Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – Finsko
Odborný článek

Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě – Finsko

26. 1. 2009 Základní vzdělávání
Autor
RNDr. Josef Herink

Anotace

Další z řady článků věnovaný srovnání pojetí oboru geografie v národních kurikulech. Finsko je ve svém pojetí vzdělávání velmi inspirativní zemí. V tomto článku můžete porovnat, zda a v čem se její kurikulum liší od našeho.

Současné priority finského školství, pokud jde o základní vzdělávání, jsou vyjádřeny především v rozsáhlých projektech, za něž odpovídá vládní orgán Finská národní rada pro vzdělávání. Jde o projekty, jež jsou zaměřeny v první řadě na zlepšení učebních prostředí žáků a na stejné příležitosti žáků se učit. Projekt zaměřený na rozvoj učebních prostředí, která mají zajistit především aktivní trvalé učení v budoucnosti, se odvíjí od prostředí školní třídy přes společnost, záliby až k virtuálním prostředím. Další projekt má pak jako hlavní cíl zajistit tělesnou a duševní pohodu a stejné učební příležitosti pro všechny žáky ze všech kulturních skupin, s důrazem na zásadu celoživotního učení a správného načasování a zacílení podpůrných opatření. Podporována má být kreativita žáků a různé druhy jejich talentu.

Systém finského kurikula v základním vzdělávání

Základní vzdělávání ve Finsku je povinné pro všechny děti, které trvale pobývají na jeho území. Základní vzdělávání trvá devět let a dítě ho zahajuje v roce, v němž dosáhne věku sedmi let. Základní vzdělávání žáka se může odehrávat buď ve veřejné základní škole, v soukromé základní škole nebo se žák může vzdělávat doma.

Finsko má, stejně jako Česká republika, systém víceúrovňového kurikula. Pro základní vzdělávání v hierarchii kurikulárních dokumentů stojí na vrcholu tzv. Národní kmenové kurikulum pro základní vzdělávání (dále jen NKZV), odpovídající našemu Rámcovému programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV). Jsou v něm formulovány mimo jiné strategie základního vzdělávání, dále vymezena Průřezová témata (jejich Cíle a tzv. Kmenové obsahy), Cíle a Kmenové obsahy vzdělávacích oborů, Cíle a Kmenové obsahy volitelných předmětů a Zásady hodnocení učebních výsledků žáků.

NKZV tvoří základ pro tvorbu místních kurikul, za jejichž přípravu a rozpracování nesou odpovědnost školy, respektive jejich zřizovatelé. Finská místní kurikula odpovídají v našem pojetí školním vzdělávacím programům (dále jen ŠVP). Je nutno říci, že finské národní kurikulum, na rozdíl od českého RVP ZV, explicitně neformuluje na samostatném místě klíčové kompetence, jež by žáci měli během základního vzdělávání dosáhnout.

Vzhledem k zaměření studie se v této její části zaměříme v obecnější rovině na segment NKZV, jež se týká učební cílů a kmenových obsahů vzdělávacích oborů. Cíle a Kmenový obsah daného oboru či několika oborů, jsou vždy v tomto kurikulu rozpracovány pro určité období (určitý počet po sobě následujících ročníků) základního vzdělávání (např. 1. - 2. ročník, 3. - 5. ročník, 6. - 9. ročník - záleží na oboru; podrobněji viz ještě Pojetí geografického vzdělávání ve finském kurikulu). Vedle cílů a kmenového obsahu oboru (oborů) je ještě zařazován jednak tzv. Popis postačujícího výkonu žáka a tzv. Kritéria výsledného hodnocení žáka (podrobněji viz opět Pojetí geografického vzdělávání ve finském kurikulu).

Postavení geografie ve finském NKZV

Geograficky zaměřený vzdělávací obsah je ve finském NKZV rozložen do několika oborů. Jednak je zařazen v integrovaném oboru (zahrnujícím témata s fyzikálním, chemickým, biologickým a geografickým zaměřením) s názvem Příroda a prostředí, který je vyučován v 1. - 4. ročníku základní školy. V tomto oboru je geografický obsah reprezentován tematickým celkem, který má název Bezprostřední okolí člověka a jeho domov, svět jako životní prostředí člověka. Dále tvoří geografický obsah součást (též částečně integrovaného) oboru nazvaného Biologie a Geografie v 5. - 6. ročníku ZŠ. Geografický obsah se zde soustřeďuje do tematických celků Evropa jako součást světa a Diverzita lidského života a životní prostředí lidí ve světě. V 7. - 9. ročníku ZŠ pak už existuje samostatný obor Geografie s tematickými celky Země - domovská planeta lidí, Evropa, Finsko a svět, Společné prostředí.

