Analýza postavení a pojetí školní geografie v národních vzdělávacích kurikulech pěti vybraných zemí odhalila rozdíly i shodné znaky a prvky ve struktuře kurikul základního vzdělávání. Nedala jednoznačnou odpověď na specifikaci geografie v těchto kurikulech. Ukázalo se, že postavení školní geografie je v uvedených zkoumaných zemích značně rozdílné. Osciluje od pojetí v přírodovědně chápané vzdělávací oblasti, respektive oboru (Finsko), k zařazení v rámci společenskovědní oblasti, respektive oboru (Kanada, Skotsko), až k relativně samostatné pozici (samostatný vzdělávací předmět ve Slovinsku, samostatná vzdělávací oblast v Maďarsku).
Analýza pojetí školní geografie naopak dokázala četné společné rysy, prvky a znaky v charakteristice vzdělávacích geografických cílů, v prezentaci geografického obsahu a výběru jednotlivých témat, ve formulacích žákovských aktivit, klíčových, respektive výstupních kompetencí, očekávaných a dosažených výstupů žáků. Odlišné je rozpracování a prezentace těchto konstruktů v jejich šířce a hloubce, v různé úrovni jejich „činnostní" podoby. Lze obecně říci, že školní geografie řeší v systému kurikulárních dokumentů aktuálně stejný problém, jaký má postavení geografie v systému vědních oborů.
Geografie je vzhledem k praktické povaze objektu svého zájmu (krajinná sféra, prostředí kolem nás) jedním z nejstarších vědních oborů. Již ve starověkém Řecku se vyčlenila z vlídného společenství filozofie, která zahrnovala v antickém prostředí původně všechny vědní obory. Při svém osamostatnění a ještě dlouho po tom prezentovala geografie všechny poznatky o Zemi, které měly zprvu popisný, později přirozeně i vysvětlující ráz. V uplynulých více než dvou tisíciletích trvání geografie došlo k těmto hlavním změnám:
1. zúžil se pohled geografie - aktuálně již není objektem geografie celá planeta Země, ale jen její část - geografická sféra, geografické prostředí. Z rámce geografie se vyčlenily postupem času další vědní obory studující Zemi, například geologie, geochemie a geofyzika.
2. Změnil se ráz poznávání v geografii - ta není již pouze tradičním popisným vědním oborem, ale vědní disciplínou s běžným vědeckým postupem a metodami výzkumu (pramenná základna, pozorování, terénní průzkum - analýza - syntéza - prognóza), a ve které má důležitou úlohu teorie a kvantifikace získaných dat (uplatnění výpočetní techniky pro tvorbu geografických informačních systémů).
3. Změnilo se zaměření a význam geografie - není již pouze vzdělávacím vědním oborem, ale i oborem s výrazným praktickým zaměřením (aplikovaná geografie participuje na výzkumech prostředí s ostatními vědními obory jako interdisciplinární program).
Je patrné, že se moderní postavení geografie v systému vědních oborů nalézá v prostoru vzájemného průniku přírodních, společenských a technických vědních oborů. Protože se objekt studia geografie, krajinná sféra člení na dvě dílčí sféry: přírodní (fyzicko-geografickou) a společenskou a hospodářskou (socioekonomickou) sféru, specializuje se obecná geografie na dvě základní disciplíny: na fyzickou geografii a na společenskou a hospodářskou (socioekonomickou) geografii. Každá z nich má dále svůj vlastní oborový systém (jednotlivé obory fyzické a socioekonomické geografie) a prolínají se spolu v regionální geografii. Oblast výzkumu socioekonomické geografie je na styku s ostatními přírodními a společenskými vědami (ale i například s lékařstvím) tak úzce v kontaktu a zároveň široce ve svém záběru, že se ve vyspělých zahraničních zemích vyčleňuje speciálně jako tzv. geografie člověka nebo jako tzv. humánní geografie (human geography). Kromě tradičních geografických oborů zahrnuje také oblast územního plánování a hojně i environmentální, sociologická, hygienická, urbanistická aj. témata).
Není bez zajímavosti, že některé moderní filozofické směry vnímají geografii jako jeden z tzv. základních (bázových či bazických) faktuálních vědních oborů (spolu s fyzikálními, chemickými, biologickými a sociálními obory) a považují geografii nejen za interdisciplinární, ale také zároveň za multidisciplinární vědní obor, neboť pokrývá více výzkumných polí (oblastí). Někteří filozofové takto vnímají ovšem pouze část geografie, a to fyzickou geografii jako vlastní součást vědních oborů o Zemi. Oblast humánní geografie považují za ryze společenský obor a včleňují ji takto přímo obvykle do oblasti sociologie. Vcelku se však shodují s dalšími odborníky, a to nejen geografy, že geografie jako celek v dnešní pozici vytváří samostatnou kategorii tzv. přírodovědně sociálních oborů (někteří vědci sem řadí také ekologii a environmentalistiku).
