé škole sami přemýšleli o tom, jaké hlavní myšlenky, zobecnění a postoje chtějí žáky učit.

Průřezové téma VMEGS obsahuje tři povinné tematické okruhy. Uvedená podtémata tematických okruhů jsou pouze jedním z možných způsobů zpracování učiva a nejsou tedy závazná. Učitelé je mohou využít jako inspiraci, ale mohou také přizpůsobit konkrétní učivo každého tematického okruhu tak, aby vedlo žáky k pochopení jimi stanovených generalizací a k naplňování přínosů.

V následující části uvádíme pro inspiraci návrh, jak je možné rozumět smyslu průřezového tématu VMEGS. Smysl tématu zde popisujeme pomocí souboru navržených principů průřezového tématu VMEGS, z nichž vycházejí hlavní generalizace, tedy zobecnění, kterým by žáci měli porozumět.

1. Nutnost nabourávání stereotypů a předsudků namísto jejich upevňování.

Generalizace 1:
Při poznávání lidí s jiným kulturním zázemím je důležité vyvarovat se posuzování člověka podle skupiny, do které je zařazen (námi, okolím, sám sebou). Zamezuje se tím možnosti vzájemného dialogu a porozumění a vede k vzniku problémů.
Při poznávání druhých se často orientujeme podle stereotypů, které však často mohou být překážkou porozumění. Ve výuce je proto nutné nepotvrzovat existující stereotypy, ale pracovat s existujícími předsudky a stereotypy žáků způsobem vedoucím k jejich relativizaci. Zvláště při pokusech takto charakterizovat skupinu či národnost (například Japonci jsou takoví, Romové takoví, Američané takoví, Češi takoví...) je třeba poukazovat na to, jak takový pohled žáky omezuje a jak je zavádějící. Jako příklad je možné využít stereotypy a předsudky o občanech Evropy a ČR, které vznikly mimo Evropu.

2. Nutnost ukazovat propojenost Evropy a širšího světa.

Generalizace 1:
Různými způsoby jsme propojeni se zbytkem Evropy a světa. Širší procesy ovlivňují nás a my ovlivňujeme dění v Evropě a ve světě.

  • Výrobky námi běžně užívané jsou výsledkem koordinace řetězce výrobních aktivit a tržní směny, realizovaných mezinárodně. Z toho plynou výhody a nevýhody různé pro různé aktéry (vycházíme z hmatatelné zkušenosti z každodenního života žáků).
  • Jsme ovlivňováni zákony a rozhodnutími mezinárodních institucí, my je máme možnost ovlivnit.
  • Procesy ovlivňující přírodu přesahují hranice států i světadílů, je nutné dohodnout se na společném postupu zajišťujícím udržitelnost.
  • Stejně jako tomu bylo v historii, Evropa i svět jsou prostorem, kde se pohybuje, stěhuje obrovské množství lidí, proto žádný stát nestojí mimo kulturní změnu, součástí pohybu je i turismus, který nabízí možnosti poznávání a vzájemného obohacování, migrace má výhody a nevýhody.
  • Média dnešní doby způsobují, že informace z celého světa získáváme okamžitě (ne všichni k nim však mají tak jednoduchý přístup, otázkou je, jak si vybírat a ověřovat informace).

Generalizace 2:
Současná Evropa je výsledkem dlouholetého míšení místních i mimoevropských vlivů a evropský prostor nebyl uzavřenou, ale otevřenou jednotkou.
Na historických příkladech ukážeme, že:

  • Utváření evropských kultur vycházelo z návaznosti na dřívější kořeny vzájemným ovlivňováním a kontaktem uvnitř i zvnějšku (např. antika, židovství, křesťanství, stěhování národů, renesance, kolonialismus atd.).
  • Dlouhodobý kontakt mezi kulturami v Evropě (válečný i mírový) vytvořil určitou míru sdílených hodnot, kultury, institucí a nutnost udržování rovnováhy.