Upřesněme pouze, že obor Příroda a prostředí má v učebním plánu finské ZŠ přiděleno celkově 9 týdenních vyučovacích hodin za celé období 1. - 4. ročníku (bez specifikace časové dotace pro jednotlivé ročníky či jednotlivé tematické celky). Oboru Biologie a geografie jsou pak vyčleněny na celé období 5. - 6. ročníku 3 vyučovací hodiny týdně, opět bez specifikace časové dotace pro jednotlivé ročníky či jednotlivé tematické celky. Biologie a Geografie tvoří v 7. - 9. ročníku sice samostatné vzdělávací obory, ale v učebním plánu je jim na celé posledně uvedené období přiděleno 7 týdenních vyučovacích hodin, aniž se specifikují časové dotace pro jednotlivé ročníky či jednotlivé zmíněné obory.

Pojetí geografického vzdělávání ve finském NKZV

Geografický obsah je ve NKZV rozložen do několika oborů. Nyní se pokusím stručně charakterizovat, jak je geografický vzdělávací obsah v těchto oborech koncipován.

Příroda a prostředí (1. - 4. ročník)

a) Obor má (jako nakonec každý obor či soubor oborů v NKZV) určitou úvodní charakteristiku (byť bez nadpisu), v níž je stručně zformulováno jeho pojetí pro dané období (1. - 4. ročník). Zdůrazňuje se, že se jedná o obor integrovaný, stručně jsou zmíněny jeho cílové a obsahové aspekty (ty jsou však ještě podrobněji rozpracovány i v dalších částech textu, jež se týká tohoto oboru), výukové metody (v první řadě se uvádí potřeba v co nejvyšší míře využívat ve výuce badatelský a problémový přístup). Z geografického pohledu je též důležité uvést, že v této úvodní charakteristice se přikládá důležitost tomu, aby žáci získávali hlavně vědomosti a dovednosti, jež jim dovolí porozumět jejich vlastnímu životnímu prostředí a interakcím v tomto prostředí a porozumět i světu kolem nich pomocí vhodných prostředků jeho zobrazování.

b) Po úvodních poznámkách text pokračuje částí nazvanou Cíle. V ní jsou podrobněji vymezeny požadavky kladené na žáka. Formulace cílů mají u všech oborů v obecné rovině vždy následující strukturu:

Žáci se budou:

  • poznávat a pozorovat....
  • učit získávat informaci o...
  • učit vytvářet jednoduché experimenty...

(Pojetí Cílů oborů v NKZV je tak do značné míry podobné našemu pojetí Cílového zaměření vzdělávacích oblastí v RVP.)

Pokud se pak jedná o reflexi geografického poznávání, je explicitně vyjádřena v těchto cílech:

Žáci se budou:

  • poznávat a vytvářet prostředí v jejich nejbližším okolí, pozorovat změny, které v nich probíhají a vnímat svůj domov jako část Finska a severských zemí
  • učit číst mapy a pořizovat jejich náčrtky, používat zeměpisný atlas

c) Další částí kurikula daného vzdělávacího oboru (ale i ostatních oborů) je jeho Kmenový obsah (tato část odpovídá našemu Učivu v RVP ZV). V něm jsou pak vymezeny podrobněji obsahy jednotlivých tematických celků tvořících obor. Jak již bylo zmíněno výše, geografický obsah je v tomto oboru explicitně reprezentován tematickým celkem s názvem Bezprostřední okolí člověka a jeho domov, svět jako životní prostředí člověka. Obsah celku je vyjádřen v kurikulu následovně:

  • bezprostřední okolí člověka
  • denní období, roční období
  • mapa a hlavní rysy terénu
  • domov a místní krajina: jejich přírodní podmínky, krajina, umělé životní prostředí a lidská činnost
  • Finsko, severské země, další blízké regiony a svět jako místo, kde žijí lidé

d) Poslední částí je pak Popis postačujícího výkonu (žáka) na konci čtvrtého ročníku, který v našem RVP ZV odpovídá přibližně Očekávaným výstupům žáka. Obecně má tento Popis vždy (i v jiných oborech) tuto strukturu:

Žáci budou:

  • vědět jak popsat...
  • rozumět jak se liší....
  • vědět jak identifikovat...
  • demonstrovat proces...
  • rozumět světu....

