Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Smysl průřezového tématu Výchova k myšlení...

Smysl průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS)

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor Ondřej Nádvorník
Několik podnětů, jak uplatnit výše zmíněné průřezové téma ve výuce tak, aby dalo žákům návod, jak se vyrovnat se současnými globalními problémy, tykajícími se migrace obyvatelstva, a utvořit si neskreslené názory nejen na něj, ale i na jednotlivé skupiny obyvatel.

Pro učitele, kterým nejde pouze o formální sepsání dokumentu ŠVP, ale o vytvoření funkčního smysluplného rámce a plánu určujícího obsahy a způsoby výuky, je zásadní položit si otázku: "Jaký je smysl daného tématu či oblasti z hlediska toho, co by žáci měli v životě umět, a jaké postoje bychom zařazením této oblasti u nich chtěli podporovat?" Přemýšlení o smyslu a praktickém využití dané oblasti nám umožní vybrat ze znalostí ta nejdůležitější zobecnění (generalizace), kterým by žáci měli porozumět. Na jejich základě pak můžeme snadno rozhodnout, které učivo a která fakta zvolíme, abychom na nich umožnili žákům osvojit si základní generalizace, a které učivo naopak vynecháme.

V případě průřezového tématu VMEGS najdeme v RVP ZV na otázku po jeho smyslu pouze částečné a obecné odpovědi. Bylo by proto vhodné, aby učitelé na každé škole sami přemýšleli o tom, jaké hlavní myšlenky, zobecnění a postoje chtějí žáky učit.

Průřezové téma VMEGS obsahuje tři povinné tematické okruhy. Uvedená podtémata tematických okruhů jsou pouze jedním z možných způsobů zpracování učiva a nejsou tedy závazná. Učitelé je mohou využít jako inspiraci, ale mohou také přizpůsobit konkrétní učivo každého tematického okruhu tak, aby vedlo žáky k pochopení jimi stanovených generalizací a k naplňování přínosů.

V následující části uvádíme pro inspiraci návrh, jak je možné rozumět smyslu průřezového tématu VMEGS. Smysl tématu zde popisujeme pomocí souboru navržených principů průřezového tématu VMEGS, z nichž vycházejí hlavní generalizace, tedy zobecnění, kterým by žáci měli porozumět.

1. Nutnost nabourávání stereotypů a předsudků namísto jejich upevňování.

Generalizace 1:
Při poznávání lidí s jiným kulturním zázemím je důležité vyvarovat se posuzování člověka podle skupiny, do které je zařazen (námi, okolím, sám sebou). Zamezuje se tím možnosti vzájemného dialogu a porozumění a vede k vzniku problémů.
Při poznávání druhých se často orientujeme podle stereotypů, které však často mohou být překážkou porozumění. Ve výuce je proto nutné nepotvrzovat existující stereotypy, ale pracovat s existujícími předsudky a stereotypy žáků způsobem vedoucím k jejich relativizaci. Zvláště při pokusech takto charakterizovat skupinu či národnost (například Japonci jsou takoví, Romové takoví, Američané takoví, Češi takoví...) je třeba poukazovat na to, jak takový pohled žáky omezuje a jak je zavádějící. Jako příklad je možné využít stereotypy a předsudky o občanech Evropy a ČR, které vznikly mimo Evropu.

2. Nutnost ukazovat propojenost Evropy a širšího světa.

Generalizace 1:
Různými způsoby jsme propojeni se zbytkem Evropy a světa. Širší procesy ovlivňují nás a my ovlivňujeme dění v Evropě a ve světě.

  • Výrobky námi běžně užívané jsou výsledkem koordinace řetězce výrobních aktivit a tržní směny, realizovaných mezinárodně. Z toho plynou výhody a nevýhody různé pro různé aktéry (vycházíme z hmatatelné zkušenosti z každodenního života žáků).
  • Jsme ovlivňováni zákony a rozhodnutími mezinárodních institucí, my je máme možnost ovlivnit.
  • Procesy ovlivňující přírodu přesahují hranice států i světadílů, je nutné dohodnout se na společném postupu zajišťujícím udržitelnost.
  • Stejně jako tomu bylo v historii, Evropa i svět jsou prostorem, kde se pohybuje, stěhuje obrovské množství lidí, proto žádný stát nestojí mimo kulturní změnu, součástí pohybu je i turismus, který nabízí možnosti poznávání a vzájemného obohacování, migrace má výhody a nevýhody.
  • Média dnešní doby způsobují, že informace z celého světa získáváme okamžitě (ne všichni k nim však mají tak jednoduchý přístup, otázkou je, jak si vybírat a ověřovat informace).

