Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Výchovné a vzdělávací strategie školy - ukázky...

Ikona teoreticky

Výchovné a vzdělávací strategie školy - ukázky z tvorby málotřídních škol

Ikona odbornost
Autor: Jana Hejčíková
Anotace: Doporučení ke stanovení klíčových kompetencí pro málotřídní školy doplněné ukázkami z konkrétních ŠVP.
Téma příspěvku:Malotřídní školy
Klíčová slova: klíčové kompetence, výchovné a vzdělávací strategie, málotřídní školy, základnívzdělávání

Po zpracování kapitoly Zaměření školy by měly mít kolektivy učitelů jasno, jakým směrem napřít své úsilí. Nyní je potřeba jasně a konkrétně promyslet a zformulovat postupy, kterými budou učitelé směřovat k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků - tzn. výchovné a vzdělávací strategie.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že jde o strategie celoškolní. Měly by tedy konkretizovat, jaké postupy, metody a formy práce, příležitosti a aktivity budou uplatňovat (využívat) všichni vyučující školy, bez ohledu na to, jaký vyučovací předmět učí. Pro lepší srozumitelnost je vhodné formulovat je z pozice učitele. Mělo by v nich být jasně a srozumitelně vymezeno, CO a JAK budou učitelé společně uplatňovat. Tyto strategie jsou cíleně směřovány k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků a procházejí celým výchovným a vzdělávacím procesem ve škole. Byly projednány a odsouhlaseny všemi pedagogy školy, všichni je tedy budou respektovat a dle možností uplatňovat ve svém působení na žáky.

Při formulování výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy postupovaly vybrané málotřídní školy různými způsoby.

1. ukázka ze ZŠ Čeperka (upraveno)

Komentář:
Škola účelně propojila cíle základního vzdělávání (uvedené v RVP ZV) s klíčovými kompetencemi. Jako spojovací můstek mezi těmito rovinami si vymezila cíle ŠVP, které blíže postihují směřování školy. Učitelé si dále položili otázku: "Jak cílů ŠVP dosáhneme?" Výsledky společných diskusí pak shrnuli do podoby společných postupů, tedy výchovných a vzdělávacích strategií. Pro konkrétní představu, jakými dovednostmi bude žák vybaven, popsali blíže každou klíčovou kompetenci z pozice žáka - co se žák učí, jakými prostředky a jaké dovednosti ovládá apod.(viz ukázka Kompetence k učení).

Výchovné a vzdělávací strategie školy
Strategie školy vychází z devíti cílů základního vzdělávání. Těmito strategiemi škola rozvíjí cíleně klíčové kompetence žáků. Jednotlivé kompetence jsou velmi podrobně rozpracovány a zpětně ovlivňují strategie školy. Rozvíjením klíčových kompetencí žáků škola dojde prostřednictvím zvolených strategií k dosažení cílů svého ŠVP, které jsou v souladu s cíli základního vzdělávání uvedenými v RVP ZV. Klíčové kompetence jsou přílohou tohoto dokumentu.
Cíle základního vzdělávání Cíle ŠVP Strategie
Umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je k celoživotnímu učení.
  • učit žáka vyhledávat potřebné informace, a to různými způsoby
  • seznamujeme žáky se způsobem získávání informací z různých pramenů (encyklopedie, slovníky, jízdní řády, internet apod.), umožňujeme pracovat s odbornou, populárně naučnou i uměleckou literaturou
  • učit žáka informace a poznatky zaznamenávat i prezentovat, a to vhodnou formou
  • připravujeme žáky na zvládnutí formy poznámek a výpisků, podle kterých jsou pak schopni srozumitelně mluvit, zařazujeme prezentaci referátů, posterů
  • vést žáka k potřebě provádět své sebehodnocení
  • zařazujeme provádění sebehodnocení učení žákem, a to v určitém časovém intervalu (týden, měsíc) s pravidelným záznamem do notýsků či na volné sebehodnotící listy
  • vyzýváme žáky k navrhování dalších postupů a konkrétních činností, které povedou k jejich posunu
  • umožňujeme žákům vedení vlastních osobních portfolií, třídění svých prací, obhajobu vybraných materiálů apod.
  • předkládáme žákům srovnávací testy Kalibro, Scio (zejména žákům 5. ročníku)
  • učit žáka plánovat své učení - denní plány, týdenní plány, dlouhodobé úkoly
  • zadáváme krátkodobé i dlouhodobé termínované domácí úkoly
  • při dlouhodobě zadávaných úkolech vyzýváme žáky k tomu, aby je vypracovávali a plnili v termínu (k dovednosti rozdělit si práci na úseky, ke schopnosti odhadnout, kolik času jim práce zabere)
  • směřovat žáka k objevování vnitřní motivace ke svému učení a jednání
  • oceňujeme a využíváme snahu, aktivitu a zájem žáka, jeho dovednosti, které získává i mimo výuku
  • směřovat žáka k potřebě se neustále vzdělávat
  • oceňujeme zájem a touhu po poznání, směřujeme žáky k potřebě klást si otázky a hledat odpovědi, podporujeme rozvoj zvídavosti a fantazie, zájem o čtenářství
  • využíváme výukové programy
  • seznamovat a učit žáka používat různé výukové strategie a metody - učitel je garantem metod
  • zařazujeme metody aktivního učení, metody projektového, kooperativního, globálního vyučování, metody RWCT a metody Tvořivé školy
  • vést žáka k práci s chybou
  • vyžadujeme od žáků identifikaci chyb, jejich pojmenování, případně návrh na zlepšení