Z uvedených formulací je zřejmé, že na rozdíl od Cílů se v Popisu postačujícího výkonu objevuje především slovo „jak", jež má zřejmě vyjádřit „výkonnostní povahu" tohoto aspektu kurikula.

Geografický vzdělávací obsah je pak v Popisu reprezentován hlavně v jeho části Organismy a prostředí, a to především následujícími tvrzeními:

Žáci budou:

  • vědět jak se mění rysy ročních období....
  • vědět jak popsat rozdíly mezi přírodním a umělým prostředím...
  • vědět jak používat mapy: jak používat legendu, údaje kompasu a měřítko při čtení map; jak načrtnout jednoduchou mapu nejbližšího okolí
  • vědět jak popsat přírodní podmínky a lidskou činnost v jejich domově a kraji
  • vědět jak identifikovat Finsko, severské země a další blízké regiony
  • rozpoznávat jejich domov jako část Finska a Finsko jako část severních zemí a rozumět světu jako místu, kde žijí lidé
Biologie a geografie (5. - 6. ročník)

a) Úvodní charakteristika tohoto oboru (nebo spíše oblasti složené ze dvou oborů) vymezuje opět obecně jeho pojetí. Zvlášť je charakterizováno pojetí výuky biologie a zvlášť geografie. Pokud jde o geografii, zdůrazňuje se hlavně nutnost pomáhat žákům porozumět jevům a procesům spojeným s lidskou aktivitou a s přírodním prostředím a porozumět interakci těchto jevů a procesů v různých regionech světa. Cílem výuky geografie je (v této fázi vzdělávání) rozšířit představu o světě z Finska na prostorovou dimenzi celé Evropy a dalších částí světa. Výuka má být koncipována tak, aby žák získal porozumění rozmanitosti přírodního a kulturního prostředí ve světě a byl schopen je hodnotit. Výuka geografie musí též vytvářet základy pro interkulturní toleranci a internacionalismus a má (stejně jako biologie) podporovat odpovědnost žáků za ochranu životního prostředí a za udržitelný životní styl.

b) Pokud jde o výuku geografie, jsou její cílové záměry v tomto oboru vyjádřeny v části Cíle především prostřednictvím následujících formulací:

Žáci budou:

  • učit se pohybovat v přírodním prostředí a pozorovat ho a zkoumat
  • učit se porozumět tomu, že lidé jsou závislí na přírodním prostředí v produkci potravin
  • rozvíjet environmentální gramotnost, působit odpovědně vůči životnímu prostředí, pečovat o místní prostředí a chránit přírodu
  • načrtávat a interpretovat mapy, užívat statistická data, diagramy, obrázky a elektronické zprávy jako zdroje geografických informací
  • rozumět mapě světa a jejím hlavním symbolům
  • rozumět závislosti lidské aktivity na možnostech, které poskytuje prostředí Země
  • seznamovat sevropským regionem a dalšími regiony světa, oceňovat a zaujímat pozitivní postoje kjiným zemím, jejich lidem a kulturám

c) Kmenový obsah - Geografický obsah se v tomto oboru soustřeďuje, jak jsme již uvedli v části Postavení geografie ve finském NKZV, především do tematických celků Evropa jako součást světa a Diverzita lidského života a životní prostředí lidí ve světě. Tento obsah je v posledně zmíněných celcích rozpracován následovně:

Evropa jako součást světa:
  • Evropa na obecně zeměpisných a tematických mapách
  • evropské klimatické zóny, vegetační zóny a lidská činnost

Diverzita lidského života a životní prostředí lidí ve světě:

  • hlavní symboly na mapě světa; dovednosti při práci s mapou
  • tropické deštné lesy, savany, stepi, pouště, oblasti zimních srážek (Středozemí), mírné a studené zóny jako životní prostředí lidí; diverzita lidského života v různých prostředích
  • interakce přírody a lidské aktivity ve světě; environmentální změny způsobené lidmi

d)Popis postačujícího výkonu na konci šestého ročníku - tento popis je soustředěn pro geografickou výuku v těchto tématech:

Dovednosti práce s mapou - žáci budou:

  • vědět jak vyhledat v atlasu místa a objekty, která studují; správně užívat symboly a měřítka na mapách při jejich čtení
  • vědět jak interpretovat statistická data, diagramy a obrazy, jakož i informace přenášené elektronickými médii a jak kriticky hodnotit různé zdroje dat
  • vědět jak samostatně nakreslit jednoduchou mapu a diagramy

