Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Geografie: její postavení a pojetí v národních...

Ikona teoreticky

Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – Kanada

Ikona odbornost
Autor: Josef Herink
Anotace: Další z řady článků věnovaný srovnání pojetí oboru geografie v národních kurikulech. Tento je věnován jedné ze severoamerických zemí a jejímu pojetí vzdělávání – Kanadě. Inspirací může být i způsob jak se vyrovnává kanadské kurikulum se spojením nesourodých kurikul jednotlivých provincií.
Obor příspěvku:Zeměpis (geografie)
Klíčová slova: Geografie, Kanada

Kanada má ve srovnání s Českou republikou 127x větší rozlohu, ale počtem obyvatel převyšuje Česko pouze třikrát. Z hlediska státní správy je Kanada zemí s federativním uspořádáním. Tvoří ji deset provincií a tři tzv. teritoria (kvůli zjednodušení formulací budeme dále mluvit pouze o provinciích). Uvedené výrazně specifické geografické a demografické dispozice jsou důvodem našeho zájmu o kanadský systém kurikula.

Každá provincie kanadské federace si vytváří vlastní vzdělávací systém, tím i vlastní kurikulární dokumenty (viz www.library.mun.ca/cmc/wwwguide.php), a tak samostatně (bez přímého zasahování federálních orgánů) zodpovídá i za vzdělávání svých žáků. Jednotlivé provincie (jejich jurisdikce) mají též vlastní mechanismy monitoringu a hodnocení svých vzdělávacích systémů, ve většině případů i včetně hodnocení výsledků žáků v určitých uzlových bodech jejich vzdělávání. Přesto ale můžeme pozorovat i určité snahy v koordinaci tvorby kurikulárních dokumentů v jednotlivých provinciích, kterou z federální úrovně navrhuje, ovšem jen jako určitá doporučení, tzv. Rada ministrů školství Kanady (Council of Ministers of Education Canada, CMEC - blíže viz www.cmec.ca).

V této studii jsme proto nejdříve analyzovali kanadský vzdělávací systém a kanadské kurikulum na úrovni federace a následně se jako vybraným příkladem zabýváme kurikulem provincie Ontario.

Systém kanadského kurikula v základním vzdělávání

Vzdělávací systémy jednotlivých kanadských provincií se v mnohém podobají těm, jež existují ve státech Evropské unie. Kurikula zde vymezují nejen řadu vědomostí, jichž mají žáci na konci určité fáze vzdělávání získat, ale zaměřují se též na žákovské dovednosti, schopnosti a postoje. Můžeme tak i zde hovořit o jistých kompetencích, jichž mají žáci v průběhu primárního a nižšího sekundárního vzdělávání dosahovat.

Systém vzdělávání v Kanadě je decentralizován a jednotlivé kanadské provincie mají svá vlastní kurikula a zodpovídají za vzdělávání svých žáků. V devadesátých letech 20. století však vznikla v Kanadě potřeba určité, alespoň rámcové, koordinace vzdělávání na federální úrovni. Důvody pro ni byly dva. Prvním důvodem bylo usnadnit a zlepšit mobilitu pracovních sil mezi jednotlivými kanadskými provincie (a zvýšit tak ekonomickou výkonnost celé federace), jejichž vzdělávací systémy se významněji lišily. Druhým důvodem pak byla tehdejší nižší úspěšnost žáků v mezinárodních výzkumech přírodovědné gramotnosti žáků (projekty PISA a TIMMS) a také zjištěné jejich nedostačující vědomosti v oblasti geografického vzdělávání (viz např. The Importace of Geography In the School).

Tyto dva faktory iniciovaly postupný vznik kurikulárních (pedagogických) dokumentů pro celou federaci, které sice nejsou pro jednotlivé provincie závazné, ale vymezují určité společné rámce, jichž se mohou držet. V devadesátých letech minulého století tak například vzniká tzv. Společný rámec přírodovědných učebních výstupů od mateřské školy (kindergarten) do 12. ročníku (The Common framework of science learning outcomes K to 12 - viz www.cmec.ca/science/framework/pages/english), na počátku 21. století se pak vytvářejí Kanadské národní standardy pro geografii (Canadian National Standards for Geography: A Standards-Based Guide to K-12 Geography).