Generalizace 2:
Současná Evropa je výsledkem dlouholetého míšení místních i mimoevropských vlivů a evropský prostor nebyl uzavřenou, ale otevřenou jednotkou.
Na historických příkladech ukážeme, že:

  • Utváření evropských kultur vycházelo z návaznosti na dřívější kořeny vzájemným ovlivňováním a kontaktem uvnitř i zvnějšku (např. antika, židovství, křesťanství, stěhování národů, renesance, kolonialismus atd.).
  • Dlouhodobý kontakt mezi kulturami v Evropě (válečný i mírový) vytvořil určitou míru sdílených hodnot, kultury, institucí a nutnost udržování rovnováhy.

Generalizace 3:
Svět byl v novověku výrazně ovlivněn evropskou expanzí, šířením evropských kultur a hodnot, a ekonomickou dominancí, což neslo pozitivní a negativní důsledky pro obyvatele celého světa. Evropa byla zpětně ovlivněna intenzivním stykem s koloniemi.

Generalizace 4:
K procesu evropské integrace vedla společná historie, potřeba udržování rovnováhy a stability, potřeba stát se silným subjektem vzhledem k ostatním světadílům a mocnostem.

Generalizace 5:
V současné Evropě žijí lidé mnoha kultur, vyznání, přesvědčení. Evropské hodnoty a evropská kultura prodělávají neustálý vývoj. Stanovování společných evropských rysů a rozdílů je neustálým procesem vývoje a hledání.

  • Lidé v Evropě si cení hodnot, jako svoboda, lidská práva, kritické zkoumání s cílem hledat pravdu. Lze však najít mnoho příkladů, kde ideové proudy i jednání lidí byly v přímém rozporu s danými hodnotami. Stejně tak jsou stejné hodnoty ceněné velkým množstvím lidí žijících mimo Evropu, o čemž lze najít mnoho dokládajících příkladů.
  • Kultury v Evropě procházejí neustálým vývojem daným změnou podmínek a kontaktem uvnitř i zvenku. Vývoj by měl probíhat na základě mnohostranného dialogu vedeného vzájemným respektem a tolerancí.

Rizikem při učení o Evropě, její historii a hodnotách je vytváření dojmu, že Evropa je uzavřenou pevností, která civilizuje ostatní země. Vzhledem k tomu, že evropské dějiny a myšlení jsou založeny na prolínání různých náboženských tradic, zejména na odkazu antiky, křesťanství, židovství a islámu, je třeba tuto různorodost vzít v potaz. Po celé dějiny přicházelo do Evropy velké množství lidí z jiných světadílů, což ovlivnilo vývoj a podobu Evropy. Stejně tak v současné době žije na území Evropy velký počet lidí, kteří přichází z ostatních světadílů, přináší s sebou své zvyklosti, víru, životní styl a přetvářejí tak současný obraz Evropy.

Z tohoto důvodu je vhodné ukazovat, že evropanství je založeno na otevřenosti vůči okolnímu světu a že některé základní rysy Evropy stojí na vlivech z okolního světa. Například můžeme ukázat, jak důležitý vliv při rozvoji vzdělanosti v Evropě měli ve středověku před příchodem renesance islámští a židovští vzdělanci, kteří zprostředkovali Evropě antický odkaz.

Při diskuzi o osvícenství a křesťanství jako zdrojů pojetí lidských práv je vhodné zmínit i mimoevropské směry prosazující lidská práva, například v buddhismu či islámu.

Tematický okruh "Jsme Evropané" je například vhodné pojmout jako otevřenou otázku, co znamená v současné různorodosti být Evropanem, jaká jsou naše různá chápání tohoto pojmu, případně co bychom chtěli, aby znamenalo být Evropanem.

3. Nutnost vztahovat vývoj Evropy a světa k vlastním potřebám, plánům, možnostem

Tento princip je založen na spojování nabytých znalostí a postojů s osobním zaměřením. Generalizace tedy závisí na osobních preferencích.

Žáci mohou hledat odpovědi na otázky:

  • Co mě v Evropě a ve světě nejvíc zajímá?
  • Jaká je moje možná budoucnost a příležitosti v Evropě a ve světě?
  • Co musím dělat (naučit se), abych mohl využít některých příležitostí v Evropě či ve světě?
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám