Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Diskusní forum o vzdělávání

Ikona informativni

Diskusní forum o vzdělávání

Autor: Eliška Walterová
Anotace: Na základě neuspokojivých výsledků výzkumu PISA začala v Německu probíhat školská reforma, které se autorka v příspěvku podrobně věnuje.
Klíčová slova: cíle vzdělávání, školská reforma, německo, celoživotní učení, kultura učení, zajištění kvality, diskusní forum o vzdělávání

V posledních letech probíhá významná reforma německého školství. Potřeba takové reformy vyšla najevo po uveřejnění výsledků mezinárodního evaluačního výzkumu PISA, ve kterém Německo nedosáhlo dobrých výsledků (podobně jako kupř. Rakousko).

Konservatismus školství, slabý zájem společnosti o problémy vzdělávání a potřeba podstatných reformních kroků vyvolala v Německu širší politickou a odbornou diskusi až na konci 90. let. Současně se Německo poprvé zúčastnilo evaluačního výzkumu výsledků patnáctiletých žáků v mezinárodní studii PISA.

Tato iniciativa byla zahájena v roce 1999 otevřením diskusního fora o vzdělávání (Forum Bildung) na celostátní úrovni s cílem zlepšit kvalitu německého vzdělávacího systému. Foru společně předsedali spolková ministryně školství Edalgard Bulmanová a bavorský ministr pro vědu Hans Zehetmair. Na činnosti Fora se podíleli zástupci ministerstev školství jednotlivých spolkových zemí, sociálních partnerů, vědy, církví, studentů a učňů, kteří společně vypracovali doporučení pro reformu vzdělávání. V centru pozornosti bylo pět tematických okruhů:

  • cíle vzdělávání a kvalifikace nezbytné pro budoucnost;
  • podpora rovnosti šancí;
  • zajištění kvality v mezinárodní soutěži;
  • celoživotní učení;
  • nová kultura učení a vyučování.

Na základě zpráv odborníků vypracovávaly skupiny k jednotlivým okruhům předběžná doporučení, o nichž se na Foru společně diskutovalo, formulovaly se závěry, které byly publikovány v řadě materiálů. Současně se konaly kongresy, zasedání a workshopy, vedla se široká veřejná diskuse o vzdělávání a vypracovávaly se expertizy. Na základě této rozsáhlé činnosti schválilo Forum v roce 2002 dvanáct závěrečných doporučení (viz níže).

Činnost Fora byla významně zasažena v roce 2001 zveřejněním výsledků mezinárodního evaluačního výzkumu PISA, které doslova šokovaly odborníky i širokou německou veřejnost. V tomto výzkumu se zjišťovala ve 31 zemích úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Nehodnotilo se zvládnutí učiva předepsaného osnovami, ale důraz byl kladen na dovednosti a vědomosti žáků potřebné pro praktický život v současné společnosti. Ve čtenářské gramotnosti, kde se zjišťovalo porozumění a interpretace různých typů textu, obsadilo Německo značně podprůměrné 22. místo (pro srovnání ČR byla na 19. místě, zatímco nejlépe dopadlo Finsko, Kanada a Nový Zéland). V ostatních kategoriích se němečtí žáci umístili na 20. a 25. místě, celkově na 21. místě.

Výsledky PISA byly pro zemi hospodářského a politického významu, jakou je Německo, považovány za alarmující. Již předchozí diskuse, její předběžné závěry a expertizy poukázaly na slabiny německého školství. Problémy, které PISA doložila, byly již v zásadě identifikovány. Forum reagovalo pozitivně na zjištění konstatováním, že německý vzdělávací systém se může zlepšit v dohledné době, což dokládají zkušenosti úspěšnějších zemí jako Finsko, Kanada, Austrálie nebo Japonsko, kde je reforma vzdělávání centrem pozornosti od 80. let. Současně bylo uvážlivě konstatováno, že jejich zkušenosti nelze jednoduše kopírovat, ale lze se inspirovat a učit z jejich příkladů. Jako mimořádně důležité byly zdůrazněny tři hlavní oblasti zvýšené pozornosti:

  • dřívější začátek intenzívní a individuální podpory rozvoje dětí v mateřské a základní škole, zvláště jejich řečových a čtecích dovedností; co se zamešká v mateřské a základní škole, později je jen stěží možno napravovat;
  • podpora všech dětí, které jsou při svém přístupu ke vzdělávání znevýhodněny, což se považuje nejen za sociálně spravedlivé, ale také ekonomicky nutné;
  • zakotvení principu celoživotního učení do vzdělávacího systému, zároveň podmínek pro realizaci "druhé" a "třetí šance", vzdělávání dospělých a rozvoj neformálního vzdělávání mimo vzdělávací systém.

V červnu 2002 představila spolková ministryně školství pětibodový program německé spolkové vlády Budoucnost vzdělávání (Zukunft Bildung) jako národní odpověď na studii PISA, jejímž mottem bylo: Do deseti let chceme obsadit v PISE přední místo. Program obsahuje pět směrů aktivit v oblasti vzdělávání, které budou podporovány spolkovou vládou:

  1. Budovat celodenní školy. Novými celodenními školami se mají zlepšit podmínky pro vyučování a učení. Do roku 2007 chce vláda investovat miliardy euro do vybudování deseti tisíc celodenních škol v celém Německu.
  2. Vytvořit národní vzdělávací standardy. Tyto standardy mají být formulovány jako společné vzdělávací a výchovné cíle a výkonové standardy pro žáky.
  3. Národní evaluace vzdělávání. Má být vybudována nezávislá národní evaluační instituce, obdobná těm, které již existují v zemích, které byly úspěšné v PISE.
  4. Zřídit národní instituci pro podávání zpráv o stavu vzdělávání a nezávislou radu "moudrých" pro otázky vzdělávání.
  5. Společný nápravný program. Cílem je vytvořit program nápravy nedostatků a odstranění největších slabin žáků, zejména ve čtení a psaní.

Před formulací závěrečných doporučení Forum upozornilo na širší okruhy problémů a směry konkrétních podpůrných kroků spolkové vlády, které vyžadují změnu ve všech úrovních vzdělávání. Podívejme se na některé z nich podrobněji:

  • Vzdělávání a výchova v raném věku - mateřské školy musí být více než zařízení "péče o děti". Jejich úkolem je rozvíjet zvídavost dětí a připravenost učit se, připravovat je na učení v základní škole. Zvláštní podpora musí být poskytována ještě před zahájením školní docházky dětem s méně rozvinutými řečovými dovednostmi, a těm, které nemluví dostatečně německy, aby měly stejné šance pro vzdělávání, jako ostatní děti již na začátku povinné školní docházky.
  • Utváření široké základny vzdělávání a učení - padl mýtus, hluboce zakotvený v německé vzdělávací tradici, který vycházel z přesvědčení, že pokrok a rozvoj společnosti je založen na vzdělanosti elit. Podpora nejlepších a podpora nejpotřebnějších a slabých se nevylučují, elita potřebuje širokou základnu. Proto je třeba organizovat vyučování tak, aby se děti mohly učit od sebe navzájem, což prospívá jak mimořádně nadaným žákům, tak těm, pro něž je učení obtížnější. Učení potřebuje čas a kvalitní prostředí. Za důležitou se proto považuje výstavba celodenních škol. Tyto školy pomáhají odstraňovat bariéry ve vzdělávání, brání sociální izolaci, podporují komunikaci, individuální zájmy a předpoklady, vracejí do školy život a vazby na život komunity. Významně rovněž přispívají k řešení problémů zaměstnaných rodičů.
  • Jazykové problémy - dobré osvojení mateřského jazyka a oficiálního jazyka státu je důležité pro komunikaci ve společnosti i v pracovní sféře. Velký význam pro německé děti a mládež mají cizí jazyky. Profesní, společenská a kulturní sféra v Evropě a ve světě, v níž Německo chce hrát významnou roli, vyžaduje, aby se děti učily cizí jazyky již na základní škole.
  • Kvalita a podpora práce učitelů - nové úkoly vyžadují nejen kvalitní obsahovou přípravu na vysokých školách, ale také, a to zejména, další vzdělávání a "dodatečné kvalifikace" nejen v oboru, ale i v metodice a didaktice. Proto chce spolková vláda, aby byla příprava učitelů více orientována na praxi a další vzdělávání považuje za nutnost. Více společenského uznání a lepší finanční ohodnocení učitelů, zejména nižších stupňů, je považováno za potřebné.
  • Podpora znevýhodněných - je záležitostí nejen školního vzdělávání dětí, ale také mládeže při získávání míst ve vyšších stupních vzdělávání a nabízení druhé a třetí šance při získávání kvalifikací. To platí zejména pro mladé lidi bez ukončené profesní přípravy. Na podporu znevýhodněných jako regulérní součást profesní přípravy byl již zahájen speciální program pro mladistvé a mladé dospělé, kteří v důsledku svého původu (imigranti) nebo sociální situace hůře hledají místo v profesní přípravě nebo zaměstnání.
  • Integrace imigrantů a migrantů je jedním z klíčových okruhů vzdělávací problematiky a je považována za významnou investici do budoucích kvalifikovaných odborníků.
  • Učící se školy a regiony - školám je třeba dát více samostatnosti a odpovědnosti, osvobodit je od byrokratického balastu, soustředit se na pedagogické, kulturní a individuální inovace, sociální funkce a individuální podporu učení žáků s důrazem na týmovou spolupráci učitelů. Spolupráce se sociálními partnery a budování "učících se regionů", v nichž se vytváří sítě škol, vysokých škol, veřejných a soukromých institucí dalšího vzdělávání, úřadů práce a úřadů pro mládež je považováno za perspektivní směr, i když to představuje nelehký úkol.

