Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Geografie: její postavení a pojetí v národních...

Ikona teoreticky

Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – Slovinsko

Ikona odbornost
Autor: Josef Herink
Anotace: Další z řady článků věnovaný srovnání pojetí oboru geografie v národních kurikulech. Slovinský vzdělávací systém v oblasti základního vzdělávání nyní prochází podobnou reformou. Jak se jim daří změnit zažitá pravidla, můžete porovnat v tomto článku.
Obor příspěvku:Zeměpis (geografie)
Klíčová slova: geografie, Slovinsko

Slovinský vzdělávací systém v oblasti základního vzdělávání prochází nyní reformou, v níž probíhá (respektive nyní dobíhá) přechod, započatý ve školním roce 1999/2000, z původně osmiletého na devítileté základní vzdělávání.

Odborně rozvoj slovinského všeobecného vzdělávání garantují tzv. Národní kurikulární rada a Národní rada expertů pro všeobecné vzdělávání Slovinské republiky. Ty také vypracovaly na základě nařízení slovinského Ministerstva školství a sportu a v souladu se Zákonem pro základní školy několik kurikulárních dokumentů, na nichž spočívá kurikulum pro základní vzdělávání (viz ještě dále).

Za priority ve slovinském vzdělávání se pak považují:

  • rovné příležitosti k učení pro všechny žáky
  • možnost volby způsobu vzdělávání žáků
  • zvyšování vzdělávací autonomie ve vztahu k učitelům i školám
  • zvyšování kvality vzdělávání, a tím také zvyšování požadavků na dosahování co nejlepších výsledků v mezinárodních srovnáních
Systém slovinského kurikula v základním vzdělávání

Slovinské základní vzdělávání nyní přechází z osmiletého na devítiletý cyklus (ve všech základních školách pak od školního roku 2008/2009), a je povinné pro děti od šesti let. Může probíhat jak ve veřejné základní škole, tak i škole soukromé, nebo se žák může vzdělávat doma. Devítileté základní vzdělávání (devítiletá základní škola) je oficiálně členěno v tříletých cyklech: 1. - 3. ročník, 4. - 6. ročník a 7. - 9. ročník.

Slovinsko také uplatňuje systém víceúrovňového kurikula. Z národních kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání je nejdůležitější Národní kmenové kurikulum (dále jen NKK) obsahující tzv. povinný program a rozšířený program. V povinném programu jsou uvedeny jednak názvy povinných předmětů, jejich týdenní a roční počty vyučovacích hodin a jejich cíle a obsah (které předměty jsou povinné, určuje přímo Zákon pro základní školy) a jednak volitelné předměty (u nich se však nevymezují ani názvy, ani vzdělávací obsah, ale pouze celkový týdenní roční počet hodin a ročníky v nichž mají být zavedeny). Rozšířený program pak určuje pro jednotlivé ročníky týdenní a roční počty vyučovacích hodin pro takové činnosti jako jsou především zájmové (i mimoškolní) aktivity žáků, různé formy jejich doplňkové vzdělávací podpory či podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Národní kurikulární dokumenty jsou zpracovávány ještě i pro další aspekty vzdělávání, jako například pro využívání knihoven a informačních technologií ve školách, pro schvalování učebnic a učebních materiálů, pro ochranu práv žáků, rodičů a učitelů.

NKK specifikuje v první řadě pro jednotlivé povinné předměty:

a) jejich postavení v rámci kurikula
b) jejich obecné cíle (formulované pro celé období, kdy má být každý jednotlivý povinný předmět vyučován)
c) jejich operacionální cíle (definované konkrétně pro jednotlivé ročníky, v nichž je daný povinný předmět vyučován)
d) tzv. katalogy vědomostí

U jednotlivých povinných předmětů jsou obvykle uváděna i tzv. didaktická doporučení, specifikující způsoby práce učitelů se žáky v daném předmětu. O těchto složkách kurikula předmětu viz podrobněji ještě v Pojetí geografického vzdělávání ve slovinském kurikulu.