Kompetence k učení (uvedeny jsou pouze některé úseky textu)

1. soustředí se na učební činnosti

  • vydrží potřebnou dobu u učební činnosti (soustředí se na adekvátně obtížné učební činnosti)
  • vědomě se soustředí na učební činnosti
  • cíleně a samostatně si vytváří vhodné podmínky k učení
  • při učení je schopen vyloučit rušivé podněty
  • zvládá "přepínání pozornosti"

2. učí se vyhledávat a vybírat vhodné a podstatné informace, třídí je a zaznamenává

  • získává informace z různých pramenů (slovníky, jízdní řády, telefonní seznamy, internet, encyklopedie apod.)
  • vybírá vhodný zdroj informací, který povede efektivně k cíli
  • z více zdrojů vybírá informace rozdílné, rozpozná stejné, pouze třeba různě formulované
  • třídí informace podle důležitosti a přínosu
  • ověřuje si pravdivost informací
  • zvládá formu poznámek a výpisků, podle nich je pak schopen mluvit

2. ukázka ze ZŠ Adélka (upraveno)

Komentář:
Netradiční zpracování uvádí nejen činnost učitelů (výchovné a vzdělávací strategie), ale v návaznosti na ně i činnosti žáků (jakými dovednostmi žák disponuje). Tím jsou vlastně zformulovány současně požadavky na úroveň klíčových kompetencí, které mají žáci dosáhnout. Na závěr každé části je uvedeno, k jakému cíli základního vzdělávání těmito postupy škola směřuje.

Výchovné a vzdělávací strategie

  • pozice učitelů (U)
  • pozice žáků (Ž)
Kompetence k řešení problémů

U: Nepředkládáme žákům hotovou odpověď, ale pomocí "fascinace problémem", návodných otázek a přirozené touhy vědět se snažíme žáky přimět k samostatnému přemýšlení, hledání vlastních odpovědí, vhodných cest (nikdy není jedna). Vyskytne-li se osobní či sociální problém ve škole či mimo ni, společně s žáky jej řešíme. Tímto předcházíme konfliktním situacím. Žáky směřujeme k postoji, že problémům lze předcházet, ale pokud se objeví, je to výzva k řešení (spolupráce, dohoda, kompromis…) a nesmí se před nimi utíkat.

Ž: V dané samostatnosti zvažujeme správná rozhodnutí, uplatňujeme svoji logiku, zkušenosti a tvůrčí myšlení, otevřenost. Jsme zvídaví, ptáme se a hledáme odpovědi sami či ve skupině. Ve dvojicích se staráme o jedno ze školních zvířat, jsme odpovědní za krmení a jeho spokojený život. Řešíme problémy s tím spojené a správné řešení si tak prakticky ověřujeme. Své názory, připomínky, ale též postřehy a zážitky i jakékoliv náměty ke škole můžeme prezentovat mimo jiné při ranní "šišce" (komunitním kruhu) nebo ve školním časopisu.

Cíl základního vzdělávání (dále ZV): Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů.