Přesvědčení, že dobré vzdělávání a investice do vzdělávání dětí od raného věku jsou investicemi do budoucnosti, spolková vláda nejen deklamovala, ale podpořila některými konkrétními kroky: výdaje na vzdělávání se zvýšily ve srovnání s rokem 1998 o 21,5 %, což představuje celkovou částku 8,8 miliard euro ročně ze státního rozpočtu vkládaných do vzdělávání. Tak vysoká částka dosud nebyla vzdělávání určena. Podstatná je také změna v distribuci prostředků na úrovni spolkových zemí, kdy se větší částky přesunují do základních škol, jejichž uznaný význam pro vzdělávání byl takto reálně podpořen.

Finálním výstupem práce německého Fora o vzdělávání je formulace souboru doporučení pro další rozvoj německého školství a vzdělávání. Uvedeme je nyní ve stručném přehledu.

Die zwölf Empfehlungen des FB (2002)
  1. Raná podpora učení: v předškolních zařízeních a základních školách.
  2. Individuální podpora: zejména budováním celodenních škol.
  3. Celoživotní učení: je nová hodnota vzdělávání, učit se učit začínají už děti v mateřské škole.
  4. Učit se přebírat zodpovědnost: vzdělávání se musí orientovat především na hodnoty místo pouhého zprostředkování znalostí.
  5. Učitelé jsou klíčem reformy: jejich povolání se musí dostat více ocenění.
  6. Stejná účast žen a mužů: vzdělávání má pomáhat překonávat zastaralou orientaci rolí obou pohlaví.
  7. Kompetence pro budoucnost: solidní odborná kompetence a kompetence nadpředmětová podporují kvalitu, prostupnost, vyšší účast ve vzdělávání a kvalitu pracovníků.
  8. Šance využívat nová média: zajistit připojení k internetu v každé třídě.
  9. Zabraňování exkluzi a její odstraňování: dát šanci všem ve škole; poskytnout příležitost ke vzdělávání po přerušení školního vzdělávání nebo profesní přípravy.
  10. Vzdělávání a kvalifikace imigrantů: zpřístupnit vzdělávací potenciál mladým imigrantům a cizincům.
  11. Otevřít školy a vzdělávací zařízení: vytvořit ze škol "domy učení" a otevřít je komunitě.
  12. Dát školám a vzdělávacím zařízením více vlastní odpovědnosti a zpětné vazby pro učení z evaluace: rozvinout poradenství i státní kontrolu.