V rámci NKK mají učitelé určitou volnost přizpůsobit vzdělávací obsah předmětu specifickým podmínkám výuky v dané škole. Nutno ovšem zdůraznit, že pro jednotlivé povinné předměty jsou učebním plánem striktně v NKK stanoveny týdenní počty hodin v jednotlivých ročnících (na rozdíl od našeho kurikula - Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, dále jen RVP ZV), v němž je týdenní počet hodin stanovován pro celé vzdělávací oblasti a nikoli pro jednotlivé vzdělávací obory - přirozeně s výjimkou, kdy vzdělávací oblast je jednooborová, a tyto počty hodin se určují u vzdělávací oblasti pro celý daný vzdělávací stupeň, nikoli pro každý jednotlivý ročník. Je zapotřebí také uvést, že v kurikulárních dokumentech není rozlišován předmět jako součást NKK a jako vyučovací předmět v kurikulu školy (na rozdíl od nás, kde se vzdělávací obor v RVP ZV koncepčně odlišuje či může odlišovat od vyučovacího předmětu v ŠVP). Povinné předměty vymezené v NKK musí být i součástí kurikula školy a nelze je tak volně propojovat a vytvářet z nich nové vyučovací předměty, jak je to možné u nás ve vztahu vzdělávací obor - vyučovací předmět.

NKK také klade důraz na proces učení a rozvoj dovedností žáků a podporuje metody výuky, které berou do úvahy individuální potenciál žáka. Vzdělávací proces je pak v NKK definován jako interaktivní komunikace mezi žákem a učitelem. Jedním ze základních principů kurikula je proto požadavek na aktivní zapojení žáků ve vzdělávacím procesu, a tak jim poskytnout dovednosti se učit a tudíž je vybavit prostředky pro celoživotní vzdělávání.

Místní úřady nemají žádné přímé kompetence zasahovat škole do realizace povinného programu (povinného kurikula). Nicméně mohou participovat na formulaci a realizaci rozšířeného programu (rozšířeného kurikula).

Učitelé mají také možnost autonomně plánovat své vzdělávací strategie, organizaci a prostředí výukových aktivit, samostatně volit výukové materiály a prostředky výuky. Mohou si též vybrat učebnice, které budou používat ve výuce, ale pouze ty, jež jsou uvedeny v seznamu učebnic schválených slovinským Ministerstvem školství a sportu.

Základní školy autonomně vypracovávají a přijímají, v rámci předepsaných požadavků národního kurikula, i svůj vlastní roční plán práce. Ten specifikuje časové rozložení učitelovy práce a jeho aktivit, rozložení činností, které jdou mimo rámec kurikula apod., během školního roku. Roční plán školy vymezuje i způsoby zapojení místní komunity a rodičů do vzdělávací práce školy a vymezuje aktivity, které jsou důležité pro zdravý vývoj žáků.

Postavení geografie ve slovinském NKK

V NKK jsou určité elementy geografického poznání v základním vzdělávání součástí integrovaného předmětu s názvem Environmentální výchova, který je zaveden v 1. - 3. ročníku, a je mu v každém z těchto ročníků věnováno po třech vyučovacích hodinách týdně, a také integrovaného předmětu Společnost ve 4. - 5. ročníku s časovou dotací dvě a tři hodiny týdně. Systematicky je ovšem geografický vzdělávací obsah zařazen až v jednooborovém předmětu Geografie v 6. - 9. ročníku, kde v 6. ročníku má posledně zmíněný předmět časovou dotaci jednu vyučovací hodinu týdně, v 7. a 9. ročníku po dvou hodinách týdně a v 8. ročníku 1,5 vyučovací hodiny týdně.