Evropa jako součást světa - žáci budou:

  • znát (povšechně) evropské státy a jejich hlavní města a popisovat rozdíly vpřírodních podmínkách a lidských činnostech vEvropě
Diverzita lidského života a životní prostředí lidí ve světě - žáci budou:
  • rozpoznávat klíčové objekty na mapě světa - kontinenty, oceány, největší horské oblasti, oblasti tropických deštných lesů a pouští apod.
  • vědět, že svět má různé klimatické a vegetační zóny; schopni uvést na příkladech, jak různé klimatické podmínky, jako jsou zejména teplota a množství srážek, ovlivňují lidskou činnost, zvláště zemědělství a život v obytných celcích, v různých zónách; dávat příklady, jak lidské aktivity v různých regionech světa, jako je stavba měst a průmyslových systémů, pasení dobytka a vypalování lesů zapříčinily změny v prostředí
  • vědět, jak identifikovat hlavní rysy jejich vlastní kultury i cizích kultur
Geografie (7. - 9. ročník)

a) V úvodní charakteristice se uvádí, že obor má rozvíjet žákovu geografickou představu světa a regionální základy této představy. Cílem je dále rozvinout schopnost žáků zkoumat přírodní, kulturní i sociální prostředí, interakci mezi lidmi a prostředím, a to od lokální až ke globální úrovni. Výuka má vést žáka ke sledování současných událostí ve světě a jejich vlivu na přírodu a lidskou společnost. Geografická výuka musí žákům poskytnout i možnosti poznávání kultur a rozvíjet jejich schopnost lépe porozumět diverzitě lidského života i životního prostředí. Geografické vzdělávání má též sloužit jako most mezi přírodovědným a společenskovědním myšlením. Má také žákovi pomoci odhalovat vztah příčiny a následku v přírodních, kulturních, sociálních, politických a ekonomických jevech vyskytujících se ve světě a podporovat jeho rozvoj jako aktivního občana odpovědného za udržitelný způsob života na Zemi.

b) Cíle - žáci se budou:

  • učit užívat a interpretovat obecně zeměpisné a tematické mapy a učit užívat další zdroje geografických informací, jako jsou diagramy, statistiky, literatura, nové zdroje, elektronické zprávy a fotografie, včetně leteckých a satelitních fotografií
  • učit určovat polohu regionů a vzdálenosti mezi místy
  • rozumět procesům planetárních událostí na Zemi
  • rozumět vlivu faktorů, ovlivňujících zemský povrch, na vzhled a funkci krajiny
  • rozumět interakci mezi přírodní činností a lidskou činností ve Finsku, jinde v Evropě i jinde ve světě; poznávat příčiny, které provázejí umístění lidských činností v dané oblasti
  • učit rozpoznávat rysy rozdílných kultur a zaujímat pozitivní postoj k cizím zemím, jejich lidem a zástupcům různých kultur
  • poznávat a hodnotit finská přírodní a kulturní prostředí; učit se vnímat jejich vlastní regionální identitu
  • poznávat způsoby vlivu občanů Finska na plánování a rozvoj jejich vlastního životního prostředí; rozumět a kriticky hodnotit nové informace o takových problémech, jako jsou otázky péče o životní prostředí a učit se jednat v souhlase s jeho udržitelným rozvojem

c) Kmenový obsah - Země - domovská planeta lidí:

  • identifikace fyzickogeografických, demografických a dalších tematických map; regionální analýza světa
  • vnitřní a vnější geologické procesy
  • Asie, Severní a Jižní Amerika, Austrálie a Evropa; srovnání dvou či více kontinentů zhlediska jejich přírodních podmínek, lidské činnosti a kulturních rysů

Evropa

  • základní rysy na obecně zeměpisné mapě Evropy, přírodní podmínky, krajina a lidská činnost; interakce těchto rysů v různých evropských regionech
  • geografické studium Evropy jako části světa; budoucnost Evropy

Finsko a svět

  • obecně zeměpisná mapa Finska a krajina
  • interakce přírody a lidské činnosti v různých finských regionech; kulturní prostředí a přírodní krajiny
  • finská populace a její minoritní kultury
  • příležitosti ovlivňování plánování a rozvoje prostředí člověka
  • Finsko jako část světa
  • zkoumání (malého rozsahu) bezprostředního okolí nebo místní oblasti