K těmto dvanácti bodům byly doplněny další body tzv. Bildung Plus, charakterizujících oblasti zvýšené pozornosti a aktuálních priorit vzdělávání:

  • Raná podpora - doporučuje se využívat předškolních zařízení a základních škol k rozvíjení vzdělávacích a učebních procesů od raného věku, k vytváření motivací a předpokladů rozvoje schopnosti učit se. V základní škole vytvářet podmínky pro individuální podporu rozvoje zájmů, osobní a sociální identity všech dětí a věnovat jim další čas v celodenních školách.
  • Učení se přebírat zodpovědnost - orientovat se ve změnách předpokládá zkušenosti, reflexi hodnot a vytváření postojů a názorů hodnotami ovlivněných. Děti a mládež se musí učit nést důsledky za vlastní jednání. Ve všech školách by se měly děti učit přebírat zodpovědnost a učit se různým formám spolupráce na základě demokratických principů. Tomu se musí učit i učitelé v přípravném a dalším vzdělávání, ve spolupráci školy s jinými školami a učením se z příkladů dobré praxe.
  • Vzdělávání a kvalifikace imigrantů - jejich podpora se musí stát jedním z ústředních prvků vzdělávání ve všech jeho oblastech a zařízeních. Vzdělávání musí podporovat otevřenost vůči jiným kulturám a jejich přijímání. Jiné kultury a jazyky je třeba chápat jako obohacení pro německé děti i pro děti cizinců. Německý vzdělávací systém musí také zajistit dostatečné osvojení němčiny pro imigranty.
  • Učitelé jako klíč reformy vzdělávání - učitelům je přiznána v rámci reformy vzdělávání rozhodující role. Do jejich přípravného a dalšího vzdělávání je nutné včlenit nové úkoly, obsahy a metody, které jsou podmínkou realizace reformy vzdělávání. Motivace a tvořivost učitelů, zkvalitnění jejich práce musí být také podpořeno zlepšením materiálních a personálních podmínek ve vzdělávacích zařízeních.

Realizace doporučení a priorit v dalším krátkém období po jejich zveřejnění je postupná a probíhá paralelně na centrální úrovni i na úrovni spolkových zemí. S částečnou odezvou pokračuje experimentální fáze budování celodenních škol. Shromažďují se údaje o pokroku v pěti formulovaných prioritách do centrální databanky, která existuje a analyzuje také mezinárodní data ze zemí Evropské unie. Pracovní skupina Bildung Plus vyvíjí systém indikátorů pro hodnocení celého vzdělávacího systému, zlepšení vzdělávání a integrace imigrantů a vyhodnocování mezinárodních zkušeností a výsledků výzkumu celodenních škol. Byl zaveden portál Bildung plus, který je zaměřený na německou vzdělávací reformu. Na jeho tvorbě se podílejí Německý institut pro mezinárodní pedagogický výzkum (DIPF) a německý vzdělávací server. Portál je podporován Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum. Portál zveřejňuje výsledky a poznatky z vědeckého výzkumu, rešerše, zprávy, rozhovory, reportáže a informace o aktuálních studiích ve formě přístupné nejen pedagogické veřejnosti. DIPF provozuje knihovnu s on-line dostupnou literaturou a databanku příkladů dobré praxe, vydává týdeník Newsletter. Diskuse zahájené v rámci Forum Bildung byly přeneseny na tzv. Freies Forum, které slouží k široké diskusi, otevřené na stránkách portálu. Vzdělávací reforma se tedy v Německu dostala do centra pozornosti širší veřejnosti a odborníků, z podnětu spolkové vlády a zemských vlád začaly vznikat i reformní projekty a iniciativy zdola. Počáteční změny a pokrok byly částečně zachyceny ve zprávě OECD (německy Bildung auf einen Blick, anglicky Education at a Glance) z podzimu 2005, kdy ministryně školství Schrödrovy vlády konstatovala v závěru funkčního období, že vzdělávací šance jsou pro Německo tak velké, jako nikdy předtím, což lze dokumentovat na některých konkrétních údajích:

  • Podíl výdajů na vzdělávání na celkovém veřejném rozpočtu sice stoupl jen mírně, ale nyní se zvyšuje vzhledem k plánovaným výdajům na celodenní školy, programy rozvoje celodenního vyučování a profilace univerzit o čtyři miliardy euro. Výdaje na vzdělávání stoupají od primárního k terciárnímu.
  • Rozdělení prostředků na vzdělávání vzhledem ke stupňům školství jsou stále pod průměrem pro primární stupeň (základní školu) a nižší sekundární stupeň, zatímco pro vyšší sekundární stupeň výrazně převažují průměr OECD.
  • Zlepšení výsledků v mezinárodním srovnávání. Ve studii PISA 2003 se němečtí patnáctiletí žáci umístili lépe. Ve srovnání s rokem 2000, v oblasti matematiky a přírodních věd, nyní zaujímá Německo místo v lepším středu, což je mj. přičítáno novému programu SINUS, na němž se podílel didaktický výzkum a vývoj. Počet žáků, kteří v řešení problémů dosahují dobrých výsledků byl relativně vyšší, zatímco v matematice dosahuje téměř čtvrtina žáků jen nejnižšího stupně kompetence.
  • Byly zavedeny celoněmecké vzdělávací standardy platné pro ukončování studia v hlavních a středních školách (Hauptschulabschluss; mittlerer Schulabschluss), které byly vytvořeny pod patronací a schváleny Konferencí ministrů kultu.
  • Byl vytvořen Institut pro zajišťování kvality ve vzdělávání (IQB) v Berlíně na Humboldtově univerzitě. Jeho úkolem je vývoj, normování a ověřování standardů.

Nejvýraznější problémy ovšem přetrvávají, zejména rozdíly v délce a kvalitě vzdělávání a výsledcích žáků v závislosti na sociálním původu. Další pokračování reformy a prohloubení řešení pěti priorit se očekává také v souvislosti s novou vládou velké koalice CSU, která má srozumitelnější vzdělávací politiku, bližší k centralizačním tendencím a zavádění standardů a CDU, která je více nakloněna k decentralizaci, podpoře dalšího vzdělávání učitelů a spoléhání se na jejich zodpovědnost. Nově zavedená opatření a již fungující centrální instituce výzkumné a evaluační vytvářejí formální rámec pro realizaci reformy, další konkrétní kroky zatím nejsou zřejmé, důsledky reformy na úrovni konkrétních škol se projevují sporadicky.

Shrnutí a závěr

Důsledky konzervativního charakteru německého školství, jeho vysoké selektivnosti a tradičního důrazu na vzdělávání elit, spolu s delším obdobím stagnace a neřešení problémů vzdělávání byly reflektovány s určitým opožděním, ve stavu naléhavě se projevujících problémů. Potřeba kvalitativních změn ve školství a zahájení vzdělávací reformy přišlo v Německu, ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie, později, v odstupu nejméně jedné dekády.

Na státní úrovni byla iniciována diskuse o stavu školství a vzdělávací reformě. Na této úrovni byla také přijata opatření podporující její realizaci ve všech spolkových zemích a na všech úrovních školství. Koncepce reformy představuje rozvoj nové kultury spolupráce a změnu, která je značně radikální. Podmínkou úspěšnosti je větší otevřenost škol a přizpůsobení celého vzdělávacího systému reálným potřebám německé společnosti, která zaznamenala zásadní politické, sociální a ekonomické proměny v předcházejícím období, aniž by na ně reagovala pohotověji ve sféře vzdělávání. První reformní kroky naznačují, že potenciál změny existuje, avšak proces její realizace má četná slabá místa a bude probíhat v dlouhém časovém horizontu.

Vzhledem k politické svrchovanosti jednotlivých spolkových zemí Německa musí poněkud paradoxně působit probíhající školská reforma, k jejímž dokumentům patří tzv. vzdělávací standardy, které jsou historicky poprvé závazné pro všechny části Německa. V některých spolkových zemích (kupř. Porýní-Falc) jsou ještě vedle standardů závazné tzv. učební plány, které popisují realizace obsahů vzdělávacích standardů v jednotlivých ročnících.

Internetové odkazy:

  • Německý institut pro mezinárodní pedagogický výzkum (Deutsches Institut für Internationale Pädagogisches Forschung):
    www.dipf.de
  • Německý vzdělávací server (Deutscher Bildungsserver):
    www.bildungsserver.de
  • Institut pro zajišťování kvality ve vzdělávání (Institut zur Qualitätsentwicklung im Bildungswesen):
    www.iqb.hu-berlin.de
  • Německé vzdělávací standardy:
    www.kmk.org/schul/home.htm
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 03. 04. 2006
Zobrazeno: 6550krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
WALTEROVÁ, Eliška. Diskusní forum o vzdělávání. Metodický portál: Články [online]. 03. 04. 2006, [cit. 2019-07-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/511/DISKUSNI-FORUM-O-VZDELAVANI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.