Ve srovnání s naším RVP ZV jsou v NKK, pokud se jedná o 6. - 9. ročník, určité podobnosti, ale také rozdíly v postavení geografie. Stejně jako v našem RVP ZV je i v NKK geografie jasně vymezeným vzdělávacím segmentem, u něhož jsou konkrétně stanoveny název i vzdělávací obsah (byť je tento vzdělávací obsah v obou dokumentech poněkud odlišně formulován). Rozdíl je pak hlavně v tom, že zatímco v RVP ZV je vzdělávací obor Geografie zařazen do širší vzdělávací oblasti Člověk a příroda a nemá v rámcovém učebním plánu stanovenu žádnou konkrétní časovou dotaci, ve slovinském NKK není předmět Geografie zařazován do žádné širší vzdělávací kategorie a má vlastní časovou dotaci pro každý z výše uvedených ročníků.

Nyní se soustředíme pouze na předmět Geografie, neboť zde se koncentruje na základní devítileté slovinské škole jádro geografického vzdělávání a je tudíž nejefektivnější se v této studii věnovat právě jeho analýze.

Pro přehlednost a lepší orientaci shrňme zde nejprve, jen stručně, jaké hlavní tematické celky a témata tvoří vzdělávací obsah předmětu Geografie v jednotlivých ročnících (podrobnosti jsou pak uvedeny dále v části Pojetí geografického vzdělávání ve slovinském kurikulu).

6. ročník
  • Země jako celek
  • úvod do geografie
  • Země jako celek
  • pohyb Země a jeho důsledky
  • zobrazování zemského povrchu
7. ročník
  • geografické rysy Evropy a Asie
  • Evropa a Asie
  • Jižní a Jihovýchodní Evropa
  • Střední Evropa
  • Panonská nížina
  • Alpy
  • evropská Středohoří s kotlinami, německo-polská nížina
  • Západní Evropa
  • Severní Evropa
  • Východní Evropa a Severní Asie
  • Východní Asie
  • Jižní a Jihovýchodní Asie
  • Indický poloostrov
  • Jihozápadní Asie
8. ročník
  • geografické rysy Ameriky, Afriky, Austrálie a polárních oblastí
  • Afrika
  • Severní Afrika
  • tropická Afrika
  • Jižní Afrika
  • Austrálie a Oceánie
  • Amerika
  • Severní Amerika
  • Kanada
  • USA
  • Latinská Amerika
  • Polární oblasti
  • problémy soudobého světa
9. ročník
  • Slovinsko, náš domov
  • geografická poloha Slovinska
  • přírodně geografické celky Slovinska:
    • Alpská oblast (Julské Alpy)
    • Předalpská oblast
    • Dinárská oblast (Dinárské pohoří a Kras)
    • Přímořská oblast
    • oblast Panonské nížiny
  • hospodářství Slovinska
  • populace Slovinska
Pojetí geografického vzdělávání ve slovinském kurikulu

Povinné předměty v NKK mají určitou strukturu, která je v zásadě dodržována (s menšími odchylkami) u všech těchto předmětů: v první části je vymezeno postavení předmětu, následuje formulace jeho obecných cílů a operačních cílů, dále jsou uvedena speciálně didaktická doporučení a katalogy vědomostí. Konkrétně, složení a strukturu předmětu Geografie v NKK lze stručně a přehledně vyjádřit následujícím způsobem:

  • postavení předmětu
  • obecné cíle předmětu pro předmět jako celek
  • operační cíle předmětu:
    • pro 6. ročník
    • pro 7. ročník
    • pro 8. ročník
    • pro 9. ročník
  • speciálně didaktická doporučení
  • katalog vědomostí
    • standardy vědomostí
    • závěrečné kmenové standardy vědomostí v předmětu

Nyní se budeme právě uvedenými složkami kurikula předmětu Geografie zabývat podrobněji.

Postavení předmětu

V této části je předmět Geografie stručně charakterizován především z hlediska jeho důležitosti pro celkový rozvoj žákovy osobnosti i jeho poznávacích i praktických dovedností, pro získávání potřebných postojů žáka, především s ohledem na ochranu životního prostředí a pro formování žákova komplexního přístupu k řešení problémů. Jsou zde vyjádřeny i mezipředmětové souvislosti s ostatními předměty.

Svým pojetím se podobá tato část Charakteristice vzdělávacích oblastí v našem RVP ZV. Ovšem ve slovinském kurikulu se Postavení předmětu vztahuje vždy k jednotlivému předmětu, zatímco Charakteristika se v našem RVP ZV týká vzdělávací oblasti jako celku.