Místo geografie v kanadském kurikulu

Pokud se zaměříme v prvé řadě na kurikulární dokumenty stanovené z federální úrovně, pak většina geografického vzdělávacího obsahu se soustřeďuje v Kanadských národních standardech pro geografii. Jen jeho malá část zabývající se problematikou Země a vesmíru je součástí Společného rámce přírodovědných učebních výstupů.

Kanadské národní standardy pro geografii z velké části přejímají přístup ke geografickému vzdělávání, který ve značné míře vychází z publikací USA s názvy Geography for Life: National Geography Standards z roku 1994 a A Path Toward World Literacy: A Standards-Based Guide to K-12 Geography. Druhou uvedenou americkou publikaci v podstatě tvůrci Kanadských národních standardů pro geografii převzali a přizpůsobili kanadským poměrům.

Kanadské národní standardy pro geografii (analogicky jako posledně uvedené materiály USA) určují hlavní témata, která by měla být, pokud se k tomu jednotlivé kanadské státy rozhodnou, součástí výuky geografie na školách. Standardy tato témata navrhují pro jednotlivé ročníky nebo pro rozmezí několika ročníků.

Jedná se o následující témata:

Svět z pohledu prostorových vztahů - studium vzájemných prostorových vztahů mezi lidmi, místy a prostředím.

Místa a regiony - charakteristika míst a regionů, život lidí v regionech, významné fyzikální charakteristiky míst a regionů.

Fyzikální systémy - fyzikální procesy ovlivňující vznik povrchu Země, důsledky fyzikálních procesů pro život na Zemi, fyzikální systémy zahrnující proudění v oceánech, vítr, tektonické děje, mechanismus eroze apod.

Antropogenní systémy - vliv lidských činností na zemský povrch, prostorová organizace lidské populace, pohyb populace, lidská sídla, ekonomické aktivity, doprava, komunikace, politické uspořádání.

Prostředí a společnost - vliv lidské společnosti na prostředí na Zemi, znečištění vody, ovzduší, půd, problematika odpadů, živelní katastrofy (hurikány, záplavy, zemětřesení).

Využití geografie - způsoby využití prostředků geografie v moderní společnosti, vztah jedince, obchodu a vládních struktur ke geografii.

Kromě národních standardů je výuka geografie podporována řadou konkrétních podpůrných programů. Velká pozornost je také věnována přípravě a dalšímu vzdělávání učitelů.

Nyní se zaměříme na kurikulum jedné z provincií kanadské federace - v Ontariu, které bylo poměrně nedávno revidováno a aktualizováno (v roce 2004). Připomeňme jen, že ontarijské kurikulum je pro školy v tomto státě závazné v podobné míře, jako je u nás pro školy závazný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV).

V kurikulu primárního vzdělávání je v Ontariu zohledněna menší část geografického vzdělávacího obsahu ve vzdělávací oblasti Přírodní vědy a technologie (Science and Technology) a respektuje v podstatě okruhy (témata), které jsou obsaženy ve Společném rámci přírodovědných učebních výstupů. Zaměřuje se tedy na problematiku Země a vesmíru. Tomu odpovídá v našem školním pojetí tematika představující základy planetární a fyzické geografie.

Větší část z geografického vzdělávacího obsahu je pak zařazena do oblasti Sociální studie (Social Studies) v 1. - 6. ročníku, respektive Historie a geografie (History and Geography) v 7. - 8. ročníku.

Obsah Sociálních studií v prvém až šestém ročníku je zaměřen zejména na základní poznatky (koncepty) z oblasti sociálních věd, zahrnující poznávání kultury, prostředí, ale také na dynamiku a rozvoj trhu. Výuka se zaměřuje i na poznávání Kanady jako místa a prostředí, kde spolu žijí lidé různých kultur. Ve sféře dovedností je kladen důraz na zpracovávání určitých studií nebo výzkumných projektů (přiměřených věku žáků), na používání map, glóbu nebo modelů a na různé přístupy k historickým událostem a historickým reáliím.