3. ukázka ze ZŠ Hřebeč (upraveno)

Komentář:
Velmi podrobně rozpracované výchovné a vzdělávací strategie k jednotlivým částem klíčových kompetencí. Škola nejprve uvádí úroveň klíčové kompetence, které má dosáhnout žák 9. ročníku (uvedené v RVP ZV). V rámečku pak uvádí výchovné a vzdělávací strategie (kroky), které ve škole budou uplatňovány, aby k dosažení této úrovně byli vedeni všichni žáci.

Kompetence k učení
Na konci základního vzdělávání žák: Naše kroky vedoucí k dosažení uvedeného cíle:
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
Pracujeme s žáky různými metodami (frontální, skupinová, individuální, práce v centrech, práce na projektech).
Využíváme různé způsoby učení se (pamětné, logické, činnostní, učení se individuálně, ve dvojicích, z různých zdrojů).
Dáváme žákům možnost volby (samostatné práce, domácího úkolu, náročnosti práce, způsobu řešení a zpracování).
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
Umožňujeme žákům pracovat s různými zdroji informací (učebnice, knihy, ICT, média, ústní informace).
Zapojujeme žáky do prací na projektech.
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
Organizujeme pro žáky činnosti, které umožní propojení vzdělávacích obsahů více vyučovacích předmětů například v projektech, výletech, kroužcích.
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
Zařazujeme pokusy, experimenty, výzkumy, ankety (školní i domácí), jejich vyhodnocování a formulování závěrů.
  • poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich
Společně s žáky tvoříme individuální plány ke zvládnutí úkolu, k překonání překážky.
Učitelé se žáky společně hodnotí dosažené výsledky, kriticky posuzují možnosti.
Zařazujeme testy Kalibro.
Umožňujeme žákům účast v soutěžích (např. Klokánek, Hlídky mladých zdravotníků apod.)

 


DOPORUČENÍ

Při formulování výchovných a vzdělávacích strategií bychom chtěli zdůraznit požadavek, aby strategie byly konkrétní a sledovatelné. Jedině tak budou mít učitelé možnost posoudit a zhodnotit, zda zvolené strategie skutečně rozvíjejí klíčové kompetence žáků tak, jak škola předpokládala.
Při podrobné analýze výchovných a vzdělávacích strategií ve školních vzdělávacích programech pilotních škol byly vysledovány některé často se opakující nesprávné postupy a způsoby formulací. Dále uvedený přehled je zpracován z podkladů Mgr. Zdeňka Běleckého, který se společně s dalšími odborníky podrobnými analýzami výchovných a vzdělávacích strategií zabýval. Uvádíme zde jen upravený stručný výčet těchto zjištění, abychom školám usnadnili lepší orientaci v této problematice. Podrobnější materiál se připravuje a bude k dispozici na metodickém portálu VÚP v nejbližší době.

1. V řadě případů došlo k záměně strategií za vzdělávací cíle. Např. strategie "získat pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránit" popisuje cílový stav, nikoli způsob, jak jej dosáhnout.

2. V některých případech došlo k záměně strategií za charakteristiku školy, např. v oblasti materiálních, personálních nebo organizačních podmínek nebo za ustanovení školního řádu.

  • Škola má pěkné prezentační prostory.
  • Ve škole se nezvoní. Na konec přestávky upozorní žáky vyučující.
  • Ve škole pracuje školní psycholožka.
  • O velké přestávce je žákům k dispozici počítačová učebna.

3. Část strategií je de facto popisem samozřejmých povinností učitelů a vedení školy.

  • Dbáme na bezpečnost práce žáků.
  • Neustále monitorujeme chování žáků, včas přijímáme účinná opatření.

4. Některé strategie jsou jen připomenutím obecných principů pedagogiky a sociálního učení.

  • Základem je vytváření prostoru pro aktivitu dětí, ať mentální či fyzickou.
  • Vedeme žáky k osvojování si pracovních a hygienických návyků.
  • Jsme žákům osobním příkladem.

5. V řadě případů mají strategie jen deklaratorní povahu, tj. popisují, co škola zamýšlí, avšak nesdělují, jakým způsobem toho hodlá dosáhnout. Tyto strategie jsou často uvozeny slovy "učíme", "vedeme" apod. Např.:

  • Vedeme žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem.
  • Učíme žáky orientovat se ve vlastním citovém životě a citových vztazích.
  • Vedeme žáky k poznání svých reálných možností.