Obecné cíle předmětu

Jsou formulovány pro celé období, kdy je předmět vyučován (pro Geografii tedy pro 6. - 9. ročník základní školy). Jejich vyjádření v NKK má následující formu a obsah (pro stručnost jsou ovšem uvedeny jen příklady těchto cílů).

Žáci v předmětu geografie:
  • získávají základní vědomosti o přírodně geografických a sociálně geografických procesech a jevech na lokální, regionální a globální úrovni a o jejich vzájemných vztazích
  • získávají prostorové představy o místní oblasti, místní krajině, zemi a včleňují je do globálního rámce
  • rozvíjejí si dovednost orientovat se v mapách a užívat je
  • rozvíjejí si schopnost komunikovat a schopnost spolupracovat ve skupině

Obecné cíle předmětu v NKK jsou svým pojetím podobné Charakteristice vzdělávací oblasti v našem RVP ZV. Naše „charakteristiky" jsou ovšem formulovány pro mnohem širší segmenty kurikula, neboť ve většině případů se týkají celých souborů vzdělávacích oborů, zatímco ve slovinském kurikulu jsou „obecné cíle" vztahovány pouze k jednotlivým předmětům.

Operativní cíle

Tyto cíle jsou vymezovány pro jednotlivé ročníky a zahrnují tzv. etapové žákovské cíle a výchovně vzdělávací cíle a činnosti. Část Operativní cíle v sobě zahrnuje ještě tzv. Navrhovaný obsah, Geografické pojmy a jména a Mezipředmětové vazby. Aby bylo možno získat jasnější představu o způsobu vyjádření operativních cílů předmětu Geografie v NKK, uvádíme konkrétní ukázku zpracování těchto cílů pro 6. ročník (v ostatních ročnících je formální zpracování naprosto stejné).

Operativní cíle předmětu

Šestý ročník - země jako celek

  • etapové žákovské cíle
Žáci v 6. ročníku:
  • poznávají kontinenty, moře, jejich geografickou polohu a vztahy mezi pevninou a mořem
  • poznávají základní zákonitosti pohybu Země ve vesmíru
  • poznávají důsledky rotace Země kolem osy, oběhu Země kolem Slunce a vliv gravitace na život lidí (střídání dne a noci, roční období apod.)
  • porovnávají základní rysy teplotních a vegetačních pásů a způsoby života lidí v jednotlivých teplotních pásmech
  • se učí užívat různé druhy map a orientují se pomocí nich a pomocí kompasu
  • rozliší převládající reliéfové formy a způsob života lidí v závislosti na nich
  • poznávají roli člověka při změnách podmínek pro život
  • navštíví alespoň jeden přírodovědně geografickou jednotku Slovinska (interdisciplinární exkurze)
Navrhovaný obsah
  • tvar a velikost Země
  • poloha Země ve vesmíru
  • moře a kontinenty
  • vodní prostředí a pevninské povrchy
  • pohyby Země a jejich důsledky
  • teplotní pásy
  • vegetační pásy
  • živočichové na Zemi
  • převládající reliéfové formy na zemském povrchu a podmínky života lidí v závislosti na nich

Výchovně vzdělávací cíle a činnosti

Geografické pojmy a jména

Mezipředmětové vazby

Úvod do předmětu geografie

Žák:

  • pozná, co je předmětem geografického zkoumání

geografie, zeměpis

 

Země jako celek

Žák:

  • popíše tvar Země
  • pojmenuje a ukáže velké části pevniny a moře na glóbu a na mapě světa
  • zvhodného grafického zobrazení zjistí kolik procent zemského povrchu je pokryto vodou a kolik pevninou
  • na vybraných příkladech popíše podmínky života lidí - moře, řeky, jezera, kontinent

glóbus

kontinent, oceán, Evropa, Asie, Afrika, Amerika, Austrálie, Antarktida, Tichý oceán (Pacifik), Atlantský oceán, Indický oceán