Obsah oboru Geografie (jako součásti vzdělávací oblasti Historie a geografie) se potom zaměřuje na poznávání Země, fyzikálních systémů Země, roli člověka na Zemi včetně vzájemných interakcí člověka s přírodou. Z hlediska dovedností jsou žáci vedeni k vyhledávání, organizaci a k přiměřené analýze geografických informací. Dále k využívání různých modelů, simulací, map, fotografického materiálu a přirozeně také výpočetní techniky v geografickém poznávání.

Kurikulum je poměrně podrobně zpracováno pro jednotlivé fáze vzdělávání, přičemž pro každý ročník je vymezen určitý soubor vědomostí a dovedností, jež si mají žáci na konci každého konkrétního ročníku osvojit. Součástí kurikula je rovněž kapitola, která se poměrně obšírně zabývá hodnocením žáků v těchto oblastech a oborech a součástí kurikula je také rámcově zpracovaný přístup k jejich výuce, což umožňuje škole využívat jistý prostor pro vlastní invenci.

Pojetí geografického vzdělávání v kanadském kurikulu

Jak již bylo uvedeno, kanadské Národní standardy pro geografii nejsou pro jednotlivé kanadské provincie povinné. Přesto z nich většina kurikul kanadských provincií do značné míry čerpá.

Zaměřme se nyní podrobněji na kurikulum Ontaria, a zejména na jeho vzdělávací oblasti Sociální studie a Historie a geografie, v nichž je soustředěna, jak již zmíněno, drtivá část geografického vzdělávacího obsahu. Toto kurikulum je pro školy závazné, a proto je vhodné srovnat ho s naším RVP ZV.

Na počátku ontarijského kurikula jsou vytyčeny základní cíle společné pro obě oblasti (tedy pro Sociální studie i Historii a geografii). Těmito cíli jsou:

  • porozumění základním konceptům sociálních věd, historie a geografie
  • rozvoj dovedností, strategií, schopností pro badatelsky orientovanou činnost žáka a pro jeho adekvátní formu komunikace
  • aplikace základních konceptů sociálních věd, historie a geografie na nejrůznější situace ve škole i mimo ni

Kurikulum rovněž hned v počátku vytyčuje tzv. základní koncepty vzdělávání v dané oblasti (fundamental concepts) a k nim příslušející tzv. související koncepty (related concepts). Tyto kategorie jsou v kurikulu velmi významné, a proto se na ně zaměříme podrobněji.

Dané koncepty procházejí napříč studiem (bez ohledu na to, jakým způsobem se mění vlastní vzdělávací obsah oblasti či oboru) a zajišťují tak logickou souvislost a prostupnost jednotlivých oborů v oblasti. Porozumění vztahům mezi jednotlivými koncepty pak patří k důležité součásti žákovského poznávání.

Následující tabulka přináší přehled výše popsaných základních a souvisejících konceptů.

Základní koncepty

Související koncepty

Systémy a jejich struktury: způsoby organizace přírody a lidské společnosti. Lidé tvoří systémy s různými strukturami za účelem fungování společnosti. Příroda tvoří systémy s různými strukturami na základě rozličných přírodních faktorů.

  • lidská společnost
  • občanské komunity
  • kooperace
  • vláda
  • souvislost příčin a následků
  • přírodní společenstva
  • prostředí

Vzájemné působení a závislost: vzájemné působení mezi lidskou společností a přírodním prostředím. Antropogenní a přírodní procesy, vzájemné propojení, přizpůsobení, vzájemné působení.

  • souvislost příčin a následků
  • lidská společnost a přírodní společenstva
  • obchod/směna
  • globalizace
  • místní komunita
  • vzájemné vztahy
  • občanská práva a zodpovědnost
  • prostředí
  • ekologie

Přírodní prostředí: základní prvky, z nichž je složena Země a jejich vzájemná souvislost

  • lidské a přírodní systémy
  • lidská společnost a přírodní společenstva
  • využívání přírodních zdrojů
  • regiony
  • ekosystémy
  • urbanizace

Změna a kontinuita: základní kritéria pro hodnocení rozvoje lidských a přírodních systémů a jejich struktur. Změna je charakterizována rozdíly různých parametrů v čase a lze ji poznat na základě srovnání objektů a procesů tak, jak existovaly v různém časovém období. Kontinuita je naopak představována konzistentností a propojením v celém časovém horizontu.