Společné (tj. komplexní) prostředí

  • environmentální problémy a problémy udržitelného rozvoje, lokální a globální; přemýšlení o možných řešeních těchto problémů
  • environmentální problémy v Baltském regionu
  • člověk jako konzument přírodních zdrojů

d) Kritéria výsledného hodnocení (žáka) pro 8. ročník. Je zajímavé, že v této fázi (7. - 9. ročník) vzdělávání se neuvádí Popis postačujícího výkonu pro koncový ročník jako u předchozích fází, ale formulují se tzv. Kritéria výsledného hodnocení žáka pro předposlední ročník daného období. Tato kritéria mají však obdobnou dikci jako je tomu u Popisu postačujícího výkonu (objevuje se v nich opět slovo „jak" či také „být schopen" ke zvýraznění „výkonového aspektu" těchto kritérií). A pokud jde o srovnání, lze opět říci, že uvedená kritéria do určité míry odpovídají naším očekávaným výstupům oborů v našem RVP ZV.

Kritéria výsledného hodnocení jsou pak strukturována do následujících témat:

Geografické dovednosti - žáci budou vědět jak:

  • užívat mapy a atlasy míst, která studují a jak správně používat symboly v mapách a jejich měřítka
  • interpretovat fyzickogeografické a tematické mapy, fotografie a statistiky, užívat nové zdroje a informací z datových sítí
  • vizualizovat geografické informace s pomocí map a náčrtů
  • srovnávat klimatické diagramy a populační pyramidy pro různé regiony a načrtnout samotné klimatické diagramy na základě statistické informace

Analýza světa

Žáci budou vědět jak:

  • poznávat a analyzovat svět a rozpoznat základní fyzickogeografické a demografické rysy různých kontinentů
  • aplikovat geografické poznatky, které si osvojili, k analýze nových informací, jež získali z různých zdrojů a přiřadit současné události k příslušným místům na mapě světa

Analýza Evropy

Žáci budou vědět jak:

  • popsat přírodní podmínky a lidskou činnost v různých evropských regionech a rozpoznat evropské přírodní a kulturní bohatství
  • srovnat Evropu s jinými kontinenty a porozumět tomu, že Evropa je v globální interakci sostatními regiony světa

Analýza Finska

Žáci budou vědět jak:

  • vysvětlit, jak finské přírodní krajiny získaly svůj vzhled (tvářnost) a jak přírodní podmínky ovlivnily lidskou činnost vrůzných regionech
  • popsat a analyzovat umístění a regionální rysy osídlení a hospodářské aktivity ve Finsku
  • analyzovat rysy finského kulturního prostředí; ohodnotit kulturní a přírodní krajiny
  • vysvětlit, jak každý občan ve Finsku může ovlivnit plánování a rozvoj svého vlastního životního prostředí
  • plánovat a provádět studie malého rozsahu, týkající se přírodního i kulturního prostředí v jejich domovském regionu
  • rozpoznat rysy jejich vlastních kultur; poznávat minoritní kultury ve Finsku a v sousedních regionech
  • popsat, jakým způsobem je Finsko v interakci se sousedními regiony, se zbytkem Evropy a zbytkem světa

Společné (tj. komplexní) prostředí

Žáci budou schopni:

  • krátce objasnit, jaké jsou hlavní globální environmentální a rozvojové problémy, včetně zesilování skleníkového efektu a poškozování ozonové vrstvy, dezertifikace, znečišťování životního prostředí, populačního růstu, chudoby a hladu
  • popsat environmentální problémy baltického regionu a jejich příčiny a předložit způsoby zlepšení environmentálního stavu regionu
  • popsat vlastní příležitosti, jak mohou přispět ke zlepšení stavu životního prostředí; poznávat způsoby řešení hlavních globálních environmentálních a rozvojových problémů

Porovnáme-li na základě předchozí analýzy postavení a pojetí geografie ve finském a našem kurikulu pro základní vzdělávání, nalézáme zde jednak určité podobné rysy, ale také rysy odlišné.