Geografie jako vědní obor vyšla logicky s ohledem na genetické hledisko z přírodovědného základu. Používá proto také racionální postupy a metody výzkumu, které jsou svým tradičním pojetím blízké právě přírodním vědám. V oblasti humánní geografie využívá ovšem i všech teoretických a praktických přístupů, vlastních metodologii společenských vědních oborů. A ve vztahu k ostatním vědním oborům, kde se uplatňují geografické přístupy a metody, lze nejlépe hovořit o oborech aplikované geografie jako součásti interdisciplinárního vědeckého programu.
Stejně jako geografie v systému vědních oborů, má také zeměpis (geografie) jako školní vzdělávací obor a následně konkrétní vyučovací předmět na základních a na středních školách nezastupitelné předpoklady zajišťovat propojení přírodních, společenskovědních, technických a dalších poznatků souvisejících s prostředím, s prostorem a časem.
Integrační a zároveň integrující úloha zeměpisu - geografie ve školním vzdělávání má svůj význam především v rozvoji a formování environmentální výchovy a prakticky všech průřezových témat. Výhodou geografie jako faktuálního základního (bázového) vědního oboru je i v transferu do podoby školního zeměpisu široký, multidisciplinární záběr. Školní zeměpis supluje často i poznatky a základy těch vědních oborů, na které již ve škole není speciální místo (geologie, etnografie, meteorologie, klimatologie, sociologie, ekonomika atd.) Ve školním prostředí je to v rukou kvalifikovaného, odborně a didakticky erudovaného pedagoga-zeměpisce silná zbraň, ovšem v rukou neaprobovaného nebo suplujícího učitele hrozí zprofanování až karikatura zeměpisné výuky (častý to pohled v současných poměrech).
Těchto negativních okolností za situace, kdy zeměpis vyučuje aktuálně v pozici základní školy v České republice značný počet neaprobovaných učitelů, se lze poněkud obávat. Také z těchto důvodů dřívější klasifikace vědních oborů na přírodovědné a humanitní ve školní praxi evidentně nevyhovuje a je v době interdisciplinárních školních programů a projektů naprosto zavádějící. Proto má i při tvorbě učebních (kurikulárních) dokumentů jen pomocný, orientační a kompromisní význam.
Na základě této analytické studie a výše uvedených úvah lze doporučit dvě možnosti zařazení vzdělávacího oboru Zeměpis (Geografie) v systému českého vzdělávacího kurikula pro základní a gymnaziální vzdělávání. V prvém případě lze zohlednit současný „status quo", totiž respektovat tradiční geneticky zdůvodněný základ geografie v systému přírodovědných oborů a vycházet z něho i nadále ve školní praxi na základních a na středních školách. To znamená i aplikovat toto pojetí zeměpisu i při tvorbě všech aktuálních i budoucích učebních (kurikulárních) dokumentů na jmenovaném typu škol v České republice a nečlenit v žádném případě školní zeměpis umělým způsobem na dvě relativně samostatné části nebo dokonce na dva samostatné vzdělávací obory nebo vyučovací předměty.
Pokud jde o zařazení humánní (socioekonomické) geografie do oblastí Člověk a příroda v dokumentaci Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia (RVP G), pak ho lze chápat jen za formální a orientační krok při konstrukci těchto dokumentů, který nemá v žádném případě reprezentovat nevědecký přístup nebo mít degradační účel. Nedělitelnost geografického vzdělávacího obsahu je zde pouze účelovým či praktickým krokem určeným pro uživatele těchto dokumentů, kterými jsou učitelé zeměpisu.
Ve druhém případě lze doporučit přístup po vzoru konstrukce maďarského kurikula, kde geografický vzdělávací obsah je součástí samostatné vzdělávací oblasti pod názvem „Naše Země a naše prostředí". Takto lze vyjádřit aktuální specifické postavení geografie jako samostatného přírodovědně sociálního oboru. Doporučuji při aktualizaci a dalším vývoji národních kurikulárních dokumentů v České republice respektovat výše uvedené závěry.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - úvod
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Maďarsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Finsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Kanada.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Slovinsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Skotsko
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