70 %: 30 %

matematika

slovinština,
hudební výchova,
sportovní výchova

 

 

Pohyb země a jeho důsledky

Žák:

  • popíše a objasní rotaci Země kolem své osy a její důsledky

rotace, osa, zemské póly, den, noc

 

Vyjádření operativních cílů předmětu ve slovinském kurikulu se v některých aspektech podobá vyjádření vzdělávacího obsahu u jednotlivých oborů v našem RVP ZV, ale jsou zde i určité rozdíly. Podobu můžeme vidět v tom, že výchovně vzdělávací cíle a činnosti spolu s pojmy (popř. jmény) jsou analogické našim očekávaným výstupům a učivu.

Rozdíly pak spočívají v tom, že:

a) žákovské etapové žákovské cíle nemají přímo žádného „partnera" v našem RVP ZV; v RVP ZV totiž nejsou přímo formulovány cíle jednotlivých oborů (přirozeně s výjimkou, kdy obor je zároveň oblastí), ale jsou formulována pouze cílová zaměření vzdělávacích oblastí;
b) ve slovinském kurikulu je součástí operativních cílů také informace o mezipředmětových vazbách, která se v našem RVP ZV takto explicitně nevyskytuje;
c) výchovně vzdělávací cíle a činnosti a pojmy jsou v NKK formulovány pro jednotlivé ročníky, zatímco v RVP ZV není vzdělávací obsah (tedy očekávané výstupy a učivo) členěn do ročníků.

Speciálně-didaktická doporučení

Tato doporučení učiteli především navrhují, jakým metodám práce se žáky by měl ve výuce dávat přednost. Zdůrazňuje se potřeba takových metod, které aktivizují žáka při jeho učení, rozvíjejí jeho kritické myšlení, připomínají se i možnosti projektové výuky. Poměrně podrobně se tato část kurikula předmětu zabývá pojetím, způsoby práce a organizací geografických exkurzí.

Tato část kurikul předmětů ve slovinském NKK nemá v našem RVP ZV „partnera", neboť ani u jednotlivých vzdělávacích oborů či oblastí nejsou takováto doporučení uváděna.

Katalog vědomostí
  • standardy vědomostí
  • závěrečné kmenové standardy vědomostí předmětu

Katalog vědomostí je část mající dvě složky: Standardy vědomostí a Kmenové standardy vědomostí po absolvování předmětu.

Standardy vědomostí je v podstatě formálně přebraný tabulkový segment z Operativních cílů, pouze s tím rozdílem, že rubrika s názvem Mezipředmětové vazby, je nahrazena rubrikou Úroveň náročnosti. Ta prostřednictvím určitých značek (M, N, Z) vymezuje úroveň, v jaké mají být splněny Výchovně vzdělávací cíle a činnosti. Pro lepší porozumění uveďme opět přímou ukázku pro 6. ročník z kurikula Geografie (u ostatních ročníků je zpracování po formální stránce stejné).

Katalog vědomostí
Poznámka

Písmeny M, N, Z u výchovně vzdělávacích cílů jsou určeny různé úrovně standardů vědomostí a možnost diferenciace žáků:

M - minimální standard vědomostí (kmenové žákovské cíle) pro všechny žáky
N - poněkud náročnější žákovské cíle - neočekává se, že je dosáhnou všichni žáci
Z - více náročné žákovské cíle s koncentrací na samostatnou práci žáků při osvojování vědomostí, na kritické myšlení a schopnost komplexního geografického myšlení

Standardy vědomostí
6. ROČNÍK

Výchovně vzdělávací cíle a činnosti

Geografické pojmy a jména

Míra náročnosti

Úvod do předmětu geografie

Žák:

  • pozná, co je předmětem geografického zkoumání

geografie, zeměpis

M

Země jako celek

Žák:

  • popíše tvar Země
  • pojmenuje a ukáže velké části pevniny a moře na glóbu a na mapě světa
  • zvhodného grafického zobrazení zjistí kolik procent zemského povrchu je pokryto vodou a kolik pevninou
  • na vybraných příkladech popíše podmínky života lidí - moře, řeky, jezera, kontinenty

glóbus

kontinent, oceán, Evropa, Asie, Afrika, Amerika, Austrálie, Antarktida, Tichý oceán (Pacifik), Atlantský oceán, Indický oceán

70%:30%

M

M

M

N

Pohyb země a jeho důsledky

Žák:

  • popíše a objasní rotaci Země kolem své osy a její důsledky

rotace, osa, zemské póly, den, noc

M

Standardy vědomostí v NKK jsou, jak již řečeno, vlastně pouze přebrané Výchovně vzdělávací cíle a činnosti a Geografické pojmy a jména z části Operativní cíle. (Ovšem s tím rozdílem, že ve Standardech vědomostí jsou uváděny Úrovně náročnosti, zatímco v Operativních cílech se uvádějí Mezipředmětové vazby.) Nutno říci, že tyto „úrovně" nemají v našem RVP ZV analogii, neboť vzdělávací obsah oborů v nich není do těchto úrovní vymezován. Vzdělávací obsah oborů v našem RVP ZV je totiž určen všem žákům základní školy.

Druhý segment Katalogu vědomostí pak tvoří Závěrečné kmenové standardy vědomostí v předmětu. V něm jsou shrnuty nejdůležitější Vědomosti a činnosti a Geografické pojmy a jména, které by si měl žák po absolvování předmětu osvojit. Přitom zpracování má opět formu tabulky, jež je podobná těmi uvedeným výše a jsou v ní opět vyznačeny úrovně standardů vědomostí (kmenové standardy se zde však omezují jen na úrovně N a M). K ozřejmení situace uvádíme opět ukázku z kurikula.

Závěrečné kmenové standardy vědomostí v předmětu

Vědomosti a činnosti

Geografické pojmy a jména

 

Žák:

  • vyjmenuje a ukáže velké části pevniny a moře na glóbu a mapě světa
  • na vybraných příkladech analyzuje podmínky života lidí - moře, řeky, jezera, kontinenty
  • na vybraném příkladu popíše podmínky života lidí vzávislosti na reliéfových formách
  • popíše a objasní rotaci Země kolem osy a její důsledky

kontinent, oceán, Evropa, Asie, Afrika, Severní a Jižní Amerika, Austrálie, Antarktida, Tichý oceán (Pacifik), Atlantický a Indický oceán

Panonská nížina, Slovinská pohoří, Ljubljanská kotlina

rotace, osa, zemské póly, den a noc

M

M

M

 

 

N

 

Do určité míry lze i Závěrečné kmenové standardy vědomostí v předmětu považovat za analogii našeho vzdělávacího obsahu oboru, a to hlavně v tom, že jsou v obou kurikulech formulovány pro závěr výuky Geografie na základní škole. Rozdíly spatřujeme v uvádění úrovní náročnosti cílů ve slovinském kurikulu a ve skutečnosti, že v našem RVP ZV jsou očekávané výstupy a učivo oboru přiřazovány k jednotlivým tematickým celkům oboru, zatímco ve slovinském NKK tomu tak pro vědomosti a činnosti a geografické pojmy a jména není. Posledně jmenované složky jsou formulovány pro předmět jako celek, jak je nakonec zřejmé z ukázky.

Odkazy na související články:

Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - úvod.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Maďarsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Finsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Kanada.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Skotsko.
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - shrnutí, závěry a doporučení.

Citace a použitá literatura:
[1] - CURIĆ, Z.; VUK, R.; JAKOVČIĆ, M. Geography Curricula for Compulsory Eduducation in 11 European Countries - comparative analysis, Metodika (15). 2007.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 03. 02. 2009
Zobrazeno: 4770krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HERINK, Josef. Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – Slovinsko. Metodický portál: Články [online]. 03. 02. 2009, [cit. 2019-09-15]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/2918/GEOGRAFIE-JEJI-POSTAVENI-A-POJETI-V-NARODNICH-KURIKULECH-VE-SVETE---SLOVINSKO.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.