Generalizace 3:
Svět byl v novověku výrazně ovlivněn evropskou expanzí, šířením evropských kultur a hodnot, a ekonomickou dominancí, což neslo pozitivní a negativní důsledky pro obyvatele celého světa. Evropa byla zpětně ovlivněna intenzivním stykem s koloniemi.

Generalizace 4:
K procesu evropské integrace vedla společná historie, potřeba udržování rovnováhy a stability, potřeba stát se silným subjektem vzhledem k ostatním světadílům a mocnostem.

Generalizace 5:
V současné Evropě žijí lidé mnoha kultur, vyznání, přesvědčení. Evropské hodnoty a evropská kultura prodělávají neustálý vývoj. Stanovování společných evropských rysů a rozdílů je neustálým procesem vývoje a hledání.

  • Lidé v Evropě si cení hodnot, jako svoboda, lidská práva, kritické zkoumání s cílem hledat pravdu. Lze však najít mnoho příkladů, kde ideové proudy i jednání lidí byly v přímém rozporu s danými hodnotami. Stejně tak jsou stejné hodnoty ceněné velkým množstvím lidí žijících mimo Evropu, o čemž lze najít mnoho dokládajících příkladů.
  • Kultury v Evropě procházejí neustálým vývojem daným změnou podmínek a kontaktem uvnitř i zvenku. Vývoj by měl probíhat na základě mnohostranného dialogu vedeného vzájemným respektem a tolerancí.

Rizikem při učení o Evropě, její historii a hodnotách je vytváření dojmu, že Evropa je uzavřenou pevností, která civilizuje ostatní země. Vzhledem k tomu, že evropské dějiny a myšlení jsou založeny na prolínání různých náboženských tradic, zejména na odkazu antiky, křesťanství, židovství a islámu, je třeba tuto různorodost vzít v potaz. Po celé dějiny přicházelo do Evropy velké množství lidí z jiných světadílů, což ovlivnilo vývoj a podobu Evropy. Stejně tak v současné době žije na území Evropy velký počet lidí, kteří přichází z ostatních světadílů, přináší s sebou své zvyklosti, víru, životní styl a přetvářejí tak současný obraz Evropy.

Z tohoto důvodu je vhodné ukazovat, že evropanství je založeno na otevřenosti vůči okolnímu světu a že některé základní rysy Evropy stojí na vlivech z okolního světa. Například můžeme ukázat, jak důležitý vliv při rozvoji vzdělanosti v Evropě měli ve středověku před příchodem renesance islámští a židovští vzdělanci, kteří zprostředkovali Evropě antický odkaz.

Při diskuzi o osvícenství a křesťanství jako zdrojů pojetí lidských práv je vhodné zmínit i mimoevropské směry prosazující lidská práva, například v buddhismu či islámu.

Tematický okruh "Jsme Evropané" je například vhodné pojmout jako otevřenou otázku, co znamená v současné různorodosti být Evropanem, jaká jsou naše různá chápání tohoto pojmu, případně co bychom chtěli, aby znamenalo být Evropanem.

3. Nutnost vztahovat vývoj Evropy a světa k vlastním potřebám, plánům, možnostem

Tento princip je založen na spojování nabytých znalostí a postojů s osobním zaměřením. Generalizace tedy závisí na osobních preferencích.

Žáci mohou hledat odpovědi na otázky:

  • Co mě v Evropě a ve světě nejvíc zajímá?
  • Jaká je moje možná budoucnost a příležitosti v Evropě a ve světě?
  • Co musím dělat (naučit se), abych mohl využít některých příležitostí v Evropě či ve světě?
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 27. 06. 2006
Zobrazeno: 7354krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
NÁDVORNÍK, Ondřej. Smysl průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS). Metodický portál: Články [online]. 27. 06. 2006, [cit. 2019-12-10]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/625/SMYSL-PRUREZOVEHO-TEMATU-VYCHOVA-K-MYSLENI-V-EVROPSKYCH-A-GLOBALNICH-SOUVISLOSTECH-VMEGS.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.