  • souvislost příčin a následků
  • přírodní a lidské systémy
  • lidská společnost a přírodní společenstva
  • čas
  • udržitelnost života
  • tradice
  • konflikt a kooperace

Kultura: utváření člověka a lidské společnosti na základě působení přírodních vlivů. Kultura jako prostředek pro interpretaci světa, vnímání času, místa, identity, hodnot a změny.

  • spiritualita/náboženství
  • ideologie
  • ekonomické, politické a právní systémy
  • lidská společnost a přírodní společenstva
  • komunikace a jazyky
  • rodinné a komunitní systémy
  • vzdělávání
  • migrace
  • diverzita

Moc a vláda: prostředky pro prosazování zákonů a pravidel soužití ve společnosti.

  • demokracie
  • justice
  • bezpečnost
  • práva a zodpovědnost
  • konflikt a kooperace
  • mocenské vztahy

Tabulka jasně naznačuje, jakým způsobem se jednotlivé základní koncepty prolínají. Tyto základní, respektive související koncepty jsou potom následně provázány se samotným vzdělávacím obsahem jednotlivých oblastí či oborů (Sociálních studie, Historie a geografie). Vzdělávací obsah je zpracován pro jednotlivé konkrétní ročníky, přičemž v období 7. - 8. ročníku je obsah oblasti Historie a geografie členěn do samostatných oborů Historie a Geografie.

Nyní se podrobněji zaměříme na rozpracování geografického vzdělávacího obsahu v jednotlivých ročnících. Kurikulum vytyčuje vždy konkrétní tematický okruh (tematický celek), jehož obsah si bude žák v dané fázi vzdělávání osvojovat. Na počátku je tak pokaždé podán stručný Přehled (Overview) toho, co se žák v souvislosti s daným tématickým celkem má naučit. Následují Celková očekávání (Overall Expectations), ve kterých je stručně specifikováno, jaké vědomostí, schopnosti a dovednosti má žák na konci daného ročníku získat. Aby bylo zřejmé, jakých vědomostí a dovedností by měl žák na konci daného ročníku konkrétně dosáhnout, jsou tato celková očekávání rozpracována ještě do tzv. Specifických očekávání (Specific Expectations). Demonstrujme toto rozčlenění na konkrétním tematickém okruhu (tématickém celku) v Geografii v 8. ročníku.

Geografie: 8. ročník - Ekonomické systémy

Přehled

Žák objevuje jednotlivé typy ekonomických systémů, průmyslových aktivit a faktory, jež je ovlivňují. Zkoumá vztahy v kanadské ekonomice z regionální úrovně. Žák studuje procesy výroby a distribuce a srovnává aspekty ekonomického rozvoje v různých zemích a společnostech.

Celková očekávání

Na konci 8. ročníku žák bude:

  • popisovat charakteristiky různých typů ekonomických systémů a faktory, jež je ovlivňují, včetně ekonomických vztahů a různých úrovní průmyslového rozvoje
  • využívat široké spektrum geografických zdrojů, nástrojů a technologií ke shromažďování, analýze, zpracování a prezentaci geografických informací o regionálních, národních a mezinárodních ekonomických systémech
  • porovnávat ekonomiky různých společností, regionů a zemí, včetně porovnání vlivu faktorů jakými jsou průmysl, přístup ke zdrojům a přístup na trh

Specifická očekávání - vědomosti a porozumění (Knowledge and Understanding)

Na konci 8. ročníku žák bude:

  • pokládat základní otázky, které musí zodpovědět všechny světové ekonomiky: jaké zboží je produkováno, jakým způsobem jsou produkovány jednotlivé druhy zboží, pro koho jsou produkovány, kým jsou produkovány, jak jsou distribuovány
  • charakterizovat základní typy ekonomických systémů a vysvětlovat, proč většina zemí včetně Kanady má smíšenou ekonomiku zahrnující rysy více než jednoho ekonomického systému
  • popisovat dostupnost ekonomických zdrojů (např. kvalitu a kvantitu půdy, práce, kapitálu apod.) a vliv ekonomického rozvoje na region