Pokud jde o postavení geografie, jistou podobnost lze vidět v tom, že geografický vzdělávací obsah je pro určité fáze finského základního vzdělávání propojen v kurikulu s přírodovědně zaměřenými vzdělávacími obsahy (v 1. - 4. ročníku s fyzikálně, chemicky a biologicky zaměřenými obsahy a v 5. - 6. ročníku s biologicky zaměřeným obsahem). Pro poslední fázi základního vzdělávání (7. - 9. ročník) už však pozorujeme rozdíl, neboť ve finském kurikulu je geografie samostatným oborem, který není přiřazen do žádného většího útvaru, jako je tomu v našem RVP ZV (v němž je geografie také samostatným vzdělávacím oborem - v 6. - 9. ročníku - ale formálně je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda). Nutno ovšem poznamenat, že ve finském učebním plánu není pro geografii v 7. - 9. ročníku určena konkrétní časová dotace, ale je vyčleněna jen celková časová dotace společně pro biologii a geografii (viz výše část Postavení geografie ve finském NKZV). Též je zapotřebí říci, že zatímco ve finském kurikulu je geografický vzdělávací obsah (od 5. ročníku) segmentován vždy po dvouletých obdobích (5. - 6. a 7. - 9. ročník), u nás je tento obsah vymezen v RVP ZV komplexně pro celé období 6. - 9. ročníku.

Zmiňme ještě stručně podobnosti a rozdíly v pojetí geografického vzdělávacího obsahu. Podobnosti spatřujeme především v tom, že jak ve finském, tak v našem kurikulu jsou vymezeny cíle vzdělávacích oborů, učební výstupy, kterých má žák dosáhnout na konci určitých fází vzdělávání a je zde vymezen obsah oborů.

Je pravdou, že v našem RVP ZV jsou zmíněné cíle nazývány Cílové zaměření, zatímco v kurikulu finském Cíle, v našem kurikulu jsou formulovány pro celé vzdělávací oblasti (soubory vzdělávacích oborů), zatímco ve finském kurikulu pro obory (i když některé obory jsou zde také spíše soubory oborů) a v našem kurikulu jsou vymezovány pro celé období 6. - 9. ročníku, zatímco ve finském kurikulu zvlášť pro období 5.- 6. ročníku a následně pro období 7.- 9. ročníku. Avšak koncepce a dikce našich Cílových zaměření a finských Cílů jsou si velmi podobné, jak snadno zjistíme porovnáním jejich formulací v jednotlivých kurikulech.

Pokud se jedná o učební výstupy žáků, pak i zde můžeme nalézt jisté podobnosti. Ve finském kurikulu jsou sice tyto učební výstupy nazývány postačujícím výkonem žáka, respektive kritérii výsledného hodnocení žáka a v našem RVP ZV očekávanými výstupy, ale koncepce a dikce těchto složek v obou kurikulech jsou si velmi podobné, především co se týče důrazu na jejich „činnostní aspekt". Rozdíl pak spočívá jen v tom, že zatímco ve finském kurikulu je „postačující výkon" formulován pro konec 6. ročníku a „kritéria výsledného hodnocení" pro konec 8. ročníku, u nás se „očekávané výstupy" oboru definují jen pro konec 9. ročníku (tedy pro konec 2. stupně ZŠ a za celý absolvovaný kurz tohoto stupně). Určitý rozdíl spatřujeme i v tom, že zatímco v našem kurikulu jsou „očekávané výstupy" vždy součástí segmentu „vzdělávací obsah oboru", ve finském kurikulu jsou „postačující výkon" a „kritéria výsledného výkonu" formulovány v oboru jako samostatné složky.

U vlastního vzdělávacího obsahu oboru spočívá rozdílný přístup hlavně v tom, že zatímco v našem RVP ZV je segment vzdělávacího obsahu oboru (nazývaný Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru) tvořen učebními výstupy (nazývanými očekávané výstupy) a učební látkou (tematickými okruhy představujícími Učivo), ve finském kurikulu je tento segment tvořen pouze učební látkou, která je označována Kmenový obsah oboru. Kmenový obsah oboru ve finském kurikulu tak svou koncepcí a dikcí odpovídá Učivu v našem RVP ZV.

Odkazy na související články:

Geografie - její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - úvod
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě. Srovnávací studie pro vybrané země - Maďarsko
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Kanada
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Slovinsko
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Skotsko
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - shrnutí, závěry a doporučení

Literatura a použité zdroje

[1] – CURIĆ, Z.; VUK, R.; JAKOVČIĆ, M. Geography Curricula for Compulsory Eduducation in 11 European Countries - comparative analysis. Metodika 15. 2007.
[2] – National Core Curriculum for Basic Education 2004. Helsinki : Finish National Board of Education , 2004.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Josef Herink

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Zeměpis (geografie)