Odborný článek

Etická výchova

8. 1. 2009 Základní vzdělávání
Autor
Pavel Motyčka

Anotace

Návrh doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova

O tomto článku se diskutuje zde

Doplňující vzdělávací obor Etická výchova je založen na systematickém osvojování sociálních dovedností u žáků především na základě zážitkové metody. Není tedy filozofickou disciplínou, ale praktickým pedagogicko-psychologickým nástrojem, jak u žáků rozvíjet základní sociální dovednosti. Základním cílem etické výchovy je vést žáky k prosociálnímu způsobu chování, tj. schopnost učinit něco dobrého pro druhého bez očekávání vnější odměny nebo protislužby. Na základě myšlenek a zkoumání R. Roche Olivara, Ladislava Lence atd. můžeme definovat několik skutečností, které zásadně ovlivňují získání dispozice jednat prosociálně. Nejprve jsou to témata, která tvoří obsah (výchovný program) celého vzdělávacího procesu. Výsledkem dobře zvládnutých témat je osvojení si žádoucích sociálních dovedností žáky.

Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru tvoří následující témata:

  1. Mezilidské vztahy a komunikace.
  2. Důstojnost lidské osoby. Pozitivní hodnocení sebe.
  3. Pozitivní hodnocení druhých.
  4. Kreativita a iniciativa. Řešení problémů a úkolů. Přijetí vlastního a společného rozhodnutí.
  5. Komunikace citů.
  6. Interpersonální a sociální empatie.
  7. Asertivita. Zvládnutí agresivity a soutěživosti. Sebeovládání. Řešení konfliktů.
  8. Reálné a zobrazené vzory.
  9. Prosociální chování v osobních vztazích. Pomoc, darování, dělení se, spolupráce, přátelství.
  10. Prosociální chování ve veřejném životě. Solidarita a sociální problémy.

Úspěšnost etické výchovy je založena na propracované a logické struktuře výchovného programu. Žák se naučí zvládat nejprve základní sociální dovednosti, které jsou předpokladem pro osvojení těch složitějších. Například žák dokáže přijmout sám sebe (vytvoří si pozitivní sebehodnocení) a teprve pak může pozitivně hodnotit druhé. Co sám nemá, nemůže autenticky promítat do sociálních vztahů.

Dnešní svět přináší řadu problémů do všech oblastí života společnosti. Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru proto tvoří i šest aplikačních témat. Díky nim mohou žáci vhodněji a efektivněji realizovat osvojené sociální dovednosti v každodenním životě.

Mezi aplikační témata patří:

Etické hodnoty
Sexuální zdraví
Rodinný život
Duchovní rozměr člověka
Ekonomické hodnoty
Ochrana přírody a životního prostředí

Předností etické výchovy je, že počet a oblasti aplikačních témat nejsou uzavřeny, takže tento doplňující vzdělávací obor je otevřen inovacím, které by reflektovaly a snažily se řešit nové problémy moderního člověka.

Osvojení cílových hodnot etické výchovy kromě výchovného programu podporuje nebo tlumí výchovný styl, který je založen na osobním příkladu pedagoga. Podle zjištění R. Roche Olivara a Ladislava Lencze mezi dovednosti pedagoga, které zásadně výchovný styl ovlivňují, patří:

  • vytvořit výchovné společenství,
  • přiměřeně vybízet žáky k prosociálnímu chování,
  • vyjadřovat pozitivní očekávání od žáků (atribuce),
  • klidně poukázat na důsledky chování žáků (induktivní disciplína),
  • uvážlivě používat odměny a tresty,
  • vytvořit jasná a srozumitelná pravidla a důsledně vyžadovat jejich dodržování,
  • vytvořit radostnou atmosféru,
  • bezpodmínečně přijmout každého žáka,
  • do výchovného procesu ve škole zapojit rodiče.

Doplňující vzdělávací obor Etická výchova používá především metody běžné v zážitkové pedagogice. Jedná se o rozhovor, diskuzi, inscenační techniky, didaktické hry, řešení problémové situace, besedy, projekty atd. Inovativní je metodický přístup vedoucí k osvojení sociální dovednosti. Ten se skládá ze čtyř fází:

  • Senzibilizace - žák je vhodnou metodou motivován („zcitlivěn") pro dané téma.
  • Hodnotová reflexe - na základě otázek pedagoga se žák dostane k podstatě tématu. Výsledek reflexe pedagog shrne.
  • Nácvik sociální dovednosti ve třídě (následuje reflexe)
  • Přenos do reálného života - na základě praktických úkolů (následuje reflexe).

Bez reflexe po každé aktivitě by se DVO Etická výchova stala pouhým ,,hraním si". Díky přemýšlení o předchozí zkušenosti a následném zevšeobecnění pedagogem nebo žákem samotným, může DVO Etická výchova jako celek měnit názory, postoje a chování žáků.

Doplňující vzdělávací obor Etická výchova směřuje k vytváření klíčových kompetencí tím, že sleduje následující dílčí cíle:

  • Rozvinout u žáků schopnosti aktivně a tvořivě ovlivňovat měnící se životní a pracovní podmínky.
  • Umožnit žákům navázat a rozvíjet uspokojivé vztahy.
  • Vést žáky k rozpoznání povahy problému a k jeho aktivnímu řešení na základě získaných dovedností a vědomostí.
  • Rozvinout u žáků správné způsoby komunikace a demonstrovat nové formy efektivního a tvořivého využívání dostupných prostředků komunikace.
  • Vést žáky na základě osobní zkušenosti k pochopení výhod spolupráce.
  • Vést žáky k toleranci, vstřícnosti a pochopení potřeb a postojů druhých.
  • Vytvořit vnější podmínky, aby žáci mohli vnímat, přijímat, vytvářet a rozvíjet etické, kulturní a duchovní hodnoty, které nespočívají pouze v materiálním uspokojení lidských potřeb.
  • Rozvinout u žáků schopnost samostatně pozorovat, experimentovat a získané výsledky kriticky posuzovat a vyvodit z nich závěry pro využití v budoucnosti.
  • Vést žáky k rozpoznání smyslu a cíle učení.
  • Umožnit žákům kriticky hodnotit výsledky svého učení a diskutovat o nich.
  • Podněcovat žáky ke kritickému myšlení, aby byli schopni činit uvážlivá rozhodnutí, za která jsou zodpovědní a která jsou schopni obhájit.
  • Vést žáky k naslouchání promluvám druhých lidí, k snaze jim porozumět a vhodně na ně reagovat.
  • Umožnit žákům vytvořit si pozitivní představu o sobě samém, aby mohlo dojít k posílení sebedůvěry a samostatnému seberozvoji.
  • Vést žáky k ovládání vlastního chování.
  • Vytvořit podmínky, aby žáci mohli na základě ohleduplnosti, úcty k druhým a snaze pomáhat participovat na utváření dobré atmosféry v týmu.
  • Povzbuzovat žáky k respektu přesvědčení a hodnot druhých lidí.
  • Rozvinout u žáků schopnost vcítit se do situací ostatních lidí.
  • Vést žáky k odmítavému postoji vůči fyzickému i psychickému násilí.
  • Umožnit žákům pochopit základní enviromentální a ekologické problémy a souvislosti.
  • Podněcovat žáky k uvážlivému a vhodnému rozhodování v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti.
  • Vést žáky, aby přistupovali k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality a hospodárnosti, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot.

Etická výchova se již několik let realizuje na slovenských školách jako povinně - volitelný předmět. Během evaluace, která probíhala na základě dotazování učitelů, se došlo k následujícím zjištěním:

  • Žáci získali většinou důvěru kučiteli etické výchovy a dokázali se svěřit se svými problémy.
  • Změnilo se chování žáků při výuce etické výchovy: ubylo sporů a hádek, zvýšila se disciplinovanost žáků.
  • Žáci se naučili respektovat vzájemné odlišnosti.
  • Výuka etické výchovy učitelé i žáci prožívají i jako příjemný zážitek, který přináší osvěžení a odpočinek.
  • Díky etické výchově se podařilo vyřešit několik složitých výchovných případů.

Výsledky evaluace ukazují, že etická výchova může sehrát významnou roli při výchově žáků a mnohým z nich může být pomocí při vytváření vlastní identity. Etická výchova se nesnaží problémy řešit represí, ale pozitivním odkrýváním životních alternativ a potencialit žáků.

Doporučená literatura:

BELZ, H. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha: Portál, 2001
ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha, Portál, 2001
FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 1997
GOLEMAN, D. Emoční inteligence. Praha: Columbus, 1997
HASS, A. Morální inteligence. Praha: Columbus, 1998
KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tématická výuka. Kroměříž: Spirála, 1995
KŘIVOHLAVÝ, J. Mít pro co žít. Praha: Návrat domů, 1994
KŘIVOHLAVÝ, J. Pozitivní psychologie. Praha: Portál, 2004
LENCZ, L. Pedagogika etickej výchovy. Bratislava: Metodické centrum, 1996
LENCZ, L. Metódy etickej výchovy. Bratislava: Metodické centrum, 1996
LENCZ, L, KRIŽOVÁ, O. Etická výchova - metodický materiál 1. Praha: Luxpress, 2000
LENCZ, L. a kolektiv. Etická výchova - metodický materiál 2. Praha: Luxpress, 2005
LENCZ, L, IVANOVÁ, E. Etická výchova - metodický materiál 3. Praha: Luxpress, 2003
NOVÁKOVÁ, M. a kolektiv. Učíme etickou výchovu. Praha: Luxpress, 2006
PIKE G., SELBY D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994
PIKE G., SELBY D. Cvičení a hry pro globální výchovu I a II. Praha: Portál, 2000
PIŤHA, P. Výchova, naděje společnosti. Praha: Poustevník, 2006
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000
ROCHE - OLIVAR, R. Etická výchova. Bratislava: Orbis Pictus Istropolitana,1992
SCOTT PECK, M. Svět, který čeká na zrození. Praha: Argo, 2003
SEILGMAN, M. Opravdové štěstí : pozitivní psychologie v praxi. Praha: Ikar, 2003
KOLEKTIV AUTORŮ. Vplyv výchovy na rozvoj osobnosti s akcentom na život v európskom spoločenstve. Bratislava: Fórum pedagogiky, 2004
KOLEKTIV AUTORŮ. Na cestě s etickou výchovou. Praha: Etické fórum ČR, 2005

V ČR se etickou výchovu zabývá občanské sdružení Etické fórum ČR především díky vzdělávání pedagogů akreditovaným pod MŠMT, pořádáním konferencí a přednášek a vydavatelskou činností.
Internetová adresa je: www.etickeforumcr.cz
E-mail: sekretariat@etickeforumcr.cz

O tomto článku se diskutuje zde

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
107.42 kB
PDF
Příloha: Vzdělávací obsah DVO Etická výchova

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Pavel Motyčka

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.