Badatelské/výzkumné a komunikativní dovednosti (Inquiry/Research and Communication Skills)

Na konci 8. ročníku žák bude:

  • formulovat otázky pro analýzu ekonomických vlivů a vztahů (např. Jakým způsobem se proměnil typ průmyslu od počátku 19. století? Jakým způsobem změnil rozvoj technologií průmysl?)
  • vyhledávat relevantní informace z různých primárních a sekundárních zdrojů (např. statistiky, studie, mapy, ilustrace, videa, CD-ROMy, internet)

Dovednosti pracovat s mapou, diagramem a grafy (Map Globe and Graphic Skills)

Na konci 8. ročníku žák bude:

  • využívat tematickou mapu pro identifikaci hospodářských poměrů (např. zdroje surovin a přístup k nim, doprava, tok výrobků)

Aplikace (Application)

Na konci 8. ročníku žák bude:

  • srovnávat ekonomiky ekonomicky nejvyspělejších zemí světa a popíše příčiny jejich úspěchu
  • zjistí a popíše, jak nový nebo již existující průmysl působí na ekonomiku regionu

Zásadní rozdíl mezi kanadským (v tomto případě ontarijským) a českým kurikulem spočívá v tom, že geografický vzdělávací obsah je zařazován spíše do společenskovědních oblastí, respektive oborů, než do oblastí či oborů přírodovědných. V přírodovědných oborech je pak probírána ta část geografického vzdělávacího obsahu, jež souvisí s problematikou Země a vesmíru (tj. planetární a fyzická geografie) a všechna ostatní geografická témata jsou směřována do společenskovědních oblastí (Sociální studie, Historie a geografie). Zde je potom v prvních šesti letech povinného základního vzdělávání geografický vzdělávací obsah součástí Sociálních studií a v posledních dvou letech základního vzdělávání je Geografii jako oboru vyčleněn samostatný prostor v rámci vzdělávací oblasti Historie a geografie. Přiřazení ke společenskovědním oborům potom také odpovídají i tzv. základní koncepty (viz výše), jež kurikulum v tomto případě vyčleňuje.

Jistou podobnost mezi zmiňovanými kurikuly lze najít mezi činnostním pojetím výstupů (výstupních „kompetencí" týkajících se vědomostí a dovedností žáků), které jsou v nich vymezovány pro dané fáze vzdělávání v daných oborech. Z druhé strany však pozorujeme ve formulaci výstupů i jisté rozdíly. Ty spočívající zejména v tom, že v českém kurikulu (v RVP ZV) se očekávané výstupy nerozčleňují detailně na výstupy o znalostech, dovednostech, schopnostech a aplikacích, jako je tomu v kanadském kurikulu, ale představují pomocí vhodně voleného „aktivního" slovesa (nebo několika takových sloves) společné vyjádření vědomostních, činnostních, návykových, postojových i aplikačních složek žákovských výstupních kompetencí.

Odkazy na související články:

Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - úvod
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Maďarsko
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Finsko
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Slovinsko
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Skotsko
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - shrnutí, závěry a doporučení

Citace a použitá literatura:
[1] - The Ontario Curriculum: Grades 1 to 8, Science and Technology. 2007. [cit. 2009-01-30]. Dostupný z WWW: [www.edu.gov.on.ca].  
[2] - The Ontario Curriculum: Social Studies (Grades 1 to 6) History and Geography (Grades 7 and 8). 2004. [cit. 2009-01-30]. Dostupný z WWW: [www.edu.gov.on.ca].  
[3] - Canadian National Standards fo Geography: A Standards-Based Guide to K-12 Geography. 2001. [cit. 2009-01-30]. Dostupný z WWW: [home.iSTAR.ca/~whamilto/stamdards.htm.].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 30. 01. 2009
Zobrazeno: 32666krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HERINK, Josef. Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – Kanada. Metodický portál: Články [online]. 30. 01. 2009, [cit. 2019-11-15]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/2917/GEOGRAFIE-JEJI-POSTAVENI-A-POJETI-V-NARODNICH-KURIKULECH-VE-SVETE---KANADA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.