6. Strategie jsou formulovány na diametrálně odlišné úrovni obecnosti, od jednotlivých výroků, popisujících zcela konkrétní postupy (zadáváme termínované domácí úkoly), až po ucelené pedagogické systémy (konstruktivistická pedagogika1) a koncepce (Začít spolu, Zdravá škola, Rozvoj kritického myšlení čtením a psaním, Tvořivá škola, Integrovaná tematická výuka), případně i jejich kombinace2. Tyto koncepce jsou:

a) pouze naznačeny

  • využití prvků programu Začít spolu - 1. stupeň
  • respektování zásad zdravého učení

b) charakterizovány jen výčtem svých hlavních principů

  • nepřítomnost ohrožení
  • smysluplný obsah
  • možnost výběru
  • přiměřený čas
  • obohacené prostředí
  • spolupráce
  • okamžitá zpětná vazba
  • dokonalé zvládnutí

c) stručně popsány

  • Zdrojem konstruktivistických přístupů k učení a vyučování je nám především program RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení), který nabízí jak účinný učební model (evokace - uvědomění si významu - reflexe, E-U-R), tak řadu konkrétních vyučovacích metod (brainstorming, myšlenkovou mapu, I.N.S.E.R.T., řízené čtení, diskuzi, referáty, dílnu čtení, metody psaní, metody reflexe a sebereflexe, metody sebehodnocení).
  • Zdrojem praktických činností a dalších vyučovacích metod je nám činnostní učení Tvořivé školy Brno, původně zaměřené na výuku matematiky, které vychází z běžných životních situací žáka, kde si na základě vlastního objevování, manipulací se skutečnými předměty (modely, náčrty, diagramy) rychle a trvale osvojuje dovednosti a vědomosti.

7. Jednotlivé strategie se značně liší svou promyšleností a výstižností.

  • Kooperativní činnost vyvažujeme i individuálními činnostmi a úkoly, které vycházejí z potřeb jednotlivých žáků a respektují je. Vedle těchto strategií využíváme ve škole i soutěže. Jejich využití přesouváme především do oblasti volného času a zájmů, kdy se soutěží mohou účastnit děti, které chtějí soutěžit a které touží své síly poměřovat s jinými.
  • Zapojovat žáky podle schopností a dovedností do soutěží.

8. Ojediněle jsou zvolené strategie výrazem nepochopení průřezovosti, nadpředmětového charakteru klíčových kompetencí (klíčové kompetence rozvíjíme především v osobnostní a sociální výchově, multimediální výchově a výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech).

ZÁVĚR

Oblast formulování výchovných a vzdělávacích strategií je pro školy záležitost nová a náročná. Vybrat a správně zformulovat činnost, která povede k rozvíjení klíčových kompetencí žáků, vyžaduje od učitelů dostatek pedagogických zkušeností, ale i možnost seznamovat se a vyzkoušet si nové vyučovací metody a postupy vycházející z nových poznatků pedagogiky a psychologie. Školní vzdělávací program je otevřeným dokumentem a školy tedy mají možnost dle potřeby upravovat i výběr a formulace výchovných a vzdělávacích strategií podle získaných zkušeností.


1 Konstruktivistické přístupy k učení a vyučování, které chápou poznávání jako postupný proces charakterizovaný především aktivitou žáka a rolí učitele jako facilitátora žákova učení. Konstruktivistické postupy pracují se zkušeností žáků a směřují k vyšší úrovni poznávání, k rozvoji myšlení. Součástí konstruktivistických přístupů je metakognitivní učení, ve kterém si žáci uvědomují, jak se učili, co jim pomáhalo v učení a co se potřebují dál učit.
2 Uvedené strategie se ve skutečnosti neobjevují odděleně, ale vzájemně se doplňují a prolínají. Jejich prolínání zaručuje, že učitel může co nejlépe naplňovat potřeby k učení dětí mladšího školního věku (nelze rozvíjet pouze rozumovou stránku, je třeba nabízet individuální, ale i skupinovou činnost).

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 29. 05. 2006
Zobrazeno: 14664krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HEJČÍKOVÁ, . Výchovné a vzdělávací strategie školy - ukázky z tvorby málotřídních škol. Metodický portál: Články [online]. 29. 05. 2006, [cit. 2019-11-19]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/581/VYCHOVNE-A-VZDELAVACI-STRATEGIE-SKOLY---UKAZKY-Z-TVORBY-MALOTRIDNICH-SKOL.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.